Za zrcadlem

Zrcadla, lustry a skládací dveře, to jsou tři prvky výzdoby, které vytváří soukromou zónu, kterou
si Coco Chanel na salónem vyhradila a zařídila kolem roku 1934. Tři místnosti a otevřený[P1]
vstup. Vyvážený[P2]  prostor, který čarodějka Coco uměla rozčeřit. [P3] Tady, uprostřed tohoto domu
v domě, mezi výzdobou, kde se její křehkost mohla vy[P4] jevit bez strachu z přítomnosti
svědků[P5] , prozrazuje záhadná Mademoiselle konečně něco o sobě. Povinná je projížďka[P6]  po
legendárním zrcadlovém schodišti, odkud, skryta před zraky ostatních, přísně dohlížela na
přehlídky. Na vzhled schodiště, které používala denně,  měla velké nároky, a proto nechávala každé
ráno utírat lišty schodů čistícím prostředkem [P7] a rozprašovat na nich slavný N^o5, parfém, který
uvedla v roce, kdy vytvořila svůj salón. Záliba v zrcadlech, které tvořily stálou součást výzdoby u
Coco Chanel[P8] , se promítne do uctívání v podobě [P9] schodiště. Zrcadlové schodište, kde vládne
Art deco, vyjadřuje také její zálibu v avantgardě. Poukazuje také na mnohotvárnou osobnost té,
která vyrábí svou vlastní legendu, kterou přetváří den co den, dovádějíc tak své životopisce k
zoufalství[P10] .


Žena umění

Nebylo tomu ale vždy tak. Úloha Coco Chanel jakožto mecenášky je méně známá. Svou štědrost a
spontánnost uměla projevit při [P11] mnoha umělcích, u kterých dokázala rozeznat talent mnohem
dříve, než se jejich jména objevili[P12]  na nástěnce[P13]  umělců 20. století. Dvacátá léta byla
léta nových podnětů. Majíc [P14] po svém boku velkovévodu[P15]  Dmitrije prožívala své ruské
období. Nepoznačilo[P16]  jenom její vlastní tvorbu, uvážíme-li všechno, co jí [P17] dluží hudba a
balet. Svojí podporou Stravinského a Ďagileva na financování reprízy Svěcení jara, kterého[P18]
premiéra v roce 1913 způsobila skandál, zachránila jedno z veledíl[P19]  tohoto století. Pod
podmínkou, že se o tom nebude nikdy mluvit. Domáhajíc se pouze podílu umělcovy pomocné ruky, sama
sebe vždy prohlašovala za umělkyni[P20] . A[P21]  jako umělkyně se objevuje při tvorbě
nepřehlédnutelných divadelních kostýmů u [P22] Antigony od Cocteaua, při [P23] Picassově výzdobě či
při[P24]  baletu Train bleu, kde se na plakátě sešli [P25] skladatel Darius Milhaud a soubor
Ballets russes[P26] . Ve světle tohoto iteneráře najednou přítomnost antických masek, či bronzových
ikon [P27] dává smysl a dokazuje mistrovské umění Coco Chanel v získávání neuvěřitelných
spojenectví. [P28]

A. Tamášová

pozor na chyby v češtině a špatně pochopená místa, E-F
________________________________

 [P1]lépe: samostatný

 [P2]omezený

 [P3]příliš abstraktní, lépe: ozvláštnit

 [P4]pro-

 [P5]ne zcela přesné – nemusela se bát před těmi svědky, které si vybrala

 [P6]!!!! to ne! cesta/ průchod/procházka

 [P7]přesně řečeno „natírat ...plavenou křídou“

 [P8]slovosled – za sloveso

 [P9]ne,   např. „dosáhla svého vrcholu v podobě/vzhledu“

 [P10]ano, poslední věta velmi dobře!

 [P11]česky nelze, např. 3. pád/ u

 [P12]-a

 [P13]neobratné, lépe např.: „na seznamu slavných...“ apod.

 [P14]šlo by vynechat: „Po boku velkovévody...“

 [P15]odpovídá franc. verzi, ale on byl  ve skutečnosti „velkokníže“

 [P16]lépe: nepoznamenalo

 [P17], za co všechno  jí..

 [P18]jehož

 [P19]veleděl

 [P20]ne, špatně pochopeno: sama se považovala jen za řemeslníka, ne za umělce/ brala na sebe jen
podíl ruční práce

 [P21]ALE, PŘESTO

 [P22]pro

 [P23]s Picassovou výpravou

 [P24]pro

 [P25]častý fr. obrat, česky se „plakát“ nepoužívá

 [P26]překládáme

 [P27]jednotné číslo

 [P28]vytváření... kombinací