Renesanční stavitel, architekt, umělec….cech Praxe stavebních řemesel v renesanci v českých zemích Plinius St., Historia Naturalis Vitruvius, Deset knih o architektuře L. B. Alberti (1404–1572) - De pictura (1435), Libri de re aedificatoria (kol. 1450), De statua (1464) G. Vasari, Životy nejvýznamnějších malířů, sochařů a architektů, 1550, 1568 Frederik Antal, Florentské malířství a jeho společenské pozadí. Měšťanská republika, něž převzal moc Cosimo de´ Medici – XIV. století a počátek století XV. Praha 1954 Pierre Francastel, Figura a místo. Vizuální řád v italské malířství 15. století. Praha 1984 Peter Burke, Italská renesance. Kultura a společnost v Itálii. Praha 1996 A. Blunt, Artistic Theory in Italy, 1450–1600. Oxford - New York 1988. (Chapt. The Social Position of the Artist, s. 48–57). A. Chastel, Der Künstler, in: E. Garin (ed.), Der Mensch der Renaissance. Frankfurt am Main - New York 1990. C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\02_Architektura a praxe\P1010032.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\02_Architektura a praxe\P1010033.JPG Domenico Cresti di Passignano, Michelangelo představuje model sv. Petra papeži Pavlu IV., před 1550 C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\02_Architektura a praxe\P1010023.JPG Andrea Pisano: Stavitelství a Architektura, Florencie - dóm, před polovinou 14. století C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\02_Architektura a praxe\P1010047.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\02_Architektura a praxe\Kopie - P1010047.JPG Bůh jako architekt, Bible moralisée, Vídeň, kol. 1230 C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\02_Architektura a praxe\P1010465.JPG Náhrobek architekta Huguese Libergiera (zemř. 1263), Remeš, katedrála C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2008_ZS\Architektura_Forma a funkce\04 Panofsky\10.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Seminář_Moravský arkádový zámek\02_Zámek a rezidence_Přehled a typologie\P1010888.JPG Jacopo Chimenti da Empoli, Michelangelo představuje papeži Lvu X. a kardinálu Giuliu de Medici (budoucí Klement VII.) model fasády S. Lorenzo, Medicejské kaple a projekt Bibliotecy Laurenziany C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\02_Architektura a praxe\P1010034.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Moravský Krumlov\HPIM2703.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Moravský Krumlov\HPIM2949.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Moravský Krumlov\HPIM2956.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Moravský Krumlov\HPIM2807.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Moravský Krumlov\HPIM2793.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Seminář_Moravský arkádový zámek\Obrázky\DP_Zámky\Žlůva_Mor.Krumlov\HPIM6150.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Seminář_Moravský arkádový zámek\Obrázky\DP_Zámky\Žlůva_Mor.Krumlov\HPIM6151.JPG Cech • •A. Blunt, Artistic Theory in Italy, 1450–1600. Oxford - New York 1988. (Chapt. The Social Position of the Artist, s. 48–57). • •W. Cahn, Masterpieces: Chapter on the History of an Idea. Princeton 1979. • •A. Chastel, Der Künstler, in: E. Garin (hrsg.), Der Mensch der Renaissance. Frankfurt am Main - New York 1990. • •S. MacDonald, The History and Philosophy of Art Education. •New York 1973. • •P. Fisher, Making and Effacing Art. New York and Oxford 1991. • •H. Huth, Künstler aund Werkstatt der Spätgotik. Darmstadt 1967. • •N. Pevsner, Academies of Art Past and Present. New York 1973. •M. Warncke, Hofkünstler, 2001. • Cechy •J. Diviš, Pražské cechy. Acta Musei