LEGES KEtilAE
romulus
1. ' Dionysias 2, 9: Romulus poslquain pöLiörcs ab inferioribus secrevit, mos leges tulit
el. quid utrisque faciendum esset staniifc patrieii sacerdotiis et magistratitxis funge-rentur et iudtcarent, plebeii veto agios oolerent et pecus alerent et mcrctnnarias sites OHCetenLPatriciorum fidei uddidit et commistt plebeios. permit! ens im ; i.i.jiu■ quem ipse sibi vcllct cligere patrocium, patronatum appetlans hoc pairodnium.
2. ' Dwnyiios 2. My. Constitutum tunc est jh .'. Im jus pal'onititt tale: pacicios oportebat
clioilihus suis iura interpretari, Utes p#o eis, a injuria affioereritur. inrtendere. a^enribus adesse;clientesvetooponebat patranossunsiuvarein>]lm aiis fjliabus, si parcnlcs opibus carerent, ab hastibm rcdtmcic cm si jpsi aut liberi capd essent, et tain iudteio-mm privfltomtn aesumatiorjes quam putdicas muJLas, si condemnati csscnt, pro eis solvere. Cümnuiiulra: uutem utrisque ius fasque non erat invjeem sc accusals, tesomo-rdum adversum altcrum dioere vel suffragilLjji contrarium ferre. Quod si quin eiusmodi alicuius fscinoris convictus esset, pittdiu'üfUH Lc^b. quam Rumidus. sanxemi. obnrotius eraL, condenrnatumqtie Lnterficerfe, lit Dia sacrum, cuuibet licebat.
3. " Dionysias 2,12—14: Romulus cum haec constituisset consultores instituere decre*
vit, qoibuBctun ns publicas adminJstraretn e patriciis C viros eligens, Hisconsdtu-lis. (Ustribuit potestates, quas unumquemque habere volcbal Ac regi quidem haec-i.l attribuit iura: prirniun utRacronim ct sacriflrinnim haherwipdnciftarnm, mm ut legum morumque patriorum esset CUSIOS, de gravioribus delictis ipse cogncsceret, leviora setlatoribus comnultcret senatum engeret et popumm convoearet et in hello summum habcret Imperium. Coiplio setiafUS banc potesiatem dedil, utdelibe-raret et suflragium ferret de quaJibet rer quam rn ad cum retulisaet. Populo vcro haec uia concessit, niagistratus cjearc cl leges sancire e* de bello deceniere, quan-do rex mgationem ad eum tullsset, EuHragia autera (erebat non sdmul tobts popu-lus, sed curiatim convocaius.
4. ' Pionysios 2,15i Necessilatera inif-^uil Etomulus civibun, oni.i-jiv. virilcni n ediucare et fiJias primoBerdtaH, neeare vero nullum fetum triennio tninorem, nisi rLanim mulilum aul mnnstrurti Statlm post partum, quus a parendbut exponi non prohibvit, durrutjodo eus- prius oKteuderent quinquc ii=. piminiis, iique id com-pnjbiissent; in cos vera, qui legibus istis ncm otucmperarent, poenas statuit cum alias turn etiam banc, bona eorum pro parte dimidia publican.
5- " Ditmysioi 2,21-22: MuJti» pcrsonis sacia administranda adsigraavit; legem posuilf ut ex singulis curiis bini cr«areutur, L annis maiores. quos non ad ccrtum altquod tempus honorcs- istos habere ennstituit, scd quamdlu viverent, iitimuries a militia propter acta rem, ab urbanis vero muri«ribus per legem. Omnes sacerdotes a cunis cotistituil creari, ah interpretibus vero renrm divinamm per auspicia eonfirmari,
LEGES REGIA E
romulus
s -.
1. Dionysios 2, 9: Jzkn-.ile Romulus wldehl mocné od rdžSich, vydal zákony a stanu-vil, co je povinností každé skupiny: patricijově mři i zastávat ůfady a knřžske hodnosti a soudit, plebejové obdělávat pole, chovat dobytek a vykonávat námezdně práce. Patricij um byla svěřena a přiznána péče o plebeje, jimž dovol]], aby sl kai-iý zvolil svého patrona podle své vůk. Tento vztah nazval patronát.
