- výzkum KD ve zvolených lokalitách - seminární práce (10 – 15 stran) - prezentace výzkumu - dobrovolně: článek do časopisu Místní kultura ETBA20J TERÉNNÍ VÝZKUM I VÝZKUM KULTURNÍCH DOMŮ A) VÝVOJ PROSTOR PRO KULTURNÍ A SPOLEČENSKÝ ŽIVOT B) TEORIE A PRAXE STÁTNÍ POLITIKY OSVĚTOVÉ ČINNOSTI V LETECH 1948 – 1989 C) SITUACE PO ROCE 1989 D) TERÉNNÍ VÝZKUM ¡Aristokracie → zámky a městské paláce – sály a salónky ¡Vesnický lid → hospody, stodoly, návsi ¡Buržoazie/měšťanstvo → zámožnější – domy s prostorem pro scházení se s přáteli ¡Po napol. válkách – rozvoj společenského života buržoazie – hostinští doplňují hospody sály, popř. nové domy s hostinci a sály - např. pražský Žofín ¡měšťanské besedy (střediska české buržoazie) ¡60. léta 19. století – rozvoj spolkového života – Sokol (1862 Český spolek tělocvičný) – stavby sokoloven po celé zemi; domy pro potřeby různých spolků ¡2. polovina 19. století – víceúčelové budovy nazývané „národní domy“ (např. Besední dům v Brně), kulturní akce zde pořádaly spolky, měly zde své klubovny atd. ¡ PROSTORY PRO SPOLEČENSKÝ ŽIVOT V 18. A 19. STOLETÍ ¡ ¡Stav po 2. sv. v. - katolické, dělnické, lidové, městské domy, sokolovny ¡1948 – spolkový život potlačován, objekty převáděny do vlastnictví NV a nových společenských organizací → ¡ideově-umělecké svazy, Československý svaz mládeže, Pionýr, ROH, v obcích - akční výbory Národní fronty pod kontrolou KSČ, kluby, besedy, Svaz československo-sovětského přátelství, Výbory žen při národních výborech, JZD a státní orgány zemědělské propagace, Československý Červený kříž, sportovní a tělovýchovné i jiné zájmové organizace ¡ ¡↔ z domů – prostorů se staly domy – instituce ¡ ¡ PROSTORY PRO SPOLEČENSKÝ ŽIVOT VE 20. STOLETÍ ¡termín osvěta – historický pojem; kulturně výchovná práce; kulturní práce, kulturní oblast; (v zahraničí – výchova dospělých, místní kultura) ¡Osvěta chápána jako činnost státních, společenských, družstevních a speciálních osvětových zařízení, organizací a institucí ¡Velká sovětská encyklopedie: „Soustava opatření, prováděných komunistickou stranou, sovětským státem, odborovými organizacemi a komsomolem s cílem komunistické výchovy pracujících“ ¡Masová kulturně organizátorská činnost ¡marxistickoleninská teorie kultury → bez kultury nelze dosáhnout cílů výstavby socialismu a komunismu ¡↔ Komunistická výchova dospělých § § § § OSVĚTOVÁ PRÁCE 2.jpg ¡Osvětová zařízení: ¡Osvětová beseda ¡Kulturní dům ¡Státní osvětová zařízení ¡okresní dům osvěty, ¡Osvětová jizby ¡museum, ¡lidová knihovna, ¡výstavní síň a galerie, ¡park kultury a oddechu, ¡lidová hvězdárna, ¡zoologická zahrada a jiné. ¡ ¡Organizační systém/zřizovatel: ¡Osvětová beseda – jako zařízení NV (později přetvořena v kulturní kluby NV.) ¡Družstevní klub – jako zařízení JZD ¡Závodní klub ROH ¡Osvětový dům/dům kultury a vzdělávání (metodické a poradenské středisko v okrese, kraji) ¡ ¡ ¡ ¡ ORGANIZAČNÍ SYSTÉM OSVĚTOVÉ PRÁCE: • ROH mělo pečovat o sféru masové kulturní a sportovní činnosti, provádělo instruktáže souborů, organizovalo soutěže malých forem, vydávalo české a sovětské divad. hry, písně a materiály k agitaci; podnikové fondy kulturních a sociálních potřeb • JZD pomáhaly budovat kulturní zařízení, zřizovaly družstevní kluby, zakládaly kroužky divadelní, hudební, pěvecké, zvaly umělce a vědce, finančně pomáhaly při budování např. hřišť, koupališť