Pragensis 91–92. Praha 1992. •J. Emler, Řemeslničtí pořádkové pražští v XVI. století. PA VIII, 1868–1869. •M. Halata (ed.), Kniha protokolů pražského malířského cechu z let 1600–1656. Praha 1996. •J. Janáček, Pohled na život řemeslnických tovaryšů v 16. století. Kniha o Praze 1963, s. 216nn. •J. Janáček, Řemeslná výroba v českých městech v 16. století. Praha 1961. •B. Mendl, Počátky našich cechů. ČČH XXIII, 1927, s. 1–20, 307–346. •H. Pátková, Cechovní kniha pražských malířů (1348-1527). Praha 1996. •M. Šroněk, Pražští malíři 1600–1656. Mistři, tovaryši, úředníci a štolíři v Knize Staroměstského malířského cechu. Biografický slovník. Praha 1996. •W. W. Tomek, Artikule cechů pražských v XV. století. AČ XIV, 1895, s. 437–492. •Z. Winter, Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách, 1526–1620. Praha 1909. •Z. Winter, Český průmysl a obchod v XVI. věku. Praha 1913. Stavitelé a kameníci Petr Kroupa – Jiří L. Bílý (edd.), Brněnští sochaři, kameníci a zedníci v letech 1570–1620. Brno 1987. I. Ebelová (ed.), Zápisná kniha pražských stavitelů z let 1639–1903. Praha 1996. I. Ebelová, Novoměstské cechy stavebních řemesel v 16. až 18. století, in: V. Ledvinka - J. Pešek (edd.), Nové Město pražské ve 14. – 20. století. Documenta pragensia XVII. Praha 1998, s. 185–190. J. Kofroňová, Opus italicum. Italští renesanční a barokní architekti v Praze. Průvodce výstavou. Správa Pražského hradu. Praha 2000. K. Mádl, Řád zedníků a kameníků pražských v XVI. století. PA XVI, 1893–1895 (1916), s. 644–45. M. Vilímková, Stavitelé paláců a chrámů. Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové. Praha 1986 (zvl. kap. IV. Barokní stavebnictví v praxi, s. 51–63.). Ukázání řemesla mistrovský kus - chef d´oeuvre, capolavro, Meisterstück-Hauptwerk, prove Kameník: mistrovská zkouška - dveře, okno, šnek - vytesat a osadit. Podle pořádku z r. 1586: Každý ten kdožby za mistra přijat býti žádal, povinnen jest předně kusy mistrovsky ukázati, kameník dvéře s poduškami (bosy) a grakštejnem (římsa na konzolách), vokno krámsky v uhelnici se špuntem (ostění se závěrovým klenákem), stupeň do šneku točitého, jinak s mnichem (stupeň doplněný, ukončený válcem středové osy šneku) Zedník - mistrovská zkouška: klenba, schody, domovní štít, klenutí ze všech čtyř stran s kuklicemi (lunetami). Musí k tomu udělat i nákres a zaměření. ¨ Podle pořádku z r. 1586: zednický pak mistr též tyto kusy má ukázati, předně sklep klenutý ze všech čtyř stran s kuklicemi (klenba s koutovými lunetami), schod (schodiště) k volnýmu vcházení buď prostý neb lomený, aby se svrchní stupeň zároveň s svrchním dlážděním srovnával, a stupeň jeden druhého ani větší ani menší býti nemá, štít v kšaltu svým mírnej (v provedení uměřený), podle toho jak by stavení široké neb ouzké bylo. Italové / Vlaši •K. Chytil, Mistři lugánští v Čechách v XVI. století. RKPDU za r. 1924, 1925, s. 32–66. •J. Janáček, Italové v předbělohorské Praze ( 1526 - 1620 ), PSH XVI, 1983, s. 77 - 118. •V. Kotrba, Renesanční architekt Baltazar Majo "de Vonio"?. Arogno–Ronio nad Lugánským jezerem, dávný domov kameníků a štukatérů. Umění XIX, 1971, s. 97nn. •J. Krčálová, Italští mistři Malé Strany na počátku 17. století, Umění XVII, 1970, s. 545–581. •A. Kubíček, Grisonští mistři v Praze. Umění II, 1954. •K. Mádl, Italienische Baumeister in Pilsen, Mitt. der k. k. Central-Commission für Denkmalpflege NF XV, 1889, s. 197nn. •P. Preiss, Italští umělci v Praze. (Úvod, s. 8–17). •K. Šmrha, Vlaští stavitelé v nejjižnější části Čech v době renesanční. Praha 1938. •K. Šmrha, Vlašští stavitelé v Praze a jejich druzi (1510–1620). Umění XXIV, 1974, s. 159–184. Stavební praxe • Piero de Cosimo, Výstavba paláce, 1520, C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\02_Architektura a praxe\P1010044.