2. Dwnytios 2, ÍOi Tehdy bylo ohlední práva patronátu nařízeno toto: patricijové byl i povřniii vykládal svým klientům právu, vést sa ní spory, pokud se jún stalo nejaké bezpráví, a pomáhat jim, když podávají žalobu. Klienti byli pak povinni své patrony, polrud neméli rodiíeh podporoii'at prostředky pH provdáviání dcer; vykupovat je od nepřátel, pokud byli otu nebo jejich drti zajad: v případe, že byli cdsouzeni k pokutě v soukromém nebo ve veřejném sporu, Tapladt za nř. Navzájem na sebe nesmeli podával žaloby, proti sobě svedidt a hlasovat proti sobí. Pokud byl kdokoliv z nich .iwftjJťii / nřjakěbij takového zLoCinu, by] vinen podle zákona o zradě, který usLa-ihj\'íI Romulos, a kdokoliv ho niolil zabít jako ptopadlélio Ditovi.
3. Dionysios 2.11-14: Potéf co toRomulus stanovil, rozhodl se jmenovat poradce, se kterýjiu by spravoval státní záležitosti, Vybral na to z patricij* sto mužů, Když jc určil, rozdelil jim podle svého uváženi pravomoci. Králi přiřkl tato práva: za prvé aby mři hlavni funkci u náboženských obřadů a obrn', dále ahy byl ochráncem zákonů a starých obyčejů vlasti, aby sám rozhodoval otéžsich I:...'inn.li méně závažná proviněni přenechal senátoři m, svolával senát a lid a ve válce mři r- ;■■ ■ 9 veleni. Senátu udělil pravomoc tadit se a hlasovat o jakékoli věci, kterou král předloží. Lidu povolil tato tři oprávněni: volil úředníky, vytvářet zákony a rozhodovat o válec, kdykoliv to navrhne král. Lid ovšem nehlasoval najednou, nyhrí. byl svoláván po kuriích.
Dionysios 2r 15: Romulus stanovil občanům povinnost vychovat všechny potomky m u 75 kého pohlaví a prvorození dcery a zakázal zabíjet déti niladíi tfí let. Bez-píosefedně po narození směly byt zabity pouze ty, která se rurodily zmrzafené nebo znetvorené. V tom případe nebránil rodičům, aby1 je odkládali, pokud je předtím ukázali přti ncjolií&ini sousedům a li tento čin schválili. Těm, kteří se.nebudou nulit limito zákouy, uložil (resty, mezi nimi i odnětí poloviny jejich majetku,
Dionysios Z, 21-22: Muoha osobám pfidflil správu náboícnskí'cb obřadů. Vydal zákon* aby z jednotlivých kurií byli voleni vidy dva muži starší padesátí let, a urťi l, žc nebudou mít tyto hodnosti pouze do nějaké stanovené dnby, ale budou doživotně zproštěni vojenské služby z důvodu věku a městských břemen, a to na základe zákona. Nařídil, aby všichni knězi byli voleni kuriemi tt potvrzováni vykladači božských znamení pomoci auspicil. -
- 14 —
-15-
LEGES REGIAE
LEGES REGIAE
(j. * DUmysioF 2. 25.}: Romulus una lege lata aid modcsijam addua.il muliere*. Quae te.it haec erat: uiorem iustam,(juae nuptiis sacratis feonfairealionc) in manum muriti com'cnisset, communionem cum «o habere bonorum ct sacrorum,
7. " Dionysins 2, 25,6: De his COguuficcbant cognati cum marito: de aduLteriis « fii quam
vinum bibdsse urgaezam; hoc utrurtioue erdm moitc punire RůttiuJus concessit.
8. " Dionysioí 2,26-27: (RumuLusj omrtcm potestatem in filium patři concessit, idqtc
K«o vitae tempore, sivc cum carcerc includcre sive verbentre, sive vinctum ad opera mstka dctincresive occidere vellet ri. Etiam vendcrc rilium permisit pabi; ... quiti Ětiain hoc concessit patři. Lit usque iud tcTtiam venditionem pet filium sdqui-reret: post tertian vero venditionem libcrahatuj filius a patie.
9. * Plut. Rom, 22: (Romulus) constihiit quoque leges quasdam, inier quas ilia dura est,
quae uxori non permittit diverterc a marito, at marito pcrmittit uxorem repudiate propter veneficium circa pmlcm vel subitítioncm clavjum vel adulterium com-mjssuim si vrro alitcr quis a s* dimitteret uxniem, banunim eius partem uxoris fieri, partem Ocreň sacrum msc iussit; qui autem vendcret uxorerii diis. inferis immolari.