atd. Postupně přebraly i významnou úlohu v organizování společenského života na vesnici budováním klubů kulturní fondy • MNV 1950 – včlenění státní osvětové péče do působnosti národních výborů Zřizování osvětových besed, později kulturních klubů plán kulturně-výchovné činnosti školské a kulturní komise při MNV Sbory pro občanské záležitosti • KNV – odpovědnost za jednotu politického a kulturně výchovného působení kulturní a osvětové práce • ONV – koordinace veškeré kulturní a osvětové práce v okrese, připravují jednotný plán kulturní a osvětové činnosti ve spolupráci se společenskými organizacemi odbory – pomocníci v organizátorské a řídící činnosti v oblasti kultury a osvěty • D:\Users\180102\Desktop\přednáška - kulturáky\4.jpg duben 1948 Sjezd národní kultury 1949 – 9. sjezd KSČ - začátek socialistické kulturní revoluce 1950 –Soběslavský plán (spolky přešly na platformu masových organizací a zařízení národních výborů; vydány směrnice) 1950 – včlenění státní osvětové péče do působnosti národních výborů 1952 přijala vláda ČSR usnesení o budování osvětových zařízení v Československu 1958 - 11. sjezd KSČ - úkoly k dovršení socialistické výstavby – přiblížit kulturu lidu – společné plány kulturní činnosti 1959 Sjezd socialistické kultury, vydán Osvětový zákon 1961 – Ústřední dům umělecké lidové tvořivosti, 1969 sloučeno s Osvětovým ústavem = Ústavu pro kulturně výchovnou činnost 1961 – usnesení vlády O zásadách rozvoje, úpravy a výstavby kulturních zřízení klubového typu → mají být budována kulturní zařízení univerzálního typu – kulturní domy – komplexně řeší kulturní a společenskou vybavenost obce 1963 Sbory pro občanské záležitosti 1966 oficiálně zaveden nový pojem pro osvětovou práci → KULTURNĚ VÝCHOVNÁ ČINNOST (kávéčéJ) 1971 byla zavedena tzv. středisková soustava ¡1958 – 1961 v akci Z se postavilo 1055 kulturních a osvětových zařízení (ČR) ¡Vycházeli z toho, že: 30% obcí nemělo vhodné prostory ¡celostátně sjednotit zásady pro projektování KD, ¡sjednotit názor přehodnocení projektů, ¡vytvořit podklad pro rozvíjení typizace, ¡zvýšit ekonomii při projektování, výstavbě i provozu ¡měla být vybudována do konce roku 1970, a to buď úpravou stávajících prostor, nebo novou výstavbou. ¡1965 Provedeno šetření prostor pro osvětovou činnost → 79% obcí v ČSR má k dispozici prostory pro kulturní a společenský život (zahrnováno vše) ¡70. léta – rozšíření kulturních zařízení ¡1976 Strategický přístup k plánování staveb KD z hlediska jejich ekonomického přínosu např. Bohuslav Beneš (stavělo se dál) ¡Celkový počet KD v ČSSR v roce 1965 činil 3 892 ¡ ČESKOSLOVENSKÁ STÁTNÍ NORMA Č. 73 5252 Z ROKU 1961 PROJEKTOVÁNÍ KULTURNÍCH DOMŮ ¡univerzální typ kulturního zařízení: §= kulturní dům §Kulturní zařízení klubového typu = kulturně organizační termín → zahrnuje základní organizační jednotky: osvětovou besedu, závodní klub ROH, dům kultury ROH, kulturní a společenské středisko, družstevní klub JZD. §definuje KZ jeho činností a rozlišuje klubová zařízení podle spravovatelů § §KLUB = seskupení lidí se stejným obsahem a rozsahem kulturních potřeb a zájmů, které sdružuje vlastní proces uspokojování a rozvíjení těchto potřeb a zájmů. §Samo pořadatelem, poskytuje prostory jiným institucím § § ¡Víceúčelový typ kulturních zařízení : ¡= parky kultury a oddechu §Typ kulturního zařízení vytvářející