■li! ľ'": íi - 34 - i a^poslušní stavové moravští podaji Vašemu c. Veličenství _. vyžaduje základní zákon, příslušné předlohy o zastoupení mě - 35 - r0 německou stranu vyslovuji. Ostatní lid je bu3 docela netečný, anebo robudil-li se už málokdo, libí se mu více to, co se těm zámožnějším libí. nom v některých městech je hrstka milovníků mateřského jazyka a eni těch nemůže se řlcti, že by probuzení vlastenci byli. Takový je mezi tě-'■± hrstkami vždy jen jeden nebo jsou dva tři. Když ti chtěli nyni na naše rajanů, ano - co najbolestnejší jest - i od onných milovníků materského !azyka nerozumnými a prepiatymi pojmenováni a vysmáni. - Srdce mi krvácí. {Oindřich Dvořák, Moravské sněmování roku 1843-49. Telč 1893. s. 94-97) obci, na nichž se již pracuje, tak stavové moravští také pi 5^*?fohor'äb,:aji( aby veškerým přáním země, jež směřuji k podporování shora vytknuto úlohy a k založeni svobodného zřízení konstltučního, vyhověli a je nejvyššimu schváleni předložili. Stavové moravští budou tudíž vždy _ . „. t,„ . , , . , ,. , , , i vbidnuti oučinkovat a ostatní lid probuzovati, byli od svých vlastních podporovat! téz zachování přátelského, pevného svazku s královstvím čes~ , VDA ...... kým. jež spřízněno jest s Moravou stejnou národnosti a stejnými jazyky, * pokud tím nehrozí nebezpečí neodvislosti Moravy. dyž takovou hanbu o svých krajanech psáti musím, ale především se nyni Račiž Vaše c. k. Veličenstvo v tomto nejpoddanějěím předneseni shro- edná 0 holou pravdu. Že však to "pravda jest. vim nejen z bolestné zkuše-mážděných věrných a poslušných stavů moravských přijati vyjádřeni smýšlel |OSti# nybrž ± z dopisů z mnohých stran od posledních dni. Zde v Opavě už ni obyvatelů moravských, kteři s důvěrou Čekají na dobu. kdy Vaše c. k. | ;šickni prvé tak nazváni vlastenci noseji bu3 dobrovolně. bu3 ze strachu Veličenstvo co nejbližším prohlášením obecné konstituce vlasti utvoří , iemecké barvy a jenom já jediný stojím na pranýři před hanebným posměchem pevný svazek, jedině toho schopný, aby objevující se snahy provinciální , |grac0> z méno rodného města Přerova mám zprávu, že temnější národní obra-spojil v jedno ku společnému blahu Rakouska velkého, svorného a svobodné- |& n8raecký prápor dalij můj bratr se vyřknul proti tomu, ale sami šosaci ho. Dáno v Brně dne 14. dubna 1848. .^-j^ se mu dako bláznovi vysmáli. Stejně smutné zprávy mám i z Prosto- jová |i z Kroměříže. Že to i v jiných moravských městách lépe nevyhliži, ^sem o největšim jich díle přesvědčen. - A co chcete s našim venkovem zar iti! Oá ho znám a nedoufám od něho nyni nic. V některých dědinách, kde otiž nějaký vlastenec nějaký čas žil, jsou bud* jeden, neb dva napolo [probuzeni; to však je jen v málo dědinách a co by měli ti začati, kdežto ostatní docela neteční jsou a té věci, kdyby se jim nevím jak vyložila, hned nepochopšji. Něco jiného by bylo, kdyby si na městech dobrý příklad brati mohli, ale tu jen Špatný viději. A vůlsc v naši Moravě najdete jich ještě valmi málo, kteři by něco pro své přesvědčení podstoupit! chtěli. Kdyby však i vše podstoitpiti hotovi byli, nemůže přece nikdo, kdo stav vejci zná. rázněji vystoupiti, protože by u vlastních rodáků jen posměch utržil a protože by lid selský, jak by poznal, že z věci té nějaké nepokoje by povstati mohly, sám by se proti vlastencům obrátil, neboí největšimu dílu z nich pokoj nade všecko jest. Naproti tomu maji u nás Němci všechny výhody na své straně. - Rač tedy - drahý přítel - věc tu tam, kde toho třeba, k rozváženi sděliti. Od Moravy se nyni, pokud ta rozjitřenos.t trvá, nedá pranic očekávati. O Slézku ale ani mluviti néni hodno. Mne nejvíce boli, že mně ruce ze všech stran tak svázané jsou, že se ani hnouti nemohu. Pod najhorší Sedlnickýho policií nemohli jsme býti tak střeženi my Vlastimilovo na Moravě, jako nyni po obdržené svobodě od nepřátelů jsme. Ačkoliv jsem já ničím, leda neohroženým slovem a dopisami pro náš lid neoučinkoval, špehuji nepřátelé přece na každý krok můj, vědí o každém mém dopisu, který pošlu neb obdržím, ano k tomu je to neštěstí, že dr. Dietrich, v jehož kanceláři zde jsem, jeden z našich nejhlavněj-ších nepřátelů, v mém rodném městě Přerově má za přítele tamnějšiho syndi-ku3a Pable z Heinzendorfu, krajana svého a Němce. Tomu dopisuje, aby dal na každé hnuti mého bratra a mého přítele mlynáře Špačka pozor, a to plní nejen syndikus s celou svou starou ítsocx, nýbrž i mnozí jiní mu pomáhají. 7- 1848, 16. duben Národnostní poměry na Moravě a ve Slezsku před volbami do Frankfurtu Drahý příteli! Těch posledních 10 dni jsou nejnepokojnějěí a k tomu nejbolestnějšl z mého života. Spravedlivá naše národní věc zde ve Slézku, ano i po celé Moravě přesmutně stojí. Píšu Vám, abyste stav věci poznali a podle toho moudře jednali. O Brně, Holomouci a Opavě je Vám známo, že zde německá strana vítěz-i ně stoji a že hrstka národně siaejšlejicích pod hrozným terorismem ani sej hnouti nemůže. Kdybyste věděli, co se mnou už dělali a jak mně při každé příležitosti sočeji, protože jen národní věc jsem zastával. Že profesorůt Helceletovi a Hanuši v Holomouci kočičí hudbu udělali, ano že je i z měsí ta vyhnati chtějí, bude Vám známo; snad také z Brna, že prof. Semberovi se shozením z profesury a Bůh vi člm vyhrožují, že Klácel z města se vzdj liti musel atd. Neméně však smutně to vyhliži ve všech našich městách. Všudy jsou úředníci bud* Němci, bud* německy smejšlející a ti jsou u lidu ještě v úplné moci* To by však ještě nebylo nepřemožitelné. Ale v každém! z našich měst Jsou zámožnější a za vzdělanější platící měštané ti největj ši protivnici naši. Oni se skoro stydí moravsky mluviti, nýbrž ve všem sa - 36 - F»ráv5 nyní jsem obdržel zase list z Přerova, k*terý tamnějši stav znovu " Nejen mlstni ouřednici, nýbrž i krajští komisaři jezději tsMŮtni ličl, íli , "r - - . - --------- -