DANIEL 1 čep 1. kapitola 1 2Kr 24,lrm 2 2Kr 24,13n 2Pa 36,6n :Jr 36,29-31; :Gnll,2 Za 5,11; Ezd 1,7 :1S 5,2 3 2Kr 20,18 4 Iz 39,7 7 :Gn 41,45 8 IMak l,62n :Lvll 1K 10,20n 9:Gn 39,21 17 :fb 32,8; Ez 28,3 Da 2,26nn 5,12.17 2. kapitola 1 :Da 4,2 Gn41,8 2:Da4,3 5 Da 3,29 6 :Da 5,7 ČEP . BKR 1368 DANIEL VE ZKOUŠKÁCH VIRY Daniel a jeho druhové Bůh chrání věrné judské jinochy na Nebúkadnesarově dvoře a dá jim moudrost nad jiné. 11 Ve třetím roce kralování Jójakíma, krále judského, přitáhl Nebúkadnesar, babylónský král, k Jeruzalému a oblehl jej. 2Panovník Hospodin mu vydal do rukou judského krále Jójakíma a část nádob Božího domu. Nebúkadnesar je dopravil do země Šineáru, do domu svého božstva; nádoby dal dopravit do klenotnice svého boha. 3Pak rozkázal král Ašpenazovi, vrchnímu nad dvořany, aby přivedl z Izraelců, a to z královského potomstva a ze šlechty, ^jinochy bez jakékoli vady, pěkného vzhledu, zběhlé ve veškeré moudrosti, kteří si osvojili poznání, rozumějí všemu vědění a jsou schopni stávat v královském paláci a naučit se kaldejskému písemnictví* a jazyku. SKrál pro ně určil každodenní příděl z královských lahůdek a z vína, které pil při svých hodech, a dal je vychovávat po tři roky. Po jejich uplynutí měli stávat před králem. 6 Z Judejců byli mezi nimi Daniel, Chananjáš, Míšael a Azar-jáš. 7Velitel dvořanů jim změnil jména: Danielovi dal jméno Beltšasar, Chananjášovi Šadrak, Míšaelovi Méšak a Azarjášovi Abed-nego. 8 Ale Daniel si předsevzal, že se neposkvrní královskými lahůdkami a vínem, které pil král při svých hodech. Požádal velitele dvořanů, aby se nemusel poskvrňovat. 9A Bůh dal Danielovi dojít u velitele dvořanů milosrdenství a slitování. lOVelitel dvořanů však Danielovi řekl: „Bojím se krále, svého pána, který vám určil pokrm a nápoj. Když uvidí, že jste v tváři přepadlejší než jinoši z vašich řad, připravíte mě u krále o hlavu." 11 Daniel tedy navrhl opatrovníkovi, kterého určil velitel dvořanů nad Danielem, Chananjá-šem, Míšaelem a Azarjášem: 12„Zkus to se svými služebníky po deset dní. Ať nám dávají k jídlu zeleninu a k pití vodu. 13 Potom porovnáš vzhled náš a vzhled jinochů, kteří jedli královské lahůdky, a učiň se svými služebníky podle toho, co uvidíš." ^Opatrovníky v té věci vyslyšel a zkusil to s nimi po deset dní. 15 Po uplynutí deseti dnů se ukázalo, že jejich vzhled je lepší; byli statnější než ostatní jinoši, kteří jedli královské lahůdky. l^Opatrovník tedy odnášel jejich PROROCTVÍ DANIELE PROROKA. KAPITOLA 1. Vzat jsa ke dvoru královskému Daniel s tovaryši svými, 8. věrnost Bohu zachoval, 17. a jsa zvláštními dary od Boha obdařen, pro ně u téhož dvoru vzácný učiněn. iLéta třetího kralování Joakima krále Judského, •přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský k Jeruzalému, a oblehl jej. 21 vydal Pán v ruku jeho Joakima krále Judského, a něco nádobí domu Božího. Kterýž zavezl je do země Sinear, do domu boha svého, a nádobí to dal vnésti do domu pokladu boha svého. 3Rozkázal také král Ašpenazovi, správci dvořanů svých, aby přivedl z synů Izraelských, z *semene královského a z knížat, 4Mládence, na nichž by nebylo žádné poskvrny, a krásného obličeje, a vtipné ke vší moudrosti, a schopné k umění i k nabývání jeho, a v kterýchž by byla síla, aby stávali na palácu královském, a učili se liternímu umění a jazyku Kaldejskému. 51 nařídil jim král odměřený pokrm na každý den z stolu královského, i vína, kteréž on sám pil, a aby je tak choval za tři léta, a po dokonání jich aby stávali před králem. 6Byli pak mezi nimi z synů Juda: Daniel, Chanani-áš, Mizael a Azariáš. 71 dal jim správce dvořanů jména. Nazval Daniele Baltazarem, Chananiáše pak Sidrachem, a Miza-ele Mizachem, a Azariáše Abdenágem. 8 Ale Daniel uložil v srdci svém, aby se neposkvrňoval pokrmem z stolu královského, a vínem, kteréž král pil. Pročež hledal toho u správce nad dvořany, aby se nemusil poškvrňovati. 91 způsobil Bůh Danielovi milost a lásku u správce nad dvořany. 10A řekl správce nad dvořany Danielovi: Já se bojím pána svého krále, kterýž vyměřil pokrm váš a nápoj váš, tak že uzřel-li by, že tváře vaše opadlejší jsou, nežli mládenců těch, kteříž podobně jako i vy chování bý-ti mají, způsobíte mi to u krále, že přijdu o hrdlo. 111 řekl Daniel služebníku, kteréhož ustanovil správce dvořanů nad Danielem, Chananiášem, Mizaelem a Azariášem: 12 Zkus, prosím, služebníků svých za deset dní, a nechť se nám vaření dává, kteréž bychom jedli, a voda, kterouž bychom pili. 13A potom nechť se spatří před tebou tváře naše a tváře mládenců, kteříž jídají pokrm z stolu krá- 1369 BKR . ČEP DANIEL 1 - 2 bkr lovského, a jakž uhlédáš, učiň s služebníky svými, lahůdky a víno, které měli pít, a dával jim zele- Kapitola i. 141 uposlechl jich v té věci, a zkusil jich za deset dní. ninu. 17A Bůh dal těm čtyřem jinochům vědění i *2 Král 2410 15po skonání pak desíti dnů spatříno jest, že tvá- a zběhlost ve veškerém písemnictví* a moudros- 3 *2 Král 2018 ře jejich byly krásnější, a byli tlustší na těle než ti. Danielovi dal nadto porozumět všem viděním Kapitola 2. všickni mládenci, kteříž jídali pokrm z stolu krá- a snům. I8P0 uplynutí doby, kdy podle králo- : *2 Mojž.4u. lovského. va nařízení měli být předvedeni, přivedl je veli- e *v. 48. l^Protož služebník brával ten vyměřený pokrm je- tel dvořanů před Nebúkadnesara. l^Král s nimi jich, a víno nápoje jejich, a dával jim vaření. rozmlouval a žádný mezi nimi nebyl shledán ta- l7Mládence pak ty čtyři obdařil Bůh povědo- kový jako Daniel, Chananjáš, Míšael a Azarjáš. mostí a rozumností ve všelikém literním umění Proto stávali před králem. a moudrostí; nadto Danielovi dal, aby rozuměl všelikému vidění a snům. 20 pokud šlo o porozumění moudrosti, které od nich král vyžadoval, shledal, že desetkrát 18A když se dokonali dnové, po kterýchž rozkázal předčí všechny věštce a zaklínače, kteří byli král, aby je přivedli, přivedl je správce dvořanů před Nabuchodonozora. 191 mluvil s nimi král Ale není nalezen mezi všemi těmi, jako Daniel, Chananiáš, Mizael a Azariáš. I stávali před králem. 20A ve všelikém slovu moudrosti a rozumnosti, na kteréž se jich doptával král, nalezl je desetkrát zběhlejší nade všecky mudrce a hvězdáře, kteříž byli ve všem království jeho. 211 zůstával tu Daniel až do léta prvního Cýra krále. KAPITOLA 2. Sen, jehož mudrci Babylonští nemohli ku paměti přivésti, 13. Daniel maje to od Boha zjevené, Nabuchodonozorovi připomenul i vyložil, 46. i zvýšení na to s tovaryši svými došel. ILéta pak druhého kralování Nabuchodonozora měl Nabuchodonozor *sen, a děsil se duch jeho, až se tudy i ze sna protrhl. 21 rozkázal král svolati mudrce, a hvězdáře i kou- zedlníky a Kaldejské, aby oznámili králi sen jeho. Kteřížto přišli, a postavili se před králem. 3Tedy řekl jim král: Měl jsem sen, a předěsil se duch můj, tak že nevím, jaký to byl sen. 41 mluvili Kaldejští králi Syrsky: Králi, na věky buď živ. Pověz sen služebníkům svým, a oznámímeť výklad. ^Odpověděl král a řekl Kaldejským: Ten sen mi již z paměti vyšel. Neoznámíte-li mi snu i výkladu jeho, na kusy rozsekáni budete, a domové vaši v záchody obráceni budou. 6Pakli mi sen i výklad jeho oznámíte, *daru, odplaty a slávy veliké důjdete ode mne. A protož sen i výklad jeho mi oznamte. 7Odpověděli po druhé a řekli: Nechať král sen poví služebníkům svým, a výklad jeho oznámíme. ^Odpověděl král a řekl: Jistotně rozumím tomu, že naschvál odtahujete, vidouce, že mi vyšel z paměti ten sen. v celém jeho království. 21A Daniel tam zůstal až do prvního roku vlády krále Kýra. Nebúkadnesarův sen Daniel vyloží Nebúkadnesarovi sen o podivné soše, se kterým si nevěděli rady babylónští mudrci. 21 Ve druhém roce svého kralování měl Nebúkadnesar sen. Rozrušil se a nemohl spát. 2Král tedy rozkázal zavolat věštce, zaklínače, čaroděje a hvězdopravce, aby mu pověděli, co se mu zdálo. I přišli a postavili se před králem. 3Král jim řekl: „Měl jsem sen a jsem rozrušen; chci ten sen znát." 4Hvězdopravci promluvili ke králi aramejsky: „bKráli, navěky buď živ! Pověz svým služebníkům ten sen a my ti sdělíme výklad." 5 Král hvězdopravcům odpověděl: „Mé slovo je příkaz: Jesdiže mi neoznámíte sen a jeho výklad, budete rozsekáni na kusy a z vašich domů se stane hno-jistě. 6Jestliže mi však sen a jeho výklad sdělíte, dostane se vám ode mne darů, odměny a velké pocty. Sdělte mi tedy sen a jeho výklad!" 7Odpověděli znovu: „Ať král poví svým služebníkům sen a my sdělíme výklad" 8Král odpověděl: „Já vím jistě, že chcete získat čas, protože a DosL: knize; míní se jak znalost klínopisu, tak babylónská učenost zachycená písemně. b Text pokračuje aramejsky (2,4-7,28), DANIEL 2 ČEP . BKR 1370 čep 11 :Da 5,11.14 17 :Da 1,6 18 :Mt 18,19 19 :Nu 12,6 20 Ž 72,18 106,48 113,2 :lPa 29,10 Jb 1,21 21 :Sk 1,7; Da 5(20n; :Da 1,17 22 w. 2,28n Jb 12,22; Ž 139,12; :J 1,5 Jk 1,17 26 Da 1,7 28 v. 22; Da 10,14 29 :Gn 40,8 30 :Gn 41,16 32 w. 38-40 33 w. 41-43 34 w. 44n; :Mt 21,44 35 Ž 1,4; :Iz 2,2 37 :Ez 26,7 38 Jr 27,6 28,14 40 :Da 7,7.23 vidíte, že mé slovo je příkazem: 9Jestliže mi ten sen neoznámíte, čeká vás jediný rozsudek. Domluvili jste se, že mi budete říkat lživé a zlé věci, dokud se nezmění čas. A proto mi řekněte ten sen a poznám, že jste schopni sdělit mi i výklad." lOHvězdopravci králi odpověděli: „Není na zemi člověka, který by dovedl sdělit to, co král rozkázal. Nadto žádný velký a mocný král nežádal od žádného věštce, zaklínače nebo hvězdoprav-ce takovou věc. U Věc, kterou král žádá, je těžká a není nikoho jiného, kdo by ji králi sdělil, mimo bohy, kteří nepřebývají mezi smrtelníky." 12Král se proto rozhněval, velice se rozzlobil a rozkázal všechny babylónské mudrce zahubit. 13Když byl vydán rozkaz a mudrci byli zabíjeni, hledali též Daniela a jeho druhy, aby byli zabiti. 14Tehdy se Daniel rozvážně a uvážlivě obrátil na Arjóka, velitele královy tělesné stráže, který vyšel zabíjet babylónské mudrce. 150tá-zal se Arjóka, králova zmocněnce: „Proč je králův rozkaz tak přísný?" Arjók Danielovi tu věc oznámil, l^Daniel vešel ke králi a prosil ho, aby mu dal určitou dobu, že králi ten výklad sdělí. 17Pak Daniel odešel do svého domu a oznámil tu věc svým druhům, Chananjášovi, Míša-elovi a AzarjášovL l8Vyzval je, aby prosili Boha nebes o slitování ve věcí toho tajemství, aby Daniel a jeho druhové nebyli zahubeni se zbytkem babylónských mudrců. 191 bylo to tajemství Danielovi zjeveno v nočním vidění. Daniel dobrořečil Bohu nebes. 20Promlouval takto: „Požehnáno bud jméno Boží od věků až na věky. Jeho je moudrost i bohatýrská síla. 21 On mění časy i doby, krále sesazuje, krále ustanovuje, dává moudrost moudrým, poznání těm, kdo mají rozum. 220dhaluje hlubiny a skryté věci, poznává to, co je ve tmě, a světlo s ním bydlí. 23Tobě, Bože otců mých, chci vzdávat čest a chválu, neboť jsi mi dal moudrost a bohatýrskou sílu. Oznámils mi nyní, oč jsme tě prosili, oznámil jsi nám královu záležitosť' 24Daniel tedy vešel k Arjókovi, kterého král ustanovil, aby zahubil babylónské mudrce. Přišel a řekl mu toto: „Babylónské mudrce nehub! Uveď mě před krále, sdělím králi výklad." 9Neoznámíte-li mi toho snu, jistý jest ten úsudek 0 vás. Nebo řeč lživou a chytrou smyslili jste sobě, abyste mluvili přede mnou, ažby se čas proměnil. A protož sen mi povězte, a zvím, budete-li mi moci i výklad jeho oznámiti. lOOdpověděli Kaldejští králi a řekli: Není člověka na zemi, kterýž by tu věc králi oznámiti mohl. Nadto žádný král, kníže neb potentát takové věci se nedo-ptával na žádném mudrci a hvězdáři aneb Kaldeovi, HNebo ta věc, na niž se král ptá, nesnadná jest, a není jiného, kdo by ji oznámiti mohl králi, kromě bohů, kteříž bydlení s lidmi nemají. 