B. VI.   Akta werejnd i snfrnavní
z Chocna: tehda sme my k tomu s w-rch upsanému jích wolenť swolilí, a jeho za arcibiskupa a je přijali, a moci tohoto listu přijímáme, twrdiece lo wolenie, a jiného do jeho smrti mieti nechcm, ale jemu o potwrzenie a swěcenie wši snažností státí eheme, a to zjednali, eož najspieš moci budem, se wšemi těmi powahami, tak jako/, náš list. na to daný šíre ukazuje. Á toho na swědomie náš cjesaŕský majestát kázali sme pŕiwesiti k tomuto listu. Jenž jest dán w Jihlawě, léta od narozenie syna božieho MCCCCXXX šestého, den svvaté panny Markety, let králowstwJ našich Uherského oc. w padesátém, Rímskeho w XXVI a Českélio w XVI, a ciesaŕstwie we Čtwrtém létě. ■ ■       • .
21..
Majestát císaře Sigmunda na swobody a práwa králowstwí Českého, sta w ům Ceskjm po utwrzeni kompakinť wydaný.
JV Jihlawž, 1436/ 20 Jal. (Z několika rhpp. .tauwéhjch.}
We jméno božie amen. My Sigmund, z božie milosti Římský cJesař wždv rozmnožitel ríše, a Uherský,- Český, Dalmátsky, Cbarwatský oc. král, wyznáwáme tiemto listem přede wšemi, ktož jej uzřie aneb ču'ic slyšeli budú: jakož pán buoh wšemohúcí Jesus Kristus, milowník mieru a pokoje, po mnohých búŕech a nesná-ziecb, kteréž jsú ivznikly byly w královvstwí našem Českém a w jiných zemi ech okolních, ráčd skrze swé weliké milosrdensUvie spatřili na lid swój a dáti, aby ty wěffi wšechny, které sě dotýči wiery kresťanské, o ty čtyři artikule, o kteréžto sú sě byli zasadili, s swatým sborem Basilejským a s jich legaty, kteří sú byli k tomu wysláni, s urozenými, statečnými, múdrymi a poctiwými posly králowstwie Českého k nám wy slanými, skrze naši pihiost a pričinenie sjednány jsú a jeho swaté milosti děkujíc w dobrý skwný konec uwedeny; skrze kterúžto jednotu mír a pokoj wznikl jest. jakož spisowé s obú stranu ná to dani to dále a Siře swědčie. A jakož také o pa-nowácí našem, jakožto dědice prawého a pána přirozeného, řeč byla jest, a páníF Praha mesto, rytieri, panoše a mesta jiná sivú žádost nám popsaná dali sľi, prosiece nás, abych nie je w těch žádostech pro lepšie upokojenie a řádu uwedenie země České uslyšeti ráčili: tak my radujíce sě najprwé w boze té jednote toho králow-stvvie, a majíce také před očima tu příchylnost přirozenú, kterúž sme wždycky od počátka našeho narozenie k té koruně i k Čedhóm rnčli milostiwě, máme a raieti mienime; chtiece také, aby w'budúcich časech žádný wstrk ani nesvornost newzn;-kia: jiro mocí tohoto lista milostíwú odpowěd dáwáme, a jim ciesařským naším slo-wem slibujem w mieře dolepsané
1. Najprwé, jakož králowstwie České w swých spisech a umluwách s swatým sborem Basilejským a s legaty umluwy a spisy má: ty jim maji od nás a našich budúcich držány býti, a zwláště že wšichm smrtedlní zjewní hřiechowé w zemi ne-
itf krúletustivi Českém r. 1436. 447
mají swobody rmeti oc, Že my sě k tomu pilně a snažně přičiníme, a proti tomu nikoli nebudeme, aby sě podle umluw stalo.
2. Tt. jestližeby kto Cechy neb Morawany, neb ty, kteříž sú sě w koruně České jich přidrželi aneb pŕidržie, mimo lo, jakož jim jest od swatého sboru Basilejského swoíeno o prijímanie tela a krwe božie pod dwojim způsobem, aneb w jiných wěcech utisknuti chtěl, že toho nikoli nedopustíme, nébrž jich při tom hájíĽÍ a jim radní a pomocní budeme, aby Wždj při tom zuostalí.
3. ft- radu, kterúž oni woliti budú, tu chceme přijieti a wedle nie sprawe-diiwô činiti; a budemh k té radě koho chtieti přijieti, to s jich radú učiníme.