10. ' PtuL Rout, 22: Singulare est, quod (Romulus), cum nulJam in parrieidas siatucrit
poenaiti, umne homicidimn appellavit parnic idium.
11. Faius, f íívujt: SI hllJRUS „., <NURUS> SACRA LHVIS PARENTL'M ESTOD,
12. Macmbwf. Sat. 112, 38: Hacc fint a RomuJo annua ordinals dimsnsio, qui ... annum X mcusium, dxram vero CCCQll habendum esse constituit mcoscsque ita disposuit, ut quattuor eji his XXXI, sex veto XXX habercnt dies,
13. Macrvbius, Sal. I13, 20: Quandu ... primům Lntercalatum sit, varie refemir, el Madcrquidem Licirdus eius red origjnem Runuilo adsignat,
Dlottystoí 2, 25,1: RomulUi vydal zákon vedoucí ženy k príslušnosti. Tento cákon byl takový: právoplatná manželka, která prešla do pravomoci muže oběti (konfa-rcaeľ), s nim sdílí společenství veškerého majetku i náboženské obrady.
7. Dianytias 2, 25,6: V nastedujicteh případech rozhodovali pfibuzni s manželem: o cizoložství a fcdyž sc prokázalo, & pila víiw, Oboji dovolil Romulus trestat smrti.
Dionysips 2, 26-27: (Romulus) ponechal otcům veíkerau moc nud syny, a lů po celou dobu jejich života, ať již je chiSli i . ■' ■ i. i. zbiCovaU nechat v poutech a přidržet jc u venkovských prací", nebo usmrtit... Tate otci dovolil prodat syna;... dokonce otci dovolil rtab^t syna al (íetlm prodejem. Po třetím prodeji se syn osvobozoval z moci ulee.
9. Pteŕ. Rom. 22: (Romulus) vv'dal také několik zákonů, mezi nimií je přísný ten, který icoĚ zakazuje opustit manžela, avšak manželovi dovoluje, aby ženu vyhnal, pokud se dopustila travičstvy podvríed dätí, nebo pokud padélaia klíiSe Ci se previnila cLuoložslvím- Jestliže by mui aapudií manželku í jiného důvodu, přikázal (Romu]us), aby jí pripadla část manželova majetku a část byla zasvěcena Cefeie. Kdo by prodal ženu, mel propadnout podsve'cnim bohům,
10. Plat. Rom. 22: Je zvláštní, Že (Romulus) rmustanovil íádný trest ía otcovraždu,
VHÍHmi vthťHii rYT.nnŕiTv;il jakri nlcíivríiídn
11. Fesaa, Pbmrv: POKUD SNACHA.. „ BUDE ZASVÉCENA EOHtlM PŘEDKŮ.
12. Marwbiuí, Sat. 112, 3& Romulem bylo 7avedcno toto rozdelení roku, podle něhož ... mfcl rak 10 měsítil a 304 dnů. a měsíce rozdelil tak, aby Čtyři z nich mely 31 dnu a äest melo 30 dnů.
13. AíapříJríití, Sal. 113. 20: Existují rázné zprávy o tom, kdy ... se poprvé vkladal do kalendáře, Licinius Macer připisuje původ tohoto opatřeni Romulovi.
numa pompilitjs
Cic. De rep. II14, 26: Fompihus animos propositLs legihas his, quas in munumen-tis habcmjus,.., religionům cacrimouiis rniiigavit, omnesque partě!, reliijinnis sta-tu it sanctissime.
Cir. f>ť rep. V 2, 3: (Numa) le&um etiam seriptor fuilh floas. scitis extare.
Liv. i 19, I: (Numa)... urbem novamř condilam vi et armist iure ... legibcsquc ac moribus de integro condeie paraL
numa pompilius
CÍC rep- II14, 2f>: POmpilius uklidnil duíe zveřejněním zákonů, klené se nam dochovaly na památnících, ...a náboženskými obřady a stanovil vieehny náho-ř.enské ohrady.
Cic. De rsp. V 2, 3: (KunuJ byl Uke aatůi zákotiu, které znáte.
Jjv. 119, I: (Numa)... nov* město, založené silou a zbraněmi., znovu založit právem ... a zákony a mravy.
