I. NALADY Z OBAV pRED zANlKEM ZIJEME v posedIem Bvele. A jsme si tobo veo domi. Nikoho by nepfekvapilo, kdyhy toto iilenstvi najedoou propuklo v zufivoBt, z nii by nhobe evropske lidstvo vylilo otupele a pornoleue, zatim co by Ie motory jelite toeily a vlaj. ky trepelsly, ale duch by byl vyprchal. V8ude se jevi pochyby 0 pevnosti spoleeen· skibo lidu, Y nemi iijcme, neurcite obav} o nejhliZ1ii budouenosl, tuseni upadku a zaniku vzdelanosti. Nejsou to jeo uzkosti pfepadajici fillS v bodioseh nocniho bdeni, kdy plameD iivota bon nfzko. Je to i dohfe uvazene piedvid.ani, zalozene ns pozorovani a usudko. SkuLecDosti nas z8valuji. Vidime na vlll9lnl oei, jak Be .6taly vratkjmi skora vseebny veci, ktere lie kdy.61 zdily pevne a IIYBte: prlllvda a lidBkost, l'ozum a pravo. Vidime Btatni formy, ktere Def'unguji, vjrobni /!OUBtlllvy, ktere odumiraji. Vidime sily, k tere ienou epolecno8t dale do nepHeetnebo .staVD. Zdi Be, ie Bkfipajici stroj teto brozne doby dospel k bodu, kdy Be zlllstavi. Zaroven lJe viak vuDcnje protiklad. Dosud v iadne dobe lJi clovek nebyl tolik vedom naleHuizinga 1 ". . ;-==~~~..- . 0.10 2 i , ~',.,-",~-~ 2 VE ST1NEcH ztTflK.A baveho ukoJu. shy spolupracoval ua zacho"ani a zdokonalcni pozewllk€ho blabobytu a kuhnry. Nikdy dHve DebyLs prace v takove vazuosti. Clo,:ek nikd! nebyl ~o te miry hotov pracovat a daval v 118zku SVOJI odvahu a ohetovat eclaD IIvoji 080hoo"t pro ohecne blaho. Ncztratil ua­ deje. ltH..li byti tato kuhura z8chnineua, nemli-li 8e propadnonti ve staleti harhar8tvi, nybri prcjiti i I; ncjvY8iHmi hodnotami, ktere json jejim dedictvim, v novejEii a pevuejEii slav, pak je aprsvdn nutne, aby IIi lidi: nyni zijici nii.leiite uvedomili, jak daleko pokrocila zkaza, ktera ji ohroiujc. Teprve nedlivDO zobecuely milady plynouei Z ohav pfed hro~dm zauikem a ryehle pokrseuiiei ...kazou kultury. U vetEiiny lidi pnpravila pudu pro takove myijIenky tcprve hospodarska krise, kterou pocifuji oa tHe (lide jsou ui vet1iinou prave titHvciiji oa tele nei na duchu). Ie namadc, ie filosofove a sociologove, ktefi isoll zvykli piemysleti soulItavne a kritieky 0 spolecnosti a kultuic, vedeli iii diive dohie, ie ncni vse »v poilidku« s vysote vyehvalovanou moderni kulturon. Pro ne je iii predem jasoe, ze hOllpodaiskj rozvrat je jen jedniaa z pfizoakli daleko obsliblejsibo kuhuroiho proceBO. Prvni desitileli tohoto Btoleti Botva jche NALADY Z OBAV Pf!.ED ZANIKEM , znalo tizkostlive obavy 0 budoucnolll kuItury. Tieoice a hrozby, otiellY a uzkosti byly arci i tehdy, jako vidy. Avsak ncjevily 8e, BUad II vj. jimkou nehezpeci revoillce, na oii lIvetu daval vyhlidku marxismu8, jako zla, ktera by ohrozovala orgarusaci sveta zauikem, ba i revoluce sarna byla lIvjmi odpurei pokIa.dana za ncbezpcH, ktcremu Ize celiti a jei be odvratiti, kdezto jeji prukopniei v ni uevidiHi zkazu, ojbri spaau. Dekadentske Ulilady z devadesatjch let minule. ho stoleti ocsahaly dale nei do oblasti literarni mody. ZdliJo Be, ze se anarehj~mus cmu vyzu. iil vraidou presidenta Mae Kinleyc, a ie lie 80ciaJismlls vyviji v reformistickem Smerll. Prvni mirova konfcrenee mohla pres boerskou a rusko-japonl>kou valku jdle vidy hurnti zdlini, ze zabajila nastavajici eru mezinarodniho 80ula. duo Zakladnlm tonem obeene kuitumi Dlilady zustava\a pevna duvera, ze svet ovladallj bilou rallou je na Ilpravue a shoke eeste k svornosti a blahobytu. k 8vobode a k 1idskollti, uhezpecene vedomostmi a znalostmi, ktere dOllahly, jak se zdalo, takika vreholu. Na eesre k svomosti a k blahobytu, - arei za piedpokladu, ie polilika zachova zdravj rozum! To vsak ne­ dokazala. Ani lela svelove valky nepiineda jehe obrat v tomlo smeru. Tehdy hyla totii pozomo61 vseeh sou8tredena prcdevsim ua usili: to hIe prestat, i , •• ~~ "­ 'p= "',...,. • VE STtNECH z1TflKA a to se viemi sUami, a aZ to hie bude za oa· mi, budewe delat vie mnohem lepe, ano trva1e dobre! -- I prvni leta povaleena plynula pro mnohe jeite v optimistickjeh nadejich na pHchod blahodarne mezinarodnosti. Pozdeji zdanlivj rozkvet pr-.imyslu a obebodn, kterj vSak stlbl nahly konec v roee 1929, udrZoval vlieobeenj kulturni pesimiswus jeite nekolik let v pozadi. Ones proniklo vedomi, ie zijeme upro@tred prndke kulturni krise hroziei zanikem aZ do iirokjch vrstev. Speugleruv lcinik lcipadu (Untergang de8 Abendlandes) byl pro ncseetne lidi v ceIem Ilvete poplasnym znamenim. To neznameua, ze vliichni. ctenan teto prostule knihy uvenli ve spravnollt nazorD, ktere podava. Seznlimila je viiak s myiilenkon na moznoat upadku dnesnl kuhury, kdczto predtim je ovlidala jeiite lebkowysluB vin v pokrok. Neotreaeny kohurni optimiswus podrzeli zatim jen ti, kdo pro nedostatek 80udno@ti nedovedon poebopiti, co kulture chybl, a aami j80u tedy zachvaeeni procesem upadku, nebo ti, kteri ae domwvaji, ie jejieh eamoapasitelna spoleceoaka nebo politicka oanka predatavuje jii opravdovou bndonci kulturu, a proto ji hned zaplavoji uhohe lid­ etvo. Mezi kultnrnim peaimismew z presvedeeni a jistoton nastavajici pozew8ke blaien08ti 8tONALADY Z OBAV PRED zA.NIKEM 5 ji vsiebni ti, kteii vidi vaina da a nedostatky dneska, kteH ncvcdi, jak je Mciti nebo odvraceli, kteii v~ak pracuji a doufaji, snaii se pocbopiti 11 jsou botovi nesti bHme toboto iikolu. Kiivka, kted by znazoriiovala, s jakym urychlenim zmizelo slovo »pokrokc: z uiivani v beine ieCi, byla by veru pozoruhodna. -.... ,.-- --"­ lI. DZKOSTI NYNElSI A DRIVElSI L ZE nadhodit otazku, zda 6e nepieeenuje vainoet kultnmi krise prave proto, ie jsme si ji tak jasne vedomi. Dfivejsi nebezpeena udohi neznula narodoi hospodaislvi, sociologii,psyeho_ logii. Mimo 10 se tchdy znamost 0 vsem, eo se deje ve svete, neSiiila tak ryehle a obeene., My vidime naopak kazdou trblinku v glusuie, slyilime kaide skiipnuli v soukoli spolecenskeho stroje. Nase pieens a mnohoslranns zoalost sama pusobi, ie si Denstale nvedomujemc napro­ 810u »nebezpecnost« eiloaee, v nii iijeme, II nanejvjS VTalky stay lidske spolecnosti. »Ohzor naseho oeekavani«, juk to nedavno vjstiine na. iYal Karl Mannheim,l) nejen se vileobecne vel_ mi ro.ziiiiil, nybri vidime zaroveii dalekohledem v6elikyeb vedomo8ti obrysy jej vroubici tak zietelne, ie je nam z toho llZko. Bude proto oiitecne, srovname-li historicky ave ve.domi krise S velkYmi poruchami dob minnlYch. A tn bije hned do oei velmi podstatny •) Meolleh Utld Geje tomu takoslaheni londnosti«. Ie to opravdn zarnlueuji· ei. Zijeme ve lIvete. ktery je 0 lobe lamem, VSEo8ECNt OSLABENj SOUDNOSTI 49 o Ive pov8ile a svjeh moinosteeh ve vsech Ime· reeb nekoneene lepe zpraven nei byl v kleremkoIi drivejiiim obdobi dejinnem. Vime objektirne i skutecne lepe nei drive, jakii jc Ive· tovi soulilava a iak Ie ehova, jak pracuie iivy organismulI, jaky je vdjemny pomer dnchovyeh veci, jak nnikly jevy pozdejii z dfivejiieh. Subjekt elovek zoa sam sebe a Ivuj Ivet lepe nei kdy diivc. Lidska sehopnolt usuzovad stoupla velmi ureite, a to intensivne potud, Ie duch proniki hloubeji v 1I0UVil]01t a povabu veci, elltenllivne potud, ic lie Iidske vedeni rozei· filo stejnomerne na daleko viee obor6. a zvlliste potud, Ie wnohem vice osob od dilve ma powl na jistem stupni vedeni uei dilve. »Po· znej sim scbe~ pJatilo vidy za podstatu mondrosti. Zliver, ze Ie svet sial mondrejsi, zdi se nepopirateilly. - R i sum te oe a Ii I ... My to vime lepe. Blizoovslvl ve vscch svjch podoblieh, lebkomysloe i SmeBne, zlomyslne i niCive, Deslavilo uikdy takove orgie po eelem svelc jako dneiniho doe. V piitomue dobe by viak iii nehylo tbematem pro ducbapine a Dsmevave pojednani uejakebo hnmanisty usleehlilc smyslejiciho a vaioe znepokojeneho, jako b)·1 Erasmnll. Nekonecne bllizoovstvi doeini doby mwiwe peclive pozorovat jako nemoc lIpoleellosti, odkrfvat jeji pfiznaky, stiidive a vcene, hledel urcili povahu telo choroby a preHui.liD•• 4 • l I I ",--",,",J ' so VE S'I'fNECH ZfTft.KA myBlet 0 proatfedcicb k jejimn vyleeeni." ,jl Chyha !lavern vj&e zmineneho 68Udku: I I>sebepozuini je mondro8t - Ivet zna sam sehe " lepe Dei dfLve - tedy 8vet se stal moudfejiii,( )' vezi v dvojite dvojsmyslnosti premia, Pledne I proto, ze }l8veh jako aha'uktoi Bubjekt nepo. 2uava nebo nejedu3., nyhrz projevuje se toliko v myli1enklich II jednEinich jednotlivcu, zs dru· he proto, ie ve slove uoiti« 2ulItu.va nevyjss. nena dvojsmyslnost »vedenl« II llmoudrosti«. Toto pos)edni sOlva potrehuje podrohneho vy­ kladu. Ve spoleenosti 8 oheenjm ilkolnim vyneovanim, 8 vieobeCDOU a pf[mou puhlieitOD den· nich ud.ilosti II pronikavou diHbon prBce IIt"va Ie prlimerny elovek Hm dale tim mene dvi.•. If os vlsstnim my8leni II vlustnim vyjadfovi.ni. To se Buad mule IIdot na prvy pohled para· doxni. Marne totii ohvykle zato, ie v kulturDim prostiedi s men!ii intelektualni intensitou a mene roziiiienYm yedenim myiileBi jednotliveovo je silneji spoutino nei v prostiedi vjiie vyviuutem. jsoue omezovano a ovIido.no OZ' kfm kruhem vlustniho okoH. Takovemu primitivnimu myiileni: pnpisujeme znalty neceho typieHho, ne<':eho, co je nutne stejnehu drnbu. Naproti. tomu stoji fakt, Ie taltOye myiileni, sonlticd'ujici se tipine na vlultni iiyotni sfe· ru, s omezenfmi prostfedky a uyni.tr uiiiiho WEOBECNt OSLABENf SOUONOS'I'I 51 obzorU, doallhnje takoveho stupne UnIoetatno· sti, jaky Ie .ztrici v obdobich pronikavcji or· ganiaovanYeh. Sedlik, lodnik nebo remealnik diivejiich obdobi naM.zul v celku svych odbornych .znulOlltf duiievni schema, podle nehoi meiii iiivot a avet. By. ai vedom toho, ie neni po. volin k tiaudku 0 veem tom, co leielo mimo teDto jeho obzor, (Iedaic by) mlnvka, juei Ie vyskytuji v kuide dohe). Uzno.vlII autontu tam, kde vedel, ic je jeho ulludek nedostateenY. Prave ve sve omezenosli mohl byt Mondry. A to.i ome.zenoat jeho vyjadfovacich prostfedkti, podeprena Blonpy Svateho Pilma a pridovi, dEival1i mn caeto sloh a ciniJa jej vYmluvnym'). Moderni orgawsace ro.zs:iiovani vedeni vede ui k pfi1iin~ ztrate proepeiineho ucinku takovych dniicvnich ome.zenf. Prumerny Hayek v ll.i.padnich zemich je dnes poucovan 0 view momem. Na stole n sBidane ms noviny a knoflik rozhlasoveho prijimaee DU doaab ruky. Veeer na neho ceks film, hra v karty nebo nejuko. Ichl1ze, kdyi hyl den ztraviJ v tovarne nebo v made, kde Ie nlcemn podstutnemu ne· nuuml. S malYmi rozdily plati lento ohraz nizkeho priamcrn ad detnika ai po feditele. JediI) BlJl.lId'.lIe v liini AEriee byJi Z8 boenk6 ¥illy pnknpll'ai &ptJ8obem, j.kjm kaidj Boer doyedl y ~Ii prtlml."it k oddilu Iwjieimn pod jeb" "eleDim• II, • !,I I j I 52 VE STfNECH ztTflxA iI ne 1I8i1i 0 vlaslni kuJtwu, af v jakemkoli ohoI ru a vynaloiene 8 jakjmikoli pfedbeibYmi zna­ I' lostmi a proslfedky. muie eloveka pozvednouli nad luto uroveii. Na to dejme dobry pozor. ie tu mluvime jen 0 jeho kultufe v uisim 8mYlllu, ! " r' to je8t 0 ji8tcm pokladu kriisy a moudro8ti pro jeho iivot. Neni vyloucena mozno8t, i.e tento clovek nepatrne kultury nicmene umi povznesti 8vuj denni iivol k vyiiiii hodnote jinymi einn08tmi nei kuhurninti v uiiiim smydu, af jii v obla8ti viry nebo 80eialni pece, politiky neho 8portu_ Dokonee i tam. kde ho ovliidli. upfimna touba po pozniini nebo krii8e. bude pro neho nesnadne, aby se pn Yliravem dolehini: kuJtur· niho apariitu vyhnul nebezpeei, ie olu nekdo jeho pojmy a D8ndky namluv!. Yedi5m, Irtere je zaroveii mnoho8tranne a povrchni, a duievni obzor, ktery je pfnti iiiroky pro oko krilieky neozbrojenc, mU8i v&!ti. neodvratne k 08laheni soudnosti. Vnucoviini II bezhranne pfijimini vedeni II u8udku se neoOlezuje toliko na intelektuilni oblan v oZsUn smydu. Take v soudeeh esteliekyeh a eitovyeh je prumerny modemi clovek vydin natlaku 'aemebo 'vyrobku ve velkem. Nadmerni nahidka viiednieh vjplodu Eantasie vnukii Olu nezl.1ravY a Ealesoy ramee pro jeho vkus a city. V~EOBECNt OSLABENt SOUDNOSTl 53 K lomu pfiSt11puje jeite jiny povliilivy 18kt. iemui nelze uniknouli. Ve slarliieh 8 uiiiieh lormaeh spoleeenskyeh lid 8am vymylili 8VOil zlihavu a 8am ji proyadi: zpevem, tancem, hrOD 8 atletikou. Lide spoln zpivaji, tll,uiH, hraji. V moderni kuhufe se Lo vfte pfellllDulo preVB.2. nOD merou tak, ie 8i fide nechiivaji zpiV8l, tan· eit, hral. Rozumi Be sarno sehou, ie pomer iieinkujieich a divakli je dan od sameho poeal. ko, i v uejprvotnejii kuhnle. Avsak pasi.vnmo prvku neustiile pfihjva v pomeru k aktivnimu. I "port, tento moeny moderni einitel kllltnrni. stiva se elm dale tim viee zahavou, pri niz 81 MallY nechavaji predviidet bru. Toto zatiaeovB' oi diviika z aktivni ueRsti UB jilltem deDi jde jeite dile. Mezi divadlem a hiograEem je pieebod od pfi.hliZeni ke skuteene hfe k divani se na slin bry. Slovo a pohyb nej80u jii iivjm jednauim. nybri pouhon reprodukei. Hla8 pfene8eny eterem je jen pouhou ozvenou. A dokonee i pozoroviini 8portovnieh zavodu. 8e nahruuje surogatem rozhla80ve reportile a novinek ve sportovni ruhriee 1I0vln. To vse mamena ureite zneduebovneni a 08labeni kultury. To plali 0 filmovem nmeni zvlailte je~le po jine velmi vjznamne stranee. TeiiBte hereekeho vjkouu se skoro tiplne pfe8unuje na pole jevu zevne viditelneho. vedle nchoi mluvene slovo zaujimii jeu vedlejsi mi8to. Umeni pozorovat , I, H II' ,'I i VB STfNECH ztTAKA "divadelni bru piechhi ve zrUCnOBt ryehleho vnimlini a chaplin! visuiilnich obrazu, ktere Be neuatale stHdaji. Mladei 8i onojila teoto kine· matickj pOBlicb v takovem 8tUpni. ie to Btadi lidi piekvapuje. Podle toho, v!ieho lusmen! tento zmcneny dU8evni 8klon, :ie cetne intelek. tuaini funkce odumiraji. Uvedomme 8i rozdil mezi du§evni einnoBti potiebnou k aledovini nejake veaelohry Molierovy .. duilicvni cUwosti pH videoi nejakeho filmu. Anii Boad checme povy1iovati intelektualni chaplini Dad voiruani zrakove, mUBime piece d08vcdeiti, ie 1inematograf neehlivii nepouiitu ectou Bkupinu c8tetieky iutelektuiilnieh proBtiedkii vnimini. col mud pnBpiv8t k oBlabovini 8oudnoBti. MeehaniswUB modemibo pOBkytoviini Z1ibavy masam mamena dale znemoiiiovani koneentnee. Pii mecbanieke reprodukei jevu videocho a elySenebo odpada prvek p r i h Iii e n i sod d 8 n i s c neeemu. Chyhi zamyileni Dad uellm a zasveeeni oeecmu. Pooofem do nejvet!iieh hlubin vlastniho nitra a poaveeeni okamiiko jaon vhk veei, ktcrjcb ma elovek oaproato zapotrebi, ahy mel kulturu. To, lte moderni elovek je anaduo pffstupnj zrakove sugeae~ je slabinou,. na nii atoei reklama, vyuiivajie jeho zedabene loudnolti. To ac tjk8 atejne obehodoi jako politicke reklamy. Reklama vyvolav8 uehvacujieIm ohrazem mya. VSEODECNt OSLABENt SOUDNOSTI 55 lenku DS aploem oejakeho praoi. Zsbarvuje teoto ohraz eo nejeitoveji. Zaehyeuje v oem jistou naladu a vyzjva tim k utvofeoi uaudku jii zheinjm pohledem. Plame-Ii ae, jak vlaatne pusohi reklama na jedootlivee, a jak plni avou vYoosnou funkei, oeoi odpoved' oa tuto otiizku oijak jednoducba. Rozhoduje ae jedootlivec ke koupi zboii vskotku, protoze Cetl oebo videl wedt, Ci upeviiuje reklama v mozku moohjch Iidi jen vzpominku, oa nii meehaoieky reaguji, ei to ma vjznam jiat! dusevni intoxikaee? Jeite obtiioeji ae d! vysetfit Deinek reklamy politi.ck";. Pfimel kdy vubee nekoho oa ceste do volehni miBtooati k jiatemu rozhodnuti pohied na rozliene meee, sekery, kladiva, ozuheOR kola, urate pesti, vyehiizejiei dunee, zkr· vaveoe ruee a pHane hare, ktere mu vykouzluji pred oeim. politieke Btraoy? Nevime to, a miiieme oa tom prestat. - Je jiato, ie reklama ve vsech svjeh fonnaeh apekuluje s oelabenou souduosti a oapomaha sama tomuto zealabovani avjm nadmerojm rO&lllhem a dura­ zem. Naie doba Btoji proto pied znepokojivjm faktem, ie dva velike kulturni maky, oa oez bylo lidstvo zvlliif hrdo. oheene vyucovlim s moderni pnblieita, mhto ahy hyly vedly pHmo k povznesem kullory na vyssi uroven, , • . ...;> ... .. ..._..