4. It. kaplany, kteříž jsú obyčeje pod obojím způsobem požiwaíi a poži-waji oc. když bohdá w panowánie naše wejdera, je rádi uzříme na našem dwoře a jmieti budem.
h. It.. jakož jsú w Cechách, w Morawě Í jinde w těch wálečných časieeh mnozí hradowé, twrze, kláštery, kostely i jiné wěci zbořeny a zkaženy: že žádného člowěka ani obce, buď kteréhožkoliwěk řádu neb stawu, ke wzdělání takowýcb zbořených hraduow, twrzi, klášterów, kostelów i jiných wěci tisknuti nebudem aniž máme, léčby kto z dobré a swobodné wuole co chtěl učiníti.
6. Též také kdyžby kteří ronišie neb Jeptišky měli přijati býti do kterého města neb miesta, to sě má stati s jednostajnů wolí kněze arcibiskupa, té obce neb toho pána, kdežby býti měli.
7. Také když bohdá do Prahy přijedem, což pak uzříme, ježto muože škole Pražské užitečné a jazyku Českému poetiwé býti, buďto o híasy neb jiné wěci, že ío s kněze arcibiskupowú a s kněžskú i s obecnú radú rádi učiníme. A zbožie k tomu učení i k Špitálom nadaná ebeme sě přičinit! s pilností, aby jim navrácena byla.
8. Také že korunu Českú, listy, privilegia a dsky zemské i dworské, svvátost i jiné klenoty koruny České, které sme z Čech wywezli, máme a cheme milostiwě wrátiti; a ty mají s radú wydanú na jednom mieste položeny býti w Čechách, aby nám i našim budúcim králóm Českým i tej zemi bezpečně ležali a zachowáni byli.
9. Také jim cheme jich swobody, řády, práwa, privilegia i listy milosti wě potwrditi. a w nich zachowali.
10. It- o tom, aby Čechom w kostelech a Aěmcóm wně kázáno bylo oc. když dálibuoh w Čechách budera, s arcibiskupowú a s obecnú radú učiníme, jakž sě ku poctiwému' toho jazyka a ku chwále božie najlépe zdáti bude.
11. It. o ty zápisy, kteréž sme komu učinili aneb zapsali, na čemž koliwěk jest, cheme, aby ti lidé, kteříž naše zápisy maji, swé listy i peěcii přinesli před tu radu, kteráž wolena bude,- jakož swrchupsáno stojí, a je w času námi a tú radú položeném a ohlášeném položili; a což tú radů poznáno bude, ježto sě podobně a
£48 B. Ví.   Akta tuereji'.á i sntmcvmi\
sprawedliwě stati a moc jmieti jmá, aby sě tak stalo; a ktožby toho neučinil, abv sě tiem sám odsúdil, tak aby ten zápis žádné moci neměl.
í 2. It. cheme. aby \» Čechách žádný cizozemec na úřadě nebyl, nežli Čech, a w okolních zemiech, králowstwí Českému pfisl u Sejících, ahy bylo držáuo, jako sťi otec náš siawné paměti i jiní králowé Češti to ustanowilí, podlé llstuow a privilegii na to daných. -
13. It. o ty zápisy a o ty trhy oc. kteří sťi sě' koli stali podlé sprawedlností, buďto na dědická zbožie, neboli na wěnné zástawy, neb na poruěenstwie, neb jimk mezi přátely, neb mezi obecniemi lidmi, buďto ot pánuovv, zeman neb jiných obecných lidí: těch nechcme rušiti, než aby ti záplsowé moc měli; léčby prwé jinak zawázáno bylo, ježtoby to rádně změněno býti nemohlo.
i 4. It. o komornie platy oc. cbcme a powolujem , aby ů až do podobného a jmenowitého času ponecháni byli, až do lepšieho nahlednutie a zjednanie.
1 h. It. spolków s sirotky w Čechách a w Morawě dále dáwati nechcem, než aby najbližší přátelé po erbu těmi sirotky wládli. Paklíby ten prietel nad těmi sirotky a na zboží jich práwě nečinil anebo sě k tomu nehodil: ale po neru najbližší přietel téhož erbu, aby jimi a jich zbožím wládl; kromě léčby kto dskami nebo listem zápisným porUčníkem byl.
16. Také my nechcem žádných sirotków wdáwati, ani k prosbě,, ani -sic, bez přátelské a poručníków dobré wóle.
17. it. cožbykoliuék neřádného a ncsprawe dl bvéh o oblieženie bylo při dskách a při sódíech, cbcme aby uapraweno bylo.
18. It. chcme také pro zemské dobré a obécnie, aby gros dobrý w Čechách dělán byl, jakož jest. byl dělán za krále Wácláwa druhého; a Horu chcme rádi opatřit! podlé rady, aby zasč zwelebena byla.