—16 —
-17 —
LEG KS REGIAE
LEGES RlCtilAĽ
1. Plin. NH XXXII2, 20: Numa cflnRtJtwit ut pLeoes, qui squamaSL ftOcl esacnl, ni pnl-
2. ! fiiii.t, Qplrtw.... M, Vairo ail... esse eiiam Fcmipi] j regis legem apimorum spo-Jinnim talem: CUIUS AUSPICJO classf PROCINCTA OPlMA SPOUA ca-PIUNTUR, IOV1 FEREIRIG BOVEM CAEDITG; QUI CEPJT aeri-s OCT
darirr oporteat. secunda spolia, IN MARTIS ARAM in CAMPO SOLrTAURDLlA, tJTRA VOLUERiT, c: AEr>ito [QUI CHftT, afris OC dato] TtRTI A SFQLIA, L\N(J[ QUEUNO AGNL'M MAJREM CAEDITO C QUI ce-PERIT EX AERE dato, CUIUS AUSPICIO capta, dis FtACULUM dato
3. ' Divnysiat 2. 27: e legieus. Nmnse, in quibus ítiaiti bace esl Sflnpti: si pater filio
pcrrAiscrit UKůtem ducene. quae iure partioeps sit et sacrorum rt honorum, patri in iv ni:i í-j.kc.ím til i um Yendendi.
4. 1 Dííwi^ííťif   63-74: ornnem de rébus divjnis legislatioiiem seriptis cctuplexus in
ůOO diviHit partes, qiíoleiant aaccníotími ťoUegia (curiones, flamines, tribuni celením, SUIglLTA&. -vřipÍTirg -uf s[ál«r salji, fetisL^s, poiUifle**:).
í. ' Dianysiot 2,74: de LerminÍF fgmrttm legisJalio: iubejis unjmnquemquc terminále agnim suura cl lapidcs ÍD filous purerc, cos IovJ Temiino aarravit; si quls veru terminas BEtstulissel vel transmliBSCt, deO s&ťnim esse qui iv;;^:. smixit.
6, Uv.119,7: (Numa) nefastůs dies fagtasque fccit- quia aliquamdo JiibU Cum populn agj mdle futurum em.
7. i*iwr W/V Jí/V 72, SS: VINO ROGUM NE RJESPARGITO.
5. PJjíl MíJf/ť 12, SS: en Jntputita víte [ibarj vina Jíik nefas (Numa) ětůiuíl.
9. * TKhě. Mima ífr. Msjmos (Véstalibcisj dedjr h&rtůrcs, mterquos testůíldi ňvo patře iush e[ reJiqua sine tutoři agendi, utvpserent ad cjrempmm tuataim triům [ihcroroni,
LO.* J*ÍHř. Numa Í2; (Numa.) cflEeium lugendi secmudum aeiares ei icmpnra conscituií, utpuerum íritBo minnrem ne quis bgcat, maiorenl me pluies menses, quam nnnos vixerii, usque «d decern; uec l)uem(niatncuiuS.vls ueíatis ulíra; sed ltHij5LHsdmi luc^ lna tempus *sse detieni meuMum. Per quod. sparium HKOribus quuquic dcfwictcmjni 8SCCUfl(íia mipťdwaDStinendum est; etui qua prius iiupscrit. hnvejji fetiiti iirunula-Ie debebat cx illi i- lege.
Mr Ptin- fiftí XXXII 2t 2& Nurna usumovil. aby nebyly k jídlu pfediládiDy ryby, blere Hp',H£Jsoii Šupinaté.
W: Fěitvs, Optma:... M. Varrafíti ... £e existuje řilonn krále Půmpilis O ukofistíiie zbroji nepíátelskébo v^jn-ůdce: VELITEL, POľ5 JEHOŽ WCHNtM VEJ JTNÍM A S VíJJSKEM P&IPRAVENÝM K HOJ I JE UKORISTENÁ TMKÍň NEPRA-TELSKÉHO VOJRVťlTiCE, AT OBETUJE BTŕKA ÍOVOVIPERETRIOVI TEN, KDO JI LTKORISTLL;. ať DOS [ ANE 300ASSC.ZA7BROJ, KTEROU ZlSKAJ. NĚKDO JINÝ NEŽ. VRCHNl VELITO „ AŤ PÍ3EAZ1U OLTÁRE NA M AKTOVÉ POLT VEPŘEt OVCI A P V K A A CHCJE-LLI VlCÉ [TEN, KDO JI UKOŔ1S ^TTL, At TX3ETIANE 200 ASStTj, ZA ZBROJ, KTEROU ZlSKAJ- PROSTÝ VOJAK, AŤ OBĚTUJE BERANKA JANOVI QUIKINOVLTEN, KDO JI UKOŘISTIL, AÍ DOS1ANE 100 assú. TENr ZA JEH02 VRCHNÍHO VELENÍ BYLA UKOŘISTĚNA, ať VYKONÁ OČISTNOU OBET BOHŮM.
mž' Dtairyíŕfl.rZ 27: z Numo^ých jítfinů. mezi nimiž je láke teu&: pokud otec dovolil synovi vzít ad manŤcLku, ítterä se podle pravá útastni jm nábůíenslíOch nWarfecb a majetku, otd jíl VÍM nspfísmBí prtvo synu průdat.