__.. >, ''':';':2-,-At?1e~." aa • I , I ,]i " VE STINECH ZITt'tKA J ; prinaieji naopak ve svem dihlednem provedt'o 1 ni: ji8te .zjevy degeneraee a odabeni. Vedeni vieho druhu se dostava rnasam v mnozstvi a v liprave dosud nebjvale, ale neco neklape v iivote l!Ie ztravenim tohoto vedeni. Neztravene \ I rI vedeoi: zteiuje usuzovani a vadi moudrosti. Onderwijll maakt onder_wij81 ). Ie to obavna slovoi hifeu, ale ma bobuiel hlubokj smys!. I ZUlltaoe spolecnost bezoadejne vydana oa pospae tomuto proeesu duievuiho zplosfovani? Bude tento procell jeBte neulltale pokraeovati? (:i dospeje k bodu, kdy sam nlltane, kdyiii by.! vie uplne pronikl? - Tyto otazky mUllime odloiiti na kooec tohoto Spillku, a ani potom je nebudeme moei 8 jiJJtotou ~odpovedet. Zatim 8i moslme viimnout jeBte jinjeh piizoaU degeoeraee v oboru intelektualoim. 1) VyueoYsnl oillihnje moudrost. B"lludlks Ilo...ui Milkll ullpi'elozitelui do i!dliny till<, IIhy nllal. Iloyni hriikon. - Pomn. pi'ekl. VIII. POKLES POTREBY KRITISOVATI NEHLEDtME-LI k obeenemu olllaheni 1I0udoosti, jehoi vnejii strankou jsme Ie vjie zobjvali, marne duvod mlnviti tei 0 ubjviini potieby kritillonti, 0 zkaleni kriticke sehopnolti, o poklesu lidy k pravde, 0 tom viem tentokrlit nikoli jako 0 hromadnem jevu u celku kon8umentu vedeni, uybriii 0 organiekem nedostatku u jeho produeentu. Vedle techto u. padkovjch zjevu IItoji jeiite jiuy, kterj lze uarovati zkaienim funkce vedy nebo zueuiil:im vedy jako prostiedku. Pokusme se pojednati o teto llkupine jevu po poradku a v jejich 1I00viJJIOliti. V teze dobe, kdy veda rozvinula IVOU dH· ve netuiienou 8ehopnost k ovladiini pHrody, ro.ziimjie tak lidskoo moe, a dosiihla takove hloubky pochopeni stavby viieho lsonena jako oikdy dfive, klesii jeji IIpwobilolt uplatniai lie jako utociite a zkuiebni kamen cisteho 'vedeni a Vlldei princip zivota. Pomer ruznyeh jejich Innkci se zmenil. Tyto funkce jsou ode davoa Hi: nabjvaui a zvyiiovlim ve.domosti, vjehova Ipolecnolu ~ . • • .""r"",;"· "'lW4'* 58 VE STOOCH zfTtiKA k cilJtiii vzdiHsDOSti 8 tvol-en} Bcbopno8ti k uiid 8 (lvI.dan} siI. V obon stoleticb ror.kvetu moderni vedy. 8edmnach~m 8 osmnadem, panaval. jists rOYDovoha mezi obema prvnimi funk. cerni, kdeito treti Be roa oimi veliee opozoovslao Lidstvo bylo Dadieno pokracujicim zby8trovaDim pozDavajieiho dueh. 8 U8wpOV8nim nevedomolJti. Nikdo tehdy nepocbyboval ani uB okamlik 0 ryloke eene vedy jako prineipu vichovneho II yudCiho. Na jejich zlikladech Be staviHG vLce, nei roohly unesti. Keidy DOY1 objev vedl k lepUmu chapini 8vet8 a jebo ehavaol. Toto zjsSD.OV8m vedomi IEn.mcDalo zaroven jisty mravni zisk. Naproti town zU8tavaia tieti funkee iii Il:WineD8. totii uiid k techniekYm iieeh\m, jeite Blabii. ElektiinR byla kuriolIiton pro yzdelane. lidi. Taini pr08tredky a pre· niilieni 8ily zuBtivaly ai do devatenieteho 8tO· letl omez-eny takika jen na pra8tare formy. Intensity jednotlivycb funkel vedy: vycbovy, zvyiovini vedeni a tecbnic:kebo vyuziti, daly by 8e vyjiidiit pro olmniicte Itoleti pfibliine po· merern: 8: 4 : 1. Pro naili dobn byl by tento pomer an 2 : 16 : 16. Pomer tecbto tii Innkd lie tedy ii· pIne zmcnil. Snad to v.zbudi bonflivon nevoli, cenime.li vycbovnou hodnotn vedy tak nilllko proti jeji hodnote pozniivaei a jeji ~ibobilolti k teebnickemn pouliti. Ale mnieme pi" to I I I " 1 POKLES PO'rAEBY KRITISOVATI 5. trvati na tom, ie nejpodivuhodnejsi objevy mo· derni vedy, pro Ivoji povabu opravdu pocho. pitelne jen maIemu hloucku odborniU.• %Yy1ii~ Iy jelite vjlllnamnou merou 0 b e coo u k u Itor 0 I u r 0 v e o? Ani oejvyboroejiii vyueo. vani ua univerlitieh a oa Itredoieb iikolach nemiiie oie zmenit na Ikuteeo06ti, ie kdeilo vedni obllah vedy a jeji hodnota pro aplikaci dOlnd denne IItOUPS do oelllmema, jeji ceoa jako vychovnebo proltfedko oeni vetii oez byla ali pied IItolelfm a je menSi. oei byl. ve 1I10leli i:ollmnaetem. kdy intelektualni vychova byl. te· Iprve v pocaleich, kdeilo doe8 je obecoa poci· tecni uroven, dOlldena oa niZsich akolach, jii vyilii. Doeiw clovek necerpa svuj iivotni oizor I z vedy, nebo jen velmi didka. Neni to viak Ivinoo vedy lame. Mocnt proud lie od ni od· I' vrad nebo ji pfekrucoje. Lid.; jii neven v jeji 8chopnollt vedeni. Z easli pravem; byla doba, kdy IIi noila velke niroky na mistrovini svetB. Ale je to jelile neeo jiniho uei nevybnntelnoi rflakce. Beii tu 0 upadek intelekluiilnmo vedomf. SlulDe potfeba mysliti co moioa presne a objektivne 0 veceeh pOlllnateloych rozumem a Itoto my81eni lJamo kriticky zkonmat. Mnohych lidi se zmoenilo dalek08ah1e zatemneni 8chop­ oosli premyl1.et. Branic mezi Innkcemi logie­ kfmi, e8tetiekymi a emociouiiloimi limYllllue 8e I • 1 60 VE STJNECH ZtrflKA nedhli. Cit lie miBi bez kritickeho odporu roz. WIlu, aoo vedome ploti oemll, do rynaieni uaudkl1, bez ohlcdu 08 povabo pOluzovaneho pfedmetq. Probl.iqje ~ lI:a intuici, (,.0 je vakutku jeu rozmYllloou volbou vyplynulou z oejake v8Bue. HJaa djmu a ilidoativoati zamenuje 'Be l!I prelvedeeoim. opf.en;w 0 opravdovi vedeni. A aby ae to de oaprlvedlnilo, prohlasuje ae za nezbytnoD vzpouru proti nadvlide rozumu to. eo je Y pravdfS opuiJtenfm lameho logiekeho priodpu. Tyrane.k:y dudedne provedcnemu raciona_ liBmu j9me jii vSieLui bell: rozdilu dlivno od'loatH. Vime, Ze Delze vge menti rOllumem. Pokrok myilleni aam oaa oaueil, ie rorum nepoatacuje. BohatiH I hlubii ehiipini oei elste roz_ WDove zpnsobilo, Ie roznmime amy 81 u ved lepe Pei drive. Kde viiak moudry clovek cetpa blubii lllO)'Bl u 8"obodo~jlliho I iiiraiho wudku, nalbi blazen jen vysadn pro vetiU nealOya1. Je opravdu tragickjm dUllledkem, ze ae ai dncb CIIIIU uvedomil omezeuou platnon Iltariho rozumoviho IIchemalu. IItal ae pfiatuj::lDy pro takovoll mira nellmyalniho inatu, proti jake byl dlouhou dohu imllDni. Zanedbivani veta kritiky lze obiaaniti nekolika Blovy 0 dneaDi raaove tLeorii. Anthro. pologie je vjcnuwDym odvetviw tobo. Cemu Ie 1iflve hkalo 'pnrodopia. Je to biologicH veda ,I -----_.- -­ pOKLES PO'I'AEBY KRlTISOVATI 61 8e ailne hilltorickfm. prvkem a podobR ae v 10m geologii a paleontologii. Piesnjm "edeckfm vyzkumelD oa zaUade: nauky 0 de:dicnollti "y~ budoyala aouatavu tfideni raa. kleri. Itoii eo do upotrebiteIl1ollti la jinymi biologickjIDi lIc,hilDaly jen vetii silkou pocbyboollti 0 neomele~ oe platnollti lIvtcn "aVer(l. zaloienych na -promeiovani lebek, a ailojlni vzajemnymi odchylkami Ivych dUkazu Bystemisacilieh. Zd. lie. ie teleeoYm makWu, podle nicm anthropologie rozePlava raBY II vetiH oebo menii urCitosti. odpovidi obeene i ji,ate duiicvni zaloieni teebto rail. nebo je aapon takova aouvialollt piijateIna. Ciil8n ae liBi od Aog~ie8na neien tUeane. nybri i duievne; oikdo to nebude popirat. AbycbolD viak neco lakoyiho mobli koostaloval, bylo tieba pojmonti do IItudia jeV1l rallY jii uvahy 0 jen kultury. Cinan a Aoglican jllou produkty raly 11 kultn'ly. Jinyall slovy: a piedmetelD pozorov8oi Ie apojila veliCina pro anthropologii naproato nemHitelni. mve. nei ie moine "yeloviti Ie 0 duiievnich znacich raBovycb. Piedpoklad, ic by duievni vlalmosti vyp'yvaly primo ze 8onbon ureitjeb IIDtropolo@ickych znakli. oelDuze byt nijak upille IIpriivoy. Ncbof je neaporne. ie ae v kaidem pHpade Cast duicvnich zvlaituoBti rasy v~inula teprvc vIivem piialu80Ych iivotnich podminek. Toto cRat neI.,.e oddeliti a pomod • • --- .,,--_.------------­ .. VE STfNEcH ztrllKA zidne vedy od listi, 0 uiz pfedpoldiidime. Ie je vrollena. Stejae nemUie iiidnli veda dolui~ zati ladoon speeifiekou souvi,losl mezi nejaljm .Inakern tele8uym, oa pi. Inongolllkjm zabybem, a nejakjln dU8evnim znakem (Z8 predpokladu, Ie by bylo lze dokazati, ie je takovy dukvnf znak integrilne vlsstoi cele rase). Dolnd ma naula 0 r&sach tJto nedo8tatky. ZUIIlava presvidieni. Ie povah. naroda ptyue z rasy, nespriivne jslo absolutnl vYrol. a i lJ nezhytnou vjhradou jen nejinjm a nenrci· tjm poznatkem. Piijmeme.Ji omezeni. ie lze praeovati jen 8 pojmem raay a kollary, vzd.Ji jlme 8e jii i.kticky poiadavkn vedec· ky opicneho priudpn rIIsy, II ucinime lepe. ne· Ludeme-li z ueho OdVDl'ovat zadoc dvery. Pfikt.d. Muellnc·'i sonditi, ie dulievni uadini tkvi v raile, pak je nasnade, ie :Ie stejnorodosti nadini by plynula i stejnorodosl rusy. 2iM a Nemci json mimoUdne nadani pro fUolofii a hndhn, dve z nejduleiilejiieh knhurnieb prvku. To poukazuje ziejme na silnon piibnznost semitske a germiuske rally. A tak dale, podle vkusu. Ph1r.lad jc 8melinf. ale neni nesmywlnej· 8i nei zavery, klere json v pritomne doLe lak oblibeny v iirokfeb vrstvich vlldelaoyeh lidi. Dneioi modn rasovyeh tcon! a jejieb nati k hodnoceni knltnry a poliliky Dellmimc piiCi­ I , tati zvlailui vtiravollti anthropoJogicke vedy. I POKLES POt'ftEBY UmSOVATI "Mame lu co einiti lie n-lilitnim pripadem popuIarni Dauky, kleri po dlonbou dobu a do nedivDa znslaVila pod prubem uznaDebo a krilieky overeneho kDltnrniho IItatkD. lsoue odmitaDa od sameho pocitkD viinou vedou jako neudrzitclni, iivoiila dale po vice nei pUJ stoleH v oblasti nezdrave romantiky, ai byla koneene poslavena polilickjmi okolnostmi na prelltol, II oeboz iii oyni tronfli diktovati vedeekou pravdu. Zaver 0 nadf.denosti na ziklade domoele rasove Cistoty byl vidy pro mnobe Iidi pfitailiry, protoze je tak laeinf a silne se zunlonva romantickemu duehu. nerUgenemo potiebon kriliky a zanjalemu touhon po aebepovyioVlini. Byla to jen Iipatoe zaiiti strava 21 poslednieb dnll- romantiky, ktera. pnlobiJa rihinI duchdm, jako byli H. S. Chamberlain, ScbemlJDn a Woltmaon. Uspecb nlizorD blli. lIanych Da pi. Madiaooem Grantem a Lothro. pem Stoddardem, kteii povaiovali deJniky za niilii rallU, mel povailivy polilieky nadeeh. Rallovli tbelle je jako argument v kultnrnim boji vidy samoehvlilon. Sb1edal kdy nejaky rasory teoretik I ulekem a Itndem, ie raila, k nfz ae bllisil, mUlli byt nazvina meueeennou? Vidycky jde 0 vyvyiovRni sebe a svjeh 8oukmenovell. nad jine a na Hor jinjeh. Rasova these je vidy nepratelska, vidy anti-, eoi je Iipatnjm znamenim pro nanku, kterii Be vydavi za vedu. • " VE STtNECH zl11\KA Jeji staoovjllko je antiasiatllke, antiafricke, antiproletahk6. antillemitsk6. Nepopirime to existenci vetmi vliinyeh problemu sod.lni, hospodil8ke a poHticH povahy, ktere Yllnikaji 1I1ykem dvoD raB v jednom stele nebo y jedne koniine. Stejne nepopirame, ie odpor jedne rasy proti druhe mohl by miti pudoYou poyahu. V ohou pHpadech je vsak moment odporu iracionalni, a neni ukolem vedy povyiiovati teoto iracionalni moment na kritia.y princip. Liivedeckollt uEttch rasovych Leoni nahtva exiltenci takovych protikladu avell. tim jaaoejiiiho. Je-Ii in81inktivnl rasory odpor vskutku dan hiologieky (jak Ie tomn zda bjt u mnohych Iidi. kteri prohlailuji. ie nemohon soeBl zapach eernocha), by) by mel vzdelany elovek jdle pied k.r'tkou dohou povaiovali ma IIvon povin. DOIIL, hYl IIi vedom lrvale iivoeisDe povahy teto reakee a pfekonavali ji me vseeh 1Ii1, millto ahy ji pelltonl a ehluhil lie ji. Pro POliliku Da H;OO' logiekem podklade(, jak to jedDou trefDe Da· zval Osservatore Romano, nehylo nikdy millta ve IIpoleenollti IItojiei na kfelltanllkyeh zakla· deeh. Pro knhuru, kteri poneehava volne pole rallovemu nepralellltvi a dokonee je podneenje, neni jii lIplnena podminka: k u I t u raj e o v I a da ni pfIr 0 d y. pfj odlluzovani rallove teorie, uiite politie- I POKLES POTfiEBY KRmSOVATI os ky, mUlIime ueinili dye vYhrady. PfedDe, ze ji nellmime zamenovati II dohie promyiilenon prak. tiekou eugenikou. eim ta hude mad mod je!ite piillpeti k hlahu lIlatn a lidlllva, mueme mde nechal lItranou. Za druhe, ie povy!iovani Deja. keho naroda Dad jiny nemusi hyt Der.hytne za. loieno na rallovyeh naroeieh. Poeil superiority latinllkych narodu hyl ve vseeh dohaeh malozen ~pi8e na jakollti knltury nei Da jakollti raay. Franeouzske »Ia race«( nedolltalo nikdy tento authropologieky zvuk. Tfehaie v!iak hrdost a l'lastni POvY80v8ni lIehe na kuhurni Blechtictvi mue hyt nekdy raeionalnejii a dokonce i o. pravnenejsi nei pyeha ra80va, Zlllltava prave lak dulievni jesitn08ti. At ji ohracime jakkoli, uiita raSOl'a nauka zU8tava oeividnjm dukazem toho, jak klesly uiiroky, kladene veiejnjm minenim Da C1810tu kritiekeho u8udku. Brzdy kritiky lIelhlivaji. A 8elbavaji jeiile nekolikerjm jiuym zpiiBo. hem. - Nelze popirati, ie 8 ohnovenou potfe. hon 8ynthelly ve vedaeh kulturnich, ktera od poClitku toholo 8toleti D.i.aledovala po ohdohl nadmcrnc analy8y, (eoi je 0 aohe: zjevem zdravjm a ploduym), stoupl take kUrll nap a d u. Hemii 8e to jen 8melrmi knlturnimi synthe8a. mi, vyhudovanymi eaato a veHkou ueen08ti, kde »origin.lnoah apillovatelova alavi vetil trium. Hu,"iuJa 5 • • I .. VE STINECB zlT1\KA POKI.J8 PliDtfo8pekei« 0. l>Bufrlini pod8taty.,; III I I ebB« (bel elprit) dHvejiieh dob. Nen{ pH tom (Weaeosechau). S tiw dim Be dOBtala do Dauza"idy upIne jRene, jak dalecc Be Bam here zeela ' vani zoaena mira neuriHtoBti. I tato oeurCito81 vaine, i kdyi cbce bft brio vaine Bvjmi ete- m~ie bjti zdrava, znamen.i "iiBk pro ducha ulin. VzniU lak jakjlli Btfedni ntvar mezi knl· vldyek.y ji8t~ kolblini mezl pe"o-nYm pi'esvedee. ;1 turOI filoBofii a kulturnf fanta8ii, kde dokoDCO nim. a pnjemnoD broo 8 myiiIenkovjmi obramy. ani skatenj odbornik nerol!ezni vMy IDlIdnO Pro duehs. kterf Ie 88m priSDe zkonmi., suva plevu ad zrnB. SHny sklon k estetieke nCinno. se I?!i.vieobecne antinomieke povar:e myileni. ati ve vyjadfovini pnlpiva idte CRstO k zwa- 0 ntz Jlme drive mluvili, rozhodnuti: »)toto mi. IItene pova:<;e takovjeb spisu. nim opravdull tHiim nei v dobe sebolaatiky Piirodni vedy nejsou trapeny obtiiemi to- nebo racionalismu. Pro dueha povrebniho nebo holo druhu. Maji v maleDllltiekem vlorei mHit- predpojateho divi lle ro:tbodnuti tim 8udai. ko, ktere ureuje prnno 8 p r.ii v n 0 8 t (nikoli I p r a v d i v 0 s t) ryaJedkn. Krasodneb nema K sniieni meritek kritiekeho uSDZovani pH_ : v jejieh oblasti misto. a iiarlatina be z ni bez spel po nlt~m 80ndu newalou merou myflenko. Dimaby vyluizatL Nil jedue steane ie vjsadou, vy 8mer. kleey be Dazvati freudismem. 