19. It. zdaby páni, rytierstf lidé i města, o swých práwiech, rádiech a swoho-dách nynie co zapomanuli a napsati obmeSkalí, to jim chcem rádi milostiwě naplnití.
20. It. co sě jest stalo vv těchto záštiecb o tu při proti nám, to má wšecko minuti, a toho jim w budúcich časech nechcem ničím zlým zpomínati.
21. h. o wyjeti našem z země České, jakož žádají, abychom země neporú-čeli cizozemci, také aby někteří wydáni byli, ačby nás pán buoh neuehowal, aby s těmi zámky, kteréž maji a s tiem zbožím tt jich ruce slíbili, aby komoře králow-ské nebylo odtrženo: to chcem s radú, kteráž wydána bude,, rádi učiniti. .
22. Pak o ty odĽniirti, jakož sú žádali oe. žádáme ot nichr a tak sě nám podobné zdá i jim u fáme, Že poóéwadž jim jich práwa a rádów potvrdili i při nich zachowati jmáme a chcine, že nás jakožto wěrní naši také nechají při míich i našich predków starých práwiech a rádiech.   Wáak jim k wóli priwolujt-m, což tak o-
w králobstwí Českém, r. l4$$t 449
wých odúmrti na nás spadne, kteréž od sebe dáme, že ty w těch swobodácb a prá-wiech dáti chcme, jakož sú byly a na nás spadly.
23. It. o swátost Řískú, aby nawrácena byla oc. k tomu bohdá dobré cesty wydáme, ohledajice listy, kteříž na. to jsi;, aby sě podlé těch sprawedlnost stala.
24. It. summy králowské, kteréž sú až do sie chwíle zadržaný w městech králowstwie Českého oc. ty jím wšechny swobodne a milostiwě propustíme, a z těch kwitujem mocí tohoto listu.
25. It. chcem také, což by listů w a zápísôw bylo židowských, což sě lichwy dotýká zadržané, aby ta lichwa i s .škodami na těch listech pominula; než jistina ta jíž bez dalších, hcbew aby jim na těch listech splněna byla, a to s milostí od židuow Učiněním o tu jistinu, a š podobným prodlením plnenie.
A ty wšecky swrchupsané kusy slibujet.n pánóm, Praze, rytiefóm, panošem i městům králowstwie Českého - a markrabslwie Morawského, ciesařským naším slowem, pewnč a. beze wšeho porušenie zdržeti,-ani jim skrze nás aneb radu naši, ani kterými úředníky, ani kterýmž kollwěk obyčejem maji rušeny býti, beze wšíe zlé lsti. A toho na swčdomie. náš cíesařský majestát kázali sme přiwěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán \v Jihlawě, léta od narozen Í e syna božieho tísicieho čtyř-stého třídcátého Šestého, w ten pátek před swatú Marií Magdalenu, let králowstwí našich Uherského w padesátém, Rímskeho \v řestmézcietmém, Českého w Šestnáctém a ciesařstwie we čtwrténo létě.
!   .    22. .
Císař Sigmund ubezpeítjjá měsla Česká t že ku přijeti nnse obywuLeiůiv v.-e wálkáth odběhly ch, swětskýoh i duchowních, nucena aebudau.
W JiMawS, 1436, 2í Jul. (Ze starých- rkpp.)
My Sigmund, z božie milosti Římský césar wždy rozraoožStel řiSe, a .Uherský* Český oc. král, wyznáwáme tiemto listem obecně wšem, ktož jej uzřie nebo ctůc slyseti budú: Jakož sme nynle zde po té jednotě, kteráž sě dékujic pánu bobu stala mezi posly králowstwie Českého a mezi legaíy swatého zboru Basilejského, také sine s nimi o naše panowáníe, jakožto dědic prawý a pán té_země, mluwili a jednali: tak sů nás poctbvi poslowé města Pražského i jiných měst jmenowaného králowstwie Českého pilne požádali, abychme ráčili swoliti, kto jsú prwé w městech obý-\vaw5e kterakkoli tyto časy měst prázdni byli i jsú, budte swětšíí neb duchowni, k jich zase přijeli a k statkuom nawráceme, aby od žádného mimo jich wuoli tištěni nebyli obyčejem nižádným. Protož my nechtíce jich žádosti oslyStíti, aby mír a pokoj té země a jednota skrze to rušena nebyla: í swolujein k lomu. nechtíce by swíchupsaná města k tomu, jakož swrchupsáno stoji, mimo jich wuoli žádným obyčejem tištŕní byli. A tomu na swčdomie náš césařský majestát kázali sme pnwčsiti A. Č. iií. " hl