/ Jí'iřiyjiloj 2, 63-74: vĚcchny, ktefi se zabývali tKJĚstymi vecmis růadSLil na osm Ěastí, toltt bvlo kučiskydl JtňlsgiS ^uKoni, fLuminůvr, ttilwni celením, aujúh, půňňy Vcatinyh s^li^vů, fodálovi, poiniíľkouŕ:}.
^f.' Diunysíff 2,74: zákon o hnuiictth pooteratů: přikázal, lby kaŕdy stanovil hianiúe svebo jKMeraloj a postavil na hraiiicicli kaiueny, 1y zasvítil lnvovi TertmiKJvj, Rm-bodl, aby ten, kdo mezníky vvtahá nebo přesune* byl EASväeeii hctiu.
Rjt' Jju 119, 7: (Numa) taki utóil dny, kdy ne nemělo zatajovat soudní řízeni a kdy ano. V budotienu sc mela ukázal uäiíeč(lOSt (ohci, Se rc s lidem ěůě od rasu tuc nevyjednavá.
^   Ptin.      XIV 12, SS: NE KROP HRANICI VJNEM.
Plw. skhkíY12v SS: fNuma] stannvil. ie konat ůlittw bobům vinemanepořezauí nivy je proti buískěmu piivu
m. Jft™iJÚ:0^^1kM>píÍf)fl velké ptK^y, n«zlnimí pfáw pť^tz^f ililVOtp
Mce 9 oststní záleíitnsri spravovat be?. souhlasu ponicníka Stejní jako matky tří dĚtl
.10. PUtír JVwiwfl 72: (Kuma) ustanovil ravmři dobu ťváld spnuťku podle délky iivota-Níkdo menUĚI tiuctiiit pro diě mUd£í tíí let a rm Rtarid ne více mesfeft, reí kolik let íilo, a to ai tki deseti. Dele nebylo povoleno ffitchlit nikjjy. Nejdel5í doba smutku mfila byt díset mesiců. a pu stejnou dobu se ncmcly vdovy znovu pnovdaL Pokud se Tiektera provdala eHfve, míla podle jeho narazení obítovsi březí krávu.
-li-
li—
LEGES REGIAE
11. ' Pint. Noma 17: De ceteris cms insututis maiimamadministrationanhabeiplctots
per artificia distributio; haec vero fuil: ubicinum, aurirkum, fabronim tignario-rum, rtnctorura, sutonim. fullonum. fabrorum aerariorum, figulomm; reliquas arte s in unurn eoegit unumque ex tis omnibus fecit corpus; consortia ct concilia el sacra cuique generi inbuens coveuieniia.
12. Man:. Dig. XIS, 2: Negat lex regia mulicrcm, quae praegnans mortua sat humari, aftlequaro partus ei exeidatur; qui contra recent, spem aniiuanus cum gravida per-emisse videtur.
13. Fcstus, Faelices'. PAELEX ARAM IUNONIS NE TANGITO; 51 TANG1T. IUNO-Nl CRINIBUS DEMISSIS AGNUM FEMINAM CAED1TO
LEGES REGIAE
1-4
ľestus, Occistm: SI HOMINEM FUT.MEN (7) OCCTSIT NE SUPRA GENUA TOLLITO HOMO SI FULMINE OCCISUS EST, El IUSTA NULLA FIERI OPORTET.
15. Festus, Aliuia: Aliutu antiqtii diccbant pro aliter.,.; hinc est illud in legibus Nu mac Pompili: SI QUISQUAM ai JUTA FAXIT. 1PS0SIOVISACER íiSTO.
Iťí. Fextus. Pürricidi quaestores: SI QUI HOMINEM LIBERUM DOLO SCIENS MORTIDUIT, PARICIDAS ESTO.
17, Serv. Ad Egi. 4, 43: lit Nujpae legibus eautum est. ut st quis impruden* occidisset hominein, pro capite úccisMgiiatis eius in coitüone offerret arictem.