015 to nR druhe nebezpeeim pro bWDaniora, i.e se tvo- vlall!D.~ jde? Pllychiatrie objevila vyznamna fak. reni a vyjadrovini jejich idei pobybuje ve sfe- ta, .JeJlebi vjklad ji prevedl z oblasti plIycho. I dcb, ktere zabrnuji i oblallt estelickou a eito- logae do oblll.lli Iloeiologie II. knltnrnieh ved. von. J A tak doslo k tomu, i.e duch ikolenj y pres- I ViCebDO ul'>uzovini Y oboru neexaktnim Ita nem pozorovini a v analyse, jsa poslaven pred 10 se neurCitejiim, kdeito prirodoveda je pri- . nol podati kulturne l'edeekf. t. j. nepfesny \ ve s to poiadoyat Btile veUi a vetil ostroat vyklad, nema naprollto 2idne dobre nvazeno , usudku. PHane racionilni myiileni je v kwtor· normy prokamoati a atllyi proto v oboru 80be I nlcb vedacb mene vjlucnjm naatrojem Dei cizim Da kaidem napadll nejdalekoaahJejsi zli- I kdysi. Vyvolllovini zRverii je mene tlomeno for- Ver!, ktere neBOeeon Bousku fil080ficko-bis· I mutemi II trlldiei nei dfive. lak eautmi a nc- !orlek~n melodou. jake by potfebovBly. Pri. :1 zhytojmi Ie Iltata sIon llvi8e< a .koncepcc« Jmou-b potom krome tobo siroke a ne8k,oIene II I . ; I I, \ .J~ . . ; :....... :ituil,.s 2 ·--:iiu~ • .. VE STtNECB ztrAu vntvy 8ou81avu lakto vypracovanou j.ko uma­ IX. non prsvdu a uiivaji jejich technlckych vjr8ZU jako konecnjch pro8tredkli myiileni pro h!· debo, je lim dana velkjm ekupioaw lidi oiue ZNEU2ITA vEDA kriticke urovne vitani. piilezitoet k tomu, aby 8e diletantsky ohirali. II vedau. Coi Dikdy oepodivoY81 tomu ubohemu lie nikdo povidsui, VIDtLI ierne, :Ie je rasovD. teorie pavedou, kte- I jimi auton popularuieh lIpillli p8ychoanalytic­ ra lie daN na willto vedy prave, shy elouiila keho rilED vykladaji IIvet • cluvch, lIpokoju­ v-.l.1i k mod. Talo vule k mod rna vlak daleko ;h:e 8e pn Odv01Eovilni 8vjch zaveru a budovini ucinnlijii a zav8inej'Si oaBtro; k vymfSleni a zavaiDjch leoru "lIymhoty«, komplexy 8 fhe­ k realiaBci. moeeoekycb proBtredku ve vede mi infan,i1niho duiievniho iivota! prave. Heslo llvedeni je moe«, kdysi jasavy vrkiik meUansky-liberalistiekeho ohdobi, zaCinli nabfvati temneho zvuku. Veda neovlidaoi ncjakjm principem jeste vysiHm postupuje sva tajemstvi bez odporu techniee, vyrostle do gigantickycb rozmer6 a obchodnicky popohiinene, a technika, sama o aobe jeste mene brzdenii nejakfm nejvyiiim principem, udriujleim kulturu, vytviifi vedeckfmi proBtfedky viechny ty nastroje, here od nf zada mocenskj organismus. Teehuika poskytuje vie, co spoleenost potfebuje k zdokonaleni dopravniho mchu a k nkojeni potfeb. Jeji moinosti nejson jdle daleko vycerpiiny; kaidy novy vedecky objev omra nove vyhlidky, cviiak epolcCnolt nemllie jest!! ve Ive nynejii I, strukturc 8triiYiti viecko, co by ji dovedla teeh­ , I -..i.b7­ - ! L. i .---­ lkiI-"f~c" . . i [j{ 11£2 ..J '0 VE STfNEco ztrfutA nika p08kylnouti v oboru bydleni. vfiivy, dopravy a preniiieni myilenek. Spolecnost poiaduje od vedeckC techniky tei nicive prostfcdky. Vsecbno hubeni iivota neznamenii viiak viilecne nisili nebo zloCin. Potiriini chorob. jimii zivy svet rostlinnych a iivociinjch organi8mu ohroiuje iivj svet Iid8kY. Ilzrni kaidii spolecn08t za zdrave a dovolene, ba za prikaz, ledaie 8toji na vjBtrednim stanovi8ku bezbrann08ti, jake za8tiivaji nl;ktera indicka naboicnstvi. Udriovani poiiidku a vy· konavani spravcdlnosli mohou taktcz vyiadovali nhiH ai k zniceni lid8keho iivota. Dalai krok nas vcdc k uZLviini vedy k uduseni zarodku iivota. Zabraiiovlini porodt\ umeIjmi pr08trcdky m 1\ i e znamenati zlichunu spoleccnskeho blaha a ite8ti. Vfraz ovladani pHrody, ktere jsme oznacili za podstatne pro kulturu, viiak 8e tu vlastoe ji.i nehodi. Neni to jii ovlidan[ prirody, nybri mareni pnrody, potenciilni hubeni. Hranice, kde se uiiti vedy k takovjm acelum Itava :IIneutitim, :l!avisi' oa mravnim pOlozovani: omezovanl porodu., ktere jc, jak \!Inamo, velmi. podltatue ovt.dano Ita· nOTiskem nliboienskjm. Uplne nCllivislc na mravnlm kriteriu, 'ktere rozIiiuje uiiti od znenii.ti, vzoiki viak otizka o sociiilnich nasledcich duslednebo omezovini porodu. Nechybeji hlasy, pledpovldajici' jako I I ZNEu~rr!. vf:DA 71 nasledek tohoto omezovani ryehle pokracujici vymirani tidltva a tim i ziinik kuhury. Podle vjpoHt\ provedenjch v duchu nanky 0 dedicnosli a dcmogralie bylo by vymreni domorodeho obyvatelstva pH pokracujidm omezovani: poCtu deti' v tom pomeru, ktereho bylo nyni dOlaZeno ve vetiine zapadoevrop8kyeh zemi. otbkou nekoHka generaei' ). le-li. to iprAvne. ztratil by tim problem kuhumi krise mnobo na Ive nalehavolti, jeito by tim byl pledem dan zanik jako jeji vYsledek. Proc byebom totii miSli ebdnit kuhuru, kdyby nebylo dedieu, kterjm byebom ji odklizali? Af je tomu jakkoli, nebe Hci 0 vede, klerii omezoviini porodt\ zdokonalila teehnieky a ucinila je bygienieky ne1ikodnjm, bez vjhrady, ie tim plni svoji lunkci bezpodminecne k blahu Hdstva a kuhnry. le1ite daleko kriticleji dopadii soud 0 uiiti a zneuiiti vedy tam, kde jde 0 vfrobu prostredkU k primemu niceni lidskjeh iivotu a pusto­ 8eni lidskebo majetku ve velkem meritku. Spi· sovatel teebto strinek je prave tak malo radio kiilnim paeiEiston jako zastaneem naproste bezbrannosti. leho odsuzovani usmreovani lidi ne· zD.8tavuje se jen pied dovolenou sebeobranou ~) Viz E. Cbarlu., Tbe Invention of Sterility, v Bonboru lIlanku., vydanjeh pod nuvem: The Frnatration of Seienee, London, 1935. I, " , = -- . it I i2~ it t_ III 2 i iU.IiI--'" • VE STfNECH ZtTA.KA ZNEU:fITA vtDA " " jednotli.veovou a zajilifovanim privniho radu, nybri je tiZ presvedcen. ze obean nlli dount IVe vlasti. aby ubijel a umiraI, vcH-li tak jeho vojenska povinnolt. Soudi vsak., ie json mYllitelne okolnosti. II:a riichi by bylo dati pfednost dobrovolne smrti eeleho jednobo lidskebo pokoleni pred zaehovanim nekolika vinou vsech'). Svetovli viilka, kterli je za nami, oapjala nase poneli 0 tom, co je polilicky pnpustoe. do krajni miry. Pochopili jsme a 'neali, Ze je-Ii tu jednou jii vlilka, dokonalosl vedecke teebniky sotva pripulli, aby nove prostredky hubeni, se vzduchu II pod vodou, povahy chewicke a ballisticke, zUlIlaIy nepouiity. Vidime s pocitem bezmocneho odporu, jak mezinbodni vedecka technika pokraeuje dale v priprave a zdokonalovani takovjch pr08lfedku. Exiatuje viak mez, u nii by Ie mela lIlalltavili oase osobni oebota, vie to spolu proiivat. a to je bakteriova viilka. Zdli se jillte, ie moioollti ve_ deni vlilky roziifovlinim cboroboplodoych zlirodkii. ktere ncktefi lide otevfenc vyehvalllji. 1) NI dotaz pl'ekladltehiT oll1"l!tluje lutor Into myi. lenJ.., takto: »Kdyhy I" pfislnbici nl!klere Iid.U generllee hyli uijemne h.uhili T ,.tot.lni. dice, po jejimi Ikoueeni hy Tiler.ov,l; tohoto pokoleni mDBiIi dale zit .II Tedomi mrnD' .polDTiny nl t.kove hnhe, moh!o hy Be nim zdil I hledi.ka v;Sene 8prlTedinoBti I~I,~im, ahy hylo zahynulo ~e16 lid.1To, i kdyhy TitezoTe phd.lavoViii jeho lep!i <'lasl.« lJe vazne studuji: a podporuji ve vice Dei jedne zemil ). Muzeme lie nyni ptiiti: laky je rozdil v tom. zda niivame vjbuiinycL. liitek lSi plynn ei choroboplodnych zlirodkl1:? Nebyly nikdy drive otravovliny lItudne? - Opravdu jde toliko o eitovj rozdil. Mo.-Ii vsak dojiti k tomu, aby se lide vzlijemne potirali, s po moe i v ~ d y. tim, eeho se hrorily vseehny diiv~j8i kuhury, od nejvyilii ai po nejnusi, jako dopuUeni Doiiho, dila Osudu, Demona nebo Pnrody, pal to bude t8k d'abelllkjm vjllmechem Principu, ua nemi je tenlo lIvet zaloien, ie by bylo lepe pro Iidlllvo, ktere by Ie tnkto provinilo, aby zhynnlo ve Ive vlastni nehodnOlli. Zotavi~1i se tato kultura, v nii iijeme. k lep. ~imu rlidu a lidstejiiimn lImyslu, zustane pouhy fak~ ie Ie dine pomys\elo 08 bakteriovou valku, vecnon a hanebnou lIkvruou na takovem mravne zbidaeetem pokoleni. .) Vb. P. A. Gorer, Baeleril' Warfllre, TIl IIDiDlDe abiru l!linkf!, ,.The FrnBtratioD of Science.., ,I II I, --.~--------"",-- - ai- I I I.I, ---...:.:; x. ODKLON OD IDEALU pOZNANI POKLES potfeby kritillovati, Ilatemneni kri· ticke schopnolJti, poruienolJt funkce vedy, to vie 1vedci 0 vaznem rozruiieni kultury. Kdo IJC viak domniVli, ie je nazoacenim lIymptomti zlo v zBlade odvrliceno, zaloltne se klame. Ne· bot tu boed :zazniva prndkli oamitka teeh, kdo se domyiIeji, ze jlou nOlitcli bndouci kultury: »Ale my neeheeme, aby vY'lkouiiene POZUlIO! bylo vyvyiioviino na prelJtol a rozbodovalo 0 nasich lHnech. Nasim eilem neDi mysleni a vi· deni, v tom je ustfedni livot a jednani!« HIe, v tom je uslfedni pfieina krise kul· tury: konflikt mezi pozuanim a by tim. V tom neni uic noveho. Zasadni nepoltaeitel. n08t naseho veden[ byla poehopena jii v nejdiivnejiieh dnech filolofie. Skutecnolt, kterou pro z i v a m e, zUstava v dlclade nepoznatetna, nemuzeme se ji pfibliiiti rozUIDovymi proslfcdky, je naprolJto rozdilna od myslew. V prvni polovine devalenacteho lltoleti cbopil se Hilo pravdy, kteron zoal jii MikulU IE Cusy, Kierkcgaa,rd a posUvii ji do stredn Ivebo bloQ_ ODKLON OD IDEAw POZNAN! 75 billi jako prolilclad byti a myJleni. Sloulila mu tolika k probloubeni li!l8lcladti jeho viry. Teprve ti, kt,," pnili po nem a /iii oezivide oa nem slejnon eelltou, odvedli tnto myilenku IE jejlbo smeru k Bohn a ncchali ji ztratit se v nihilillmu a zoufalstvi nebo v kultu pozemskebo iivo· tao Nietzscbe ae llndil vyllvobodit cloveka II jeho tragiekebo vyhnalllltvi II vielike pravdy tim, lie pfedpokladal jako ltlubii zaklad Yule k poznaw villi k iivotu, kterou chapal jako vuli k mocl. Pragmatumn8 pnpravil pojem pravdy o narok Da oaproatou plalnollt tim, ie jej pie· vedl do koryta feky cuu. Pravda je to, eo ma podstatnou hodnotu pro lidi, klefi ji vyzna. vaji. Neco je pravdou, ma·1i to a poknd to mi platnost pro ji!tou dobu. Neotellany dueb by tomu mobl 8Dadno rozumet tak: neco je platne. tedy je to pravdive. V dOllleddch tobo, Ie pojem pravdy by. takto redukov8.D na relativni hodnotu, byl ob8aieD jakfsi du~evui a mravoi egalitari8mu8, zruBeni viiecb rozdihi pofad[ a bodnoty idei. Sociologicti myslitele, jako Max Weber, Max Scheler, Oswald Spengler, Karl Mannheim, vide\i v tom, ie myiIeni je podmi. neno bytim ()Seinsverbudenbeit des DenkeD!«), vjehodisko, ktere IE nieh einilo nejblilJi soulledy historiekebo materialilmu., jehol dosalt jc vj&lovne aDtiDoctieky. T.k IIplyuuly ponena­ • .~ --. ; r I 76 VE STlNECH ztTftKA :I I hlu liIotinoelicklP) lIily jednoho veku v mohul· ny prond.. kterj lIliIkritko poelill ohrozovati hraze dnievni knltury, ktere byly pokliidiiny dfive II lila 8kalopevne. Georgell Sorel odvodiJ z toho vseho prakticko-politieke du.81edky ve IIvjch He/lenons sur 1t1 t'iolence a IItal se lak olcem vieeh dneinieh diklatur. Podiadeni tonhy po pozniini vlili k li~oto nevymuvaji viak naprollto jen diklalnry a jeiich zalltanci. Beii tu 0 nejhlubsi zaklad cete kuhurni kri8e. Nebof vlaliini proee8, ktery ovUdii. day, v nemi jeme, je prave tento obrat dueha. pfedtancila £iloeofi.e a IIpolecnolit nlidedo~ala, 151 mneime tento vYrok ohdtit a prohliilIit, ic tn fiJolloCie tanciJa podle pisfalky zivota? Zda ee, ie luto p08ledni formulad vyiadnje llama Dlluka, ktera podfizuje poznani iivotu. Zfeklll ae kdy jakli diivejsi kultura takto idelilu por:niini, intelektualniho principu sama? Zda lie nemozne nalbti na erovDliDi nejakou hilltorickon ohdohu. Sou8tavny fil080Cicky a prakticky antiintclektnaliemu8, jak jej v pritom. I I De dobe proiiv8me, zdii 8e nkutku neciIP no. vjm v dcjinach lid8ke kliitury. V dejin8ch mys~) Ulivim I"h"to SIOVll, prol"l...1",,0 .nliintelek. , Inilni dosl.lo jij prilii speeilieky l\'Uk • .,de jde 0 deObeCDy poj"m ~tQho, co 8e st.". D. odpor priDcipu po. "nli.q'''' I 77ODKLQN on lDEALU pozNANt leninl.8taly nepochybne nekolikrat obraty, kdy pHlis dU81edne uplatneny primat e h ii pan i byl vY8tfidan pOlilavenim v nI e do popiedi. To se IItalo na pnklad ke konei tfin8eteho 8toleti, kdy myslenky Dume Scota zanjaly misto vedle m080Cie Tomaie Aquin8keho. Aviak tyto obraly 8e tehdy nelykilly praktiekeho iivota neba pozemekeho fadn, nybri vuy, u8ili 0 dopatriini 8e nejhlubiiho zakladu byti. A to pfeee vidy ve forme po Z n a van i, jakkoli daleko 8e pri tom nechaval rozum. Moderni roz:um zameonje lehce intelektua1i8mull II raeionalillmem. Dokonee i ty zpu80by pfibliieni:, ktere, opovrhnjice IInahou 0 logieke promyilenl a poehopeni, chtely d08iihnont intuitivnim zrenim toho, eo bylo nedolltupne rozumovemu ehapanl, 8mHovaly vidy k pozniini pravdy. t\eeke IIl0vo gnosu nebo indieke slovo jii.71na tiki dosti zfetelne, ze i nejiiat8i mystika zUlJtava po.zniivii· nim. Ie to vidy due h, ktery lie pohybuje ve IIvete po.znatelna. Poehopiti pravdn bylo vidy idealem. Nejllou mi znamy kultury, ktere hy byly zavrhly poznani v jeho nejiidim 8myslu a dekly lie pravdy_ Jestliie kdy dfivejii duchovni proudy vypovedely lenui verno8t rozumu jBko logiekemu nalltroji, bylo to vidy ve prollpeeh neeeho nad. rozumoveho. Kultura, kted ehce dne. ndavat roD, nedhi nejen rOllumu, nybd ani toho, eo je • ..... 