12Z té příčiny rozlítil se král a rozhněval velmi, a přikázal, aby zhubili všecky mudrce Babylonské. 13 A když vyšel ortel, a mudrci mordováni byli, hledali i Daniele a tovaryšů jeho, aby zmordováni byli. 14Tedy Daniel odpověděl moudře a opatrně Ario-chovi, hejtmanu nad žoldnéři královskými, kterýž vyšel, aby mordoval mudrce Babylonské. 15A odpovídaje, řekl Ariochovi, hejtmanu královskému: Proč ta výpověd náhle vyšla od krále? 1 oznámil tu věc Arioch Danielovi. iGPročež Daniel všed, prosil krále, aby jemu prodlel času k oznámení výkladu toho králi. 17A odšed Daniel do domu svého, oznámil tu věc Chananiášovi, Mizaelovi a Azariášovi, tovaryšům svým, ISAby se za milosrdenství modlili Bohu nebeskému příčinou té věci tajné, a nebyli zahubeni Daniel a tovaryši jeho s pozůstalými mudrci Babylonskými. 191 zjevena jest Danielovi u vidění nočním ta věc tajná. Pročež Daniel dobrořečil Bohu nebeskému. 20Mluvil pak Daniel a řekl: Buď jméno Boží požehnáno od věků až na věky, nebo moudrost a síla jeho jest. 21A on proměňuje časy i chvíle; ssazuje *krále, i ustanovuje krále; dává moudrost moudrým a umění majícím rozum. 220n zjevuje věci hluboké a skryté; zná to, což jest v temnostech, a světlo s ním přebývá. 23Ó Bože otců mých, těť oslavuji a chválím, že jsi mne moudrostí a silou obdařil, ovšem nyní, že jsi mi oznámil to, čehož jsme žádali od tebe; nebo věc královu oznámil jsi nám. 24A protož Daniel všel k *Ariochovi, kteréhož ustanovil král, aby zhubil mudrce Babylonské. A přišed, takto řekl jemu: Mudrců Babylonských nezahlazuj; uveď mne před krále a výklad ten oznámím. 25Tedy Arioch s chvátáním uvedl Daniele před krále, a takto řekl jemu: Našel jsem muže z zajatých synů Judských, kterýž výklad ten králi oznámí. 260dpověděl král a řekl Danielovi, jehož jméno 1371 - bkr . Cep DANIEL 2 bkr bylo Baltazar; Budeš-liž ty mi moci oznámiti sen, 25Arjók neprodleně uvedl Daniela před krá- 21 *k 4,14.2129. kterýž jsem viděl, i výklad jeho? le a řekl mu: „Našel jsem muže z judských pře- 24 *v 14 270dpověděl Daniel králi a řekl: Té věci tajné, na sídlenců, který králi oznámí výklad-" 26Král 29 *v 22 niž se král doptává, nikoli nemohou mudrci, oslovil Daniela, který měl jméno Beltšasar: „Jsi 30 41 M°JZ 4116 hvězdáři, věštci a hadači králi oznámiti. schopen oznámit mi sen, který jsem měl, a je- 7 *zec 6,7 28Ale však jest Bůh na nebi, kterýž zjevuje tajné vě- ho výklad?" 27Daniel králi odpověděl: „Tajem- 28,14. ci, a on ukázal králi Nabuchodonozorovi, co se ství, na které se král ptá, nemohou králi sdělit díti bude v potomních dnech. Sen tvůj, a což jsi ani mudrci ani zaklínači ani věštci ani planetáři. ty viděl na ložci svém, toto jest: 28Ale je Bůh v nebesích, který odhaluje tajem- 29Tobě, ó králi, na mysl přicházelo na ložci tvém, ství. On dal králi Nebúkadnesarovi poznat, co co bude potom, a ten, kterýž *zjevuje tajné věci, se stane v posledních dnech. Toto je sen, totiž ukázalť to, což budoucího jest. vidění, která ti prošla hlavou na tvém lůžku: 30Strany pak mne, ne *skrze moudrost, kteráž by při 29Tobě, králi, vyvstaly na lůžku starosti o to, mně byla nade všecky lidi, ta věc tajná mně zjevena co se v budoucnu stane, a ten, který odhaluj e ta-jest, ale skrze modlitbu, aby ten výklad králi ozná- jemství, ti oznámil, co se stane. 30já pak to nemeň byl, a ty myšlení srdce svého abys zvěděl. mám z moudrosti, které bych měl více než ostat- 31Ty králi, viděl jsi, a aj, obraz nějaký veliký, (obraz ní živé bytosti, ale to tajemství mi bylo odhaleno, ten byl znamenitý a blesk jeho náramný), stál na- aby výklad byl králi oznámen a abys poznal myš- proti tobě, kterýž na pohledění byl hrozný. lení svého srdce. 31 Ty jsi, králi, viděl jakousi ve- 32Toho obrazu hlava byla z zlata výborného, prsy likou sochu. Byla to obrovská socha a její lesk jeho a ramena jeho z stříbra, a břicho jeho i bed- byl mimořádný. Stála proti tobě a měla strašný ra jeho z mědi, vzhled. 32Hlava té sochy byla z ryzího zlata, je- 33Hnátové jeho z železa, nohy jeho z částky z žele- jí hruď a paže ze stříbra, břicho a boky z mědi, za a z částky z hliny. 33stehna ze železa, nohy dílem ze železa a dílem 34Hleděls na to, až se utrhl kámen, kterýž nebýval z hlíny. 34Viděl jsi, jak se bez zásahu rukou utrhl v rukou, a udeřil obraz ten v nohy jeho železné kámen a udeřil do železných a hliněných nohou a hliněné, a potřel je. sochy a rozdrtil je, 35a rázem bylo rozdrceno že- 35A tak potříno jest spolu železo, hlina, měď, stříb- lezo, hlína, měď, stříbro i zlato, a byly jako ple- ro i zlato, a bylo to všecko jako plevy z placu letní- vy na mlátě v letní době. Odnesl je vítr a nezbylo ho, a zanesl to vítr, tak že místa jejich není naleze- po nich ani stopy. A ten kámen, který do sochy no. Kámen pak ten, kterýž udeřil v obraz, učiněn udeřil, se stal obrovskou skálou a zaplnil celou jest horou velikou, a naplnil všecku zemi. zemi. 36Toto je sen. Též jeho výklad řekneme 36Toť jest ten sen. Výklad jeho také povíme králi: králi: 37Ty, králi, jsi král králů. Bůh nebes ti dal 37Ty králi, jsi *král králů; nebo Bůh nebeský dal to- království, moc, sílu a slávu. 38A všechna místa, bě království, moc a sílu i slávu. kde bydlí lidé, polní zvěř a nebeské ptactvo, dal 38A všeliké místo, na němž přebývají synové lid- ti do rukou a dal ti moc nad tím vším. Ty jsi ta ští, *zvěř polní i ptactvo nebeské dal v ruku tvou, zlatá hlava. 39p0 tobě povstane další královstvís a pánem tě ustavil nade všemi těmi věcmi. Ty jsi nižší než tvé, a pak další, třetí království*1, mědě- ta hlava zlatá. né, které bude mít moc nad celou zemí. 40Qvrté 39Ale po tobě povstane království jiné, nižší než královstvíe bude tvrdé jako železo, neboť železo tvé, a jiné království třetí měděné, kteréž pano- drtí a drolí vše, a to království jako železo, kte- vati bude po vší zemi. ré tříští všechno, bude drtit a tříštit. 41 Že jsi vi- 40KráIovství pak čtvrté bude tvrdé jako železo. Ne- děl nohy a prsty dílem z hrnčířské hlíny a dílem bo jakož železo drobí a zemdlévá všecko, tak, ze železa, znamená, že království bude rozděle- pravím, jako železo, kteréž potírá všecko, i ono né a bude v něm něco z pevnosti železa, neboť jsi potře a p otři ská všecko. viděl železo smíšené s jílovitou hlínou. 42prsty 4lZe jsi pak viděl nohy a prsty z částky z hliny hrn- nohou dílem ze železa a dílem z hlíny znamená- čířské a z částky z železa, království rozdílné zna- ~r-;—r~v-7777,—77- ~~~á u 1 * y i ,1 c Patrne míněno medske (sr 6,1). mena, v nemz bude neco mocnosti železa, tak dn ,, . , . . \t . 1 v . . .jvi v 1 ,v ,11. .v Perské vzhledem k jeho svetovladnosti. jakž jsi videl železo smisene s hlinou ničemnou. . Může se vztahovat jen na m Alexandra Veíikého 42Ale prstové noh z castky z železa a z částky z hli- která se po králově smrti rozpadia. Zmínka o želeny znamenají království z částky mocné a z část- Zu a hlíně ukazuje na oba následníčke státy, syrský ky ku potření snadné. a egyptský. 38 »Jer. 27,6; DANIEL 2-3 1372 ČEP 44 :Da 6,27 L 1,33 45 :Iz 28,16 >L 20,18 46 Iz 49,7 :Sk 14,11.13 47 :lTm 6,15; Iz 52,15 49 Da 1,7; Da 3,12 3. kapitola 1 :Da 2,32; :Gnll,2 4 w. 7.29.31 Da5,19 6,26 7,14 >Zj 5,9 51137,2-4 Iz 14,11 6 :Zj 13,15 8 Da 6,12n 9Da 2,4 5,10 10 :Da 6,13 12 Da 2,49 15 Ex 5,2 2Kr 18,35 :Da 6,21 16 ;Sk 5,29 17:1K 10,13 18 :Ex 20,3-5 ČEP . BKR jí, že království bude zčásti tvrdé a dílem křehké. 43Ze jsi viděl železo smíšené s jílovitou hlínou, znamená, ze se bude lidské pokolení mísit, avšak nepřilnou k sobě navzájem, jako se nesmísí železo s hlínou.44Ve dnech těch králů dá Bůh nebes povstat království, které nebude zničeno navěky, a to království nebude předáno jinému lidu. Rozdrtí a učiní konec všem těm královstvím, avšak samo zůstane navěkyf, 45neboť jsi viděl, že se utrhl ze skály kámen bez zásahu rukou a rozdrtil železo, měď, hlínu, stříbro i zlato. Veliký Bůh dal králi poznat, co se v budoucnu stane. Sen je pravdivý a výklad spolehlivý." 46Tu král Nebúkadnesar padl na tvář, poklonil se před Danielem a rozkázal, aby mu byla obětována oběť přídavná s vonnými dary. 47 Král Daniela oslovil: „Vpravdě, váš Bůh je Bůh bohů a Pán králů, který odhaluje tajemství, neboť jsi mi dokázal toto tajemství odhalit." 48Král pak Daniela povýšil, dal mu mnoho velikých darů i moc nad celou babylónskou krajinou a učinil ho nejvyšším správcem všech babylónských mudrců. 49Ale Daniel prosil krále, aby správou babylónské krajiny pověřil Šad-raka, Méšaka a Abed-nega. Daniel sám zůstal na královském dvoře. 43A že jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou, ukazuje, že se p říz niti budou vespolek lidé, a však nebude se přídržeti jeden druhého, tak jako železo nedrží se z hlinou. 44Za dnů pak těch králů vzbudí Bůh nebeský království, kteréž na věky nebude zkaženo, a království to na žádného jiného nespadne, ale ono potře a konec učiní všechněm těm královstvím, samo pak stati bude na věky, 45Tak jakž jsi viděl, že se s hory utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a potřel železo, měď, hlinu, stříbro a zlato. Bůh veliký oznámil králi, co býti má potom, a pravý jest sen ten i věrný výklad jeho. 46Tedy král Nabuchodonozor padl na tvář svou, a poklonil se Danielovi, a rozkázal, aby oběti a vůně libé obětovali jemu. 47 A odpovídaje král Danielovi, řekl: V pravdě *že Bůh váš jest Bůh bohů a Pán králů, kterýž zjevuje skryté věci, poněvadž jsi mohl vyjeviti tajnou věc tuto. 48Tedy král zvelebil Daniele, a dary veliké a mnohé dal jemu, a pánem ho učinil nade vší krajinou Babylonskou, a knížetem nad vývodami, a nade všemi mudrci Babylonskými. 49Daniel pak vyžádal na králi, aby představil krajině Babylonské Sidracha, Mizacha a Abdenágo. Ale Daniel býval v bráně královské. V ohnivé peci Jinochy, kteří odmítli klanět se zlaté modle, dá Nebúkadnesar uvrhnout do ohnivé pece, ale Bůh je zachrání 31 Král Nebúkadnesar dal zhotovit zlatou sochu, jejíž výška byla šedesát loket a šířka šest loket. Postavil ji na pláni Důra v babylónské krajině. 2Král Nebúkadnesar poslal pro satrapy, zemské správce a místodržitele, poradce, správce pokladu, soudce, vysoké úředníky a všechny zmocněnce nad krajinami, aby přišli k posvěcení sochy, kterou král Nebúkadnesar postavil. 3Tehdy se shromáždili satrapové, zemští správcové a místodržitele, poradci, správcové pokladu, soudcové, vysocí úředníci a všichni zmocněnci nad krajinami k posvěcení sochy, kterou král Nebúkadnesar postavil. Stáli proti soše, kterou postavil Nebúkadnesar. 4Hlasatel mocně volal: „Poroučí se vám, lidé různých národností a jazyků: 5 Jakmile uslyšíte hlas rohu, flétny, citery, harfy, loutny, dud a rozmanitých strunných nástrojů, padnete a pokloníte se před zlatou sochou, kterou postavil král Nebúkadnesar. 6Kdo nepadne a nepokloní se, KAPITOLA 3. Za příčinou modly zlaté, Sidrach, Mizach a Abdenágo 8. před králem osočeni, 19. do peci uvrženi, 23. při životu zachováni 24. Král nad tím předěšen, 28. Boha slavil i jiným poroučel. 1 Potom Nabuchodonozor král udělav obraz zlatý, jehož výška byla šedesáti loket, šířka pak šesti loket, postavil jej na poli Dura v krajině Babylonské. 21 poslal Nabuchodonozor král, aby shromáždili knížata, vývody a vůdce, starší, správce nad poklady, v právích zběhlé, úředníky a všecky, kteříž panovali nad krajinami, aby přišli ku posvěcování obrazu, kterýž postavil Nabuchodonozor král. 3Tedy shromáždili se knížata, vývodové a vůdcové, starší, správcové nad poklady, v právích zběhlí, úředníci a všickni, kteříž panovali nad krajinami ku posvěcování obrazu toho, kterýž postavil Nabuchodonozor král, a stáli před obrazem, kterýž postavil Nabuchodonozor. 