Handout 14 mei 2014:


A. Terminologie: Taal en taalwetenschap


Taalkunde – taalwetenschap - linguïstiek

descriptieve methode oftewel synchrone

historische methode ofthewel diachrone

comparatieve methode oftewel contrastieve

algemene taalkunde

linguïstische universalia

natuurlijke taal x kunsttaal x gebarentaal

taal van mensen x taal van dieren

dubbele articulatie

primitieve talen

kindertaalverwerving

kritische periode

wolfskinderen

taalverwerving


Definities: Taal


Wanneer wij mensentalen bestuderen, benaderen we wat men kan noemen ´de essentie van mens zijn´, de
onderscheidende eigenschappen van de geest, die, zover we het weten, uniek zijn in de mens (Noam
Chomsky: 1972)


„Jazyk je univerzální dorozumívací prostředek celospolečenské povahy, nástroj myšlení a prostředek
sloužící k ukládání lidských zkušeností a k rozvíjení národních kulturních tradic. Má systémový a
znakový charakter.“


Jazyk je čistě lidským  a neinstinktivním způsobem komunikace myšlenek, citů a tužeb
prostřednictvím systému vědomě vytvářených symbolů. Tyto symboly jsou v prvé řadě zvukové
(vytvářené tzv.řečovými orgány). (Edward Sapir)



taal – spraak – uiting – jazyk (langue) – řeč (langage) – promluva (parole)

de Saussure en structuralisme (Genève, begin 20ste eeuw)

Cours de linguistique générale



Theorieën over het onstaan en oorsprong van talen


conventionele en inventionele theorieën

Theorie van Darwin: de evolutie van soorten

Theorie van Engels: het werk maakt de evolutie van mens

andere theorieën:
  * interjectie (pooh-pooh theory)
  * onomatopee (bow bow theory)
  * gebaren – Ginneken:



Theorieën over het onstaan en oorsprong van talen


•         Monogenesis  (Trombetti) vs. Polygenesis (A. Marr)

•         Differentiatie (divergentie)  (Romaanse talen van Latijn) vs. Integratie (convergencie)
(dialecten convergeren en verdwijnen)


                                Základní tendence ve vývoji jazyka


•         1. Zákon nerovnoměrného vývoje - různé složky jazyka se nevyvíjejí stejně a ve stejném
okamžiku (centrum vs. periferie).

•         2. Zákon stability - jazyk odolává náhlým změnám (pružná stabilita).

•         3. Zákon pokroku - jazyk odráží vývoj společnosti (pružná stabilita).

•         4. Zákon rovnováhy výrazových prostředků - vzájemná kompenzace změn, k nimž v jazyce
dochází.

•         5. Zákon ekonomie jazyka - účelnější, hospodárnější využití jazykových prostředků.




B. Funkce jazyka, komunikační akt, koginitivní systém



Functie van de taal: met een taal communiceren wij en delen wij bepaalde dingen mee. Taal is
hierbij een code.


Overigefuncties:

Informatieve (cognitieve)

Expressieve (expresieve, emotionele)

Apelatieve (directieve)

Fatische

Estetische (estetsiche, poëtische)

Metatalige (metalinguïstische)

Mentale


Het proces van spreken en verstaan oftewel het communicatieproces:


De spraakketen:


Produktie

Transmissie

Perceptie

Spreker

Medium

Luisteraar

                                            1. Bedoelen


                                           7. Begrijpen

                                           2. Formuleren


                                            6. Verstaan

                                            3. Spreken

                                          4. Spraakgeluid

(gebeurt in een context, informatie is geordend, code is dezelfde)


                                             5. Horen



Het cognitief systeem = taal vanuit het psycholinguïstisch perspectief



de linguïstische competence x  performance

ingeboren taalvermogen



Het cognitief systeem



Kennis van de wereld



Mentaal lexicon

Kennis van de taal



Kennis van taalgebruikerssituaties



C. Jazykový znak a Ferdinand de Saussure a Pražský lingvistický kroužek


Terminologie:


taal en taalteken

icoon

index

symbool



Strukturalistické pojetí znaku


20/30. léta 20. století v Ženevě – ženevská škola, Course de la linguistique générale (1916) =
Charles Bally, Albert Séchehaye


- „jazyk je systém, jehož jednotlivé části nelze zkoumat oddělení od funkcí, které v systému
zastávají.“ (Černý 1996:128)


- synchronní x diachronní pohled na jazyk

- dichotomie langue a parole

- jazykový znak: signifié a signifiant


Ferdinand de Saussure (1857 – 1913) x Leonard Bloomfield (1887 – 1949)

structuralisme                                           descriptivisme



Pražská (lingvistická) škola/Pražský lingvistický kroužek – Praags Linguïstisch Circle




Literatura:

Appel, René et. al.: Taal en taalwetenschap, Oxford: Blackwell Publishing, 2002

Čermák, František: Jazyk a jazykověda, Praha: Karolinum, 2007

Černý, Jiří: Dějiny lingvistiky, Olomouc: Votobia , 1996

de Saussure, Ferdinand: Kurz obecné lingvistiky, Praha: Academia, 2007