7B VE STlNEcB zITAKA poznalelne, a to ve prollp~ch neeeh.. podro2l9 omoveho, t. j. dsni a podd. Rozhoduje Be pro v 61 i. nikoli viiak ve BmY81u Doose Seota, ktery ji obraeel k vife, nyLri pro viili k pOllemBke mod, pro >bytio:, pro »krev a piidu«, milllto pro »poznaoit: a .dnmu.1 ) Zatfm zU8tavi nerozresena otazka, pokud nevybnutelne pOlEnani, ie je myiileoi podmineno bytim nebo okolno8tmi (IlSeiu8verhundenbcit, SituatioDsverbuudenbeit deB Denken&«), pnspe. )0 k vyja8neni kulturniho ved.omi, a pokud by toto pozniini, chapane prilii vylocne, mohlo zDameuati pocatek Z1iniku kultury. rI' 1 1) Pro po!ouzeni otuky, i_It mime mzumll Belle­ 10"" ryroltu, ie filololie je "ihre Zeh i. Geduke.. ed'.h, odkazuji k dil. Th. Lina, Philo.aphie and Zeit. geiat, ktert dokllZuje, j.1t velmi neprivem 18 vyzaavaci »mololi.., .ilivolac dovolivaji Del!lelL XI. KULT 2rVOTA PfttSTlM modnim ulenfm slovem vllldelanjeh kruhu bude nepochyboe »existencialnio:. Vidim, iak se viiude jii vynoruje. Zanedlooho lie doslane do ust iiirokeho puhlika. Ai Be dosl oauiivlime slova »dynamicltyo:, abychom presvedcili sve ctenlife, ze vecem Iepe rozumime nei naii sousede. budeme fikati »existeneialmo:. Toto slovo bude zoamkou toho, ze se idte IIlavuostneji zfikim" ducha. a pfimlinim, jak malo nam zaidi na vedeni a pravde. I ve vedeckych shromUdenich slyiime vjroky, ktere by jeite p'fed Iu-itkou dobou byly bjvaly dokonce povaiovliny sa pfilii nesmyslne, aby pisobily komicky. Podle novinafskych zprav dokuoval jeden relnik na filologickem koogresu v Treviru v njnu roko 1934. ie od viSdy nesmime poiadovat pravdu, ojhri »oabrouiene mece«. Kdyi jiny 'felnik neprojevil dost uety pred jislfmi pfiklady nirodniho pojeli dejiu, byl napomenut pfedsedou za prO'" jeveny »nedostatek sobjektivno8tic. Viimneme ei dohfe, z... ae to stalo oa vedecltem kongreeu. Tak daleko jsme dospeli ve vrdelanem eve­ • 80 VE Sl1NEcB ztrAKA Ie. Nemysleme si., ze se degeneraee 80UdnOllti omelluje jen oa zerne, v niehi zvitezil vjstfedni - nacionalismU8. Kdo Be rozhliii kolem aehe, moze casto pozoroval, jak se u vzdelanjch lidi, zvIaste n mladsich, zahnizdila jakasi lholltejnOllt ke stupni pravdy, kleroD obs.hnji obrazy jejich ideoveho Bvet•• Kalegorie fikce a historie v proBlem, beznem vjznamu tecbto slov Be jii zretelnc nerozliiiuji. Nezajima jii, zda lie dil bellpcene zjistit ob8Bh pravdy v nejake duchovni latce. Nejvjrnacnej1iim pHIdadem loho je vzestup pojmu mythus. Lid.; piijimaji pfedstavD, v niz se vMome pfipouiiteji prvky prani a tant.sie, ale ktera se nicmene problasuje II. »minulou skuteenost«, a povyiiuji ji II. meI Htko iivota, rnatonce 81 lak beznadcjne oblasti vedeni a cbteni. I Jakmile lie chce myileoi 1>podminene bytim« obIeei v roucho dov, vkrada lie do logickeho zduvodneni fantastick.i metafora, awi ji v lom I brani kritika. Nedi-li se iivot vyjidiiti logic. I' kjmi vyrazy (coi musi kaidj pnpusLit), pak je fada oa hisnik.ov~ aby vytItihl vice, nei co Izc vyjadnti logiekjm piibliienim. Tak tomu bylo oa IIvete od poeatku billnictvi. Aviak tou me· rou, jakou stoupala kultura, zaeinali lide rozeI, zmivati mysiitcle od basoma a ponechlivali kaidemu Z' nicb jeho ohor. :Ree dneini iivotDi filosoEie vraci lie do primitivniho stadia a I " KULT tIVOTA 81 holdujc piekvapujicimu mateni logickjch a poetickjch prostiedkU vjrazovjch. Mezi temi· to zaujima iiiroke misto zejmena metafora krve. Basnici a mudrci viiech narodu a pokoleni uii· vali ram ahrame mluvy llkrve«, ahy zachytili vhodne jedinjm slovem utivni princip iivota. AekoIi, amtrutne nalo, i jine telesne tekuti. Jly byly by mohly stejne dobre zprostiedkovati piedstavu demcnosti a piibuznosti, v krri lide videJ.i iivot, citili jej a slyieli pronditi, v sraiene krri videJ.i jej unikat, krev znamenala od· vahu a boj. Obraz krve mel ode davna pOIlv8.tnj vyzoam, ba stal lie i vjrazem nejhluhiiiho naboienllkeho Lajemstvi. Ziroveii zUlltal obsai· Djm vjrazem nejviiednejiiich slovnich obratu (pnslovi a poiekadel). Nepullobi to viiak hodne mytbologicky, vidime.1i diles, jak se metafora me opet piijima do pravnickeho creda velke· ho modernwo IltatU, a slyiiimeoli ministra uva· dejiciho nove tre8mi pravo mluvit 0 krri tao kovjm zp6110bem, ie by to stiedovekj feuda· li8ta ncmohl neinit plalltieteji? Vyznavam filosoEie iivola obritili poiadi krve a ducha. U R. Miillera·Freienfellle nalezam citit:1) »Podstata naiieho ducha oezaleii v ei8te intelek.twiInim pomlivlini, njbri v jeho .) CritOD, Bistorie ell mytbe, v "De Gemun.eehsp«, UnOI' 1935, 'lr. 139; II toboto pojedDiD.i jlOD. VZ8ty i pH. hlady uvedebe liS Ilr. '79.. Hu[zi~i. 6 83 82 VE ST!NECB z1TAL< hiologicke funkei jako pro8tFedku k zaclaovi· ni zivola.« Necbt si nikdo nelroufli tvrdit. lie v takaye fnnkci zaidi podlltata »krve«! I POllcdl08t iivotem musime povaZovati, .hychom zmtlllii pri terminologii jejich prorokll., za pfiznak piiliilne plnokrevnosti. Moderni Ipolecoo8t Be dOlllal. zdokonalenim viiebo ii· votniho pobodli. vicstranne zve~enou bezpee. Doeli iivota, zvyiienou dosaiitelnosti rozlicnjeh poiitkli, dloubo vZrUlltajicim a jeiite trvajicim blabobytem do stBYU, kterj by 8tare lekarlltvi brio nazvalo »plelhorou«.l) zm jllme v duchovnim a hmotnem nadhytkn. Zivot nam t8k Btonpl do blavy, proloie nam byl tok wmad· nen. Neu8t8.le ee zostfujici IIchopno8t pozorovaei a snadnost dusevniho styku ucinily tivot , eilnjua • smlljm. Ai do drube poloviny deva­, tenactebo stoleti pnehiizeli i dmoini lide za­ padu daleko primeji a trvaleji do stykn 15 hi­ I dou Jidskebo hyti, nei jsme tomu zvykli my, I:, nebo nei si. myslime, ie jest naiim. udlilem. leite naii.m pradedeekll.m hylo jen ve velmi omeliene mire popfiino dumit holest, bojil riiny , oeM zlomeniny udl1, hriinit Se zime.., zahiinet , tmn, stjkat Ie 15 jinymi Iidmi osohne nebo a)o· I vem, udriovat telo v doatateene ciatotli, vyvaI rovat Ie spiny a dpaehn. (:tovek pocitova) ustavirne na viieeh slraniieb pnrozene meze po') Krevn.to.ti. - Por.n. pfckl. I, ! I KULT :f:IVOTA zemske!Jo b1ahohytu. Veelna pice lechniky, hygieny a zdravotni uprava okoli zhjckaly cloveka. Ztratil hodrou resignaci. kteri mu u. sDadiiovala nest denni nedolltalky pohodli a byla dohrjm naucenim. drivejiiieh pokoleni. Za. roven Ie vsak vydal v nebezpeci, ie ztrali naiv. uj schopn08t pfijimati Steati, kdekoli lie mu Daskytoe. 2ivot se 8tal piiJis lehkj. Zdli 8e. ie mravDi nohy eloveka nejsou dosti sHne, aby unesly tento hlahobyt. Ve stadich ohdohich kuhury, at jii Hestanskem nebo moslimskem. hndhistickem neho jakemkoli jinem, shledavame se vidy 8 misledujieim protikilldem. Hodnota pozemskeho Ste. sti Be ziisadne popirii proti neheske blaien08ti nebo splynuli s vesmfrem. Pokud vsak vgechna jmenovani. nahoienstvi uznavaji preato relativnf bodnotu toboto aveta. nepnkazuji svYm vy. znavacUm. kdyi ji ui jednou pnpustila, vllhec neho jen malou meron, ahy se odHkali hodnot iivota darovanjch Bohem, nebot by to hylo piece odmitanim leho dobrodini. Prave jasne vedorni 0 nejistote kaideho kousku pozemskeho blahobytn udriovalo Ilpravne poneti 0 jeho prave hodnote. Pevn' orientace smerem k posmrtnemu iivotn mule vellti k odHkani iivota. Depiipougli vsak »svetobol«. I dnes se setkavlim.e v teto ohlasti 8 protiklady, ktere jllou viiak docela jine nei diive. •• VE SrtNECB ztTi\KA Prvni z nieh je ten, ie zvyieni bezpeeoosti. pobodli a moinosti Hojih ruzne tuilby, kratce stoupnuti jistoty zivota otevfelo oa jedne slrane pole vsem formiim odHkini iivota: lHosofickemu popirtioi jehu hodnoty. Hele citove oonzelo,ti (spleenu) nebo odvratu od iivota. Na druM strane vesk vedlo ke vzniku vedomi prliv8 DB pozewske Btellti. Cinime poiadavky os iivot. S timto protikladcm Bonvisi drubj. Ambivalentni pOBtoi, laery kolis8. mezi uildmm a odiikiinim iivota, olOezuje Be vjluene oa jednotlivce. Naproti tomu spolecno8t pnjlmi bez vahani a 8 vei8im presvedcenim nei kdy jiDdy pozemllkf iivot jako predmet vieho sollieni a jednlini. VBude nnika opravdovi knit iivota. I Ie viiak vliinon otazkou, mU:ie~li. jakiikoli vysoki kuhnra obstati bez jiste miry orienta­ I <:e k Bmrti, kteron mely vieebny velke kultu­ ry, pokud je ill minuIoHti zname. Objevuji se I' znamky toho, Ze se filoBofieke mysleni ji.i diva tonto eeiton. A tak aspon dojde k soublasu I,' " proudy, ktere pronikaji filosolii. iivota, nebot je logieke, ie nanka, kterli hodnoti »byti~i vjse nei »poznani«, zabrnuje ve vyteeni Bvii. ";1 bo eile tez konee byti. 2ijeme v podivne doM. Rozum, kterf bojoval s virou 's domnival se, ie ji porazil, mUBi II: nyni hledat utociiite n viry, a.by usel svemn " , " , ',II'T' II " 5 r) T' 7 "ii J... ,., ]] illiLi KULT !IVOTA .5 rozruieni. Nebof a.hBolutni pojem pravdy se svj:m dtisledkem na.proBto platnjeb norem mravnoBti a. spravedlnoBti je bezpecnj pfed ronBtoudm prondem pudoYe vtile k iivotn jedine oa nezeBJabenem a. skalopevnem zlikJsde iive metafysieke idey. Podivuhodna Huse! Utoei Be oa vedeni a ehapani, ale vidy zase prostfedky' polovedeoi a iipatneho poehopeni. Ahyebom proklizali nezpw.obiloBl prostfedku pozoani, muieme Ie dovolavali vidy jen jineho vedeni nei toho, klere odmitame. Sknleenost a iivot z6st8vaji nepruhledne a neme. Vseehoo mluveni zabrnnje v sobe vedeni. Dokonee i basDietvi, ktere se nejvasniveji soaZi proniknouti iii do vlastoi blizk08ti sameho jadra iivota (myslim tu na Whitmaoa a na nektere baene Rilkeovy), zo· IJtava duievni formon, p 0 z 0 Bv a 0 i m. Kdo by to ehtel minit vaioe s antinoetiekjm prineipem, muail by Be udat feCi. Filosofie, klera pfedem prohlaiuje sve za· kladni pravdy za zavisle na urcill~ forme iivota, ktere slouii, je faktieky zhytelna pro ooBi· tele teto formy a bezeenna pro ostatni svet. Slouii jen k podpofe toho, co je jii pfijato. Proc musl Slat, nebeli-Ii 0 poznani, zapfahati BVe mYlJlitele pied svuj triumfalni VDZ oeho Zll oej, shy dokizal svoji bodnotu? Dejte jim manzehU hiiko, lopatu a stejnokrojovou capku! , IriP'" ,5 =--=­ -~------'-~"-~ ~ -. \" XII. 2rVOT A BOJ ZIVOT je hoj. Je to starl. pravda. KfeBfan· Itvi 8i ji bylo vMoma ve viiech dobach. leji platnolt jsko priodpn kuhnrniho je jii ob. sullens v Daiii premise, ze kaidli kuhurs zna· men. uaiH. Kaide u8ill je bojovanim, to jesl uiivioim Bilne vwe a nejkrajnejiiieb ail k pre. mabini prek.i.zek, ktere 8toji v eeste ueho se Btavi v ceatu d08aZeni neiakebo eile. Veikere nbvodovi Iid8keho duiievniho zivotq pobybuje ae v oblasti hoie. Jednim z nejpodnatnejiieh znakiJ. iivMO organiswu je to. ze je do ji.ste miry vyzhrojen pro evadeD! hajc. liz biologicke mysleni zahrnuje vyrak, Ie zivot je hoj. Je pochopitelne, Ie n8uka, ktera viiecko podrobajc nirokiulJ. iivota, nepHjme zadnon pravdu iako heslu dychtiveji nei tuto. J8k ji viak rOll:nmi?I' Kfedansld. Dauka podle ave podataty a vytceDeho eile OlEoaeLla lila predmet potirini z10. I Zlo bylo popfenirn vsebo, co bylo zjeveno ja.I ko vi'cle Boii, moudrost, lIiska a dobrota, a eo si takto uvedomuje j jednotJiva lidsk.i duie. Zde je tedy v pos1edni instmei pole, na oelDz •1,, 'I" ZIvOT A 801 8T mille a mOBi bjt veden boj clov15kem prDti ziti, a to v nem samem. Pokud se viu pDZUani dobra a zla organisuje v cirkvi, v obei nebD v pozemskem panovani, naby' boj proti zlo ta· ke extensivnibo razu a ameru oa venek. Boj proti zIj:m lidem stal se kfeatanskou porinno. sit Tragika pOJllemskeho byti, stav »prDpletenosti a smileoD8ti« e&vitatu Dei a civitatis terrelUUl. pokud tento svet trva. ueinily viak dejiny kfestanstvf, t. j. narodu, ktere vymivaji Krista, neefm jinj:m nei triumfem kfestanstvi. Mod, klera rozbodovala 0 IDm, kdo jsou ti zli, byly stfidaviS theologicke lltrany stroze dogma· tieky diiBledne, barbarske ff8e, cirkve bojujici o sve byti, mirody vainive vefici a divoee brabive, vlady stiitu zapletene dD t:irkevnieh spo_ ru. Aviak at hledime ke slarjm koncihim ci ke kniovjm vjpravim, ke spDru mezi cisarem a papdem iH k niiboienskj:m vslkam, predpoklad, ie je nepralelslri zaloieno na spravnem rDzpoll1lini pravdy a Iii, dobra a zla, byl ve viech teento dobach v platnosti. A tentD pfedpoldad rOlEhodoval take 0 tom, iakyeh prostfedku ie dovoleno kfesfanum uiivati v tomto boji. Dvnilr hranie kfestanstvi mohlo hjt Ivedomi ukazatelem ponnnosti na ikale, kted sahala od uaprosteho neodporovani az po ve· deni valky. ----i~l' I VE STlNEcn ztrIKA'R -'Zkoumatne·.li dncsoi oheme b~ina pleaved.: Ceni, tjkajiCi Be d'obra a zla, Da ziikladc kfc­ 8faDskebo principu bcbo lei 8 platoniekeho hIediska, ukazoje se, ze ziklady kfeBfanstvi json v lcorii opuheny daleko vetil merou. nei od· povida jeho ofieialnimu nebo polooEicialnimu zreknuli. Pokud to plati lei pro individualnL vedomi, poncch.ivame zatim strmon. Jiste je, ie v obecnem mineni 0 vefejnych povinno8tech zaujimii pojem napro8tebo da a dobra nepatrne mislo. Pojcm iivotniho boje pre8uoul Be pro , nC8celnc lidi z oblasti o8obniho Bvedomi do oblasti vcrejmSho iivola spolccnoBti, a pfi lorn mravni obsah tohoto poneti boje velkou meroo vyprehaI. .2:ivotni boj, ktcrj lito lide pHjimaji jako os'oa a povinnost, jevi se jim skoro vyluene jako boj urCitebo spoleeenstvi 0 jiste , obecne blaho, tedy jako ukol kulturni. A proto jako boj proti jistYm vefejnjm zlum. Pii odI suzovani tcebto zel m,"tic tei pusobiti uprimne ',':11 mravni pfesvcdccni, na pr. stun zlocinu, pro'I, , stituce, panperismu. Cim vice viiak nejake zlo ohroiuje blaho spoleenosti same na pr. hospodafskli tiscn nebo politieke zapletky. tim vice 'I;:i se redukuje pojem zla Da vnitfni slabost, ktera I, musl bjt pfekonana, a ua vnejiil odpor, proti nemuz je tieba bojovat. II'I leito pak clovek, i kdyby se zfekl vi1ieeh mravnich norem. podriuje sklon k mravnimu II llVOT A BOI ..rozhoieenl a odsuzovam jinjcb, vezi v takovem vedomi nepfijemne slabosti nebo odporu piece jeiite vidy zbytck hnuau ke »iipatnosti«, a to vcde snadno k mylnemu hledisku, Ie je kaidj odpor 0 sobe zlem. Takove odpory, jimii spoleenost domnele trpi, jsou zpravidla kladeny jinjmi skupinami lidi. .2:ivotni boj jako vefejna povinnost se stava bojem lidi proti Iidem. Tito j i n i lide, proti nimi bojujeme, nejevi sc nam jii tcoreticky jako lide z I I. V boji 0 moc a blahobyt jsou to jedine konkurenli nebo bOBpodafhi nebo politieti utiaeovateIe. Ti d r u z i jsou tedv podle Btanoviska pfisluiine skupiny obeanu Bouteinici, majitele vjrobnich prostfedku. nositele nellidoucich biologiekych vlastnostl, ncbo proste pfibuz:ni ncb ncpfibnzni sousede, lide pieHiejief roziiiieni moci. V ilidnem. z tecbto pfipadii nesouvisi s vtili k potiriioi, podmancni, zabna· ni, vyvlastneni nebo vyhubeni nejake mravni odsuzovlini samo 0 sobe. Aviiak lidski povaha zu.stavli IIlabli, i zalltirii-li se vedomi takove slabosti brdinskjm pohaoslvim. A tak se ke kaide vuH k boji proti protivnikum pfidruiuje pcvniS i nenaviBt, jake by si vlastl1e zaslouiila jcn 8patoost. VSecbny tyto psychologicke reakce, pod jichi vlivem f1toji masa, zastiiiuj[ oblobu nad spolecnosti, ktera hledli boj a obliva se bo. 