19.
ifaembm. Sat. I, 13, 1-7'. Numa (anno Romuli) L dies addidit, m in COCLJIU dies, quibus XII lunac cursus confici ciedidit annus extenderetur, atque his L a M addilis adiccit alios VI, retraois aliis VI mensibus qui XXX habebant dies, ... factosque LVI dies in duos novos thenses pari ratione divisit: ac ... priorem lanu-
arium mincupavil primumque anni esse volutt____secundum (tonnt Februo deo.
.. - Paulo post Noma in honorem inparis nuirien ... unum adiecit dietn. quem Ianu-ario dedit... [anuariu* igitur, Aprilis, Junius, Sexiilis,September, November, December. XX Vim censebantnr diebus;,.. Marius vero, Maius, QuinctilLs et October dies XXX singulos possidenbam, Februarius XXVill relinuit dies.
19' JoK Lyaus, De jxensiiw 1 31: Id quoque a Numa institutům es«, Ut saeerdotes ahencis forfieibus. roo fencis looidcrejitur.
Plut Numa 17: Z jehů ostatních nařízeni je nejprospeŠnčjší rozdelení lidu podle řemesel. Bylo takovéto: pistci, zlatnici, tesaři, barvití. Ševci, valch Srí, kován a hrnčíři Ostatní řemesla spojil dohromady a vytvořil z nich jeden celek. Kaídc skupin:1 umožnil konal schůze. shromáŽdéní a bohoslužby.
Jíarc. Dig. XI S, 2: Královský zákon zakazuje pohrbit ženu, která Tcmrela tebotná, dokud nebyl z jejího tíla vjfiat plod. Kdo )udnal proti lomulo nařízení, byl považován za toho, kdo by vzal nadéji živé bytosti společné s tehotnou.
Fextus, Paelicej; at SE S0UI.07NICF NEDOTÝKA OLTÁŘE IUNONY, POKUD SE ho DOTKNE, a.T S ROZPUSTENÝMI VLASY OBETUJE IUNONH OVCÍ.
Festus. Ocasům: POKUD ČLOVĚKA USMRTÍ BLESK (V), ať RODÍCE POZDVIHUJI DĚTI. JESTL1ŽĽ JĽCLOVÉK USMRCEN BLESKEM, NF,M.\JtSE KONAT ZADNÉ obvyklé POHŘEBNÍ OBŘADY.
Fesiiu. Allttia: „Aliuta" předkovéuíhali misto „aliter"... Prolo je v iikoiiech Nutný Pompilia: JESTLIŽE NĚKDO UČINÍ JINAK. AŤ JE ZASVĚCEN IOVOV1.
Feslux. Farricidi tfHOťJWnrf: JESTLIŽE NĚKDO ÚMYSLNÉ USMRTÍ SVOBODNÉHO Člověka, je vrahem.
Ef.' Serv. Ad Egl. 4, 43; V Numovych zákonem je nařízeno, aby ten, kdo neúmyslně ; zabije člověka, nahidl za hlavu iaibilého jeho agnátům před shromážděným lidem berana.
Moctvbius, Sat l, 13,1-7: Numa připojil {k Romutovu roku) SO dní, aby byl rok rozäiŕeD nu 35* dni, kterými se podle jeho názoru naplní dvanáct oběhů měsíce. K těmto padesáti připojil daláfch iesi. ů které zkrátil jiných lesí rofelcu, klcrt míly | třicet dni. Těchto padesát äcsl vytvořených dní rozdělil stejným dílem mezi dva nove měsíce ... Jeden z nich nazval leden (lanuarius) a určil ho 2a první měsíc v roce, .., rfruřv- zasvětil bohu Fcbmovi... Brzy potům Numa, aby získal lichc číslo -. připojil jeden den. který přidal k lednu ... Takže leden (lanuarius). duben (Apiilis), íerven • (IuniuB), srpen (Sextilis), záři (September), listopad (November) a prosinec (December) mčly dvacet devět dni, březen (Martius), kveten (Mahis), července (QuinctiJis) A říjen (Octůbet) třicet dni, V únoru (Fůhruarius) zůstalo dvacet osm dní,
I Jvh. Lydus, De mensibus f 31: Numa rovnčz ustanovil, aby se knř-ži Stříhali hron-Dovými nůžkami a nikoliv ieleřnýini.