4Biřic pak volal ze vší síly: Vám se to praví lidem, národům a jazykům, 5 Jakž uslyšíte zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky, padněte a klanějte se obrazu zlatému, kterýž postavil Nabuchodonozor král. 1373 - BKR ♦ ČEP DANIEL 3 bkr 6Kdož by pak nepadl a neklaněl se, té hodiny uvr- bude v tu hodinu vhozen do rozpálené ohnivé f *2 M°iž 1511 žen bude do prostřed peci ohnivé rozpálené. pece." 7Proto v určenou dobu, jakmile všichni 86,8 7A protož hned, jakž uslyšeli všickni lidé zvuk lidé uslyšeli hlas rohu, flétny, citery, harfy, lout- Kapitoia3. trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny a všelijaké ny a rozmanitých strunných nástrojů, všichni 9 *k. ia s.io, muziky, padli všickni lidé, národové a jazykové, lidé různých národností a jazyků padlí a klaně- w *k. 6,12. klanějíce se obrazu zlatému, kterýž postavil Na- li se před zlatou sochou, kterou král Nebúkad- 18 *2 M°iž 20,5 buchodonozor král nesar postavil. 8 A hned téhož času přistoupili muži Kaldejští, 8V té době přišli muži hvězdopravci a udali a s křikem žalovali na Židy, Judejce. 9 Hlásil i králi Nebúkadnesarovi: „Krá- 9 A mluvíce, řekli Nabuchodonozorovi králi: Králi, li, navěky buď živ! lOTy jsi, králi, vydal rozkaz, *na věky buď živ. aby každý člověk, až uslyší hlas rohu, flétny, ci- lť>Ty králi, *vynesls výpověď, aby každý člověk, kte- tery, harfy, loutny a dud a rozmanitých strun - rýž by slyšel zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, ných nástrojů, padl a poklonil se před zlatou loutny, zpívání a všelijaké muziky, padl a klaněl sochou. HKdo nepadne a nepokloní se, má být se obrazu zlatému, vhozen do rozpálené ohnivé pece. 12Jsou zde 11A kdož by nepadl a neklaněl se, aby uvržen byl do muži Judejci, které jsi pověřil správou babylón - prostřed peci ohnivé rozpálené. ské krajiny, Šadrak, Méšak a Abed-nego. Tito 12Našli se pak někteří Židé, kteréž jsi představil muži nedbají, králi, na tvůj rozkaz, tvé bohy ne- krajině Babylonské, totiž Sidrach, Mizach a Ab- uctívají a před zlatou sochou, kterou jsi posta- denágo, kteřížto muži nedbali na tvé, ó králi, na- vil, se neklanějí." řízení. Bohů tvých nectí, a obrazu zlatému, kte- 13Tehdy Nebúkadnesar, rozlícen a rozhoř- rýž jsi postavil, se neklanějí. čen, rozkázal přivést Šadraka, Méšaka a Abed- 13Tedy Naduchodonozor v hněve a v prchlivosti nega. Tito muži byli hned přivedeni před krále, rozkázal přivésti Sidracha, Mizacha a Abdená- ^Nebúkadnesar se jich otázal: „Je to tak, Sad- go. I přivedeni jsou muži ti před krále. raku, Méšaku a Abed-nego, že mé bohy neuctí- 14/ mluvil Nabuchodonozor a řekl jim: Zoumysl- váte a před zlatou sochou, kterou jsem postavil, ně-li, Sidrachu, Mizachu a Abdenágo, bohů mých jste se nepoklonili? ISNuže, jste ochotni v ča- nectíte, a obrazu zlatému, kterýž jsem postavil, se se, kdy uslyšíte hlas rohu, flétny, citery, harfy, neklaníte? loutny a dud a rozmanitých strunných nástrojů, lSprotož nyní, jste-liž hotovi, abyste hned, jakž padnout a poklonit se před sochou, kterou jsem uslyšíte zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, lout- udělal? Jestliže se nepokloníte, v tu hodinu bu- ny, zpívání a všelijaké muziky, padli a klaněli se dete vhozeni do rozpálené ohnivé pece. A kdo obrazu tomu, kterýž jsem učinil? Pakli se klaněti je ten Bůh, který by vás vysvobodil z mých ru- nebudete, té hodiny uvrženi budete do prostřed kou!" 16Šadrak, Méšak a Abed-nego odpově- peci ohnivé rozpálené, a který jest ten Bůh, ješto děli králi: „Nebúkadnesare, nám není třeba dá- by vás vytrhl z ruky mé? vat ti odpověď. 17 Jestliže náš Bůh, kterého my 160dpověděli Sidrach, Mizach a Abdenágo, a řekli uctíváme, nás bude chtít vysvobodit z rozpále- králi: My se nestaráme o to, ó Nabuchodonozo- né ohnivé pece i z tvých rukou, králi, vysvobo- ře, co bychom měli odpovědíti tobě. ďí nás. ISAle i kdyby ne, věz, králi, že tvé bohy l^Nebo aj, buďto že Bůh, jehož my ctíme, (kterýž uctívat nebudeme a před zlatou sochou, kterou mocen jest vytrhnouti nás z peci ohnivé rozpále- jsi postavil, se nepokloníme" né, a tak z ruky tvé, ó králi), vytrhne nás. 19Tu se Nebúkadnesar velice rozlítil a výraz ISBuď že nevytrhne, známo buď tobě, ó králi, zeť jeho tváře se vůči Šadrakovi, Méšakovi a Abed- *bohů tvých ctíti a obrazu zlatému, kterýž jsi po- negovi změnil. Rozkázal vytopit pec sedmkrát stavil, klaněti se nebudeme. víc, než se obvykle vytápěla. 20Mužům, stateč- l9Tedy Nabuchodonozor naplněn jsa prchlivos- ným bohatýrům, kteří byli v jeho vojsku, roz- tí, tak že obličej tváři jeho se proměnil proti Si- kázal Šadraka, Méšaka a Abed-nega svázat drachovi, Mizachovi a Abdenágovi, a odpovídaje, a vhodit je do rozpálené ohnivé pece. 21 Ti mu- rozkázal rozpáliti pec sedmkrát více, než obyčej ži byli hned svázáni ve svých pláštích a sukni-měli ji rozpalovat!. 20A mužům silným, kteříž byli mezi rytíři j eho, roz- _ kázal, aby svížíce Sidracha, Mizacha a Abdenágo, f Církev tu od počátku viděla zaslíbení o příchodu krá- uvrhli do peci ohnivé rozpálené. lovství Božího. DANIEL 3 Cep 23 :Iz 48,10 27 :Iz 43,2 28 Da 7,22; Ž 34,8 29 :Da 2,5 30 Da 6,29 31 Da 3,4; :lPt 1,2 32 :Da 3,26 33 Da 4,31 6,27 4. kapitola 1 :v. 24 2:Da2,l 4 :Da 2,2.27 4,15 5 Da 1,7; 4,6.15 5,11.14 Gn 41,38 6 v. 5; Ez 28,3 7 :Ez 31,3n 8 Da 4,17 9Ez31,6 10 :w. 14.20 ll:v.20 Ez 31,12 Mt 3,10 12 :v. 23 13 w. 20,22 14 :v. 10; w. 22.29 :Da7,14; :2,21; 1S2,8 Ž 113,8 :L 1,52 15 v. 5 ČEP . BKR 1374 cích i s čepicemi a celým oblečením a vhozeni do rozpálené ohnivé pece. 22protože královo slovo bylo přísné a pec byla nadmíru vytopena, ony muže, kteří Šadraka, Méšaka a Abed-nega vynesli, usmrtil plamen ohně. 23 A ti tři muži, Šadrak, Méšak a Abed-nego, padli svázaní do rozpálené ohnivé pece*. 24Tu král Nebúkadnesar užasl a chvatně vstal. Otázal se královské rady: „Což jsme nevhodili do ohně tři svázané muže?" Odpověděli králi: „Jistěže, králi." 25Xra/ zvolal: „Hle, vidím čtyři muže, jsou rozvázaní a procházejí se uprostřed ohně bez jakékoli úhony. Ten čtvrtý se svým vzhledem podobá božímu synu" 261 přistoupil Nebúkadnesar k otvoru rozpálené ohnivé pece a zvolal: „Šadraku, Méšaku a Abed-nego, služebníci Boha ne j vyšší ho, vyjděte a pojďte sem\" Šadrak, Méšak a Abed-nego vyšli z ohně. 27 Satrapové, zemští správci a místodržitelé a královská rada se shromáždili, aby viděli ty muže, nad jejichž těly neměl oheň moc; ani vlas jejich hlavy nebyl sežehnut, jejich pláště nedoznaly změny, ani nebyly cítit ohněm. 28Nebúkadnesar zvolal: „Požehnán buď Bůh Šadrakův, Méšakův a Abed-negův, který poslal svého anděla a vysvobodil své služebníky, kteří na něj spoléhali. Přestoupili královo slovo a vydali svá těla, aby nemuseli vzdát poctu a klanět se nějakému jinému bohu než Bohu svému. 29 Vydávám rozkaz: Kdokoli z lidí kterékoli národnosti a jazyka by řekl něco proti Bohu Šadrakovu, Méšakovu a Abed-negovu, ať je rozsekán na kusy a jeho dům ať je učiněn hnojištěm, neboť není jiného Boha, který by mohl vyprostit jako tento Bůh" 30A král zařídil, aby se Šadrakovi, Mé sako vi a Abed-negovi v babylónské krajině dobře dařilo. Zapuzený a znovu nastolený král Pyšnému Nebúkadnesar ovi oznámí Bůh snem jeho pád. Až se král před Bohem pokořif bude znovu uveden v úřad. 31 Král Nebúkadnesar všem lidem různých národností a jazyků, kteří bydlí na celé zemi: „Rozhojněn bud váš pokoj! 32Zalíbilo se mi sdělit vám, jaká znamení a jaké divy učinil na mně Bůh nejvyšší. 33Jak veliká jsou jeho znamení, jak mocné jsou jeho divy! Jeho království je království věčné, jeho vladařská moc po všechna pokolení. 21 Tedy svázali muže ty v pláštích jejich, v košil-kách jejich, i v kloboucích jejich a v oděvu jejich, a uvrhli je do prostřed peci ohnivé rozpálené. 22 Ze pak rozkaz královský náhlý byl, a pec velmi rozpálená, z té příčiny muže ty, kteříž uvrhli Sidracha, Mizacha a Abdenágo, zadusil plamen ohně. 23 Ale ti tři muži, Sidrach, Mizach a Abdenágo, padli do prostřed peci ohnivé rozpálené svázaní. 24 Tedy Nabuchodonozor král zděsil se, a vstal s chvátáním, a promluviv, řekl hejtmanům svým: Zdaliž jsme neuvrhli tří mužů do prostřed peci svázaných? Odpověděli a řekli králi: Pravda jest, králi. 250n pak odpovídaje, řekl: Aj, vidím čtyři muže rozvázané, procházející se u prostřed ohně, a není žádného porušení při nich, a čtvrtý na pohledění podobný jest synu Božímu. 26A přistoupiv Nabuchodonozor k čelisti peci •ohnivé rozpálené, mluvil a řekl: Sidrachu, Mizachu a Abdenágo, služebníci Boha nej vyššího, vyjděte a poďte sem. I vyšli Sidrach, Mizach a Abdenágo z prostředku ohně. 27Shromáždivše se pak knížata, vývodové a vůdcové a hejtmane královští, hleděli na ty muže, an žádné moci neměl oheň při tělích jejich, ani vlas hlavy jejich nepřiškvrkl, ani plášťové jejich se nezměnili, aniž co ohněm páchli. 28/ mluvil Nabuchodonozor a řekl: Požehnaný Bůh jejich, totiž Sidrachův, Mizachův a Abdenágův, *kterýž poslal anděla svého, a vytrhl služebníky své, kteříž doufali v něho, až i rozkazu královského neuposlechli, ale těla svá vydali, aby nesloužili a neklaněli se žádnému bohu, kromě Bohu svému. 29A protož toto já přikazuji, aby každý ze všelikého lidu, národu a jazyku, kdož by koli co rouhavého řekl proti Bohu Sidrachovu, Mizachovu a Abde-nágovu, na kusy rozsekán byl, a dům jeho v záchod obrácen, proto že není Boha jiného, kterýž by mohl vytrhovati, jako tento. 30Tedy *zvelebil zase král Sidracha, Mizacha a Ab-denága v krajině Babylonské. 31 Nabuchodonozor král všechněm lidem, národům i jazykům, kteříž bydlí na vší zemi: Pokoj váš rozmnožen buď. 32Znamení a divy, kteréž učinil při mně Bůh nejvyšší, vidělo mi se za slušné, abych vypravoval. 33Znamení jeho jak veliká jsou, a divové jeho jak mocní jsou, *království jeho království věčné, a panování jeho od národu do pronárodu. * Řecký text Knihy Daniel vkládá za v. 23 vyprávění o pobytu oněch tří jinochů v ohnivé peci, o jejich podivuhodném zachránění a jejich chvalozpěv (str. 1551). 1375 BKR • ČEP DANIEL 4 KAPITOLA 4. Sen Nabuchodonozor uv. 1Z Výklad jeho, 25. Vyvržení téhož krále z království, 31. navrácení zase k slávě, 34. i chválení z toho Boha. l Já Nabuchodonozor, užívaje pokoje v domě svém, a kveta na palácu svém, 2Měl jsem sen, kterýž mne zhrozil, a myšlení na ložci svém, a to, což jsem viděl, znepokojilo mne. 3 A protož vyšla ode mne ta výpověd, aby uvedeni byli přede mne mudrci Babylonští, kteříž by mi výklad toho snu oznámili. 4Tedy předstoupili mudrci, hvězdáři, Kaldejští a hadači. I pověděl jsem jim sen, a však výkladu jeho nemohli mi oznámiti. 5Až naposedy předstoupil přede mne Daniel, jehož jméno Baltazar, podlé jména boha mého, a v *němž jest duch bohů svatých. Jemuž jsem oznámil sen: ^Baltazare, kníže mudrců, já vím, že duch bohů svatých jest v tobě, a *nic tajného není tobě nesnadného. Vidění snu mého, kterýž jsem měl, i výklad jeho oznam. 7U vidění pak, kteréž jsem viděl na ložci svém, viděl jsem, a aj, *strom u prostřed země, jehož vysokost byla veliká. 8 Veliký byl strom ten a mocný, a výsost jeho dosahovala až k nebi, a patrný byl až do končin vší země. 9Lístí jeho bylo pěkné, a ovoce jeho hojné, všech-něm za pokrm, pod stínem pak jeho byla zvěř polní, a na *ratolestech jeho bydlili ptáci nebeští, a z něho potravu měl všeliký živočich. l°Viděl jsem také u viděních svých na ložci svém, a aj, hlásný a svatý s nebe sstoupiv, 11 Volal ze vší síly, a tak *pravil: Podetněte strom ten, a osekejte ratolesti jeho, a otlucte listí jeho, a rozmečte ovoce jeho; nechať se vzdálí zvěř od něho, a ptáci z ratolestí jeho. 12A však kmene kořenů jeho v zemi zanechejte, a v poutech železných a ocelivých na trávě polní, aby rosou nebeskou smáčín byl, a díl jeho s zvěří v bylině zemské. ISSrdce jeho od lidského ať jest rozdílné, a srdce zvířecí nechť jest dáno jemu, ažby sedm let vyplnilo se při něm. 14Usouzení hlásných a řeč žádosti svatých stane se, ažby k tomu přišlo, aby poznali lidé, že * Nejvýš -ší panuje nad královstvím lidským, a že komuž chce, dává je, a "ftoho, kterýž jest ponížený mezi lidmi, ustanovuje nad ním. ISTento sen viděl jsem já Nabuchodonozor král, ty pak, Baltazare, oznam výklad jeho. Nebo všick-ni mudrci v království mém nemohli mi výkladu 41 Já, Nebúkadnesar, jsem spokojeně pobýval ve svém domě, pln svěžesti ve svém paláci. 