'I i ;<1 VE STfNECH ztTft.KA '"Zvli.ihe uzkost pled neznllimem pfichizejicim. III dalky pusobi osudne. Clm silnejii je teehnie. kii vjzbroj. cim iiviljlii Sly\;. tech, kten Btoji proti lObe, tim vedi je nehezpeiH, Ie vmikne proti vuH odvriititi nejhoriH dudedek politiekf konflikt I: mOlti v one piekotne a pH dlouhem trvani ncueelne forme, kteron jme. nnjeme Vlilkou. Budii vzdlino celt vojaku v polio V Ivillle­ lich 0 strasteeh valecne viavy nalezne opet vie­ ,I' chny hodnoty nejvyUi alkele. U neho je uenii­ viii vyfazena. V neultale 0 ovladane pfipravc­ I no,ti k ohecnemu obetovani sebe, v naproste posluinosti die, ktcrj si 8am neurCiI, provadi ukol, ktery jemu samemu pfiniii nejvyiiiii rozvinuti jeho mravnich lunkei.l ) Lze nyni lakt vojinovy nevmy roziffiti nil , uzniDi oeprohfeiiiteJuosli. f1tati), nepfatehtvim , I ~) Zd" Ie mi outne oddvodniti poon;ud Llilie tento vyrok, pfotoh Bi jej mon",i vyklidlU myloe jako OBIIvovioi '¥.lilly, " "liploem fozpom 1 oLeCllob t~odenei toLoto 8pilll. Vim, i... 1010 oduvodneni neLode omolioll jedolk temi, kdo o.pro&IO r.avrLojl jlkuoli o&lili, Ii j\!dll&k temi, kda neumo&Vlji pojmy h'iebo 1 "ioy. _. Vojik, pOlloncL.,jiei vojenlkteh rozklll'd pmi p 0 v i n­ 00& t. Ciuy, ktere tlkto konii, neui V i II e n. T r pine.;~II ) kooe~n~ vice nlll jedo', 1 i j"ho jednlioi je pro oiho , i I otrpeoim. Trpi I 1 j i n e, 1 to ber ohledo 01 &tllna"eny ;1 -, politicky eU. _ Ie lim .nlld f.,"\!na ph1il mooho, 1", i, oekda, kdo " poviuoolli I be& vlntni viny trpl z. jine. ploi ",Ii n"j"yUi ianni! lonke"l' tT !IVOT A DOl 'I vieobeene, tedy no UEnanf dohreho prava nejakeho stalU vesti valku ve svem lIIajmu? - Tomu nei politieka teorle, kterou vyznlivaji dnes v Nemeeku takfka bez vyjimky jail. myslitele, tak cinni politikove. Tato teorie proste nedba iidufch elcmentu lidske iipatnosti ve vllijemorch vztazieh statu, K tomu cili staei apriomi koustrukce. kted stavi stat jako rovnocenoy pfedmet samoItatne vedle zakJadu dohra a zla. S veIkou meron ostrovtipn eini tak Carl Schmitt, autorita v oboru statniho prava v hrozure De,. Begrill de' Poliri,che".') Pojednani 2aclna takto: »Roz· liiovani pol i tic k e ve vlalltnim smyslu je rozliiiovani pfi tcl e a n e p fit e J e. Toto rozliiiovan[ diva lidskjm jednanim a pohnutUm jejich politieky 8JDysl; k nemg vedou koneenc viieehna politicka jcdnanf a pohnutky .. Pokud je nelze odvoditi z jinjl:h zoakti, odponda pro ohlaet politiky pomerue samostatnjm znakum jinjch protikladu: dobra a zla v ohoru mravno8ti. krasna a oiklivosti v ohoru estetiky, prollpeiinosti a ikodlivosti v ohoru hotpodlihtvi. Kaidjm zposobem je toto roz]isovani sam 0 8 tat n e ...f,( V tomto prohlliiicni politickCho iivlu 28 118­ 1) C. Sebmitt, D"r BellfUI du Politi!ehen, 3. ADn., HamhD'1I"' 1933, Hloleltileb" Ve..l.plo81111t. PrvnI "ydimi vyilo jii f. 1927. " VI: SrtNECH ZtI'A.XA mostaloon kategorii jest, jak lie wi zdii, vjalov, nii a implicite take pfiznani. pelirio principii. hledani nejakebo prineipu, .. to principu. kte· rj by nebyt oebateD jen uk pnjmouti nikdo, jeboi Bvetovy Razor rna sebe mene Btyenjch bodu 8 Platonern (pree jeho vYVY8oviioi polio teie), If kreeiaustvim anebo 8 Kantem. Kdyby bylo Ize pfijmouti, ie je protiklad pritel-nepfitel yseobecne rOVDoeenny 8 ostatniwi. jmcnov8n:fmi protiklady, plynnlo by I. toho oprovdn sarno Behan, Ie v oblasti politicke, pro nii je tenta protiklad pOVaiOVBO za podstai.oy. pomer pntel.nepntel Btoji oa prvoim wilte prede vsewi olltatnimi protiklady. Na konei prvmoo paragrafu Bloji: lISamoslalooBt politicU oblasti jevL Be jii v lorn, ze je moine oddeJili protiklad tak spccificky jako je protiklad piLtele a nepHtele od jinych r02:1iiovini a ehipati jej jako neco 1I1U11Dstatneho.« Neupomina toto pfeeeuovani nosDolti logicke argumenlaee same na detskB. leta scbolastiky? Nepohybuje se myiJeni tohoto dtivtipneho priivnika od samebo pocatku v dokonale bludnem kruhu? Pro spisovatele citovane broiury neni tezI H zbaviti pojem n e p fit e Ie jebo mravni~ ~ i " I prihany tUn, ze jej pieklida slovy lTOHJlw<; ,I r nebo hostu. nikoli dovy €X"P6<; nebo inimi· ~us") PInjm pravem poukazuje na to, lie Mat. ;I! 1) Sir. 10, 11. , 1 i1 , I - ,t. . tlVOT A DOl "5. 44 a Lnk. 6, 27 nezni: diligire hosles vestl'OS, DyLri inimi~os. Taktez opIne lIpraVDe. ie krestROska praxe po celou dobn trv.ini kfeBtanstvi dobie znala a uznivala pojem hostes. vefej. nfch nepiatel, ze se tedy biblieH slovo prive uvcdene netfka politicke situace. Zda to o· pravDuje k tomn, ahychom staveH politickf nepfitelskf pomer (jc zfejme, ie v lomto pomeru p fit e I neznamena vlas'ne nic positive nmo) do stcjne lady 1:1 pravdivfm-nepravdivjm, dohrjm-ipatnfm, je otazka, na kterou by~bom musili odpovedeti zaporne, at jii pn· jmeme kfestllDHkf princip cili mc. Bylo by zfejme 10gictejSi, kdybychom muto pomeru pfitel-nepritel post.vili pomer III a h· i i • s i I n e j si. Pritel totii neznamena v protikladu nic a nepHtel jeD protivnika. V iidnem sporu viiak nemtiie UB dlouhou dohu trvati rovnost sil. These 84ma znamena nejotevrenej· ii uZDani prliva silnejiiho. Postavme se riak na stanovisko aulorovo. Toto stano"isko predpoklida, lie predloieni politickeho sporu k rozbodnuli nejake tfeti strane treba zavrhnonti jako nerozumne, posetile a neuiitecne!) Statu, tedy v zasade kaide· mn stiitu, pnsluii v nejvjie naproste mire ro.hodnuti 0 tom, k d y a j a k bojovati 8 nepfi­ 1) Str. B. I . ~I I 95 I( VE STfNECB ztrAKAIII ",, telem!) A. jail se zdi. take rozhodouti. k d 0 ,I ) je nepHtelem. A take, jak by bylo Ize &OU­ , dit, rozhoduuli, IIda l>politickyo: vyatupujiei suhjekt 88m je atalew a wa tedy pravo mit i De p r 8. tel e. V tom je ohtii, jejiZ viiechny dullledky aUlor 8si neprohlCdl, nebo se jich 8epon nedotkl. Ie nejakii ekupins, Iller' si preje slali Ie politicky samostatDou, jii tim. o· pravui!ua. ahy vystupovala politicky? Jak je tomn Ie cleny nejakeho apollu 8tatl\, jak II oejakou 8tr-aOOU nebo tridoo., kler! si o8obuje vedeni slatu? Dusledek miiZe hjt 8tHi jiny, Dei ie ve viiecb tecbto pfipadech romodnuti. zda nejaky sobjckt ma povabu slatn, pfi81uii eamotnemn ODOWD spoleceDBtvi, ktere bledii hoj. Hued za uznanim politicke oblaeti jako SUDoetatoe 8toji tcdy umani anuchie. , Rozumi se dale samo scbou. ie, smi-li stat sam rozbodoval 0 kaidem zajmu na rozliifenf III, sve moci. a vidy jej millie snadno prohlasiti , I ZB podminku sveho trvani. pfemoieni maJebo II, statu velkjm se stava poubon otlizkou pflini '1' ; B pHlciilOBli. "I : ',I i 1) Str, 28. - Uspech SchllliUev-ytjche dalcko vzd.ileno tobo, sby miHo (' . jamy pojem 0 prirozeue DutDe solanamii Slatoiho iivats proli cirkvim a tradieni kiesfan­ 6ke mravouce«. NeDlcckj kniiehky stat uemi'H jc~t~ "vedomi mravui - autonomic sryeh 8vetskych din iivotnich ... A Ds konei tohOlo Clanku: »)2e Be vsechno politicke soden! rna oepravedlniti pied hoihkou vl.doll nad Bvetem, ze uaraii Da ncpQhnutelnoll mez v idei aheolutni: spravcdlnollti, vecncho, Bohem Btanoveneho priiva, a ie epolecnoBt mirollii evropskych piee v"liechny protivy narodnich zajmu mOlli piece tvaHti spoleceostvi kiesfaoskeho mravniho iiidu (Gesittung) -- 10 jsou v8echno kouee koneil 8ti'edoveko-kiee1aDske myslenky. Jestliie tylo , praslare Iradice oevymrcly jeste :l:cela dodoes ,. v anglieke politice, iiji-li v ni dale v Belml.llri· sovane podobe, kdeito velke kontinent.llni na· rody zpravidla nzolivaji hez velkyeh mravnich skrupuli eiste prirollni povahu vseho sv~tBkeho sndeni 0 moe s jeho fvrdymi z.ljmovYmi hoji - patli to rovnei k o.lsledkUm. koufesij.,~ II niho zapasn, ktery tak oSlre vyhranil a tak ostre od 8ebc rozlii3il dnsevui povahy evrop· skych narod....."") ') Die AU8priigung deull"h"r "oJ elteuropiii8cher " Gei81e8art im .lr.oof"8Bi"nelleD Zt;;811 , HiBtori...he ____a. •.____.,.........- .-.. _,......... , ...... G .<: •__ .<0 = , STAT STATU VLKEM? l15 Jako nmodejme plati toto Btanoneko pto soeiologa Karla Mannheima, orientovaneho vlevo. Odkazuje na BpiB Friedricha Meinedr.a "Die Idee der Staatsraison«, mln....i 0 »mravnim uapeti«, ktere v:l:niklo u mnohrch myslilehi, "kdyz objeviIi. ze pro vztahy statll na ....end. u e p I at i ki'e8fanski moralka.«~). Podle Mann. heima prohehl proees tohoto ohjevu tak, J>ze ponen.hln ly vrstvy, ktere mely co Hniti e ....Ia. don, 811my se 0 lOrn musily presvedcit, ie jaIL k dosaZeni, tak k udrieni v18dy j II 0 n do v o· ) e n y vsechny proltfedky, povaiovane jinak za nemravne.«t) Casern, 8 r08loud demokratisllei spoleenosti, seznBmuji se vseehny ....ulvy 8 touto "poliliekon mor.i.llou, jak jsme se toho dotkli jiz vyse.') »Kdeho dosnd pialila ....edome mor.i.lka loupeie jen v pohrBnicnieh piipadech a pro vllidnouei sknpiny, 8 demokratillaci Z.utlchrill, 149, 1934, Itr. 240 (pi'edll,;iika DI mezin.r. billor• .lr.ongrelo 'Ve Varhve, npen 1933). Z hoilejiiiho Od81&'Vce v30i.lr.la mi yelmi pfijemni koreapoDdence I prof. Rillerem, .lr.terj " oi prohlial, ie by nerM vide!, aby Ie 110"0 _mr"'Qi antODomie« chi. palo Ve Imyalu he~podminec...;ho u~niQi Imorilniho .lilll, I ie Qepoklidi nepi'eruiieQe pUloheni IIi'edoye. kjch pred.ln n~eneho praYol.« IIlprollo sa zDimkll ZIOIIIIOllti, nfhri IpYe za pfedQolt Inslickeho p.u.iti n,lit". ~) Proloieno mnoo. Vlitnnfme Ii, ilk je tu mr.... 01 Qonna pfedera Yyfuenl. 4) Str. 93-95. 11. VE S'I1NECH ZITAKA , spolecnosti (docela v rozporu 8 oeeklivinim l, k oi Be npinajieim) nejen tohoto nasilneho prv"I kn neuhjva, nybrz stava Be moudrosti cele spoleenosti.« Mannbeim vidi ohromne nehezpeCi Loboto )vruslani ysecb vrstev do politiky.(( llDokaznje-li Be iiirokym masam beze viieho. ze je loupei zakladem vii tvorby statu a vuejiiich vztahu mezi stiity, a ze i vnitrni loupezi a konBtnjmi vypravami Ize cele skupiny piipravit o pracovni ullpech a sociilni fnnkd ...«. znameua to konec etiky prace a jejiho konservujiciho uciokn oa spolecnoBt.1 ). Mannheim tu odhaluje jeden poviiZlivj duBledek nauky 0 statni immoraIite, totii ten, ze nemuze zustat monopolem stlitu, uyhrz ze 8i ji privlsstui a hudou ji uZlval i meusi qU8sivefejne skupiny. Kde nepredpojat8 veda mini, ze dospela k takovym 80udum, tam se nelze divit, IC prak. ticka politika mlnv! jdte 8ilnejsimi dovy. PH sIavnostni inauguraci 8tolice nemeckeho prava prohla8il Hssky komisar spravedln08ti, jeatlize I ,,' ! noviny reprodukovaly 8prlivne jeho rec, llie je nespravne, ie by bylo Izc deiat poLilika 1ak. !i.e bychom se odvolavaH na jiston idealilltickou 8pravedlnost. Men bychom aCinit kOllec smeilne fanta8ii, ie by Ilpravedlll08t moblo ureovat ne­ 1) MellReb ppd Gelelllehift im Ze;l.ltt'f del UIII~ ~ bIUI, 1935. Itr. 50-:>2. STAT STATU VLKEM? 111 co jiuiho nei tvrdi nutDOBt zajilltiti primo statnl moe. Svet Dlileil hrdiniim. De dekadentum... Pryc Ie vsemi varni dekadeDly, kteri jste napliiovali Bvel od dob PlliloDovycb Bvym bii.z· livjm rlachlinim! , Statu jc ledy podle lecbto Dauk v iii e c h· nod 0 v 0 len o. Muze podle vlastDmo urceni" llveho moceUl,kcho ltajmD a It vlastDiho rozbod· nuti zrasili vhnoBl piheiDe stvrzeDOU. 2lidmi lei, zadny podvod, iadna ukrutDost, k ci%incum nebo k Ylllllwim krajaDum, Demuze se mu vyCitati za ~palDost, je.1i to k jeho prollpechu. NepHtele mule potirat vsemi prostredky, kle· re se k lomulo tH~elu hod[, .liZ k d'abelske hak· teriove dice. Apropos: V mladjch Ielcch Cel· Ii jllme v skolnich ucebDicieh zemepillu, ie jeD neklcre nejprimitivuejsi Darody nZiyaji jedovaljch 8ipu a ze teDto zvyk mizi n narodu S po· nekud VY881 kuhurou. Nevim vlaslne, je.1i to jdte ve skolnich kniikach. Jeslliie aDO, pak je pro slu8nosl na calle, ahy je tide pfezkou. mali ..., 8kolni knizky neho sehe. Pro stat nemu.ze tedy byl reci 0 politickjch pichmatech nebo zlocinech, kterjch by Be mobl sam dopuSlit. Teorle to mud nechal piaIili take pro neprilcle. I nepratelsky stat je nedolknnlelnj pro mravDi posuzovani nebo od· sUl;ovani. AvSak zde se hned msH ubohosl • 111 VE STINECH Z".lK.A , , teehto pred.tav 0 Itatu, naplnenych ne~i&tynll vypary lidJlti Z881epenollti a 8obectvi. V prni , ~I pl.ti kr8110a leorie statu stojicibo mimo moral· kg jeQ. pro vlulni atat. Nehof jakmile Ie stap" nepfitelstvi akuloi, pfeskoci velkoduiny hlaB dtikazu tvrdiho jako oee! v hysterickj Ilkfek. ktery vytahuje padavky II umyslne podeziivani nepiilele dychtivj:ma rukama ze stareho arlle" nilu ctuosli a hrichu: nepriteloYa prolhanolJt, jeb~ podvodno81, jehu ukrutn08L, jeho d'lihelaka Istivoat! - Aviiak nepfitcl byl prece lake lititem? Nenl1iie ledy existovali i.doY politicky z av 8 II e k k cizinclim. Neexisluje take zadoa politicka e e 8 1., lIuamemi·Ii celt vernolt neja, kemu vlaalnimu ideiilu. Kde ysak neni iadPv ;Ilivuek a lad.a ce8t, tam nenuiZe bjti ~ d Ii v era. SUit 81alu vlkem: De jako pesimislicky ndech. podohny 8tBremU hollW homini IUplU, nybrz jBko dogma a poIiticky ideal! NB neite."- pro teorii je vial kaida 8poleenollt, dokonce i zvifeci, zaloieua na najemne duveFe byt08ti, ktere by Ie m 0 h I y n8nojem vyhuhil. Spoleenoll, Iidi a stalli, bcz vziijemne dIivcry Beui moZna. Stat, ktery sam piie oa livoii vlajku ilneduveruj- mill, jak to nkutku Bui Leorie amoriloLho ILatu, mohl by, jealliie ae lV~tu opravdn zriiei toCiti 8e podle teehto ¢edst,v, levalv eDIleVl,. jeD kdyby b,1 ab­ " • STAT STATU VLKEM? ll9 solome daleko mocnejii ne:i vieehny ollatni staty dohromady. Tak vede dU61edna ahBoluloi nirodni autonomie zpet k ehimere poIitickeho univerBali8mu! Talo nauka 0 mravni, lepe nemravne aulo· nomii Itatu je nepoehyhne nejvetiiim ze vieeh nehezpeci, ktera ohroluji zapadni eivilisaei .zlinikem, protou se tykli nejBilneji!iiho moeem;keho subjektu. jaky mule Ivet vytvorit neho zlo· mit. Pnnai'ii 8 sehou jako neodvratuy dUlledek vzajemne vyhuheni neho oheene vycerpani a pomateni jednotek, v nichi Lkvi kultura: mirodnieb statu. Ohroinje nadto tyto jednotky 8ame ro.uuaeoim z nitra n31ledkem nevyhnuteln08ti jii vyae naltinene'), ie KaZda Ikupina. ktera Be 0 sohe domnivii, ie je dost! sHmi, aby moMa neco ziskat nasilim, hude Ii olohovati povahu statn, z nii plyne zprosteni jakychkoli zavazku k olltatnim. Na ohzoru amorilni svrchovane mod stalu lezi proto zase anarehie a revoluce. Domyslivj narok, ze SlOt vnitrne zavuuje Ive ohcany k nejhezpodminenejii vern08ti a poslu~nolti, nalezll. Ivoji mez jednak ve 8vedomi, na druhe strane viak Itejne v ego· iamu lidske povahy. Lihovolne rozhodnuti, co je zijmem statu, ') Sir. 93-95, 115-117. - --=.......-.--,;:-. .......c=--_·~·c __ "- .=::0. ----=.."----~."'-~_= ...~_,> __. ~..::,;,""__'..,.- c:-.=-----,-_ •.0.=­ 120 VE S'J1NECH ztmK.A I I a j a k rna hft jeho Dskuteeneni vynuceno, musl 'l~i " byt neineno vidy lemi, kten 8e nazjvaji vitdc:i.~ I ' PHsahy, klere se jim skJadaji, nebudon mit nikdy vetii douh Dez dlivers, ehOV8D& v jejic:h moudrost. le.1i rozlicnost mineni ve ve· doud ekupine same, a 8toupne-1i neiednotnost tok vy8oko, ze si dYe skupiny m~Ii, ze j800 povoIiiny k tomu, aby proeadily svuj nazor, mUSl silnejBi nebo rozhodnejill z nieh drnhon skupinu premoc:i nebo vyhubiti. I v teta forme je praxe statnic:h prevraru a paliic:ovjc:h reyolnd jednim z dU81edku absolntnmo slatn. Pokud nanka 0 amoralnim statu zabmuje popr-eoi kazdebo principn pravdy, vernosti a apravedlno8ti jako 0 he e n e lidskyc:h zand, byli by vlastne jeji vy::IDBvaCi nuc:eni odpnslih. nout se po nale uvaze kresfanstvi. To viak uecini, aspon De jednomyslDe a uprimne. Mysli 8i s Tartufem: ",II en avec Ie del dell aecommodemeDtll4:. (vsak Se da 8 nebem llmlouvat), ale pri tom by Dejradeji Dehi easteji zminenemu vnutiIi - Dekdy pODekud dnne - svon iiI villstoi yuH. I Vidime tu pozoruhodDon (ormo vyse pripomeDute ambivalence moderniho mysleni Dcbo v domsetejiieh vjrazeeh velkolepj pokus Zllebovati kozu i zeli. HIli.sa se politicka nauka, ktera je v rozporu s kfcstanstvlm a rovnez 'I' s kaidou filosofickou e\.ikon, trvajiei na impeSTAT STATU VI..X.EM? 121 rativnim mravnim zllikonu za!ozenem ve svedomi. Zaroveii. 