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\02_Architektura a praxe\P1010045.JPG - architetto (protomaestro) - garant stavebních prací, hlavní mistr - návrh stavby, zajištění dělníků, materiálu. Např. Palladio - Narozený 1508, od 16. zapsán v cechu zedníků a kameníků ve Vicenze. V dalších 10 letech je zaměstnáván na kamenických pracích a ještě r. 1542 je označován jako lapicida. Teprve od r. 1545 je regulérně označován jako architetto. Architetto - zvl. v italském, prostředí tak označován i jen polír, a tak výrazy jako architectus, architector znamenaly většinou jen zednického či tesařského mistra. - commisario -(polír) - prostředník mezi architektem a řemeslníky •Fabbrica u sv. Petra v Římě za Antonio da Sangallo ml. •20.a 30. léta 16. století • •architekt – Antonio da Sangallo ml. •co-architekt (asistent) – Baldassare Peruzzi •curatore a computista - vlastní realizace (stavitel, stavby vedoucí) – computista dohlíží na platby zaměstanců stavby •mensuratori – kolegium tří osob – měří a hodnotí provedené práce •depositari – pokladník dohlíží nad fondy z prostředků papežské kurie •segerataria – vede listinnou agendu •Soprastanti – 5–10 osob „předáků“, ale vyšší, ne-řemeslná pozice •sottosoprastanti – skuteční předáci, „mistři“ a specialisté • (např. tesaři – sotto soprastante sopra i legnani) •capomaestri – téměř nejníže v hierarchii – vedli skupiny specializovaných řemeslníků (zedníci, kováři etc.) - paumistr - stavitel, častý výskyt v pramenech 16. století, označení pro navrhujícího stavitele i provádějícího mistra -paumistr JMC - dvorský titul spojen s provizí (U. Aostali - 40 tolarů ročně), jako vrchní správce hradních staveb potom za Rudolfa II. 400 tolarů ročně. G. Gargiooli jako císařský paumistr v Praze i ve Vídni (1589). B. Wolmut pobíral 200 kop gr. míš. ročně. -maurermeister - titul, který získal U. Aostali (císařský mistr zednický) r. 1567, podřízený dvornímu paumistrovi - po odchodu Wolmuta sjednotil U. Avostali pro svou osobu (1570). Jak projekty zásadní (kaple sv. Vojtěcha), tak opravy , sklepy, záchody a stoky - paumistr kostela (např. Bernard de Alberto z Palerma - 1576 – sv. Tomáš na MS) - pausuperintendant, r. 1580 žádal P. Ferabosco za mnohaletou činnost a rentu 100 zl. -polír (parléř, palír) - zástupce stavitele na stavbě - kameník (steimetzer, štamecar)- -cejtovník - tovaryš, který je před vstupem do cechu službou (cejtem, zv. Meisterjahr) u mistra v obci, kde chce být přijat do cechu. - dynchéř (karbéř, dynchovat) - zednický tovaryš, někdy i zednický mistr, ale vždy v podřízeném postavení - větš. pomocné zednické práce (omítky), výjimečně architektonické rámování ostění malbou. Základ pro sgrafito. -lepaři, hlinomazi, hlináci - zedníci nižší kategorie - práce na chlívech, zídkách, ohradách - etc.- vepřovice, hliněný výmaz proutěného rastru. - havíř (grundgraber) - čistění stavební parcely, zasypávání stavebních jam, demolice domů - skalníci - lámali kamene v dolech, někdy i jejich majitelé, častěji nájemci dolů. Vlastní i cech. I kameníci měli doly v nájmu, nabízelo se potom investoru (město) vyhledání skály (na obecních pozemcích), s podmínkou městem že důl bude městu v případě potřeby postoupen. - mladší mistr - prozatímní označení oblíbeného tovaryše během doby, kdy sedí v štuku, tj. zpracovává mistrovský kus. - stolíř (fušer, hudlař, humplíř, šterař, z něm. stöhr) - mimo cech pracující řemeslník, často nekvalitně či méně kvalitně a tedy za nižší ceny Ulrich von Ensingen, věž katedrály ve Štrasburku, dokončeno 1439 01.JPG 01 (1).JPG Nákresy fasád katedrály v Kolíně nad Rýnem, kol. 1310 C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\02_Architektura a praxe\P1010561.