2 Viděl jsem sen a ten mě vystrašil. Představy ve snu na lůžku, vidění, která mi prošla hlavou, mě naplnily hrůzou. 3Vydal jsem rozkaz, aby ke mně byli uvedeni všichni babylónští mudrci, aby mi sen vyložili. 4Přišli tedy věštci, zaklínači, hvězdopravci a planetáři. Vyprávěl jsem jim sen, ale jeho výklad mi nemohli oznámit,5Konečně ke mně přišel Daniel, který má jméno Beltšasar podle jména mého boha; v něm je duch svatých bohů. Vyprávěl jsem mu sen: 6Beltšasare, ne j vyšší z věštců, vím, že v tobě je duch svatých bohů a že žádné tajemství ti nedělá potíže. Pověz mi výklad vidění snu, který jsem viděl.7 Ve viděních, která mi prošla hlavou na mém lůžku, jsem viděl: Hle, strom stál uprostřed země, jeho výška byla obrovská. 8 Strom rostl a sílil, až jeho výška sahala k nebi. Bylo jej vidět od samého konce země. 9 Měl nádherné listí a mnoho plodů, byla na něm potrava pro všechny. Polní zvěř pod ním nalézala stín, v jeho větvích bydleli nebeští ptáci a sytilo se z něho všechno tvorstvo. 10 Ve viděních, která mi prošla hlavou na mém lůžku, jsem viděl: Hle, posel, a to svatý, sestupoval z nebe. HMocně volal a nařizoval toto: ,Skácejte strom! Osekejte mu větve! Otrhejte mu listí! Rozházejte jeho plody! Ať uteče zvěř, která byla pod ním, i ptáci z jeho větví! 12 Avšak pařez s kořeny ponechte v zemi, sevřený obručí z železa a bronzu, ve svěží zeleni pole; ať je skrápěn nebeskou rosou a se zvěří ať se dělí o rostliny země. 13Jeho srdce ať je jiné, než je srdce lidské, ať je mu dáno srdce zvířecí, dokud nad ním neuplyne sedm let. 14 V rozhodnutí nebeských poslů je rozsudek, výpovědí svatých je věc uzavřená. Z toho živí poznají, že Nejvyšší má moc nad lidským královstvím a komu chce, je dává; může nad ním ustanovit i nej nižšího z lidí.' 15 Tento sen jsem viděl já, král Nebúkadnesar, a ty, Belt-šasare, mi řekni jeho výklad. Žádný z mudrců bkr 26 *ízai. 48,10. 28 *k. 6,22. 30 *k. 2,48.49. 33 *k. 6,26. Kapitola 4. 5 *k. 5,11.14. 6 'Ezech. 28,3. 7 *Ezech. 31,3 násl. 9 *Ezech. 17,23. H *v.20. 14 *k. 2,21. tLuk. 1,52. DANIEL 4 čep 16 :Da 5,6; :2S 18,32 17 w. 7n 18 v. 9; :Da 2,38 19 Fr 27,6n Da 2,37 20 w. lOnn; w. 13.22 22 v. 29 Da 5,21:4,13.20 24 :P 16,6 Ž 41,2 iSk 8>22| :lKr 21,29 28 :L 12,20 29 v. 22; v. 14 Da 5,21 30 Da 5,21 31 :Da 6,27 12,7; Da 3,33 32 Iz 40,17; Ž 115,3; Iz 14,27; Jb 9,12 33 Da 5,18 :2Pa 33,13 34 Ž 33,4 111,7; Da 5,20 P 29,23 Jk4,6 5. kapitola 1 ;Est 1,3 2 Da 5,23; 1,2 2Pa 36,7 4 :Sd 16,24 5 v. 24 6 :Ž 69,24 Na 2,11 7 Da 2,2 4,3; 5,16.29 :Gn 41,42 ČEP . BKR 1376 mého království mi nemohl výklad oznámit. Ty však jsi toho schopen, neboť v tobě je duch svatých bohů." 16Tu Daniel, který měl jméno Belt-šasar, zůstal skoro hodinu strnulý a jeho myšlenky ho plnily hrůzou. Král mu řekl: „Beltšasare, snu ani výkladu se nehroz." Beltšasar odpověděl: „Můj pane, kéž by sen platil tvým nepřátelům a jeho výklad tvým protivníkům. 17Strom, který jsi viděl, který rostl a sílil, až jeho výška sahala k nebi a bylo ho vidět po celé zemi, 18kte-rý měl nádherné listí a mnoho plodů, na němž byla potrava pro všechny, pod nímž bydlela polní zvěř a v jehož větvích přebývali nebeští ptáci, 19jsi ty, králi, který jsi rostl a sílil. Tvá velikost rostla, až dosáhla k nebi, tvá vladařská moc až na konec země. 20Král viděl potom posla, a to svatého, jak sestupoval z nebe a nařizoval: skácejte strom a zničte jej, avšak pařez s kořeny po-nechte v zemi sevřený obručí z železa a bronzu ve svěží zeleni pole, ať je skrápěn nebeskou rosou a ať má podíl s polní zvěří, dokud nad ním neuplyne sedm let' 21 Toto je výklad, králi: Je to rozhodnutí Nejvyššího, které dopadlo na krále, mého pána. 22Vyženou tě pryč od lidí a budeš bydlet s polní zvěří. Za pokrm ti dají rostliny jako dobytku a nechají tě skrápět nebeskou rosou. Tak nad tebou uplyne sedm let, dokud nepoznáš, že Nejvyšší má moc nad lidským královstvím a že je dává, komu chce. 23A že bylo řečeno, aby byl pařez toho stromu i s kořeny ponechán, tvé království se ti opět dostane, až poznáš, že Nebesah mají moc. 24Kéž se ti, králi, zalíbí má rada: Překonej své hříchy spravedlností a svá provinění milostí k strádajícím; snad ti bude prodloužen klid." 25To všechno dopadlo na krále Nebúkadnesara. 26Uplynulo dvanáct měsíců. Král se procházel po královském paláci v Babylónu 27 a řekl: „Zdali není veliký tento Babylón, který jsem svou mocí a silou vybudoval jako královský dům ke slávě své důstojnosti?" 28 Ještě to slovo bylo v ústech krále, když se snesl hlas z nebe: „Tobě je to řečeno, králi Nebúkadnesare: Tvé království od tebe odešlo. 29Vyženou tě pryč od lidí a budeš bydlet s polní zvěří. Dají ti za pokrm rostliny jako dobytku. Tak nad tebou uplyne sedm let, dokud nepoznáš, že Nejvyšší má moc nad lidským královstvím a že je dává, komu chce." 30V tu hodinu se to slovo na Ne-búkadnesarovi splnilo. Byl vyhnán pryč od lidí, pojídal rostliny jako dobytek, jeho tělo bylo skrápěno nebeskou rosou, až mu narostly vlasy jako peří orlům a nehty jako drápy ptákům. oznámiti, ale ty můžeš, proto že duch bohů svatých jest v tobě. 16Tedy Daniel, jemuž jméno Baltazar, předěšený stál za jednu hodinu, a myšlení jeho strašila ho. A odpověděv král, řekl: Baltazare, sen ani výklad jeho nechť nestraší tebe. Odpověděl Baltazar a řekl: Pane můj, sen tento příám ty, kteříž tě v nenávisti mají, a výklad jeho na tvé nepřátely. 17Strom ten, kterýž jsi viděl, veliký a mocný, jehož výsost dosahovala až k nebi, a kterýž patrný byl po vší zemi, 18A listí jeho pěkné, a ovoce jeho hojné, a z něhož všickni pokrm měli, pod nímž byla zvěř polní, a na ratolestech jeho bydlili ptáci nebeští, 19Ty jsi ten, ó králi, 'kterýž jsi rozšířil se a zmocnil, a velikost tvá vzrostla a vznesla se až k nebi, a panování tvé až do konce země. 20Že pak viděl král hlásného a svatého sstupujícího s nebe, kterýž řekl: Podetněte strom ten a zkazte jej, a však kmene kořenů jeho v zemi zanechejte, a v okovách železných a ocelivých ať jest na trávě polní, aby rosou nebeskou smáčín byl, a s zvěří polní díl jeho, ažby sedm let vyplnilo se při něm: 2lTenť jest výklad, ó králi, a ortel Nejvyššího, kterýž vyšel na pána mého krále. 22Nebo *zaženou tě lidé od sebe, a s zvěří polní bude bydlení tvé, a bylinu jako volům tobě jisti dá-vati budou, a rosou nebeskou smáčín budeš, až se vyplní sedm let při tobě, dokudž bys nepoznal, že panuje Nejvyšší nad královstvím lidským, a že komuž chce, dává je. 23Že pak řekli, aby zanechán byl kmen kořenů toho stromu, království tvé tobě zůstane, jakž jen poznáš, že nebesa panují. 24Protož ó králi, přijmi radu mou, a hříchy své spravedlností přetrhuj, a nepravosti své 'milostivostí k ssouženým, zdaby prodloužen byl pokoj tvůj. 25Vsecko to přišlo na krále Nabuchodonozora. 26Nebo po dokonání dvanácti měsíců, procházeje se po palácu královském v Babylone, 27Mluvil král a řekl: Zdaliž toto není ten Babylon veliký, kterýž jsem já vystavěl mocí síly své, aby byl stolicí království k ozdobě slávy mé? 28Ještě ta řeč byla v ústech krále, a aj, hlas s nebe přišel: Toběť se praví, Nabuchodonozoře králi, že království odešlo od tebe, 29Nýbrž tě lidé i z sebe vyvrhou, a s zvěří polní byd-liti budeš. Bylinu jako volům tobě jisti dávati budou, ažby sedm let vyplnilo se při tobě, dokudž bys 'nepoznal, že panuje Nejvyšší nad královstvím lidským, a že komuž chce, dává je. 30V touž hodinu řeč ta naplnila se při Nabuchodo-nozorovi. Nebo z spolku lidí vyvržen byl, a byli- 1377 DANIEL 4-5 BKR . CEP bkr nu jako vůl jedl, a rosou nebeskou tělo jeho smá- 3l„Když uplynuly ty dny, pozdvihl jsem já, Ne- 19 *k 2>3? Číno bylo, až na něm vlasy zrostly jako peří orličí, búkadnesar, své oči k nebi a rozum se mi vrá- 22 *k 5>21 til. Dobrořečil jsem Nejvyššímu a chválil jsem ^*Prísl^16'6 a velebil Věčně živého, a nehty jeho jako pazoury ptačí. 3iPři skonání pak těch dnů já Nabuchodonozor pozdvihl jsem očí svých k nebi, a rozum můj ke mně se zase navrátil. I dobrořečil jsem Nejvyššímu, a živého na věky chválil jsem a oslavoval; nebo *panování jeho jest panování věčné, a království jeho od národu do pronárodu. 32A *všickni obyvatelé země jako za nic počteni jsou, a podlé vůle své činí mezi vojskem nebeským i obyvateli země, aniž jest kdo, ješto by mu přes ruku dáti mohl, a říci jemu: Co to děláš? 33 Téhož času rozum můj navrátil se ke mně, a k slá- neboť jeho vladařská moc je věčná, jeho království po všechna pokolení. 32Všichni obyvatelé země jsou považováni za nic. 29 *k. 5,21. 31 *k. 7,14. 32 *lzai. 40,17. 34 *ŽaIm 111,7. ŤDan. 5,20. Luk. 1,52. Kapitola 5. Podle své vůle nakládá s nebeským vojskem 2 n Král. 25,15. i s obyvateli země. Není, kdo by mohl zabraňovat jeho ruce a ptát se ho: ,Co to děláš?' 33Tou dobou se mi vrátil rozum a ke slávě vě království mého ozdoba má, i důstojnost má navrátila se ke mně; nadto i hejtmane moji a kní- mého království mi opět byla vrácena má dů- žata má hledali mne, a zmocněn jsem v království stojnost a lesk. Moje královská rada a hodnos- svém, a velebnost větší jest mi přidána. táři mě vyhledali, opět jsem byl dosazen do 34Nyní tedy já Nabuchodonozor chválím, vyvyšuji svého království a byla mi přidána mimořádná a oslavuji krále nebeského, jehož *všickni skutko- velikost. 34Nyní tedy já, Nebúkadnesar, chvá- vé jsou pravda, a stezky jeho soud, ta kterýž cho- lim, vyvyšuji a velebím Krále nebes. Všechno dící v pýše může snižovati. jeho dílo je pravda, jeho cesty právo. Ty, kteří si vedou pyšně, má moc ponížit." KAPITOLA 5. Balsazar s svými hodovníky z nádob Božího chrámu pil, 5. pročež pomsta psaním ruky i výkladem Danielovým osvedčená na něj dokročila. 1 Balsazar král učinil hody veliké tisíci knížatům svým, a před nimi víno pil. 2 A když pil víno Balsazar, rozkázal přinésti nádobí zlaté a stříbrné, kteréž vynesl *Nabuchodonozor otec jeho z chrámu Jeruzalémského, aby z něho pili král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho. 31 přineseno jest nádobí zlaté, kteréž vynesli z chrámu domu Božího, kterýž byl v Jeruzalémě, a pili z něho král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho. 4Pili víno, a chválili bohy zlaté a stříbrné, měděné, železné, dřevěné a kamenné. 5V touž hodinu vyšli prstové ruky lidské, a psali naproti svícnu na stěně paláce královského, a král hleděl na částky ruky, kteráž psala. 6Tedy jasnost královská změnila se, a myšlení je- 1 ho zkormoutila ho, a pasové bedr jeho rozpásali se, i kolena jeho jedno o druhé se tlouklo. 7 A zkřikl král ze vší síly, aby přivedeni *byli hvězdáři, Kaldejští a hadači. / mluvil král a řekl mudrcům Babylonským: Kdokoli přečte psáni toto, a výklad jeho mi oznámí, šarlatem odín bude, a řetěz zlatý na hrdlo jeho, a třetím v království po mně bude. Píšící ruka Belšasarovi, který se při hodokvasu rouhá, zvěstuje Bůh zánik jeho říše. 51 Král Belšasar vystrojil velikou hostinu svým tisíci hodnostářům a před těmito tisíci pil víno. 2při popíjení vína poručil Belšasar přinést zlaté a stříbrné nádoby, které odnesl Nebúkadnesar, jeho otec, z jeruzalémského chrámu, aby z nich pili král i jeho hodnostáři, jeho ženy i ženiny. 