svým působením a vybavením předpoklady pro rozvoj krátkodobé rekreace a kulturního oddechu obyvatel velkých měst. Je pro něj charakteristická snaha využívat přírodního prostředí. Soustřeďuje nejrůznější formy kulturních osvětových a uměleckých pořadů, aktivního odpočinku, společenské zábavy a vzdělání. § ¡Jednoúčelový typ kulturních zařízení: ¡= divadla KULTURNÍ/OSVĚTOVÁ ZAŘÍZENÍ = SPOLEČENSKÉ INSTITUCE PŘEDSTAVUJÍCÍ SOUBOR JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ NEBO PROSTORŮ, JEŽ VYTVÁŘEJÍ SPECIFICKÉ PROSTŘEDÍ PRO KULTURNĚ VÝCHOVNOU ČINNOST A SAMA O SOBĚ JAKO ARCHITEKTONICKÉ REALIZACE SE PODÍLEJÍ I NA TVORBĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. D:\Users\180102\Desktop\přednáška - kulturáky\3.jpg ¡ ¡uspokojování kulturních potřeb – organizování kulturních, uměleckých a společenských akcí (např. oslavy svátku MDŽ, plesy a jiné taneční zábavy, koncerty, divadelní představení atd.) = rozvíjení kulturní úrovně lidu ¡propaganda socialistických myšlenek – schůze politických organizací, oslavy státních svátků ¡prostory pro kulturní zájmovou činnost (nácviky tanečních folklórních souborů, umístění knihovny do KD) ¡stavba – reprezentace obce (x nahradit kostel) a doby ¡příjmová složka státního rozpočtu FUNKCE KULTURNÍCH DOMŮ A JEJICH VYUŽITÍ ¡KD privatizovány , restituovány ¡rušena okresní kulturní střediska, krajská okresní střediska ¡po zrušení okresních úřadu – změna samosprávy - změna zřizovatelů kultur. institucí ¡odborové kulturní domy a kluby byly ze zákona povinně transformovány na společnosti s ručeným omezeným ¡radnice – prodej prostor do soukromého sektoru → bez prostor pro společenskou činnost – vykupování nazpět ¡nedostatek finančních prostředků ¡uznání kultury jako veřejného statku – že je potřebná, nezbytná pro společnost, trh ji nemůže v potřebné míře poskytovat ¡ SITUACE PO ROCE 1989 Statistické šetření kulturních domů v rámci NIPOS v letech 2007 – 2010. (Sčítání stále probíhá, doposud sečteny KD jen v 3 000 obcích. Procentuální vyjádření počtu KD v 3 000 zjišťovaných obcích. Procentuální vyjádření počtu KD v okrese Hodonín. http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2010_Edukace_web.pdf Počet KD zjištěných statistickým šetřením 2007 2008 2009 2010 celkem 285 295 373 454 1407 ¡Průběh výzkumu: ¡Studium literatury a pramenů, výběr objektů a lokality ¡Kontaktování starostů a informování o realizování výzkumu, žádost o kontakt na informátory (ředitele KD, organizátory společenského života atd.) ¡Realizace terénního výzkumu, fotografická dokumentace ¡Vypracování zprávy z terénního výzkumu ¡Konzultace nad textem a oprava případných nedostatků ¡ ¡Metody výzkumu: ¡Studium literatury a pramenů k tématu (např. monografie, kroniky obcí, obecní zpravodaje, popř. kroniky spolků, osvětových besed atd.) ¡Rozhovory s respondenty (s vedením obcí, se správci kulturních domů, s členy spolků, místními občany apod.) ¡Fotografická dokumentace ¡Zúčastněné pozorování ¡ ¡ ¡ TERÉNNÍ VÝZKUM ¡Zaznamenat současnou podobu a stav kulturních zařízení ve vybraných lokalitách. ¡Stavební kultura sokoloven vycházela z kontextu lokality a projevila se individuálním architektonickým řešením na rozdíl od výrazové uniformity kulturních domů z let 1948 – 1989. V poslední době je naopak možné v některých místech zaznamenat výstavbu nových multikulturních