8e hledi zachovat eirkev i jeji nauka, tfebaie vmestnane do inerovacky noveho statu. Toto ehOVBnl se li.8i vskutku podslatne od chovaDi v dfivejlHeh lltoletich. Od sestnaeteho stoleti do devatcnBctcho neehovaly se k sohe Darodni staty mravneji nei v pHtomne dobe. Pri tom si velmi viZily BVcho nezelllabeneho kresfanskeho eharakteru a dovolavaly se ho dokonce jako princ:ipu pn 8vjeh einech, To vse obsahovalo nepochybne znaenou miru pokry· tecrvi, pokrytectvi, ktcre neztracelo na sve pH· hane tim, ie se ho nedopoustel nekdo na sve osobni svedomi, njbrii ie mluvilo usty nejaHbo statniho spolecenstvi. Niemene zustsvalo vsechno jednsni statli pod vlivem jedinc na· nky, a kde nedbaui tobo'o idealn bylo piilis zretelne, neostjchalo se vefejne mineni karati ciny vlastniho ststu jako nespravedlive. Nyni je vSllk posice, do nii se stllvi stst, kterj pfizmiva svoji amoralnost, doce)a jins. Dovol.iva lie jako stat sve liplne samosta'nosti II DezavillJosti na jakekoli moriilc:e. Pokud chce trpet vedle toho jako spolecenstvi jeSte cirkev a virn s fonnulovanjrn a zavllzujm zakonem mravnim, nejsou jii vice rovnocenne, njhri podHzene nauce, ktcron 8e Hdi sHit. 1e zfejme, ic jen liplni nemahozi a pohane , m VE sTlNECH ztrtlK.A i;e i8tny hiije RinK des Nibelungen hudou Be mod priklonit k takav'; kulhave mrRVouee. Avsak, :lepta Be nejaky reali8tick.y oaladeny mY8Iite1. eo minite potom vztyeiti jako ohecne platoou mrnni Borwn pro IItiitoi iiv01, kterii " I by mela uadeji, ie bode lJ.aehOy8Vaoa? Myslite potom doopravdy. ie Be hudOD nekdy 81aty ! I ehovati k Bobe; iab hoon! chl.pei, dokud trvaji meziuarodni zaplelky? - Opravdu 8i to nemysHm, histone, 8ociologie a 'I.oal081 lidske povahy town hrani. Slaty Be budou dale ehovali predevsim a prevaine podle 8veha djmn. ueho podle toho, eo u /!Vilj zlijem pokladaji, a podle meziniirodni morlilky pujdou jen 0 mi· Iimetr dlile, Dei jim predpi8uje tento jejieh zii· ')1, jew, t. j. 8troch pEed 80lidiirnim natl.kern. Avhk tento jediuy milimetr je pidi eti a duvery. nhli proto dale nei tillie mil vule k mod a ne8ili. VYl:nava~i amoralniho IItatu zapominaji, jak lie wi zda, (a v tom je obllaiena odpoved' DS otasku prave poloienou). na ooen rY8 moder· niho myileni, ktery nam dovoluje videt veci v jejieh antioomicke urCitollli. klera Dall nuti II k tomu, abymom kaidy koneeny ulludek mir· nili oejakym »a pfeee«. - Stat je byloBt, ktera ,I Be pii nedokonalollti lidBkyeh veci bude £ho· vati Be zdanlivon nezbytnoBti podle norem, kte~ 1\ re aej.Rou normami BpolecenBke mravooBti g. STAT STATU VLKEM ~ '23 lozene na duvere, neebeeme.li mluvit 0 nor· wieh kfeL'lt'anL'lke viry. A Ie pie e e oebude moei nikdy zavirati oei IlDi pied kielfanL'lkou ani pied llpoleeemkou normou mravnoL'lti pod treL'llem vlslltniho zaoiku, klerj by oalltal, kdyby alat poprel tuto normu. Vi!drna z »Eddy« zplvlIlM: »tall vetru, ~all vlku, - neiJi avet .hyne, iadny muz - neusetii oatatnieh.« My vsak neeheeme zlihynoul! , ,, I . II . , I xv. HEROISMUS NELSONOV vlajkovy signal pied Trafalgarem neznel: »Anglie oeekava, ie kddj moz hude hrdinou«, nyhri: :tAugHe ocekavB., ie kaidj mul: vykona 8von povinnost.« To staeilo v ruee 1805. A mud to slaeit je8ie does. Stacilo to take pro padle v Thermopylaeh, jejichi oli. hrohni napL.. nejkrhnejii, joky byl kdy dollen, :1' neohsahoval Die vic: nei neswrlelne: 'jCizince, j zvednj LakedlljmoDlIkym, ie my tuto leiime, poslusni jejieh slov.« " Aktivni poJilicke etrany dneiika lie dovol8.vail silnjeb ide! a nsJecbtiljcb iostiuktu, 0 DieM 8vedef Trafalgar a Thermopyly: kizne, slnihy, YernOsli, poslu8nosti, sebeohetovani. Ale slovo povinno81 jim k tomnto apelu nestaci, 8 Yztycuji vlajku brdin!ltvi. llPrincipem faiii&mn je heroisIDUB, prineipem meif.ietva egoismus." Tak bylo lze CIst na jaie rokl1 1934 na volebnich plaHtcch pokrjvajieieb '1.di v ItaHi. Je to proste a vjmluvue jsko aritmetickii omer•. Vee jednou pro vidy rozbodnnta a dogma. Lidstvo vzdycky potiehovalo uejake ville ri, vyiiiiiho Hduvi, lidske sily a odvahy ve svjse. HEBOISMUS 125 ne pOlenei jako opory a utechy v tvrdem hoji iivotnim. a jako vykladu pro velikost Nnla. Mythieke myileni kladlo n8kuteeiiovini tako· vi: velikosti do ohlasti nadlid8kebo. Hrdinove hyli polohozi: Herakles. Tbeseus. Jdle v dobe rozkvetn Hellady prdel lento piivlallek take na obyeejnc lidi: na ty, kten padli za villst, a ne tyrany-zahijeee. Ale vidy to byli jii mrtvi lide. PodsLatou idey brdinstvi byl knit mr· lvjeb. Pojem beroa hyl hlizkj pojmu hidenos'i. Teprve mnohem pozdeji se toboto piivlaslku uiiva i 0 iivjcb, a porom piece vlastne JCD retoricky. V kresfanske rnyslence vyhledli idea hrdinstvi pred ideou svalos\i. Slechticke pojeti iivota dohy Ecudiilni pozvcdlo pojem rytiistvi az ke vsem Eunkcim hrdinskosti: k uSlechtile sluibe, vlizane na kfesfanskou povinnost. S renesanCl vyrllstii v evropske myslcnce novii predstava veLkeho eloveka. Duraz sc kIade nyni llpiiie na vlastnosti dueba a na cbo1'li.nl l'e llvete. V pojmu virtuoso a uomo singolore je odvaba jen jednou z mlloba ctnosti, sebe· ohetovlini neui ryaem pfevladajicim a ullp(icb neDi hlavn! ved. Spane! Baltasar Gracian dav8. v sedmnactem stoleti jmeno heroe koncepei oBohni energie. v mi Ie obrlizi jeete renesauce, a kterou ohlasuje Stendhal. Ale v terni stoleti nahjva .Iovo hero. ve francoudtine jinebo vj­ , , 126 VB STINr.eB ztrftu mamu. Francou.I8k.i lruchlohra u8taluje ryey hrdinskosti Y OlohnOllli tra~ckeho brdiny. V teie dohe pilnalii politika Ludvik. XIV. ueli. vani hrdiu Darodue Yojenlke povahy, ktere doproYaz! poetickj motiv zvnkem fsofar a tluce. Dim 08 bubny a Iihuje 8i v pompesni dekoraci " 8 v olldobnych napisech. V olmniclem 8tolel1 8e vsak ohraz velkiho cloveka meni :BROVU. Hrdinove Racinovi Ie Iltali hrdiny Voltairovymi, iiji toIiko vice mezi kuli.ami. VJloikajici demokratick.i mYilenka Daleo obraz sviho ideilu ve fltarych postavach rimaki oheaoski ctnosli, Duch osviceDlltvi, vedy a lidskollti nalizli ryraz pro IlvUj ideal v ge.'i oiovl, kterj Due rysy brdiny v opel jinych , odlltineeb Dei virtuoso doby renesancni. Prud. kt a odv.zoy ein nesloji v popredi pojmn genia. Aviiak nym vytv8.fi k tomn nadchazejid romantismns jeiite novou predlltavD hrdiny, kterli jako duebovni hoduota bny predUibne " fecke obrazy: germanllkebo a kehickeho heroa. Arcbaicka, neurCitli. a divoka, chmuma povaha Leebto obraZli mela sngesti.-ni puvab, jernui nebylo rovno, pro dueba, klerj byl pnlabovlin viim, co Bounsi II pravekem. ZU8tava nepyii pameliborlnym, ie ton moderni hrdinllke fanla. , lie udavli ossiaDllkli poene, klerli je .Ie lEi elvr_ tin podvdenli a pfece lak dUJeiila.Ii, I Ideal brdinslvi Ie tedy ponenahln rozite­ \ BEROIsMuS 127 pil vice mene v podobu leaLralni, historieko· politickou, filosofieko-lilerarni a poelieko-fan­ talltiekou_ Be;hem celeho devatenaetebo 1Il0idi byla predstava hrdinstvi jeD ve velmi omezene mire predmelem imitaee, idealem hodnym nalliedo. vani. Pov:wu2leni llBudte jako tilo«, ktere by­ 10 tak hlallile; prouaseno idealem ryHilllYi, piatilo tim meue, eim vice se staval obraz brdiny vylvorem hi810rickeho zabloubaui do rlaleke minulosti. GermaDskou pfedlliavu hrdiny vytvoiili profeson, ktefi ueinili piistupnjrni Itare basnictvi a dejiny, auiz si sami zvolili Si.egfrieda neho Hagena za vzor iivotni dokona­ 1011i. Ducb devatenaclebo Btoleti, jak se proje. vuje utilitariBmem, mei3iauskou a hospodahkou svobodou, demokracii a liberalismem, mel maIy skiou k vytycovani nadlidskych norem. Nie· mene se idea brdiustvi vyvijeJa dale, a '0 v anglollaske forme. Bylo jii po boun zpllBobene Byronem, kdyi 5e Emerson ebopil pera. Jeho pojeli hrdinstvi :mamena jeu nepatrnou merou rcakei proti ducbu jebo doby. Je to vzdelany, optimiBtieky, elegaotni idea~ ktery Be dl1lzf velmi dobre k pojmlim pokroku a humanity. Vice odporu 21821nivalo z Carlyla, piece viiak i u nebt. lIilne zdurazD.ovani etiekjch a kultnrnicb bodnot odnima predstave hrdiny rysy divoke n88i1nosti , • , 128 VE STfNECH ztrflKA a usili dostati Be vpred za kddou cenn. leho hero.wor!'Jhip (uctivlini hrdin) hylo by lze pre· ;J ' ce sotva nazvat vli..iinivjm k.izanfm nebo zaklli­ danim nejakebo kuhn. V anglosaskem umen! lit, vycbiizcjicim z Rusk..ina a z Roeettiho, hylo i &rei doeti mlsta pro ideal hrdinskoBli, ktcrj ,, zustiivul v ohlasli vyisi kuhnry v jiste vzdilenoati ad poiadavkti praktickeho iivota.I. Jakob Burckhardt, kterj nedoslatky 8veho veku videl pronikuveji a odsDzoval ostfeji nei kdo jiny. nenzil ku podivu pH svem pojeti rencsancniho cloveka vyrazu heroickj a heroiemus. Podal Dovon visi lideke velikoeti, ktera pfipojila k romantickemu pojmu genia vaini. I' vej8i ry8y. Burckhardtuv obdiv pro emelou raz. Mst a sebcjiste nrcenf vlastnibo iivotnmo erne;; ru byl namifen proti vsem ideahim demokra­ cie a liberalismu, nikomn viak je nevychvalo_ val jako mQralku oebo politickj program. Jc­ "\ ho postoj byl pOlltoj velkodulineho pobrdani, II nfmz se osamiHy individualista stavi k vei'ej­ m:imu iivotu live doby. Burckhardt hyl pH Ii, vsem svem uctivani energicnosli priliil estellC' kjm myslitelem, aby vylvoiil moderni ideal praktickeho hrdinstvi. Byl zaroveii piilis kri­ ticky, aby pomihal do sedla mythiekokulticke. mn elcPlentu, kterj je nerozlucne spojen B po­ jmem heroismu. Ve 8vjch Welt(Jeijchichttiche Betraehtun(Jen niiva, pojednavaje 0 >histol'ic- BEROISMUS 12~ ke velikosti«, vZdy nhuaku »velke individu. um«, uikoli vsak nalEVoslovi bohatjrskeho. V jednom hode vsak piece byl 8po!utvureem moderni koncepce tohoto pojmu: piizmivi totii veIkemu individuu ve ehode 8 obl'lIiliem, kterj naertl 0 reneeanei, IIkutecnou ,.,dillpensi od mravniho zakona«, anii ji tilosolicky vy­ lozil. Nietz8che, kterj byl Burckhardtovjm tiJ.kern, vy@et pii tvoTen! svjch idef 0 nejvyS8i lid. ske hodoote ze zccla jinjeh duchovjch spletit08ti. nei jake kdy znal klidne uvaiujici duch jeho uCitc1e. Nietzsche dOllpivi k problaseni sveho idealu hrdiny skrze naproste zoufahtvi oad hodnotou iivota. Tento ideal vznikl ve Bteie, kde duch nechal daleko za sebou vse, eo na. zYvame statm'm r.idem a epoleeeuskou kulturou, jako vidina lantaatickeho proroka pro bisniky a mudrce, nikoU pro 8latniky a ministry. J e neco tragickeho v tom, ie se ideal hrdinetvi zaeal zvrbati, kdyz piisla do mody povrcb. ni znalost Nietz8chovy (ilosolie, ktera pronikla koJem rokn 1890 do sirokjcb vl'stev. Idea bos. nika·fiI080fa. zrozena ze zoufahtvi, zbloudila lIa ulici drive, nei mohla projiti Blnemi eisteho my81eni. Prumernj poiletilee z konce minule. ho stoleti mluvil 0 ~nadcloveku«, jakoby to by) jeho velky braII'. Talo neveasna vulgari.uee Nietz8chovy myillenky hyla nepocbyhne po. H"iai"lJa 9 , t 130 VE S'I1NECH z1TfI.K.A catkew myiHt"okoveho amero. herr dnea povy· snje hrdiostvi os heBio a DS program. Pojcm hrdiny byl pH tom tak ~matene ohracen, ie ztratil viiechen hlubs! smy81. Cestne i jmeno hrdina btvalo piece vidy d8.doe vy­ hrazcno mrtvYm. 8tejne jako pHvlutek evatf, I i kdyi 8e nekdy davalo retoricky iivym. 8y18 ,,1 to odmena darovana vdHuj-mi iivymi mrtvjm. Clovek Depodnikal neco. ahy byl hrdiooD, DYLrz ahy kooal 8von povinnollt. Od vzuiku rn~nych forem popuIarnmo deePOti8JDU alalo Be hrdiu8tvi helliem. Heroi8mu8:1: ie c)ankem programu, ba chee platiti U Dovon moralku, kdyz 8i uYn! mnoz! Iide myllli, ie jii nemohou stare potrebovat nebo ie neni pro ne nezhytnii. Bylo by poiictiJe popirati bez rozmysIn hodnotu toboto citu. Mnsime jej zkoumali co do opravdovosti a obsahu. Nad!ienl pro hrdinstvi je nejvfmJuvnejiii Ii: znamkou velkeho odvratu od pozmivani a eha· :1'1 pani k pfimemu proiivani a zakouseni, odvra· tu, ktery bychom mohli nazvat jadrem kulturni krLlle. Oslavovani Cinu sameho, otupovani kri­ ,Ii tickeho rozlisovani si.lnYmi ddididly yUle, za­ ceni, klerii pro temiiovani idey hasnou ilnsi, to vie pusobi pii " novem kultu hrdinetvi, ale jsou to vesmell oznauprimneho vyznavace antino­ ,.:---------­I BEROISMUS 131 cliekeho iivotniho postojc maji jen vjznam prave tolikereho ospravedlneni hrdinstvi. Positivni bodnotu takoveho heroickeho po_ stojc, pcatovaneho soustavne vJadni mod pro stal, nelze popirati. Pokud beroismus znameQa zvyiiene osobni vCdomi, ie je elovek povolan, ahy s nasazenim v~ech sil aii k sebeobetovani pfispival k dosaieni nejakeho ohecneho die, je to postoj niitecny pm kaidou dobu. PH 10m rna poetieky obaah, vlastni pojmu hrdinstvi, nepochybne vysokou cenu, nebo€ propujcuje jednajiefmu jednollivci napetf a vzruiieni, poIfebne k vykonani velkych veci. o lorn neni vubec pochybnosti, zdif moder. ni technika zvyBila silne uroveii obecneho denoiho 08vedeovmi odvahy, aviiak zarovt'"R ueinila iivol a pohyb 0 tolik bezpeeoejlii. Jak by hyl Horati.ovi, klery opevoval jizdu oa lodi jako opovailivost volajici do nebe, hehaI mraz po zadech pied letadlem nebo ponorkou! S novymi moznolltmi stonpla lake ochola vydavati St'" hez vahani inlensivoimu nebezpeci. Mezi rozvojem aviatiky a rodiienim heroickeho idealu je nespome souvisl081. Neni vsak pochyby o tom. kde se heroicky ideal uskuteenuje ve sve nejciU8i: forme: tam, kdt'" lie 0 nem nemlu_ vi, lcdy v dennim zamealnani leteu a more_ plaver"\. : - , • , f I,132 VE 5T.lNEcB Ztm.KA HcroismUB prekracuje BVe mCze. Cas od ea~ BU mU8i vtid os tom to svete prekraeovati ave me'll'. Dotykamc 81' to opel one hranice myl!­ ~ leni, kde je Dae 80ud untne nerozhoduY. Nikllo t t, 8i nemuie prat, shy Be veei v kazdew SIDerU i nadile vlekly tak bidne a zmalene 08 te dra­j ,'le. do ktere je uvrhly nedokonale 'lakony a •jl'6te nedokoDalejiii mrsvy. Bez heroickeho za­ }krokn by nebylo doUo ani ke koncilu nicej­ 'I skemu, ani k 8CSQzcm Merovingri, ani k dohyt! !a zaloien! AngUe, ani k retlJrmaci, ani k po­ , villani proti Spanehku, ani k BVobodne Arnerice. Piijde jen oa to, k d 0 zadhne, j 8 k a j men e miSe h o. V lekarskem smyslu muie l10cela dohre bYt. ie nasI' dobs potfebuje heroickjeh pro8tredkli, all' jen kdyz je predepi~e pravy liikar spriivnym zpu8obem. Aviiak tato obraznii mluva vzbuzuje zaro·'\ veo jiny pohlcd no hrdinstvi. Doha potfebuj{' iii tobo1o tonika, proloie je slaba. Vychvalovani L" hrdinstvi je sumo 0 sobe pfiznakem krise. Zoamena, Ie pojmy sluihy, iikolu a plneni povinnosli nemail jii iadouci silu, sby oiiviIy verejnou energii. Musi byt proto zesileny jako nejakym amplionem_ Muei byt rozdmychiivany, snad nafukovauy. Kym, proe a jak? - Rodnola politiekeho heroismu je ureovana cistolou die a praxi jeho chovani. Ma-Ii si zaslouiit asoeiace s hrdin· HEROISMUS 133 stvim, klere .lineae miiitko uSlalene veky, mud byti diametralne rozdilny od vseho, co nazY' vame hyBterickym rozcilovanim, ehv8Btavosli, harbarskou naduloBti, dreBurou, paradou a je. 1iitnosti. Od vileho, co ie scbeklamem, vedo. mym piepiniinim, iii a klamanLm. Nezapomi. nejrne, ie Bila nejciBllii Eonnnlaee hrdinBlvf, totii Eormulaee ~tiedovekeho hlealn rytihtvi, lkvela prave v omezeni doyolenych prostiedku a pHBUem Z1ikoniku formlilni eli. Era reklamy nezua iadne omezovani pro. Btredkll_ Reklama pietHuje kaidon predstavu tolikerou augesci, kolik mule nnCst. Vnueuje svii hesla publiku jako dogmatickc pravdy, :r:a. liiene co nejvetiim poclem poeitu odporu a poehvaly. Kdo ma nejaH hedo nebo jen Dejaky politicky vyraz, aby 8 nim mohl zacbhel: rasismns, bollieviclvi nebo eokoli jineho, ma v ruee hul, ahy mohl bit plla. Duei;ni poJiticka publicislika obchodnje ve velkem .II holemi, ji. mii be tlouci psy. a vypeslovavli :r:e svjeb 011beratelJi deliriky, kteii vidi pay v8ude. Dndoi heroisDlus koliil II rultou neznamena v praxi casto 0 mnoho vice Dei primitivnf zeaileni pocitu »my«. Jialy subjekl )jmy a nai;i«, zvany atrauou, rna hrdinatvi v paehtu a obleka jim toho, kdo ji alouii. Takova zesilovaoi pocitu »my« maji a hlediaka aociologickebo velky I, II i --... 