— 20 —
— 21 —
LEGES REGIAE
LflGES REGIAE
tullls host1lius
1. Cie. De rep. tt 17,31: (Tultus) constiniit ins, quo bcila indicerentuf, quod... sanxit
religione, lit omnc bellum, quod denuntiatum indičturnque nou csset, id miustum esse atquc iinpium iudtearetur.
2. * Dionysias 3, 22: Lex lata est pfoptcr ilium casum tHorationum), qua usque ad
meam aetatcm utumur, iubens, si cui tngenúni nasoerentur filii, ci de publico ali-nienta ad pubertatem usque suppeditari.
3. " Dionysios 3, 30: Sociis et proditioilis consciis iüdicia rex constituit cr comicios
secundum legem de desertoribus et proditoribus interfecit.
4. Liu. ! 26, 5-4: Rex (Tu(lus).,, „Duumviros", inquit, Hqui Horatio pcrduellioriem iudicent, secundum (egem facio". Lex horrendi csrruinis erat Duumviri perducllionem iudiccm: sd a duumviris provocarit, pruvocaiione certato: st vinccrent, caput obmibilo, infelici arbori reste suspendito, vcrberato vet intra pomerwm vel extra
5. Tac. Ann. Xll ti: Addidil Claudius sacra ex legibus Tulii regis piaculaquc (propter incestum fratris et sororis)... per poftlifices danda.
t.
2.
A.
tuiaus hostilius
Cic. De řep. II17,31: (Tullus) stanovil způsob, podle kterého se vyhlazovaly války ... stanovil podle zvyklosti fctíálů, že každá vilka, která nebyla vyhlášena a vypovězena, byla posuzovaná jako nespravedlivá a bezbožná.
' Dkmvsios 3. 22: Kvůli (HcTOtiovu) případu byl vyhlášen zákon, který je
v pLatnosti ai do mé doby a nařizuje, jestliže sc někomu narndi synove - trojčata, aby bylo až do jejich dospělosti přispdvánw z veřejných prostředků na jejich výživu.
Dianysiat 3,30: Král iridii soud nad vel e zrádci a jejich spoluviníky a ty. kteři byli usviédčeni, dal usmrtit podle zákona o dezcrtěrrch a velezradách.
Uv. 126, 5-6: Král (Tullus)... „.Ustanovuji podle zákona duumviry, lucří budou soudil lloratia i velezrady.'" Formule zákona byla hrozná: Duumvjrové aí soudí velezradu, jestliže se prou jejich rozhodnutí odvolá, aí M vede pfe před komi-ciemj. Jestliže (duumvirovd) zvftřzi, ať jc mu zahalena hlava a budiž pověScn na neplodném strome a bičován bud" uvnitř hradeb neho za nimi.
Tac. Ann. XII 8: CLaudius připojil náboácnsiké obfady podle nařízení krále Tulia a cm* j k dví abiú (kvůli krvesmilstVU itwzi bf str? m a seítrrni)     trnimni1 pí-.nudity
angus m arci l s
1. Liv. i 32, 5: Ct lamm quo.dam Numa in pace religione* insítluisseí, a sc bellřcae caenmon■ ae proderentur, nec gererentur solum sed eciam indioerentur betla aJiquo ntu, ms ab arjjqua genie Aequicults, quod nünc fetiElJcs habent, deset™*, qudmí nfipeiunnir. Tit
ancus marctus
1 Lřv. ; 32 5- Neboť Numa ustanovil níboženské obfady konané v míru, přál si sám zavést náboženské" obřady, kteit by phuily ve válce, aby války nebyly potwe vedeny, ale. také- vyhlašovány podle nejakého radu. Opsal proto od starobylého kmene Aequh culú právo, kteié nyní mají fetiálůvé a podle tíSbsA se požaduje dosnuřineni.
tarquinius priscus
1, Cie. De rep. II 20, 35: Tarquiniuu, ... ut de suo imperio legem tulit, principe dtrplicavit... pristinum patrum numerum, et atltiquos patres „maiorum gentium" appellavit, quos priores scntentiain rogabat, a se adscitos .jninorum".
