Jacques  Derrida

Politika přátelství


  Aristoteles prohlašuje následovné[P1] : v přátelství je příhodné[P2]  raději milovat, než být
milován. Nezapomínejme na základní [P3] horizont tohoto tvrzení. Týká se spravedlnosti a politiky.
Tato pasáž z díla Etika Eudemovi vede k otázce, co je v přátelství správné, tedy co je to skutečně
správné (to dïkaion). Na prvním místě se proto nabízí otázka, co je ono správné, neboli co je to
spravedlnost, tedy dikaiosûne. Ta popisuje[P4]  určité chování. Představuje chování dle
[P5] jistého způsobu, a to ve shodě s tím, co je správné, v souladu s principem správnosti. Jak
svou důstojností, tak i její potřebou [P6] se tato otázka automaticky vy[P7] rovná otázce o[P8]
tom, co je v přátelství krásné a žádoucí.  V momentě[P9] , kdy došlo k všeobecnému otevření se
[P10] předmětu přátelství (peri philias), je také na prvním místě nutno zeptat se: Co je to
přátelství? Jaké je? Co je to přítel? Má přátelství jenom jeden, nebo i více významů?

Alexandra Tamášová


původní sdělení vcelku dobře zachováno, chyby jsou významové a stylistické posuny (větší P3, P6,
zbytek menší)

hodnocení C
________________________________

 [P1]„následující/ to prohl.. následovně“

 [P2]lépe: „záhodno/ lépe/ se sluší....“

 [P3] obecný/ všeobecný

 [P4]charakterizuje

 [P5]lépe bezpředložk. 7. pád

 [P6]svou potřebností

 [P7]D

 [P8]po

 [P9]Jakmile/ když

 [P10]neobratné, lépe: „po obecném úvodu do..“ apod.