134 VE STtNECH ztTfUu. vyllDam. Shledovame Be B nimi ve vseeh dohach a u vaeeh narod6 ve forme ohhdii. tanen, vy­ I ~, ki'iku, zpevu, odznak6 atd. ]estlize Be na.:ll" dobs vskutku vzdals pOliehy chapal logieky a I urcovat BVe chovani, bylo by uplne prirozene, zc Be vraei k primitivnim metodsrn ejednoco­ f vani mYIlIi. ledno nebezpeei zu.8tava viak vidycky spajeno 8 dwledky antinoeticke ZivotDi Dauky. Po­I:! vyseoi zivota Dad chaplini nud k tomu, sby. chom Be 8 uormllDli chapani vzdali i norero ,~I mravnosti. }e~tlize vIadni moe kaze naaili. pak maji 810vo ni,silnici. Odepreli j8Dle o.i tak 8ami pravo 8tave1 ae jim oa odpor. Shledaji tak, ze je tento pnncip o8pravedliiuje ai ke vsem vy­ Slrelkum krutosti II: neJid8ko8ti. K vykoDavani , hrdinskeho ukolu hudou Be hrnonti pHlis 0­ ij, !\ chotne elementy, ktere naJezaji v nasili DSpO· kojeni 6vjl:h zivocisnych a pathologickjeb ins­ ;1'. tinktu. PHsoa vojenskli sprava bude je IlOad" moei udrieL v jistyeh mezieh, ale fanatismu8" :~ Iidoveho houti uein! z nich katOV8ke holomky 11,1 vraidy. ...._.-~,- XVI. PUERILISMUS ~-_.""""-----'---- ----,-' pLATON nanal Iidi jednim dovern, jehoi hloubka piesahuje hranice nalii pojmove Boustavy, hrackou hohu. Dnell bychom mohli Hci, ie !ide uiivaji casto sveta jako hracky. I kdyi tento vyrok neni tak hluhoky, je piece neeo viee uei jen povrchnl povzdech. Cheeme na.zval puerilismem toto chovani 6poleeno8ti, ktcra jedna nedospeleji, nei'- by ji dovoloval stupen jeji sehopnosti ro.zliiovaci, ktera pfiZpuBobuje sve ehovani urovni odpovidajici chlapeekemu veku, misto ahy vychova. vala rhlapce k muinosti. TenIa vyraz nesouvisl nijak s nazvem "infantiJismull\t: z psychoanaly. 5Y· ]e zalozen na kultuJ'De hi6torickem a aociologickem pozorovani a konstatovani, ktere je nasnade, a nehndeme 8 nim spojovat psychologieke hypolhclly. Piiklady dnesnich ohyeejii, pfi nicM Be 'Ynucuje o.znaceni puerili5mu8. leii na dosah ruky. Normandie kona !IVOU prvni cestu a vraei se z ni v triumfu s jinou modrou stuhou. USlechtile .zavodeni narodu, podivuhodny vykon techniky! Stavitele lodi, lod'arske spolecno8ti , t 137 ......".. • • , . ~ 136 VE srtNECH ZtTftKA t a odbom[ci na poli dopravy shoduji se v usud· ku, ie vsechny duvody praxe mluvi proti oh­ ronkjrn lodim. Normandie uemuze jezdit v zi· ,i' me; nevyplatilo by se to. A tak se vracime I k lodui doprave raneho sticdoveku, kdy lodi jez_ dily jen v letni polovine roku. Pohorilivy lu­ f xus, ar jalloli vknsuj, je vj~meehem kaidemu opravdovemu mimoiuiku a v diivejiich dohach by byl nazvan vjzvou nebes. PUaZeri vydrii " trpelivc chveni, ktere zakou6eji po ctyri dni cesty, liZ do konce. Zadny Hovek, klerj rna jen I poneklld vyvinuty smyd pro moderni kuhur'l, nebude chtiti nebo moci se ubraniti Btrhu­ jicimu a povznaiejicimu dojmu takove do· v e duo s t i, jaka Be tu dava na odiv. V ohrom­ njch rozmerech piichazi krasa k svemu pravu , ! podobne jako v pyramidaeh. KraBa je i v zjem­ 'I' nele vnitrni ueelnosti. Ale dllCh, kterj to vse,!I porucH, nemel poncll 0 vecnosti a majeslatu. ri; Vsechno, echo tu clovck doaahl vypoctenjrn r ovladanim piirody, je jen sluiibou malicherne hie, kted nema nie spolccneho s kulturou Debo ii s moudroBti a pOBtrada vysokjch hodnot hry aame, protoze uechce hyt pokladana za hru. Auebo vemneme jiuou bru. kterou mus-fme I povaiovat za vazuou, totiii hru porazeul vIad!~ podnecovanim konfliklu, v:z:uikajicich ze straniekych pletich, kterou nektcre velike zeme piekazcji opravdove ociate a pOllile iizeni ~ O~-''''''''''''--'''·_'''-__ ._·~· "_ ~ _ _~ _ ~ ..__ PUERILISMUS viastttiho statu, jsouee zapleteoy do pravidel parlarnentarismu, jehoi pravou podstatu nikdy nepoehopily. Neho pomysleme oa prekrtivani velikjeh, atarych mest podle oarodDieh veliein dneika, rnrtvych a dokonee i iiivyeh, jako jaou Gorkij a Stalin. Ponkazme jen letmo Da OQoho dueha parad a pochodovani v boku, kterj ovllidl net. Mo· bilisuji ae stati&iee; iiadue namesti ueni dost velike, narod stoji v iadat;h jako pleehovi vojaeei. v jednom postoji. Ani eizi pozorovatel uemuze se ubraniti teto sugesei. To lle zda veli· kosti, to se zda moei. - Je to viak detinstvi. Prazdna forma blldi: ilusi opravdu hoduotneho eile. Kdo dovede jeste mysllt, vi, ze tohle vge uema z ado 0 u cenu. Aui za mak. Prozrazuje to jen, jak je popullirni heroismns k08il a zdviienjeh rukou blizky vseoheenemu pueri­ lismu. Zeme, kde by bylo Ize uejpodrobDeji studo· va ti narodni puerilismus ve vseeh jeho for· mach, od uevinne a dokonce pOlltave az do zlocinmS, jsou Spojene Staly Amerieke. Musime se v1iak ehranit, ahyehom Be pn tom Ilestali stouraly. Nebof Amerika je mlad1ii a mladietejii nei Evropa, a muohe, co hyehom musili zde prohlasiti za detiuske. je tam naivui, a to, co ie opravdn Daivui, zaehralmje pred vytkou puerilismu. Ani American sam DeDi jii slepy ,..;. ;'~ c -" " .. , -,:,,,-.., ','- , • • > > • \~ I i ;,i :'i'I ' ,.,' " :i !!, "" li'l I,'I 1;;1" VE STtNECH Zh'fi.KA k vystfelkum sv~ mladiekosti. Daroval 8i pfece sam Babbiua. Puerilismue se projevuje dvojim trpusobem: v ~inn08tech, ktere se povazuji ZB viine a duleiite, ale jsou uplne proniknute dnehem hry, jako ty, kteryeh jsme se doaud dotkli, a v takovych, ktere plati za hru, ale ztdeeji jeji charakter pro zpusoh, jak:rm se provoznji. K tem­ 10 poslednim patfi rtume libustky a spolecensko; neho duebaplne hry, here budi mezinarodni djem, s kongrcsy, rllhrikami v novinach, s profesionalnimi odborniky, s ueebnicemi a s teo· riemi. Nt"daji se arei staveli do jedne fady s tak zvan:rmi crazes s jejich f)·chl:rm rozsiro· vanim po celem svete, (jako kfiZovka pfed nekolika !ety). ktere jrwu zv18ste zfeteln:rm. alc povrchnim aymplomem ohecneho pnerilismu. Jc samozrcjme, ie mczi tylo prave jmenovane zalihy a spoleeenske hry neamime poclla. 11 modr-rni eport. Teleena cviceni, honha a zavody jeon sice hlavne funkcemi mladi lideke spolecnoati, ale zdc je to zdravc a zachranujici mllidi. Bez zavodeni neni knltury.2e tato doba nstezla ve eportu a sportovnich zavodech novou mezinarodni lormn nkojovani etare, velke agoniuicke polreby, je snad jednim z faktoru, ktere mohon nejviee pfiapeti k udrieni kultury. Moderni sport je nemalou merou darem Anglie avclu. Darem, s nimi ae avel nancil Ie· 138 i ,i I Id ~-~ , .. c • , PUERILISMUS 139 pe zaehlizel uei s druhym darem Anglie, totii s parlamentni vl8dni forJoou a e porDluim ~oudnictvim, Novy kult telcsne aHy, ohralnosti a odvahy, pro ieny i muie, je slim 0 sobe ue· pocbybne kultnrnim cinitelem nejvyni ceny. Sport tvoH iivotni silu, odvahu k iivotu, pof1idek a harmonii; vse to je jednou z nejceunejslch veci pro kulturu. Tim nechceme vSak popiuti, ie prece i do eporto\'niho iivota pronika pueriliamus rozma· nitym zpusohem. Ie tomu tak, jakmile soupe· feni, iako na nekterych ameriekych univenitach, nsbfva (orem, ktere zatlaeuji dugevui zajmy uplne do pozadi. Hledi proklouznouti. ,v"'''"~,__"_.,_ ~, I" III, r: "I . _c \; • , I 140 VE STfNECB ZfTAKA I brio vzdy a prlivem pokhidano Z8 delinske. i NemUie·li Ill" 8 oi emiriti ..ely narod, nezaslouii si jiueho pfivlastku. , MuBime.1i pripieovati dodoi kuhufe VskUIku siloy stopen puedlismu, vznika otazla, zda 8e tim n ..liiii a pii lorn nepHznive neodraii od stadich kulturnich ohdobf. Brio by Izl" snadno dokizat, ie i spoleeo08t di'ivejiieh doh neeho, vlivala 8e v mnohyr;h smereeh veskrzc nebt) C8sem jsko dospeJa hylost. Zdli 8e vSak, ze jc I piece nejakj rozdil mezi p08ctilosti dfivejska tl delinskosll dneska. V prvotuejiiieh Uzich kultury odehrava 8e velka c88t spolecemkeho zivota ve fonne hry, jiDjmi slovy, v easove predepsanem omezeul Iidskeho chovani podle dobrovolne piijatjeh'J ':1 pravidel a v nejake uZBvirajici a llzavrene forme). Stylisovane predBtaveni naBtupuje doeasnC na misto piimeho usili 0 prospeeh nebo uspokojeni. Je-li bra posvatna, stava se tato ;", cinnost kuhem nebo obradem. I kdyz to json ~;i krvave obiady nebo zapasy, zustlivii jednani nicmene brou. Odehrava se v easove i mistne 1) Ve zvla61nim dile 0 prvkn hry v kuhule, Hel ,pdelemenl der culr..ur, hodIam hrzy pojednati podrobneji 0 predmetu me dotiienem, jemui bylll venoviina. ma plednuk. 0 hranieich hry a vainosti v kuhule, Over de Brenun van spel en erlUt in de cultuur, 1933. PUERIUSMUS Ul omezenem prostorn: na zasvecenem miste, v arene, na prostranstvl, ureenem pro slavnosti. Uvniti tohoto prostoru je »obyeejnf zivot« doea6ne vyiazen. Na skuteenost vne prostoru pro hru Be zapomina, lide se oddavaji spoleene ilnsi, svobodny u8ndek je odsnnut stranou. V kaide opravdove Me jsou i nyni jeste vsechny tyto rysy dokoaale uskuteeneny: ve bie detske, ve sportovnim zavode, v divadie. Nejpodstatnejsi znamkou vsi opravdove hry, af jii kuhu, predstaveni, ziipasn, slavno­ 8ti, je to, ie sc v danem okamii.ku k 0 n e i. Divaei jdou domu, hraei odkladaji lVe masky, piedstaveai jc skonceuo. A v tom Ie jevi 210 dnesni doby: jeji hra se v eetDyeh pripadeeh nikdy n e k 0 n e i. Nastalo dalek08ahIe promi. seni hry a vSinosti. Obe sfery se zaCinaji pro· stupovati. V jednanieh, ktera chteji pIati.l za vams, vezi skryt a utajen prvek hry. Proti 10loU uzaana hra nemnze jii udrieti 1V0n Defalsovanou povahu hry po svoji nadmernou tcchaickou orgauisaei, a protoze ji lide berou piilis vaznc. Zlrael nepo8tradatelne vlastnosti: odtazitosl, nepredpojatost a radostnost. Neco z takovebo promHieni je v kulture Jit. vzdycky obsaieno, pokud a jak daleko muzeme videt nazpet. Podstata protikladn hra - vaznost zlraci se az v neptislupnoslccb psyehologie zviial. Je vSak poebybnon vysadou dnesni lla­ , I !' i; I [I I t, 'il I';;I j ~~ • , .., Vi: S'I1NECH ztrftKA padni kultury, ie vypestovala toto promiseDi: iivotnich sfer DB nejvy.sili stupen. U nescetnych Iidi. vzdelanych IItejue jako nCVII.:di'Hanyeh, etal ae bravj pOBtoj chlapce k iivotn trvalj. lii drive jsme lle l'lroiniH zhezne f) v~eohe,cne roz_ Hieuem du~evnim staYll, ktery bychom mohli. uazvat permanentui pubertou. Vyznaeuje ae uedostatkem eitu pro to, co lie slusl a neelu~i. nellostlllkem ollobni duetojno6ti, Detoo pred jinYmi tidmi neba pied jinjmi Ulizary, prili6nym Mm!ltredenim na ...1Ba1Di ollohnost. Obeene l':eslabeni aoudnoetl a potfehy kritiky vytvafi pudu pro leoto Btay. Mass chi, jako L} lie ji vedlo nauejvyii dobre ve stavll zpola dobrovalue-La blaZDov8tvi. Ie to etav, ktery lie kai· don cnvili muie atiit neivy~ uebezpecnym, naBJedkem povolt:ni lJrztl mravniho preBvooceni. Ie nyul p02oruhodne a zuepokojilie, ie vznikn takoveho dusevniho Btovu nejen napomaho uepstrna potreba tvoreni vlaBtniho usod· kn, nivelisujici vii" aknpinove otganiaaee, ktera podav3 zeela hotovy sonbor nhorti, a st8H piileiitost k povrehnfmu rozptylovani, njbri ie jej podneeuje a nadbyteeue i;ivi i podivlI' hodny rOzYoj teehniky. Clovek stoji ve avem avetr divu doslovne jako dite, dokonee jsko di!e v pohadee. Muze eestovat letadlem, mlu· viti II druhou polokouli, obeentvovati lie pochoutkami v automatu, dOlltati do domu rozPUERlLISMUS 143 hlasem jinj dil avet•• Stiskne knoflik a avet pfi.jde k DemU. Ueini ho takovy :nvot dOllpCIjm? liste naopak. Svet se IOU stal hraekou. laky div, ie ai a nim poNnii jako dhe? Zminkou 0 smilieDi hry a viilnosti v duel!nim iivote dotyklime se hlubokyeh ved, ktere nernuzeme .:zkoumati duklsdne v tomto apish. Na jedue atraue ae projevuje tento ukaz jako ne zeela vaine pOJimimj prriee, poviunostl. osudu a iivota, na drube jako piizOlini Vy80ke viinosti. zamhtmintm, ktera mueime povaiovati na zaklade eisleho muzoviini za bezvyznamni. a detinakii, a jako uakladsni s veemi opravdu zBvainymi a iDatiukty a gesl}' hry. politieke reei vedoueieh osohnosti, ktere si nezaslouii jine kvalHi.kaee Dei jakon nazyvame zlomysln:rm ulicnietvim, uejson vziicnostl. Stiilo by u niimabu vysetiiti jednou, jak v rnznyeh jazyeieh dovs ozuaeujiei hru preakskuji Dcuatale do oblaati viiim~. Z"la8tii arne· ricH ang\ictina poskytuje ploduou pUclu pro lakovy vjzknm. ".zurnalista miuvi 0 ~vem povoHni jako 0 ))Dovillarske hfe« (the newspaper game). Politik. ktery, ae od piivodu poctivy, mUSt plavati ~ proudem korupee, uvede na 8VOU omluvn, ie »mu8il hriit hcu..: {ha.d to play the game). Celni urednik je upeDlive iiiJiln, aLy prehledl pre~tupek proti prohiLici, , t j­ 1« VE ST1NECH ZtrtKA I elovy: ~Bud'te dobrjm eportoveem« (be a good eport).~I). - Je zrejme, ze tu bizi 0 vice nei. jl o pouhou otizku uiivilli jazyka. Jde tn 0 hluboky preeun moraine peychologieke pova_ hy. H. G. Welle popeal v jeduom new ruminu. jak hlnboko vezel v Inch prvek "svandy«, do. konce i za pOYBtani k dosaieni lIaIDostatnosti. Do oblallti polov8.weho Zivolniho a duiievJ" nilio poetoje patH jako eharakterieticky vjraz i slovo .dogun. Ameriellne dali ve zeela nl"davne winuloeti (Murrayuv 810vnik 8i toho jdte ,J; nevsimli) lltaremu IIkouko.inlLewu 510"11, O:l.na. cujieimu valeenj a 8volivaci vykrik clanu, vj. znam politickcho uslo"[ a heda z volebniho" l.ojc. Mnzeme fici, i e 810~an ie parolou strany, 0 nii ten, kdo ji uiivi. 8am dobre vi. ie je jen velmi nepatrnou merou pravdh'li, a i.e je k tOID-U, ahy to strana vyhrala. Je to ohraz vzaty zc hry. An~losa8ke narody maji pro lIvuj velmi vyvinuly pud hnvoeti "Ylladu, lie dovedou "e svem jednani stale vedome uiivat prvku >SvBll. dy« (fun) a hry (game). To neoi deDO vsem narodJ1m. Zde ee, ze nerody latinske, 810vanske a kontineoUlne-germ8.1l8ke maji tuto lIchopnoet v daleku mensi mLfe. Neoi na pl. J)Blut und Boden«. rozebcreme_li bliie toto helllo. 