3Hned tedy přinesli zlaté nádoby odnesené z chrámu, to je z Božího domu v Jeruzalémě, a pili z nich král i jeho hodnostáři, jeho ženy i ženiny. 4Pili víno a chválili bohy zlaté a stříbrné, bronzové, železné, dřevěné a kamenné. 5V tu hodinu se ukázaly prsty lidské ruky a něco psaly na omítku zdi královského paláce naproti svícnu. Král viděl zápěstí ruky, která psala. 6Tu se barva králova obličeje změnila a myšlenky ho naplnily hrůzou, poklesl v kyčlích a kolena mu tioukla o sebe.7Král mocně zvolal, aby přivedli zaklínače, hvězdo-pravce a planetáře. Babylónským mudrcům král řekl: „Kdokoli přečte toto písmo a sdělí mi výklad, bude oblečen do purpuru, na krk mu bude dán zlatý řetěz a bude mít v království moc jako třetí po mně." 2 Par. 36,7. 7 ^lc. 4j3. h Opis pro Boha, sr L 15,21 aj. DANIEL 5 Cep 8 :Da 2,27n 10 Da 2,4 3,9 11 Da 4,5.6.15 5,14; 2,48 12 Da 1,7 13 Da 2,25 6,14; 1,3 15 v. 7 16 v. 12; Da 2,26; 5,7 17:2Kr5,16 18 :Da 2,37 4,19 19 Da 3,4 20 Da 4,27n :Ez 31,10; Da 2,21 21Da4,22.29n 23 w. 3n 24 v. 5 27 :Jb 31,6 Ž 62,10 29 w. 7.16; :Gn 41,42n 6. kapitola 2 :Est 1,1 4 :Da 5,12; :Gn 41,41 Est 10,3 5 :Kaz 4,4; Ž 94,21 čep . bkr 1378 ^Všichni královští mudrci tedy vstoupili, ale nebyli schopni písmo přečíst a oznámit králi výklad. 9Král Belšasar byl pln hrůzy a barva jeho obličeje se změnila. I hodnostáři byli zmateni. lOPo slovech krále a hodnostářů vešla do domu, kde hodovali, královna a řekla: „Králi, navěky buď živ! Nechť tě tvé myšlenky neplní hrôzou a barva tvého obličeje ať se nemění. UJe ve tvém království muž, v němž je duch svatých bohů. Za dnů tvého otce bylo shledáno, že je osvícený a zběhlý v moudrosti, která je jako moudrost bohů. Král Nebúkadnesar, tvůj otec, ho ustanovil nej vyšší m z věštců, zaklínačů, hvězdopravců a planetám, ano, tvůj otec, králi, 12neboť bylo shledáno, že Daniel, jemuž král dal jméno Beltšasar, má mimořádného ducha a poznání a že je zběhlý ve vykládání snů, řešení záhad a vysvětlování věcí nesnadných. Nechť je Daniel nyní zavolán a sdělí výklad." l3Daniel byl hned přiveden ke králi. Král se Daniela otázal: „Ty jsi Daniel z judských přesídlenců, kterého přivedl král, můj otec, z Judska? 14Slyšel jsem o tobě, že je v tobě duch bohů a že bylo shledáno, že jsi osvícený a zběhlý v mimořádné moudrosti. 15 Byli ke mně přivedeni mudrci, zaklínači, aby mi přečetli toto písmo a oznámili mi jeho výklad, ale nejsou schopni výklad té věci sdělit. 160 tobě jsem slyšel, že dokážeš podat výklad a vysvětlit nesnadné. Nyní tedy, doká-žeš-li to písmo přečíst a výklad mi oznámit, budeš oblečen do purpuru, na krk ti bude dán zlatý řetěz a budeš mít v království moc jako třetí." 17Daniel na to králi odpověděl: „Své dary si ponech a své odměny dej jinému. To písmo však králi přečtu a výklad mu oznámím. 18Slyš, králi! Bůh nejvyšsí dal Nebúkadnesarovi, tvému otci, království a velikost, slávu a důstojnost. 19Pro velikost, kterou mu dal, se před ním třásli všichni lidé různých národností a jazyků a obávali se ho. Koho chtěl, zabil, koho chtěl, nechal žít, koho chtěl, povýšil, koho chtěl, ponížil. 20Když se jeho srdce povýšilo a jeho duch se stal náramné zpupný, byl svržeirze svého královského stolce a jeho sláva mu byla odňata. 21 Byl vyhnán pryč od lidí, jeho srdce se stalo podobné zvířecímu, bydlel s divokými osly, za pokrm mu dávali rostliny jako dobytku a jeho tělo bylo skrápěno nebeskou rosou, dokud nepoznal, že Bůh nejvyšsí má moc nad lidským královstvím a že nad ním ustanovuje, koho chce. 22Ani ty, jeho synu Belšasare, jsi neponížil své srdce, ačkoli jsi o tom všem věděl, 23ale povýšil ses nad Pána nebes. Přinesli před tebe nádoby z jeho domu a pil jsi z nich víno ty i tvoji hodnostáři, 81 předstoupili všickni mudrci královští, ale nemohli písma toho čisti, ani výkladu oznámiti králi. 9Pročež král Balsazar velmi předěšen byl, a jasnost jeho změnila se na něm, ano i knížata jeho zkormouceni byli. l°Královna pak, příčinou té věci královské a knížat jeho, do domu těch hodů vešla, a promluvivši královna, řekla: Králi, *na věky živ buď. Nechť tě neděsí myšlení tvá, a jasnost tvá nechť se nemění. 11 Jest muž v království tvém, v němž jest *duch bohů svatých, v kterémž za dnů otce tvého osvícení, rozumnost a moudrost, jako moudrost bohů, nalezena, jehož král Nabuchodonozor otec tvůj knížetem mudrců, hvězdářů, Kaldejských a hadačů ustanovil, otec tvůj, ó králi, 12Proto že duch znamenitý, i umění a rozumnost vykládání snů a oznámení pohádek, i rozvázání věcí nesnadných nalezeno při Danielovi, jemuž král jméno dal Baltazar. Nechať nyní zavolán jest Daniel, a oznámiť výklad ten. l3Tedy přiveden jest Daniel před krále. / mluvil král a řekl Danielovi: Ty-li jsi ten Daniel, jeden z synů zajatých Judských, kteréhož přivedl král otec můj z Judstva? 14Slyšel jsem zajisté o tobě, že duch bohů svatých jest v tobě, a osvícení i rozumnost a moudrost znamenitá nalezena jest v tobě. 15 A nyní přivedeni jsou přede mne mudrci a hvězdáři, aby mi písmo toto přečtli, a výklad jeho oznámili, a však nemohli výkladu věci té oznámiti. I6já pak slyšel jsem o tobě, že můžeš to, což jest nesrozumitelného, vykládati, a což nesnadného, rozvázati. Protož nyní, budeš-li moci písmo to přečisti, a výklad jeho mně oznámiti, v šarlat oblečen budeš, a řetěz zlatý na hrdlo tvé, a třetím v království po mně budeš. l7Tedy odpověděl Daniel a řekl před králem: Daro-vé tvoji nechť zůstávají tobě, a odplatu svou dej jinému, a však písmo přečtu králi, a výklad oznámím jemu. l8Ty králi, slyš: Bůh nejvyšsí královstvím a důstojností i slávou a okrasou obdařil *Nabuchodonoz-ora otce tvého, 19A pro důstojnost, kterouž ho obdařil, všickni lidé, národové a jazykové třásli a báli se před ním. Kohokoli chtěl, zabil, a kterékoli chtěl, bil, kteréž chtěl, povyšoval, a kteréž chtěl, ponižoval. 20Když se pak bylo *pozdvihio srdce jeho, a duch jeho zmocnil se v pýše, ssazen byl z stolice království svého, a slávu odjali od něho. 21Ano i z *spolku synů lidských vyvržen byl, a srdce jeho zvířecímu podobné učiněno bylo, a s divokými osly bylo bydlení jeho. Bylinu jako volům 1379 bkr . Cep DANIEL 5-6 bkr 20 *k. 4,27 násl. 21 *k. 4,11.30. 29*1 Moji 41,43. dávali jemu jisti, a rosou nebeskou tělo jeho smá- tvé ženy i ženiny, a chválil jsi bohy stříbrné a zla- 10 *k 2& Číno bylo, dokudž nepoznal, že panuje Bůh nej- té, bronzové, železné, dřevěné a kamenné, kteří 11 *k 45615 vyšší nad královstvím lidským, a že kohož chce, nic nevidí, neslyší ani nevědí. Boha, v jehož rukou 18 *k-2,37; 419 ustanovuj e nad ním. je tvůj dech a všechny tvé cesty, jsi však nevelebil. 22Ty také, synu jeho Balsazaře, neponížil jsi srdce 24Proto bylo od něho posláno zápěstí ruky a na- svého, ačkolis o tom o všem věděl. psáno toto písmo. 25Toto pak je písmo, které bylo 23Ale pozdvihls se proti Pánu nebes; nebo nádobí napsáno: ,Mené, mené, tekel ú-parsíniť. 26Toto je Kapitola 6. domu jeho přinesli před tebe, a ty i knížata tvá, výklad těch slov: Mené - Bůh sečetl tvé králová- 4 *žalm 94'21 ženy tvé i ženiny tvé pili jste víno z něho. Nadto ní a ukončil je. 27Tekel - byl jsi zvážen na vahách bohy stříbrné a zlaté, měděné, železné, dřevěné a shledán lehký. 28peres - tvé království bylo roz- a kamenné, kteříž nevidí, ani slyší, aniž co vědí, lomeno a dáno Médům a Peršanům." 29Belšasar chválil jsi, Boha pak, v jehož ruce jest dýchání tvé hned poručil, aby Daniela oblékli do purpuru, na i všecky cesty tvé, neoslavoval jsi. krk mu dali zlatý řetěz a rozhlásili o něm, že má 24Protož nyní od něho poslána jest částka ruky té- v království moc jako třetí. 30/eíře té noci byl kal- to, a písmo to napsáno jest. dejský král Belšasar zabit. 25A totoť jest písmo napsané: Mene, mene, tekel, ufarsin, totiž: Zčetl jsem, zčetl, zvážil a rozděluji. 26Tento pak jest výklad slov: Mene, zčetl Bůh krá- Daniel ve lví jámě lovství tvé, a k konci je přivedl. Daniel osočený královskými rádci je vhozen 27Tekei, zvážen jsi na váze, a nalezen jsi lehký. do lví jámy, ale lvi mu neublíží Na rozkaz 28 Pereš, rozděleno jest království tvé, a dáno jest krále je z jámy vytažen. Médským a Perským. 29Tedy z rozkazu Balsazarova oblékli Daniele v šar- £1 1 [5,31]Darjaveš> médský se ujal království lat, a řetěz zlatý dali na hrdlo jeho, a *rozhlašovali \3 ve věku šedesáti dvou let. o něm, že má býti pánem třetím v království. 2[6,l]Darjavešovi se zalíbilo ustanovit nad 30V touž noc zabit jest Balsazar král Kaldejský. královstvím sto dvacet satrapů, aby byli po ce- 3lDarius pak Médský ujal království v letech okolo lém království. 3[2]Nad nimi byli tři říšští vlád- šedesáti a dvou. cové, z nichž jedním byl Daniel. Těm podávali satrapové hlášení, aby se tím král nemusel obtě- žovatk. 4[3]Daniel pak vynikal nad říšské vlád- KAPITOLA 6. ce i satrapy, neboť v něm byl mimořádný duch. n. , - 4. t\ > * • Král ho zamýšlel ustanovit nad celým králov-Prednost Danielova mezi regentyDanovými, —^ t j ' J a ni j * ;0 ^ * ' stvim. 514J Tuše nssti vládcove a satrapové sna-4. úkladov e mích proti nemu. 12. Osočeni, v.,. . ^ . i , , . , ,r, , , , ,£ . j \ , ni . , , žili nalézt proti Danielovi záminku ohledne jelo, mezi lvy uvrženi, 21. t vysvobozeni. J / 1 f | i v/J , • 1 ■ 1/ a, ,'rJ «; j, . * ? ' ' or n / ho správy království, ale zadnou záminku ani zle 24. Uredmku od lvu roztrhaní. 25. Rozkaz • * * * \* u^iv p, .o v. v , . , „ , jednaní nalézt nemohli, nebot byl věrny. Zad- Dariuv o cmem pocty pravému Bohu. } „ , ^ . ,,. \ , , { [, , r J r nou nedbalost ani zle jednaní na nem neshledali. 1 Líbilo se pak Dariovi, aby ustanovil nad králov- 6[5] Proto si ti muži řekli: „Nenajdeme proti Da- stvím úředníků sto a dvadceti, kteříž by byli po nielovi žádnou záminku, ledaže bychom našli všem království. proti němu něco, co se týče zákona jeho Boha." 2Nad těmi pak hejtmany tři, z nichžto Daniel přední byl, kterýmž by úředníci onino vydávali počet, aby se králi škoda nedála. 3Tedy Daniel převyšoval ty hejtmany a úřední- _ ky, proto že duch znamenitější v něm byl. Pročež 1 Text je možno chápat i jako výčet peněžitých jedno-král myslil ustanoviti jej nade vším královstvím. tek: mina - šekel - půlšekel. Podle výkladu však me- 4Tedy *hejtmané a úředníci hledali příčiny proti né = sečteno, tekel = zváženo, pereš = rozděleno. Ve Danielovi s strany království, a však žádné příči- . výrazu/ wies navíc zaznívá i narážka na Peršany. ny ani vady nemohli najiti; nebo věrný byl, aniž 1 Je t0 posíava hístorickv ^d(jložená. Proto ponechá- . , , íl i i/i v. y ' 1 varne znení imena v arameiske podobe místo obvyk" jaky omyl neb vada nalézala se pri nem. i, j u • i' ri * • i • 1 „ 7 y. , ¥ , , "ľ j ť ' le podoby recke D areios, jak jsou označeni nekten 5Protoz muzi ti řekli: Nenajdeme proti Danielo- králové perští 0 zničení Babylónu Médy však hovoří vi tomuto žádné příčiny, jediné leč bychom našli i \z 13,17 a Jr 51,11. něco proti němu s strany zákona Boha jeho. k Jiní: neměl škodu. DANIEL 6 čep 7 Da 3,9 5,10 6,22 9 w. 13.16 Est 1,19 :Est 8,8 13 :Da 3,8; 6,9.16 Est 1,19 :Est 8,8 14 Da 1,6 2,25 5,13 15 :Mk 6,26 17 PI 3,53 18 :Mt 27,66 22 v. 7 23 :Da 3,28; Žd 11,34 :Ž 22,22 24 Da 3,26n 26 Da 3,4 27 Da 4,31 29 Da 1,21 :Ezd l.ln 7. kapitola 1 :Da 5,1 2 :Ez 37,9 Z)7,l 3v.l7 ČEP . BKR 1380 7 [6] Říšští vládcové a satrapové se shlukli ke králi a naléhali na něj: „Králi Darjaveši, navěky buď živ! 8 [7] Všichni královští vládci, zemští správcové a satrapové, královská rada a místodr-žitelé se uradili, abys královským výnosem potvrdil zákaz: Každý, kdo by se v údobí třiceti dnů obracel v modlitbě na kteréhokoli boha nebo člověka kromě na tebe, králi, ať je vhozen do lví jámy. 9[8]Nyní, králi, vydej zákaz a podepiš připiš, který by podle nezrušitelného zákona Médů a Peršanů nesměl být změněn." 