Pracovní list č. 2

                                            SUBSTANTIVA

  Český substantivní pojem bývá někdy v latině vyjádřen výrazem,  který přesně neodpovídá českému
 substantivu. České abstraktní substantivum se pak často do latiny překládá jménem konkrétním nebo
                                       dvouslovným výrazem:

1. věk, málo známá země


a) a puero                                                      a parvulis, (a teneris unguiculis)

Cato puer adulescens, senex

podobně  Cicerone  consule x Cicero consul

Cicerone auctore, me auctore

me duce                                                          me teste

 Livius auctor est +ak.+inf.                            nebo ut Livius auctor est.


b) jméno národa může označovat zemi tímto národem obývanou:

in Persas est profectus x in Graeciam

per Samnites ire                      in Sabinis                    podobně: ad inferos descendere

2. abstrakta lat. opisem

Snaha latiny o konkrétnost se projevuje i tím, že některá latinská slovesa vyžadují, aby se k nim
připojoval akuzativ substantiva, označující tu stránku nebo část osoby, která je dějem zasahována:
nejčastěji se objevuje výraz animus

animum mutare                                                         animum pueri excolere

animum commovere                                                  mores iuvenum corrigere

copias iungere                                                           dolorem tuum consolor

animos hominum offendere                                       animos militum cohortari

animum legentis commovere                                    conspectum alicuius fugere


3. Zastupování jednoduchých substantiv

To, co čeština vyjadřuje jednoduchým substantivem bývá v latině často vyjádřeno jinak, např.:
učenec - vir doctus, nebo větou vztažnou, otázkou nebo větou časovou

větou relativní:

is qui dicit                                                                  ii qui te audiunt

qui nostra legunt x is qui legit                                   id quod mihi proposui

a quo defensus sum (defendor)                                 qui ei successit

quod voluit perfecit                                                   quae gesta sunt


Latina ovšem má i substantiva orator, auditor, lector, defensor tato ovšem vyjadřují trvalého
vykonavatele této činnosti z povolání, věty relativní vyjadřují činnost příležitostnou - jak praví
Cicero  aliud est amatorem esse, aliud amantem.


otázkou

dic quid sentias                                                          ostendit quid fieri
vellet

si quaerimus quae causa sit                                      Plato quaerit quid sit iustitia

větou časovou

cum dilucesceret                                                        cum advesperasceret

postquam rediit

4. Abstrakta


Abstraktum v singuláru může stát místo konkrétního výrazu v plurálu:

iuventus=iuvenes, mancipia, servitia = servi, posteritas = posteri, nobilitas = nobiles, latrocinia
= latrones;


Některá abstrakta mohou vyjadřovat jak činnost tak výsledek činnosti a naopak:
cogitatio=přemýšlení i myšlenka;

libertas: svoboda, smysl pro svobodu, láska k svobodě

officium: povinnost, služba, věrné plnění povinností, svědomitost

scelus: zločin, zločinnost, zlotřilost

simulatio: přetváření, přetvářka, záminka

veritas: pravda, pravdivost, pravdomluvnost, cit pro pravdu

vita: život, způsob života, žití, životní povolání


Abstraktum někdy zdůrazňuje vlastnost běžně vyjadřovanou adjektivy:

angustiae itineris = úzká cesta iter angustum

atrocitas rei = krutý čin

magnitudo silvarum = ohromné lesy

varietas studiorum =  různé snahy

asperitas viarum =  drsné cesty

societas periculi =  společné nebezpečí


5. Použití singuláru a plurálu


Substantivum v singuláru může stát ve významu kolektivním místo plurálu:  hostis, miles eques
Romanus, Poenus, faba vesci, abundare haedo, gallina, in rosa dormire. Pamatuj magna indoles =
velké nadání, schopnosti; grande aes alienum  velké dluhy.


Plurál bývá místo českého singuláru u latinských abstrakt, označujících stav nebo vlastnost tzv.
pluralis distributivus: animos addere militibus: dodat odvahy vojákm, miltum animos confirmare ale
 milites animo non deficiunt  vojáci neklesají na mysli;  magno animo sunt  jsou stateční;  intrare
domos.

podobně znamená:  inimicitiae =  nepřátelství více lidí; invidiae =  projevy nenávisti,  mortes =
způsoby smrti;  potestates magistratuum =  úřední pravomoc;  virtutes =  hrdinské činy.

Dále pamatuj: vina = druhy vína,  ligna=  polena dříví,  nives = chumelenice, frigora  zimy,
studené počasí,  imbres=  lijáky, deštivé počasí.


Plurál rodového jména - znamená buď dva příslušníky rodu  Gracchi (Tiberius a Gaius),  případně
Catones, Scipiones =  muži jako byl...


Ze dvou podstatných jmen, spojených spojkou et, que, ac - vetšinou hendiadys překládáme jedno
adjektivem:  natura bonitasque =  přirozená dobrota; monumenta et litterae = písemné památky;
aurum et paterae =  zlaté misky; clamor et concursus =  hlučný sběh;  spectator et testis = očitý
svědek.