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\02_Architektura a praxe\P1010562.JPG Villard d´Honnecourt – plán a elevace remešské katedrály – kol. 1230 C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\Obrázky\P1010244.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\Obrázky\P1010168.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\Obrázky\P1010167.JPG Fabbrica u sv. Petra v Římě C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Architektura 16. století\02_Bramante\P1000451.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Architektura 16. století\02_Bramante\P1000887.JPG Antonio da Sangallo ml., prezentační plán Palazza Farnese C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\02_Architektura a praxe\P1010508.JPG Antonio da Sangallo ml., prezentační plány kostela špitálu S. Giacomo degli Incurabili v Římě C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\02_Architektura a praxe\P1010507.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\02_Architektura a praxe\P1010506.JPG Anonym, prezentační (soutěžní) plán pro S. Maria della Carceri v Pratu, před 1585 Bramante, kresba Tempietta, před 1500 C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\02_Architektura a praxe\P1010052.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\02_Architektura a praxe\P1010059.JPG Antonio da Sangallo ml., kresby architektonických detailů říms pro Palazzo Farnese C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\02_Architektura a praxe\P1010509.JPG Antonio da Sangallo ml., projekt pro S. Giovanni dei Fiorentini v Římě C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\02_Architektura a praxe\P1010512.JPG Baldassare Peruzzi, studie sv. Petra C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\02_Architektura a praxe\P1010513.JPG Bernardo Buontalenti, model průčelí florentské katedrály C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\02_Architektura a praxe\P1010018.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\02_Architektura a praxe\P1010019.JPG Giovanni Antonio Dossi – Giambologna, modely průčelí florentské katedrály C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\02_Architektura a praxe\P1010020.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\02_Architektura a praxe\P1010022.JPG Antonio da Sangallo ml. - Antonio Labacco – 1539-1546, model sv. Petra v Římě • C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\02_Architektura a praxe\P1010024.JPG • C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\02_Architektura a praxe\P1010025.JPG • C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Proseminář_Architektonická teorie renesance\02_Architektura a praxe\P1010028.JPG Smlouvy • • “Anno 1590 den 10 tag mai seindt diese ausgeschniete zettel zwischen…Valentino Laubans…und meister Peter Titteln, steinbrechern…daß er zu dem gang auf dem schloßthurmb alhier stein, wie volget, in der zal, lenge, dicke, undt breiche brechen soll. Erstlich zwanzig stuckh zu den saülen, iedes stuckh 2 1/2 eln lang und 3/3 elen dicke, von stuckh zu 10 g. facit 6 fl. 20g., item 60 stuckh zu den shwibogen iedes per 5 g. facit 10 fl., item 40 stuckh zu den gelender iedes stuckh 2 1/2 eln lang undt 16 zoll breit underthalb viertl der elen dickh von stuckh 7 1/2 g., facit 10fl., item 32 stuckh zu den grössern undern gesimms iedes stuckh 1 klofter lang undt 3 1/2 viertel einer elen breit, dickh einer 1/2 elen von stuck zu brechen 20 g., facit 21 fl. 20g.”