10[9]Král Darja-veš tedy podepsal prípis a zákaz. H[10] Když se Daniel dověděl, že byl podepsán připiš, vešel do svého domu, kde měl v horním pokoji otevřená okna směrem k Jeruzalému. Třikrát za den klekal na kolena, modlil se a vzdával čest svému Bohu, jako to činíval dříve. 12 [11] Tu se ti muži shlukli a přistihli Daniela, jak se modlí a prosí svého Boha o milost. 13[12] Hned šli ke králi a dovolávali se královského zákazu: „Zdali jsi nepodepsal zákaz, že každý člověk, který by se v údobí třiceti dnů modlil ke kterémukoli bohu nebo člověku kromě k tobě, králi, bude vhozen do lví jámy?" Král odpověděl: „To slovo platí podle nezrušitelného zákona Médů a Peršanů" l4[13]Na to králi řekli: „Daniel z judských přesídlenců, králi, na tebe a zákaz, který jsi podepsal, nedbá. Třikrát za den se modlí svou modlitbu." 15[l4]Když král slyšel takovou řeč, byl velmi znechucen. Usilovně přemýšlel, jak by Daniela vysvobodil. Namáhal se až do západu slunce, jak by ho vyprostil. 16[15] Ti muži se však shlukli ke králi a naléhali na něj: „Věz, králi, podle zákona Médů a Peršanů žádný zákaz ani výnos, který král vydá, nesmí být změněn." 17[16]Král tedy poručil, aby přivedli Daniela a vhodili ho do jámy, v níž byli lvi. Danielovi řekl: „Kéž tě tvůj Bůh, kterého stále uctíváš, vysvobodí." 18[17]Donesli jeden kámen a položili jej na otvor jámy. Král jej zapečetil pečetním prstenem svým a pečetními prsteny svých hodnostářů, aby se v Danielově záležitosti nedalo nic změnit. I9[18]pak se král odebral do svého paláce a ulehl, aniž co pojedl. Nedopřál si žádné obveselení1 a spánek se mu vyhýbal. 20[19]jak se začalo rozednívat, hned za úsvitu, král vstal a chvatně odešel k jámě, kde byli lvi. 21[20]Když přišel k jámě, zarmouceným hlasem zavolal na Daniela. Řekl Danielovi: „Danieli, služebníku Boha živého, dokázal tě Bůh, kterého stále uctíváš, zachránit před lvy?" 22 [21] Tu Daniel promluvil ke králi: „Králi, navěky buď živ! 23 [22] Můj Bůh poslal svého anděla a zavřel ústa 6Tedy *hejtmané a úředníci ti shromáždivše se k králi, takto mluvili k němu: Darie králi, na věky buď živ. 7Uradili se všickni hejtmane království, vývodové, úředníci, správcové a vůdcové, abys ustanovil nařízení královské, a utvrdil zápověd: Kdož by koli vložil žádost na kteréhokoli boha neb člověka do třidcíti dnů, kromě na tebe, králi, aby uvržen byl do jámy Ivové. 8Nyní tedy, ó králi, potvrď zápovědi této, a vydej mandát, kterýž by nemohl změněn býti podlé práva Médského a Perského, kteréž jest nepro-měnitelné. 9 Pročež král Darius vydal mandát a zápověd. lODaniel pak, když se dověděl, že jest vydán mandát, všel do domu svého, kdež otevřená byla okna v pokoji jeho proti Jeruzalému, a třikrát za den klekal na kolena svá, a modlíval se a vyznával se Bohu svému, tak jakož prvé to činíval. UTedy muži ti shromáždivše se a nalezše Daniele, an se modlí a pokorně prosí Boha svého, 12Tedy přistoupili a mluvili k králi o zápovědi královské: *Zdaliž jsi nevydal mandátu, aby každý člověk, kdož by koli něčeho žádal od kterého boha neb člověka až do třidcíti dnů, kromě od tebe, králi, uvržen byl do jámy lvové? Odpověděv král, řekl: Pravéť jest slovo to, podlé práva Médského a Perského, kteréž jest neproměnitelné. l3Tedy odpovídajíce, řekli králi: Daniel ten, *kte-rýž jest z zajatých synů Judských, nechtěl dbáti na tvé, ó králi, nařízení, ani na mandát tvůj, kterýž jsi vydal, ale třikrát za den modlívá se modlitbou svou. 14-Tedy král, jakž uslyšel tu řeč, velmi se zarmoutil nad tím, a uložil král v mysli své vysvoboditi Daniele, a až do západu slunce usiloval ho vytrhnouti. 15Ale muži ti shromáždivše se k králi, mluvili jemu: Věz, králi, že jest takové právo u Médských a Perských, aby každá výpověď a nařízení, kteréž by král ustanovil, neproměnitelné bylo. 161 řekl král, aby přivedli Daniele, a uvrhli jej do jámy lvové. Mluvil pak král a řekl Danielovi: Bůh tvůj, kterémuž sloužíš ustavičně, on vysvobodí tebe. 17A přinesen jest *kámen jeden, a položen na díru té jámy, a zapečetil ji král prstenem svým a prsteny knížat svých, aby nebyl změněn ortel při Danielovi. 181 odšel král na palác svůj, a šel ležeti, nic nejeda, a ničímž se obveseliti nedal, tak že i sen jeho vzdálen byl od něho. l9Tedy král hned ráno vstav na úsvitě, s chvátáním šel k jámě lvové. 1381 DANIEL 6-7 BKR . ČEP - 17 •Mat. 27,60.66. bkr 20A jakž se priblížil k jámě, hlasem žalostným zavolal lvům, takže mi neublížili. Vždyť jsem byl před 6 *k 3#510 na Daniele, a promluviv král, řekl Danielovi: Dani- ním shledán čistý a ani proti tobě, králi, jsem se 12 *k 310 eli, služebnice Boha živého, Bůh tvůj, kterémuž ty ničeho zlého nedopustil." 24[23]Král tím byl veli- n_ *k 5< 13 sloužíš ustavičně, mohl-liž tě vysvoboditi od lvů? ce potěšen a poručil, aby Daniela vytáhli z jámy. 2lTedy Daniel mluvil s králem, řka: Králi, na věky Daniel byl tedy z jámy vytažen a nebyla na něm 22 *žid 11,33 buď živ. shledána žádná úhona, protože věřil ve svého Bo- 28 *k. 1,21. 22Bůh můj poslal anděla svého, kterýž *zavřel ús- ha. 25[24]Král pak poručil, aby přivedli ty muže, ta lvů, aby mi neuškodili; nebo před ním nevina kteří Daniela udali, a hodili je do lví jámy i s je- nalezena jest při mně, nýbrž ani proti tobě, králi, jich syny a ženami. Ještě nedopadli na dno jámy, nic zlého jsem neučinil. už se jich lvi zmocnili a rozdrtili jim všechny kos- 23Tedy král velmi se z toho zradoval, a rozkázal Da- ti. 26[25]Tehdy král Darjaveš napsal všem lidem niele vytáhnout] z jámy. I vytažen byl Daniel z já- různých národností a jazyků, bydlícím po ce-my, a žádného úrazu není nalezeno na něm; nebo lé zemi: „Rozhojněn buď váš pokoj! 27[26] Vydáveni v B oha svého. vám rozkaz, aby se v celé mé královské říši všichni 24/ rozkázal král, aby přivedeni byli muži ti, kteříž třásli před Danielovým Bohem a obávali se ho, osočili Daniele, a uvrženi jsou do jámy lvové, oni i synové jejich i ženy jejich, a prvé než dopadli neboť on je Bůh živý dna té jámy, zmocnili se jich lvové, a všecky kosti a zůstává navěky, jejich zetřeli. jeho království nebude zničeno 25Tedy Darius král napsal všechněm lidem, náro- a jeho vladařská moc bude až do konce, dům a jazykům, kteříž bydlili po vší zemi: Pokoj 28[27]Vysvobozuje a vytrhuje, váš rozmnožen buď. činí znamení a divy na nebi i na zemi. 260de mne vyšlo nařízení toto, aby na všem panství On vysvobodil Daniela království mého třásli a báli se před Bohem Da- ze lvích spárů." nielovým; nebo on jest Bůh živý a zůstávající na věky, a království jeho nebude zrušeno, ani pano- 29 [28]Danielovi se pak dobře dařilo v království vání jeho až do konce. Darjavešově i v království Kýra Perského. 27 Vysvobozuj e a vytrhuje, a činí znamení a divy na nebi i na zemi, kterýž vysvobodil Daniele z moci lvů. vidění posledních věcí 28Danielovi *pak šťastně se vedlo v království Dario- čtyři zvířata a Syn člověka vu, a v království Cýra Perského. . , ,x * , , v , . 1 Daniel vidi ve snu ctyn šelmy, které představuji u a DiTni a 7 čtyři říše. Budou přemoženy Věkovitým a Synem človeka a vláda bude predaná Zjevení Danielovi ve snách čtyř monarchií, svatým Nejvyššího. 4. Kaldejské, 5. Perské, 6. Řecké 7. a Římské, 13. též i Syna Božího a véčného království jeho. 7 1V prvním roce vlády Belšasara, krále ba- / bylónského, viděl Daniel sen, vidění mu ILéta prvního Balsazara krále Babylonského Da- prošla hlavou na jeho lůžku. Hned tedy v hlav- niel měl sen a vidění svá na ložci svém, i napsal nich rysech ten sen popsal. 2Daniel řekl: „Viděl ten sen krátkými slovy, jsem v nočním vidění, hle, čtyři nebeské větry 2Mluvil Daniel a řekl: Viděl jsem u vidění svém rozbouřily Velké moře. 3A z moře vystoupila v noci, a aj, čtyři větrové nebeští bojovali na moři čtyři veliká zvířata"1, odlišná jedno od druhé- velikém. ho. 4První bylo jako lev a mělo orlí křídla. Viděl 3A čtyři šelmy veliké vystupovaly z moře, jedna od jsem, že mu byla křídla oškubána, bylo pozved- druhé rozdílná. nuto od země a postaveno na nohy jako člověk 4První podobná lvu, a křídla orličí měla. Hleděl a dáno mu lidské srdce. 5Hle, další zvíře, dru- jsem, až vytrhána byla křídla její, jimiž se vzná- hé, se podobalo medvědu. Bylo postaveno tváří šela od země, tak že na nohách jako člověk stati k jedné straně. Mělo v tlamě mezi zuby tři žebra musila, a srdce lidské dáno jest jí. a bylo mu řečeno: ,Vstaň a hojně se nažer masa!' 5A aj, jiná šelma druhá podobná nedvědu, kteráž__ panství jedno vyzdvihla, a tři žebra v ústech je- 1 Text nejasný; různé pk myslí na jídlo nebo hudebníky jích, mezi zuby jejími, a tak mluveno bylo k ní: či tanečnice. Vstaň, nažer se hojně masa. mZvířata tu jsou symboly čtyř království uvedených v k. 2. DANIEL 7 čep 7 w. 19.23 :Zj 13,1 8 Zj 13,5n 9 :Zj 4,2; Zj 1,14 10 :Zj5,ll; Da 7,26; Zj 20,12 11 :Zj 19,20 13 Zj 1,13 14,14 :Mt 16,27 25,31 14 Da 3,4; :lz 9,6; Ž 145,13 :L 1,33 Zj 11,15 18 w. 22,27 :Mt 25,34 Zj 20,4 25 Da 8,24n Zj 13,6; ::Da 2,21; Da 12,7 28 :Da 8,27 10,8:5,6; L 2,19.51 8. kapitola 1 Da 5,1; 7,1 2:Neh 1,1; Da 8,16 ČEP . BKR 1382 6Potom jsem viděl, hle, další zvíře bylo jako levhart a mělo na hřbetě čtyři ptačí křídla. Bylo to zvíře čtyřhlavé a byla mu dána vladařská moc. 7 Potom jsem v nočním vidění viděl, hle, čtvrté zvíře, strašné, příšerné a mimořádně mocné. Mělo veliké železné zuby, žralo a drtilo a zbytek rozšlapávalo svýma nohama. Bylo odlišné ode všech předešlých zvířat a mělo deset rohůn. 8Prohlížel jsem rohy, a hle, vyrostl mezi nimi další malý roh° a tři z dřívějších rohů byly před ním vyvráceny. Hle, na tom rohu byly oči jako oči lidské a ústa, která mluvila troufale. 9Viděl jsem, že byly postaveny stolce a že usedl Věkovitým Jeho oblek byl bílý jako sníh, vlasy jeho hlavy jako čistá vlna, jeho stolec - plameny ohně, jeho kola - hořící oheň. lOŘeka ohnivá proudila a vycházela od něho, tisíce tisíců sloužily jemu a desetitisíce desetitisíců stály před ním. Zasedl soud a byly otevřeny knihy. 11 Tu jsem viděl, že pro ta troufalá slova, která roh mluvil, viděl jsem, že to zvíře bylo zabito, jeho tělo zničeno a dáno k spálení ohněm. 12Zbylým zvířatům odňali jejich vladařskou moc a byl jim ponechán život do určité doby a času. 13Viděl jsem v nočním vidění, hle, s nebeskými oblaky přicházel jakoby Syn člověka; došel až k Věkovitému, přivedli ho k němu. 14A byla mu dána vladařská moc, sláva a království, aby ho uctívali všichni lidé různých národností a jazyků. Jeho vladařská moc je moc věčná, která nepomine, a jeho království nebude zničeno." 15Můj duch, můj, Danielův, byl uvnitř své schránky zmatený a vidění, která mi prošla hlavou, mě naplnila hrůzou. 16Přistoupil jsem k jednomu z těch, kteří tam stáli, a prosil jsem ho o hodnověrný výklad toho všeho. Řekl mi to a oznámil mi výklad té věci: 17„Ta čtyři veliká zvířata, to čtyři králové povstanou v zemi. 18Ale království se ujmou svatí Nej vyššího a budou 6 Potom jsem viděl, a aj, jiná podobná pardovi, kteráž měla čtyři křídla ptačí na hřbetě svém, a čtyř-hlavá byla šelma ta, jíž moc dána byla. 7Potom viděl jsem u viděních nočních, a aj, šelma čtvrtá strašlivá a hrozná a velmi silná, mající zuby železné veliké, kteráž zžírala a potírala, ostatek pak nohama svýma pošlapávala; a ta byla rozdílná ode všech šelm, kteréž byly před ní, a měla rohů deset. SPilně jsem šetřil těch rohů, a hle, roh poslední malý vyrostal mezi nimi, a tři z těch rohů prvních vyvráceni jsou před ním; a aj, oči podobné očím lidským v rohu tom, a ústa mluvící pyšně. 