1) Piiklady Ze ""nkr.uneh" dl>PMU Z r. 19.U. PlJEBlLlSJl1JS us jen lllogan? tJalovi, jehoii obraznli mlnva zakrY' vii nedostatky jeho logieHl.o od6.vodneni: a vseehna nebezpeci jebo praktiekeho uiiti? Aviak ;fllogan. kter; neDi rozpoznan jako Blogan. njbd lie pojima do ufieiulnil.o II vedeekel.o jaayka, ma pnrozene dvojnaaobne nehezpeenj -ucinek. Slogan pam do obmn reklamy, at .]12 'l\). chodni nebo politieke. Vileebna politieka pro. paganda 8em patH vice neho mene, zvLiilte je-li oEie1.alne organiso"ana. V8eel.no uZiv.ini reklamy, tuhoto h.ypertrofiekeho produktu moderni doby, je zaloieno na onom polovainem ehovani, ktere je cbarakteriatic:ke pro daleko pokroeile knltury. Lze je soad povaiovati 211 pHzn.k .1Itiff? Puerilismull je vSak t1pravne oznaceni pro ne. Toto rieobecnc rozeifene el.ovani vyzna~uj'ei lie poloyiini Yiinosti vykllidli rlizem lizkj v.ztal. mezi heroismem a pnerilismem. Od to-. ho okwniiku. kdy zazuLvli hellio ..bndme hrdiny 01., pocina ae velika hra. Mobla by tu bjt uilechtiJa bra, kdyby se kOBala nvnitr aEery .zapaau efehii. a olympiady. Ale pokud Be tal.. deje v politickjeh akcicb, v par&daeh a drellure naruda, v reCnickcm eh"alltaui a noviuarskyel. cIaneieh diktovaujel. vilidul mod, a pokud lie to yie mYlli vehni vaine, ie puerilismus. to pudle prsvdy Hyi"ap 10 147 ,a i·': '_,-:---"'---'T"T"""''';'''' ~_._._•.,. _:. "C<' _ ._ ~ ~_~_.._~"._ ,_ [ ... VE BTlNBcB ztrliKA Pro statni·II iivotni filolofii, ktera Ie • .,yoI roku I'O:lIllllU odvolava k rozhodnnti byti a zijmu, je eel. sfera moderniho poerili8&lu 8 jebo slogany, 8 paridami a B neamJllnjm 80U..eieuim livel, v oemi se jf 'l'jbome daH, II iI v oemi lOUie moe., ktere siooti, bojoe rUlti. NemU81 if 08talne vadit" jestliie pud masy, 8- kterfm spekulnje, DeDi kontroloviin &tjm rozumovjm U8D-zovanim. Nepreje 8i totii iad. oj Hnt ulludek., kterj je piece dilem vlidou. elha dacha. Nez&leii jl Ds tom., lie &felda.1i lie I'ozumu, redukuje 86 tim vedomi odpovednodi nil· zmatenj pacit vizanoati k Deiemu, co vy· laduje oheho• rozumu i vedoJDi od~ovedDo8ti. Mateni hl'y II diDosti. ktcre je priiSmou debat Co tu ro~ime jmenem pnerilismU8, jeI nepocmyhne jednim III nejvjznaenejiieh piianalui chorohy dneini dohy. Zbjvli otillk_, pokud sauvilli pneriliSIDUB 8 jinjm rJaem moderniho iiv-ota, toti! a uetivinim m1ideie. Nelmime je ani na okamiLk zameuovat. Puerilis:m.U8 ue. :Ena iivotni obdobi. zaehvacu.je Itare. i mlade. Uctiviini mlideie, na prvw pobled zniimka eelstv-e sily, mdZe bjt povazovano take Jl8 pHznak &tari. jako abdikaee ve pro8pech Del!letiMbo dedice. Vedina kvetooeieh Imhnr mi.lOVilIa siee a uetivata mladei, avid nelichotila ji ani ji neoslavovala, a ilidala od oi ddyI. cky posiuBno8t a netn pied 6tariimi. TypiekJ I;', 11 II PUERlLISMUS dekadeotoi a puerilni byla rychle pieli18 hnuti, ktera fte Dazjvala futurismem. Nennileme v8ak nei, Ie ie zaviuila mllidei.'). t) K objnneui telo "apitoly 0 pueriliamu doporu_ VE ST!NEcH zITkA mirn. lako by vitezlltvi dr:uhe slrany bylo za­i: rucilo vetS! mondrollt a rozllmnej81 Ciuy jejich', i , odpovednycb moiu! ~I; , Vse vypada jako zasevani drll:eich zobli. ,~ II 5 pomoci nejvetiicb vymoieoosti vCdy a tech· niky B .. vycerps.v80Lm vsech prostredkli buduje se pozemni, namorm i v.zdUSDa hranna moe D donia Be ibave (Rspon vetiiiJia 8\8.\-6. tak ci­ nj), ie jicb nebllde zapotfebi. Vyjadfime-li to I,i nizvoslovim cillie ueelnosti. Damena to jen vfrobu stareho zelezB. ~~I j SpoIehali dale DR licelo()sl dlky je v Dei· "\, prelloejiiim smysIu poveron, preiitkem II: pre. deilfch obdobi kllitury. 18k je to moine, Ie Oswald Spengler ve svjch Jahre der Enuchei· dung m6Ze dale blonmit 0 teta povere. Jaka to bezcdni romanticka ilolle, Ii jeho Cesafove lie llvfm zistnpem hrdiuu, sloienYm z vojiikii z povolini! laka by lie modern! svet, ai jej It town nonze pfinnti, roohl jdle owent v n5· H vsech svycb ail a ptoslredku! Vidiw opH pri vdnpu do roale cmak'; vesnice pmy cervenebo papitu na t:decb a Dil doroech s pHdovimi, jei majf zabtanit pobro· mam nejrliznejiiho druhn. ObyvateIe cerpaji z nicb nepoebybne pont bezpecnosti. A (iim jinjm je vlastne be!lpecnolt Dei podtem? lak je to prakticlie a jak laeine! lak muobem ueelneji! nei naie vojenske vtdaje. Ittete ne­ POv!RA m prinaseji zlidny pocit bezpecuosti. Proe jme. llujeme jedno poveron a drub;.: politickou pro' ziravo8ti? Nehndii: rozumeno horejiiimu vykladn jako obbajobe jednostranneho odzbrojeni. Kdo ledi v lodiece, musi jcti spoln. Cbccme tu jen ukizat. ie spolehini na pronredky, iejichiii pcvhodnost je nad slnnee jaBoejii. neza8louzi: jineho jmena Dei povera. Svet, ktery iije v taItoveble vire, je tupY. Obraz lodieky se tu dobre bodi: lodieky, v nii narody sedi pobromade, bud' ahy spolecne utonuly. nebo aby se spoleene zaebranily. • , I' XVIII., ,I ODVRAT ESTETICKEHO PROJEVU OD ROZUMU A Pfl.IRODY NA pocatek dloube fady pfiznakU krise po­'III , stavili jsme vedecke myileni, ktere, iak 8e zda; opou9ti rozum a pfedstavivost, a jemui ~:, I zbjvli jii jen maternati.ckY vzarec jska vYra. ZQvj pro8tfedck. Nakonee 8i viim.neme umeni. I to Be vzdaluje Bsi v poslednicb parle!!ati Ietech rOlltouei merOD ad fozumu. Ide tu 0 tenljii proces jska u vedy? Biisuicke omeni vsech dob neni nikdy proste pr'Yku lIoDvisiosti 8 roznmovjm poznanim., i kdyi Be pozveda k nejvy88im.u zaniceni. T'"'re· haze je jeho podstatou kds8 vysnena obrazDOlli, vyjadfuje ji davern, t. j. jska myilcn. ku, Debot i vidina, napovedena jedinjm Blovern, jc myslenka. BallnikovYm n.iBtrojem jeon logicke prostfedky reci. At Btoupii obrazivo8t Ilebe vjie, OSDOVOU b.8.8ne zUlltava myB:lenka logicky vyjadfena. V&bke bymny, Pindaroll, Dante. nejbluhB:i mYlltiekli poellie a nejintimnejlii milolltne zpevy rytirllke. nic z toho nc_ pOlltdda kOlltry. kterou by nehylo be rozloziODVRAT E!JTR11cEi8o, PROJEVU 155' tilo~cky a mluvnicky., Dokonce ani neqrci~ tort cwke poesie, jestlile ji dobre chapu, Deruii tuto souvirl(lllt. V nekterjch obdohicb hyl roZUIDOvj obsah ba.nictvi zvl.iiite vysokY. Takovfm ohdobfm je eedmnacte stoleti ve Francii. Racine mllze pLatit po teto stdnce za vrebol kiivky, ma., zornujici zavidost pomeru poesie a rozUIDu na case. POClnojic francouzskjrni klasiky meni se prdbeb teto knvky velmi malo daleko do Olmnaeteho etoleti, ai ke vzniku romantismu. S timto novjm prudkjm oiivewm ohjevuji se na kiivce silne vjkyvy. Powl nerozUIDovebo a protiro1liUIDoveho ee zvetB:uje. Nicmene zuetivi vjrazova fonoa biisnicki behem velke eani devatenactebo etolcti jdte v.izina na ro%IUD, neboli i ba.nicky necitlivy elovek muie poehopiti znaloeti jozyka a pojmove souetavy aspon formalni 8tavhu basne. Teprve nB 88mem konci devatenacteho etoleti vidime, ie basnieke umeni vedome ruiH svazek e roznmem. Veld hasoici' ee vymykaji evou poeeii mefitku loJicke erozumitelnoni. Nejde tu 0 to. zda toto pokraeujici vzdalovani od rozumu znamena pro baeoictvl' nestup a znslcchtini eiJi oie. Je docela dobre moine, Ie poelie tim plni vyB:B:i merou nei drive svou nejpodllalnejiii funkci. totii piibHioTUi ducba k podltate veci_ Zde zji8fnjeme ~oUko fakt, Ie ee v"aloj(lod rOJ' -":-. , ( fj ~ 156 VE ST!Nl!co zlTi\KA UDlU. Rilke a Paul Valery jaon pro llovek. biisnicky necitliveho daleko mene pnl8tupni, Dei byli Goethe a Byron pro live vr8tevniky podobne disponovane (t. j. basnicky nentli· vel. Opuiteni rozumu basnietvim odpovidi v umeoi vjtvarnem odvraccui ad viditelnjch forem IIIkuteGuosti. Hello an imitatul' nuturam bylo ad 8Ve fonnniace Aristotelem po dlouhe veky neochvejDfm dogmatem. Stylisaee, ornsmeutiilni iii. monumentlilni zpracovani postav ncztuiily tenta prineip. i kdyi Be nekdy zdiilo, ze pueobi ruiive. OBtame neznamenalo tala hello nikterak pouhe kopirovini pozorovanjch jevd. Jeho dosah by} daleko vetil: omeni napodobi piirodn, eini to, co deli piiroda, jinftni slaTY, vytvari fonny.i) Preee viiak zullti.vala dokonalii reprodukce viditelne skn· teenollti sti.le ideilem, k nemui se sp'Ho. Podi!.cn1 pHrodc znamenalo pro plastickj vfraz do jiste miry podHzeni rozwnu, pokud je rozurn orglincm, " jehoz pomoci elovek vykIada sve okoIi a ciui jc prliblednjm. Tak neni nahodou, ze totC! stoleti. ktcre zoamena jiste maximum vizanoni bisnickeho umeni na rozum, 510 zvIaitE daleko i v pfikloneni vjtYarne. 1) Arume toho .tD.m~Dii .rei amil!aI. to jeff fEXVY]. :j ._1"" idde' 1UDi16 h'ofeni rorem "-Cehail! deea rem landakjch. IGivka plastiekeho realillDlu probibi v oam' nactem stoleti velmi piihliine rovnobline .ll ea· rou basnicke rozurnovosti. RomantismWl pfiniii zde jen zdanlive velkou zmenu.. Nebof pielluonti piedmetu z denni skuteenosti do oblasti Cantasie neznamena napro9to opuiteni videne IIkutecnosti jako (ormovebo poldadu. Delacroa a preraCaelite vyjadiuji dale live obrame predstny ve Ciguralni mluve plastiekeho realismilo t. j. vyobrazovlinim ved, ktere lze odpozorovati videne skuteenolti. Ani impresiouismus Ie nikterak jdte neVlldava pfildineni k (ormam. ktere vidi oko, a ducb zni podle jmena. Znarnena to jen jinou metodu k dosaZeni Iicinku, ti-eb. je v tom jii obsaZeno menii lpeni n8 inventai-i lIkuteGnollti. Stejne milo opou~ti celltU nova pOlieba Ilylillace a monumen­ tality. Teprve tam, kde lie umelec pokouBi 0 po· dan! (orem, ktere okopraktickebo iivota nepozoruje ve videne IIkuteenosti, je rozloka provedena. Ie moine, aby lie jdte jednotlive postavy hraly z piirody, ale jeon 18k W1poilidiny, ze celek jii neodpovidi logieky Ciltrovanemu zaiitku lIkutew.ollti. Zdiii fie mi. ie z8 iniciitora teao (ize vjtvarneho umeni mwime povaiovati zvlUte Odilona Redoull. Sitoe ',,''';-."'-''-'-''''-' '-'-­ ""'r ODVRA.T PSTE'1'JCKEHO PBO!EVU '159 ""y, ktfte ukazuji timto Imerem, Dlli jii Goya. Takto vyjidfene tvarove prvky mide· me zatim Danat 8DOvjmi (vidinovjmi) hOGotami. Goytrv geniUI dovedJ i 'ved nejnevidilemejif pfeee jeite vrjad"ti feef pnro.r.enych forem. Ti, ktefi pnili po nem, to jii nedove. don Delio necbtl1ji. tara, ktera Ip9juje Goyu II Odilonem Redonem. probihi dale pres poslllVy, j.ko jao. Kaodillllkj a Mondriaan. Ti oponiteii opine prnozcnj pfedmet j8ko neco, eo roa bjt vyjlidieno obralllem, jako vee 8 jiS10U fonoDn. Tim Ie jejieh nmeni vllldivi jakChokoli spoje. ni 8 obyeejnimi prostfedky lid.ke schopno8ti pozwivaei. Pojem obrazu tim ztriei liIDYlil. Nemaje - pfislulinjeh teehniekych znalosti, mU8im pechat uerozhodnuto, ..da knvka, ktera vede od Wagners k atonilni hudbe. De' pfedlltavnje tieti pfiklad podobncho prtibehu kuhurwbo proeeso jako oba probrane jevy. Mezi Itavem omeni' a vedeekebo myiileoi, o oemi jllDle pojednali drive, nelze nevidet jil-tou obdobu. Videli jlme, Ie lie vedeeke myslew pobybuje na braoicieb poznatelna. Basnictvi ., vjtvaroe umeni, kteri jsoo obe prave 'ak jako veda dui'ievnimi funkeemi, obe jako -dda Bmerllji k poebopenf byti, jak lie zda, 'tejne ae vmaicji pft:tilne oa hranicieh nebo c _c , u. YIl sT!NECH z!TflKA nt.d. hranieemi pOlllnatelaa. Neodvrablolt., ktera lie adala byt nepoebyhoe vlaltnl proeelU odebrivajieimu Ie ve vMe, adi Be tim platna take pro elltetieky projev. Oba tyto jevy ja. koby IIpolo orimovavaly eely komplex duch.ovoi premeny. Pfihledneme-li vsak blue, odbaH ,eum hluboky rO:ldil mellli ohema jevy. Smir DBili o pfekroeeni hrame je pro vedu a umeni dia· meutralnc rozdilny. Ve vede je dueh noisen pod aMoIuloim pfikazem, v iipluem podHzeni tomu, co diktu· je pO'l.orovaci lebopnolt a iuteligenee II poisdavkem nejuzii prelnolti. k vjliinalll a k bloubkam, III niehi ho jim. zbrat. Jebo po· s.tupovini vpred je naprollte: III u a i ii. Celta je mn vyHzw. Jiti po ni je pro oebo Gehot· ne pHjat. Iluiba miltru. ktery sluje pravda. V Ilmeni neplati zidoy priku It vnejiika. ZidnB- preanolt neDi pOvinoOlltl. Jebo atelllk. privedla- jeb. 8luieboiky, lepe reeeno mooho It jeho Ihdehniku, k uploemo zfeknuti 8e 00rem pozarovB-nt a myilleni. Ti Ie loaii vmd'ti Ie neredukovanYm dojm-um a pocita. tvon· eim J.tku, Is.tera mi bit elItetieky zaehyeena. eim vice ae totii vzdalilo elltetieke ehipini (nebot eh'p'oim to pree jen z6Ith') od chipiw logiekeho, tim. Ie stalo neuretftSjii. Bal­ • , , .titlfh-i'W ZhtT t' fttitte.",-,fNWdWioo W'l&4"""*iij "'-"-~_, c , ,:.." I: i I III L ~ , , ". • , 160 VE STiN",," zi'rihu -nik chteje sdelit obsah Bvjch duievnich zititku. vytr8.S8 do prOBlom employe prvky, kte re Be stavaji abeurdni svjm vzijemnjm sty­ kern. Pro omeni neplati iadoj mUB. New padrobeno iidoc klizoi ducha. lebo pohnutkou k tvoreo; je c h ten i. A lim &e odhaluje zliYaiDy lab, i.e umeni 8to;i daJeko bliZe nei veda dne80i filOBOlii Zi\'Ot8, ktera Be udiv.B ponuini ve proepech byti. Domnivli Be nkntI1'1 ku a upHmne, ie zobrazuje iivot primo, bez:~ okliky pree poznlini. (Jako by toto pietlwnoeeni a j~o podlini nebyly tHny vychlizejici ;:r II powoL) Umeni je uaili a ode pfilii sebevedomii do. ba vyiaduje pro t.kaye uBili nejake jmeno. I Novejii emery umelecke se Danaly expre,i. oni~mu, nebo mrreaJumw, - pomlcime-li o nellmyalnyeh nazv,eeh, jako je t!aJaismus. Oba vpazy znamenaji, ze umelci nestaei proeta reprodukee videne lIkuteeoosti (nebo Ikukenolli videne ve fantslii.). Vseebno umeni je vsak vidy exp~lIe, vyj8.drenl. K cemu potom expre8lonismus? Ledaie byebom toto slo. vo ehliplili prOBle jako protest proti impr~_ tiooumu, mosi DUDaeovati, ie umelee ehce predmet live tvorby (nebof takovy predIDet to ml,lli bjt) podati (take podlinf je tu -vldy) ODvRA'I' ESTE'tJCc.tHo :l>ROltvtl 161 v jebo nejhlubsipodltate, op'l'okeny od'e vicbo, co neni podststn6, nebo eo ruii jebo vnimani. Imenuje.li JIe piedmet oa pi. svadleoa, oebo ttul prolttreny k snidani, nebo krajina. odmftli expresionitta repl'odokei prirollenjm zobrazenim, kterii by byla nejvjltiiioejiim zpulobem pfetlumoleni kooeepee lame. Piedstirii totii, ie podavii viee, neco, eo Idi za videooo 8kutecnosll, pod8tatu veei. Nazjvii to ideoo jejiho iivota. Zpiisob jebo pred8tavy ne­ 8mi odpovidat kategoriim oasich praktickych predlln. Nebof postuliitem je, vyjiidrit oeco, cemu 8e oebe pfihliiit premjilenim. Zde se bllii tvutei postoj nmelco.v v muohem obledu pOltoji dneiDi filosofic iivota. Oba cbteji »Zivot 8am«. Naslcdujici rBdky jsou vilaty z reeen8e dila krellliie Cbagalls. »ViJD 10: pro mnobe je Cbllgallovo omeoi zlihadou. Ale !Voji podstatou neDi Oapl'08to problema tieke, je to nmeoi vyverajiei pHmo z udivo u z odevzdlirn mytbn iivota, bCII rozmysleni, hez vmesOVBO) iotelektu. Mii oabaiensky cilovY podklad. Tam je jebo zHdlo. v srdci, cbeete-li, oebo v krv~ nebo -v tajelh. stvl iivot. 8ama. Ie problemaliekc toliko pro Iy, kdo tie nedovedoo opr08tit od ellletiekeho problemo, nebo pro ty. kten IIi ebteji neeo mY8Jit pn tom, co Yidi, kdeito toto umeni vyHIl;Ilinp 11 I ~." 5?iwttitr hf Mf me.ban whY 'ii'Mw_in±bl'l;@¥ ;;'J.<~;_,,=,,,,,~,"-","'~h_'" II , . -, ", • , 162 VE srlN£CH z!Tfu