2. * Dionysias 3. 61-62: Legati (Etruseorum) aderant fcientes inaigntaimperii, quibus
uwj reges Tods omabant portanres coronani aurcam, seil am ebumeam, scerptutn aquda tn capitc omutum, tuniuun purpureum auro distinetam, togam purpuream pictam.Taiquiniu* tarnen his honoribus non statim usus est. ut plerique scriptormn Koirunorum nadunt, sed senatus populique arbitrio permittens, an reeipiendi ho-nores essent, tum demum cum omnes coiisensissent eos aeeepit.
tarquinius priscus
1. Cic. De rep. U 20, 35: Tarquinius,... z* své moci vydal zákon, nejprve zdvojnásobil díívéjäi pocet scnáWTŮ. Původni senátory, kterých se ptal na jejich míném" dříve, nazval ,^e starSích rodů1', ty, které sam přibral, ,.z mladšidi",
Dionysios 3, 61-62: Přítomni byli vyslanci (Etrusků) nesoucí odznaky moci, kterými zdobili své krále: zlatou korunu, slonovinové křeslo, žezlo ozdobené nahoře orlici, nachovou tuniku a tógu zdohené zlatem. Tarquinius vsak téch odznaků neužíval hned, jak říkají mnozí římští spisovatelé, ale přenechal rozhodnuli o tom, zda mají být užívány, Kenáiu a lidu. Přijal je teprve tehdy, kdyí všichni souhlasili.
LEGES REGIAE
LEGES REGIAE
serv1us tullius
1, * Dtonpsitx 4, 13: leges dim At mntractibus. turn dc dclictis per curias tnilit, eranl uurem numefO fere uuinquafljnta,
1. ' Dicmyslos 4. 15: inceosJs pucoium ccmstituii bonk privari el vugis caesos vcnurn dttri.
3- ' Dwnysios 4, 22\ Tullius servis manujiussis civitatem habere concessit; iuhens enim una cum Li beds aliia omnibus etiain libcrtos ccnseri, in quauunr tribus urbanai cos distribuit,... ensquc ad omnia quae publka essem weenie adimsit ac Micros plcbeios,
4. * Dionysios4, 25; ille iudiciis publicjssepaians aprivatis ipse quidem dc criminibtis ad rcm piiblicara peninentibui SUKepit rapnitionem, lit nim autem pri vataruni pri-vatos iudiccB csse iussil, qtubLm normas er reguLas leges dědit a se cunsciípia-i.
5.   Liv. 142. 5: Censům desťripsiL
iftstituit ... classes centuriiisque et... ordinem ex censu
servius tullius
síos 4. 13: na biriámirú shromáidenä vyhlásil asi padesát zákonů ů Sřnlou-Htch a deliktech,
^ÍSrtinvjíu.T 4.15: ty. ktŕŕi Se nepodrobili cenziL, nařídil trestat lak. Že jim byl zaba-■■T/cn majetek, byli zbičováni a prodáni.
Dionysios 4, 22: Tullius povolil, aby prapiiiieuí otroci získali občanství. Nařídil ;k*iž, aby se cenzu podrobili společní se víemi ostatními svobodnými takr pro-jHrStenci, a roscdilil jc do cryr městských tribuí ... a připustil je, stejně jako ostatn J pLebeje. k tejným zale žitostem.
^Cťonyíj'ai 4, 25: veřejně soudy oddělil od soukromých a sám převzal (soudní) ; Vysrtfuvini zločinů týkajících sc státu. Pm soukromé záleíiiosĽ zřídil soudce 1 y soukromých přích, jimi dul pravidla a zákony, ktení sám sepsal.
\ Liv. 142,5: Zřídil tenzus ... a popsal třídy a setniny a uspořádáni podle cenzu.
6.   Fesius, Pkrare: SI PARENTEM FUFR VERDEPJT, AST OLLE PLORASSIT, PUĽR DIVIS TORFNTt ÍM S ACER ESTO.
Fesm, Plnrare: POKUD Sffl UIlODl OTCE, A JESTUZĽ NAKlKÁ, AŤ JE ZASVĚCEN RODINNÝM BOHŮM.
tarquinius superbus
1, * DUmysica 4, 43; (Tarqiiinius) leges a Tullio striptas, per qiixs non, ut antes, in cardractibus Apatriciisvcxabaniiixhoiiines Btisrulit, etne tanulas quidemf inquibus
crant scriptae, rc]iqni(ř sed hus quoque ex fůro summnvcrj itibens dclevit.
tarquinius superbus
: Dwnyshs 4, 43: (Taitpjinins) zru&il vSechny zákony sepsané TuLliem, aby jimi nebyli jako dřív* utiskováni patricij t při smlouvách, a nenechal ani desky, na nichi byly napsány, ale nařídil., aby by]y odstránený z fóra a .• i.-. .•■
Zdroj: Skřejpek, M. Prameny římského práva. LexNexis. 2004. ISBN 80-86199-89-4.