9Hleděl jsem, až trůnové ti svrženi byli, a Starý dnů posadil se, jehož roucho jako sníh bílé, a vlasové hlavy jeho jako vlna čistá, trůn jako jiskry ohně, kola jeho jako oheň hořící. lOPotok ohnivý tekl a vycházel od něho, "tisícové tisíců sloužili jemu, a desetkrát tisíckrát sto tisíců stálo před ním; soud zasedl, a knihy otevříny byly. 11 Patřil jsem tehdáž, hned jakž se začal zvuk té řeči pyšné, kterouž roh mluvil; patřil jsem, dokudž ta šelma nebyla zabita, a vyhlazeno tělo její, a dáno k spálení ohni. 12 A i ostatkům šelm odjali panství; nebo *dlouhost života jim odměřena byla až do času, a to uloženého času. 13Viděl jsem u vidění nočním, a aj, s oblaky nebeskými podobný Synu člověka přicházel; potom až k Starému dnů přišel, a před něj postaven byl, 141 dáno jest jemu panství a sláva i království, aby všickni lidé, národové a jazykové sloužili jemu; jehož panství jest *panství věčné, kteréž nepomíjí, a království jeho, kteréž se neruší. 15/ zhrozil se duch můj ve mně Danielovi u prostřed těla, a vidění má předěsila mne. 16Tedy přistoupil jsem k jednomu z přístojících, a ptal jsem se ho na jistotu vší té věci. I pověděl mi, a výklad řečí mi oznámil: 17Ty šelmy veliké, kteréž jsou čtyry, jsou čtyři králové, kteříž povstanou z země, 18A ujmou království svatých výsostí, kteříž obdrže-ti mají království až na věky, a až na věky věků. 19Tedy žádostiv jsem byl zprávy *o šelmě čtvrté, kteráž rozdílná byla ode všech jiných, hrozná velmi; zubové její železní, a pazoury její ocelivé, kteráž zžírala, potírala, ostatek pak nohama svýma pošlapávala. 20Tolikéž o rozích desíti, kteříž byli na hlavě její, a o posledním, kterýž vyrostl, a před ním spadli tři; o tom rohu, pravím, kterýž měl oči a ústa mluvící pyšně, a byl na pohledění větší než jiní. 21 Viděl jsem, *an roh ten válku vedl s svatými, a přemáhal je, 1383 bkr * Cep DANIEL 7-8 19 *v. 7. 27 *v. 14. Luk. 1,33. bkr 22Až přišel Starý dnů, a oddán jest soud svatým vý- mít království v držení až na věky, totiž až na vě- Kapitola 7. sostí, a čas přišel, aby to království svatí obdrželi, ky věků." l^Chtěl jsem mít jistotu o tom čtvrtém 10 *zíev-511 23Řekl takto: Šelma čtvrtá znamená království čtvr- zvířeti, které bylo odlišné ode všech ostatních 12 *k 2,21 té na zemi, kteréž rozdílné bude ode všech krá- a bylo mimořádně strašné: mělo železné zuby, |Luk 1,33 lovství, a zžíře všecku zemi, a zmlátí ji a potře ji. bronzové drápy, žralo a drtilo a zbytek rozšla- 24Rohů pak *deset znamená, ze z království to- pávalo svýma nohama, 20i o deseti rozích, kte- 2i *zjev. n,7; ho deset králů povstane, a poslední povstane po ré mělo na hlavě, a o dalším, který vyrostl a před w nich, kterýž bude rozdílný od prvních, a poníží nímž tři spadly, totiž o tom rohu, který měl oči 24 *ziev 1712 tří králů. a ústa mluvící troufale a jevil se větší než ostatní. 25 *Zjev 13,6 25A slova *proti Nej vyššímu mluviti bude, a svaté 21 Viděl jsem, že ten roh vedl válku proti svatým výsostí potře; nadto pomýšleti bude, aby promě- a přemáhal je, 22až přišel Věkovitý a soud byl nil časy i práva, když vydáni budou v ruku jeho, předán svatým Nejvyššího; nadešla doba a krá- až do času a časů, i do částky časů. lovství dostali do držení svatí. 23Řekl toto: 26V tom bude soud osazen, a panství jeho odejmou, vyplení a vyhladí je docela. „Čtvrté zvíře - 27Království pak i panství, a důstojnost královská na zemi bude čtvrté království, pode vším nebem dána bude lidu svatých výsostí; to se bude ode všech království lišit; jehož království bude království *věčné, a všickni pozře celou zemi, páni jemu sloužiti a jeho poslouchati budou. podupe ji a rozdrtí. 28Až potud konec té řeči. Mne pak Daniele myšlení 24 A deset rohů - má velice zkormoutila, a krása má proměnila se při z toho království povstane deset králů. mně, slovo však toto v srdci svém zachoval jsem. Po nich povstane jiný, ten se bude od předchozích lišit a sesadí tři krále. 25Bude mluvit proti Nejvyššímu a bude hubit svaté Nejvyššího. Bude se snažit změnit doby* a zákon. Svatí budou vydáni do jeho rukou až do času a časůr a poloviny času, 26 avšak zasedne soud a vladařskou moc mu KAPITOLA 8. odejmou, , , a bude úplně vyhlazen a zahuben. Videm skopce a kozla, , ;: Y , , ir j v f4,n v . ,v , , jvj 27Království, vladárska moc 15. a vyloženi tehoz videm od anděla. ,., . „ , f ,, . , , ,, i J a velikost všech království pod celým nebem ILéta třetího kralování Balsazara krále ukázalo mi budou dány lidu svatých Nejvyššího, se vidění, mně Danielovi po onom, kteréž se mi Jeho království bude království věčné ukázalo na počátku. 21 viděl jsem u vidění, (tehdáž pak, když jsem vi- a poslouchat." děl, byl jsem v Susan, na hradě, kterýž jest v krajině Elam), viděl jsem, pravím, byv u potoka Ulai. 28Zde končí to slovo. Já, Daniel, jsem se velice zhrozil těch myšlenek, barva mé tváře se změ-_ nila, ale to slovo jsem uchoval ve svém srdci. a všechny vladařské moci ho budou uctívat ft Jde o panovníky seleukovské dynastie, která vládla v Sýrii po Alexandru Makedonském. Vidění o beranu a kozlu • Antiochos IV. Epifanés (175-164 př. Kr.). Danid m ye v[áM bemna a heH p Dosl.: Starý dnu; totožný s Nejvysstm (v. 18). i / f r\ * *.* , * .** , v j . i / . iv,, m spolu zapasu Dostane vysvětleni, ze videm i Míněny doby k bohoslužbám a svatky. *n*f * n ± ? ' Nebo: do času a dvou časů (duál?), sr Zj 12,14. Celý údaj Se budoucího protivenství. znamená zřejmé tři a půl roku (protiklad k sedmi letům - míře plnosti; zvěstuje nedokončenost, nezdar). Jindy J^t se opisuje jako 42 měsíců (Zj 11,2; 13,5) nebo 1260 dní Mt 24,15 Mk 13,14 :Da 12,11 10. kapitola I Da 1,7 4,5 4 Gn 2,14 6 :Zj 1,15 9Da8,18 :Zj 1,17 II Da 9,23 10,19 12 Zj 1,17; Da 9,3n. 23 :Sk 10,4 13 v. 21 Da 12,1 Ju 9 Zj 12,7; :Joz 5,14 14 :Da 9,22 15 :Ž 39,10 16 :Da 8,15; :lz6,7 19 Da 9,23 10,11; Sd 6,23 :J 20,19; Dt31,7 11. kapitola 1 Da 9,1 3 Da 8,4 11,36 ČEP . BKR 1388 27Vnutí svou smlouvu mnohým v jednom týdnu a v polovině toho týdne zastaví obětní hod i oběť* prídavnou. Hle, pustošitele na křídlech ohyzdné modly, než se naplní čas a na pustošitele bude vylito rozhodnutí." Muž ve lněném oděvu Viděním zdesený Daniel je posílen, aby mohl vyslechnout výklad vidění. 1 ŕ\ IV třetím roce vlády Kýra, krále per-X vr ského, bylo Danielovi, který byl pojmenován Beltšasar, zjeveno slovo. A to slovo je pravdivé; týká se velké strasti. Pochopil to slovo. Pochopení mu bylo dáno ve vidění. 2V těch dnech jsem já, Daniel, truchlil po celé tři týdny. 3Chutný chléb jsem nejedl, maso a víno jsem nevzal do úst, ani jsem se nepotíral mastí až do uplynutí celých tří týdnů. 4Dvacátého čtvrtého dne prvního měsíce jsem byl na břehu veliké řeky zvané ChidekeK 5Pozvedl jsem oči a spatřil jsem, hle, jakýsi muž oblečený ve lněném oděvu. Na bedrech měl pás z třpytivého zlata z Úfazu. 6Tělo měl jako chrysolit, tvář jako blesk, oči jako hořící pochodně, paže a nohy jako lesknoucí se bronz a zvuk jeho slov byl jako hrozný hluk,7 Já, Daniel, jsem to vidění viděl sám. Muži, kteří byli se mnou, žádné vidění neviděli, ale padlo na ně veliké zděšení a uprchli do úkrytu. 8 Zůstal jsem sám a viděl jsem to veliké vidění, ale nezůstala ve mně síla. Velebnost mé tváře se změnila a byla zcela porušena; nezachoval jsem si sílu. 9Slyšel jsem zvuk jeho slov, a jak jsem zvuk jeho slov uslyšel, přišly na mě mrákoty a padl jsem na tvář, totiž tváří na zem. 10A hle, dotkla se mě ruka a zatřásla mnou, takže jsem se pozvedl na kolena a dlaně rukou. 1 IMuž mi řekl: „Danieli, muži vzácný, pochop slova, která k tobě budu mluvit. Stůj na svém místě. Jsem poslán k tobě" Když se mnou mluvil to slovo, stál jsem a chvěl jsem se. l2Řekl mi: „Neboj se, Danieli, neboť od prvního dne, kdy ses rozhodl porozumět a pokořit se před svým Bohem, byla tvá slova vyslyšena, a já jsem proto přišel. 13Avšak ochránce* perského království stál proti mně po jedenadvacet dní. Dokud mi nepřišel na pomoc Míkael, jeden z předních ochránců, zůstal jsem tam u perských králů11. 14Přišel jsem, abych tě poučil o tom, co potká tvůj lid v posledních dnech, neboť vidění se týká těchto dnů." 27Utvrdí však smlouvu mnohým v téhodni posledním, u prostřed pak toho téhodne učiní konec oběti zápalné i oběti suché; a skrze vojsko •ohavné, až do posledního a uloženého poplenění hubící, na popleněné vylito bude zpuštění. KAPITOLA 10. Kvílení Danielovo v Babylone, příčinou ssoužení lidu Božího v Jeruzalémě a překážky při stavení chrámu; 8. posilnenia potěšení jeho od Boha. lLéta třetího Cýra krále Perského, zjeveno bylo slovo Danielovi, kterýž sloul jménem *Baltazar, a pravé bylo slovo to, i uložený čas dlouhý, a rozum toho slova i smysl zjeven jemu u vidění. 2V těch dnech já Daniel kvílil jsem za tři téhodny dnů. 3Pokrmu pochotného jsem nejedl, ani maso ani víno nevešlo do úst mých, aniž jsem se mastí mazal, až se vyplnili dnové tří téhodnů. 4Dne pak dvadcátého čtvrtého měsíce prvního, když jsem byl na břehu řeky veliké, to jest *Hid-dekel. 5Pozdvih očí svých, viděl jsem, a aj, muž jeden *oděný v roucho lněné, a bedra jeho přepásaná byla zlatem ryzím z Ufaz. 6 Tělo pak jeho jako tarsis, a obličej jeho na pohledění jako blesk, a oči jeho podobné pochodním hořícím, a ramena jeho i nohy jeho na pohledění jako měďvypulerovaná, a zvuk slov jeho podobný zvuku množství. 7 Viděl jsem pak já Daniel sám vidění to, ale muži ti, kteříž se mnou byli, neviděli toho vidění, než hrůza veliká připadla na ně, až i utekli, aby se skryli. 8Pročež já zůstal jsem sám, a viděl jsem vidění to veliké, ale nezůstalo i ve mně síly, a krása má změnila se, a porušila na mně, aniž jsem mohl za-držeti síly. 9Tedy slyšel jsem zvuk slov jeho, a uslyšav zvuk slov jeho, usnul jsem tvrdě na tváři své, na tváři své na zemi. 10V tom aj, ruka dotkla se mne, a pozdvihla mne na kolena má a na dlaně rukou mých. 111 řekl mi: Danieli, muži velmi milý, pozoruj slov, kteráž já mluviti budu tobě, a stůj na místě svém, nebo nyní poslán jsem k tobě. A když promluvil ke mně slovo to, stál jsem, třesa se. 12pročež řekl mi: Nebojž se, Danieli; nebo od prvního dne, jakž jsi přiložil srdce své, abys rozuměl, a trápil se přeď Bohem svým, vyslyšaná jsou slova tvá, a já přišel jsem příčinou slov tvých. 13Ale kníže království Perského postavovalo se proti mně za jedenmecítma dnů, až aj, Michal, jeden 1389 bkr ♦ čep DANIEL 10-11 bkr přední z knížat, přišel mi na pomoc; protož jsem já zůstával tam při králích Perských. ISKdyž ke mně promluvil tato slova, sklonil 27 *k 12,11. jsem tvář k zemi a oněměl jsem. 16A hle, kdo- 14fiž pak přišel jsem, *aťbych oznámil, co potkati si podobný lidským synům se dotkl mých rtů. Luk. 21,20. má lid tvůj v potomních dnech; nebo ještě vidění bude o těch dnech. Otevřel jsem ústa a promluvil jsem k tomu, který stál proti mně: „Můj pane, pro to vidění mě 15A když mluvil ke mně ta slova, sklopiv tvář svou sevřely křeče a nezachoval jsem si sílu. 17Jak by k zemi, oněměl jsem. 16A aj, jako podobnost člověka dotkla se rtů mých, Kapitola 10. 1 *k. 1,7; 4,5. 4 »1 Moji. 2,14. mohl služebník tohoto mého pána mluvit s tím- 5 *Zjcv lfl3 nást to mým pánem? Od té doby není ve mně síla u *k. 9,22. a otevřev ústa svá, mluvil jsem a řekl tomu, kte- a nezůstal ve mně dech" ISOpět se mě dotkl 19 'Soud. 6,23 rýž stál naproti mně: Pane můj, příčinou toho vi- kdosi, kdo vypadal jako člověk, a dodal mi sí- J^J^6, dění obrátili se bolesti mé na mne, a aniž jsem sí- lu. 19Řekl: „Neboj se, muži vzácný, pokoj tobě! ly zadržeti mohl. I7jakž tedy bude moci služebník Pána mého tako- nabyl jsem síly. Řekl jsem: „Ať můj pán mluví, vy mluviti se Pánem mým takovým, poněvadž ve neboť jsem již posílen." 