center. Cílem je proto zdokumentovat stavby ve vybraných obcích pro názornou ukázku odlišných dobových přístupů. Současně by měla být přiblížena i kapacita objektů a jejich lokace v obcích. ¡ ¡Popsat historii a vývoj zkoumaných objektů. ¡Cílem je zachytit okolnosti vzniku těchto staveb, jejich investora, původní funkce objektů, následný historický vývoj, vliv doby na objekty, současné majitele, resp. zřizovatele atd. ¡ ¡Popsat současnou funkci objektů ¡Úkolem je popsat současnou funkci objektů, zaznamenat počet a charakter akcí konaných v těchto zařízeních, jejich pořadatele, návštěvnost atd. Také je možné zaznamenat spolkovou činnost v obcích a její podíl na společenském životě. ¡ ¡Způsob řízení kultury v obci ¡Jako rozšiřující výzkumný cíl je zajímavé poukázat na strukturu řízení kulturní činnosti v obci a spolkový život. VÝZKUMNÉ CÍLE: ¡ ¡CO JE HRAZENO: ¡Jízdné = 1.500,- Kč (jízdní výdaje budou proplaceny na základě předložených cestovních dokladů pro hromadnou dopravu ve 2. třídě;) ¡Ubytování = 1.500,- Kč/osobu a noc ¡u studentů se za vhodné pokládá ubytování v rodinách, hostelech, internátech, turistických ubytovnách nebo VŠ kolejích (jiných, než kde je student běžně ubytován); ¡Stravné = 300,- Kč/osobu a den ¡příspěvek na stravování může být proplacen pouze na základě předloženého platného dokladu o zaplacení jídla poskytnutého v restauraci, jídelně apod. (s razítkem) ¡doprovodné aktivity = bez limitu ¡ ¡odevzdání pracovní verze Zprávy z TV do 6. 6. 2014, následují konzultace nad pracovní verzí s odborným garantem, odevzdání finální verze po konzultacích s garantem nejpozději do 27. 6. 2014 ¡ ¡ D:\Users\180102\Desktop\logo.png Literatura k metodám a technikám terénního výzkumu: Hendl, J.: Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha 1997. Robert F. Murphy: Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha 1998. Disman, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha 1993. Silverman, D.: Ako robiť kvalitatívny výskum: praktická príručka. Bratislava 2005. Strauss, A., Corbinová, J.: Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice 1999. Litaratura o KD z období socialismu: Beneš, J.: Kulturní dům klubového typu. Praha: Ústav pro kulturně výchovnou činnost v Praze, 1976. Hromádka: Prostory pro kulturní a společenský život v ČSSR. Hromádka, M., Studený, A.: Rozbor využívání kulturních domů v podmínkách vesnického osídlení. I. díl, Praha: Osvětový ústav, 1968. Hromádka, M.: Státní řízení kultury. Praha: Orbis, 1975. Literatura (shrnující): Zdeněk Jírový: Osvětou k svobodě. Praha: Nipos, 2005. Knapík, J.: Průvodce kulturním děním a životním stylem c českých zemích 1948-1967. Praha 2011. Knapík, J., Franc, M.: Volný čas v českých zemích 1957-1967. Praha 2013. Knapík, J.: V zajetí moci: Kulturní politika, její systém a aktéři 1948-1956. Internetové články o sokolovnách, kulturních domech atd.: Článek o historii sokolovského kulturního domu – pro inspiraci: http://www.mdksokolov.cz/historie_objektu.htm Článek o historii sokoloven z pohledu architekta: http://www.casopisstavebnictvi.cz/sokolovny-a-jejich-odkaz-soucasnosti_N2583 Články o KD v internetovém časopise Místní kultura: http://mistnikultura.cz/vznik-kulturnich-domu-v-letech-1948-%E2%80%93-1989 (O vzniku KD v období socialismu) http://mistnikultura.cz/kulturni-domy-jsou-vyhradne-zalezitosti-obci