20Řekl: „Víš, proč jsem mně od toho času, ve mně, pravím, nezůstalo sí- k tobě přišel? Nyní se opět vrátím, abych bojo-ly, ani dchnutí nepozůstalo ve mně? val s ochráncem Peršanů. Odcházím, a hle, při- lSPročež opět dotkl se mne na pohledění jako člo- chází ochránce Řeků. 21 Zajisté, oznámím ti, co věk, a posilnil mne. je zapsáno ve spisu pravdy*. Není nikoho, kdo 19A řekl: *Neboj se, muži velmi milý, pokoj tobě, by mi dodával sílu v těch věcech, kromě vašeho posilň se, posilň se, pravím. Když pak on mluvil ochránce Míkaela." se mnou, posilněn jsa, řekl jsem: Nechť mluví Pán můj, nebo jsi mne posilnil. 201 řekl: Víš-liž, proč jsem přišel k tobě? Nebo již navrátím se, abych bojoval s 'knížetem Perským. A já odcházím, a aj, kníže Řecké přitáhne. 21Ale *oznámímť to, což jest zapsáno v psáni pravdomluvném; nebo ani jednoho není, ješto by sobě zmužile počínal se mnou v těch věcech, kromě Michala knížete vašeho. 20 »v. 13. Vzchop se, vzchop se!" Když se mnou mluvil, 21 ,v L KAPITOLA 11. Proroctví o čtyřech králích Perských. 5. Války králů Syrských a Egyptských. 15. Kažení země Judské odAntiocha. 1A tak já léta prvního Daria Médského postavil jsem se, abych ho zmocňoval a posiloval. 2Již pak oznámímť pravdu: Aj, ještě tři králové kralovat! budou v Perské zemi; potom čtvrtý zbohatne bohatstvím velikým nade všecky, a když se zmocní v bohatství svém, vzbudí všecky proti království Řeckému. 31 povstane král mocný, kterýž bude míti panství široké, a bude činiti podlé vůle své. Výklad vidění o posledních dnech Danielovi je vyložen běh dějin v době protivenství až k pádu Opovrženíhodného. nl„V prvním roce vlády Darjaveše médského jsem stál při něm, abych mu dodával sílu a byl mu záštitou. 2 Nyní ti tedy oznámím pravdu: Hle, v Persii povstanou ještě tři králové. Čtvrtý pak nabude většího bohatství než ostatní. Jakmile získá sílu ze svého bohatství, vyburcuje všechno proti řeckému království. 3Povstane však bohatýrský kráľ, bude vládnout nad obrovskou říší a dělat, co se mu zlíbí. d Jde o zákaz Antiocha IV. Epifana na podzim r. 167, který byl v platnosti ,púl sedmiletí', do 14. prosince 164. e V hebrejštině je slovní hříčka mezi .pustošiteľ (šómém) a jménem syrského božstva Baal nebes (šámém), s nímž je Antiochos spojován v protikladu k Hospodinu, jedoucím na cherubu (Ž 18,11). f = Tigris. * V judaistické literatuře se častěji objevuje představa, že každý národ má svého anděla - strážce. h Septuaginta obměňuje text: Nechal jsem jej tam u ochránce perských králů. 1 Apokalyptika vychází z toho, že pozemské události byly už od věků zapsány v nebesích. ' Narážka na Alexandra Velikého. DANIELU ČEP . BKR 1390 15 v. 6 16 :Da 8,9 19 :Ž 37,36 29 w. llnn. 23nn 33 Da 12,3.10 čep 4 Da 7,2 8,8 4 Ale až bude pevně stát, bude jeho království 4 Když se pak zmocní, potříno bude království je-6v 15 rozlomeno, rozděleno podle čtyř nebeských ho, a *rozděleno bude na čtyři strany světa, však větrů, avšak ne jeho potomkům; nebude to už ne mezi potomky jeho, aniž bude panství jeho ta-říše, jaké vládl on, neboť jeho království bu- kové, jakéž bylo; nebo vykořeněno bude králov-de rozvráceno a dostane se jiným, nikoli jim. ství jeho, a jiným mimo ně se dostane. ší Da 8~iinň; 5^u se vzmuze král Jihu, ale jeden z jeho velite- 5 Pročež posilní se král polední, ano i jedno z kní-Da 9,27:i2,n lůk se vzmůže víc než on a bude vládnout. Bu- žat jeho, a mocnější bude nad něho, a panovati Mkmľ ^e vadnout nad nesmírnou říší. 6 Po uplynutí bude; panství široké bude panství jeho. několika let se spojí: dcera krále Jihu přijde ke 6 Po některých pak letech spřízní se; nebo dcera králi Severu, aby ujednala smír; avšak paže si krále poledního dostane se za krále půlnočního, neuchová sílu, jeho paže neobstojí. Dcera bu- aby učinila příměří. Ale neobdrží síly ramene, de v té době vydána záhubě i s těmi, kteří ji při- aniž on ostojí s ramenem svým, ale vydána bude vedli, i s tím, který ji zplodil, a s tím, kdo jí byl ona i ti, kteříž ji přivedou, i syn její, i ten, kterýž ji oporou. 7Avšak na jeho místo postoupí výho- posilňoval v ty časy. nek z jejích kořenů, přitáhne proti vojsku a ve- 7 Potom povstane z výstřelku kořenů jejích na mís-jde do pevnosti krále Severu a bude tam pro- to jeho, kterýž přitáhne s vojskem svým, a udeří sazovat svou sílu. 81 jejich bohy s jejich litými na pevnost krále půlnočního, a přičiní se, aby se sochami a vzácnými nádobami, stříbro a zlato jich zmocnil. odveze do zajetí do Egypta; pak několik let ne- 8Nadto i bohy jejich s knížaty jejich, s nádobami chá krále Severu na pokoji. 9 Ten sice vtrhne do drahými jejich, stříbrem a zlatem v zajetí zavede království krále Jihu, ale vrátí se do své země. do Egypta, a bude bezpečen za mnoho let před 10Jeho synové však budou válčit a shromáždí králem půlnočním, nesmírné množství vojska. Jeden z nich přitáh- 9 A tak přijde do království král polední, a navrátí ne, přižene se jako povodeň a bude válčit dál až se do země své. k jeho pevnosti. UKrál Jihu se rozhořčí, vytáhne lOAle synové onoho válčiti budou, a seberou množ-a bude s ním, s králem Severu, bojovat; ten sice ství vojsk velikých. A nenadále přijda, jako povo-postaví nesmírné množství vojska, ale to množ- deň procházeti bude, a navracuje se, válkou dotí-ství bude vydáno do rukou onoho. 12To množ- rati bude až k jeho pevnostem, ství bude odvedeno. Jeho srdce zpychne. Pobije H Pročež rozdrážděn jsa král polední, vytáhne, desetitisíce, avšak moc si neudrží. 13Král Seve- a bojovati bude s ním, s králem půlnočním, a sši-ru se vrátí a postaví ještě nesmírnější množství, kuje množství veliké, i bude vydáno množství to než bylo první, a po určité době, po několika le- v ruku jeho. tech, přitáhne s velikým vojskem a obrovským 121 pozdvihne se množství to, a povýší *se srdce vybavením. 14V té době se mnozí postaví pro- jeho, a ačkoli porazí na tisíce, a však se nezmoc-ti králi Jihu a synové rozvratníků tvého lidu1 se ní. pozdvihnou, aby se potvrdilo vidění, avšak kles- 13Potom navrátě se král půlnoční, sšikuje množství nou. ISKrál Severu opět přitáhne, nasype náspy větší než prvé, a po dokonání času některých let, a zmocní se opevněného města. Paže Jihu neob- nenadále přijde s vojskem velikým a s dostatkem stoj í, ani lid j eho vybraných sborů nebude mít sí- hoj ným. lu, aby obstál. 16Ten, který přitáhne proti němu, 14V těch časích mnozí se postaví proti králi poled-bude dělat, co se mu zlíbí, a nikdo před ním ne- nímu, ale synové nešlechetní z lidu tvého zhube-obstojí. Zastaví se i v nádherné zemi a jeho ruka ni budou, a pro stvrzení vidění tohoto padnou. přinese zkázu. 17Pojme úmysl zmocnit se celého iSNebo přitáhne král půlnoční, a vzdělaje náspy, jeho království, ujedná s ním smír a dá mu jed- dobude měst hrazených, tak že ramena polední-nu z dcer, aby království strhla do zkázy. Ale ona ho neostojí, ani lid vybraný jeho, aniž budou míti nebude stát při něm. 18Pak obrátí tvář k ostro- síly k odpírání. vům a mnohých se zmocní, avšak jeden konzul1" 16A přitáhna proti němu, bude činiti podlé vůle své, učiní přítrž jeho tupení; a nejen to: jeho tupení a nebude žádného, ješto by se postavil proti němu oplatí. l^Obrátí tedy tvář k pevnostem své mu. Postaví se také v zemi Judské, kterouž doce-země, ale klesne, padne a nenajdou ho. 20Na je- la zkazí rukou svou. ho místo povstane někdo, kdo dá projít výběrčí- 17Potom obrátí tvář svou, aby přitáhna s mocí všemu vznešeným královstvím, ale po několika le- ho království svého, a ukazuje se jako by vše upří-tech bude zlomen, a to ani hněvem ani bojem. mě jednal, dovede něčeho. Nebo dá jemu krásnou 1391 BKR . ČEP DANIEL 11 bkr pannu, aby ho zahubil skrze ni, ale ona nedostojí 21 Na jeho místo povstane Opovrženíhodný*. Kapitola n. aniž bude držeti s ním. Královská důstojnost mu nebude udělena, nýbrž 4 *k 7& 8* ISZatím obrátí tvář svou k ostrovům, a dobude nerušeně přitáhne a úskočné se zmocní králov- 12*k 520 mnohých, ale vůdce přítrž učiní pohanění jeho, ství. UJako povodní budou před ním odplave- l^*^536 anobrž to hanění jeho na něj obrátí. ny a zlomeny paže protivníků, právě tak i vůdce 26 *2alm 4110 l^Pročež obrátí tvář svou k pevnostem země své, smlouvy. 23S těmi, kteří se s ním spojí, bude jed- ale *klesne a padne, ti zahyne. nat lstivě. Opovážlivě vytáhne s hrstkou pronáro- 201 povstane na místo jeho v slávě královské ten, da. 24Nerušeně přitáhne do žírných krajin a učiní, kterýž rozešle výběrčí, ale ten po nemnohých co nečinili jeho otcové ani otcové jeho otců. Roz- dnech potřín bude, a to ne v hněve, ani v boji. dělí mezi své lidi loupež, kořist a majetek a opev- 21 Na místě tohoto postaví se nevzácný, ačkoli ne- něným místům bude strojit úklady, až do času. vloží na něj ozdoby královské, a však přijda po- 25 Vyburcuj e svou sílu i srdce proti králi Ji- kojně, ujme království skrze úlisnost. hu, potáhne s velikým vojskem. Král Jihu s voj- 22A rameny jako povodní zachváceni budou před skem velice velkým a zdatným se $ ním utká obličejem jeho mnozí, a potříni budou jako i ten v boji, ale neobstojí, protože mu budou nastro- vůdce, kterýž s ním smlouvu učinil, jeny úklady. 26Ti totiž, kteří jídají jeho lahůdky, 23Nebo v tovaryšství s ním vejda, prokáže nad ním ho zlomí, jeho vojsko bude odplaveno, mnoho lest, a přijeda, zmocní se království s malým po- jích bude skoleno a padne. 27Srdce obou těch ctem lidu. králů budou plná zloby a u jednoho stolu bu- 24Bezpečně také i do nej úrodnějších míst té krajiny dou mluvit lež, ale nezdaří se to, neboť konec je vpadne, a činiti bude to, čehož nečinili otcové je- ještě odložen do jistého času. 28Navrátí se tedy ho, ani otcové otců jeho; loupež a kořisti a zboží do své země s velikým jměním, ale jeho srdce jim rozdělí, ano i proti pevnostem chytrosti své bude proti svaté smlouvě. Podle toho bude jed- vymýšlet! bude, a to do času. nat °; pak se vrátí do své země. 25Potom vzbudí sílu svou a srdce své proti králi po- 29Po jistém čase opět potáhne proti Jihu, ale lednímu s vojskem velikým, s nímž král poled- podruhé to nebude tak jako poprvé. 30přitáhne ní vojensky se potýkati bude, s vojskem velikým na něj loďstvo Kitejců a bude zkrušen. Opět bu- a velmi silným, ale neostojí, proto že vymyslí pro- de soptit a jednat proti svaté smlouvě. Obrátí se ti němu chytrost. a přikloní k těm, kdo opustili svatou smlouvu. 26Nebo *kteříž jídají pokrm, potrou jej, když vojsko 31 jeho paže se napřáhnou a znesvětí svatynip onoho se rozvodní; i padnou, zbiti jsouce mnozí, i pevnost, vymýtí každodenní oběť a dají tam 27Tehdáž obou těch králů srdce bude činiti zlé, a za ohyzdnou modlu pustošitele. 32Ty, kteří jed-jedním a týmž stolem lež mluviti budou, ale nepodaří se, proto že cíl uložený na jiný ještě čas odložen, k rouhání. Avšak lid, ti, kteří se znají ke svému 28A protož navrátí se do země své s zbožím veli- Bohu, zůstanou pevní a budou podle toho jed- kým, a srdce jeho bude proti smlouvě svaté. Což nat. 33Prozíraví v lidu budou poučovat mnohé, učině, navrátí se do země své. 29V uložený čas navrátě se, potáhne na poledne, ale-- to nebude podobné prvnímu ani poslednímu. fdeukos L Nikátór původně velitel egyptského Pto- íň\T l v i i, - i / v v lemaia I. Sotera (323 az 285), zakladatel dynastie Se- •WNebo pnidou proti nemu lodi Citeiske, procez , , . c, ..}01« r,OA^ ,v, 7 . , Li.. iv v li. -li leukovcu v Syni (312-280). V dalším se popisuji vza- bude jej to boleti, tak ze opet zlobiti se bude pro- jemné vztahy mezi oběma panovnickými rody. ti smlouvě svate. Coz ucine, navrátí se, a srozu- i Palestina spadala do té doby pod svrchovanost egypt- mění míti bude s těmi, kteříž opustili smlouvu skou. Povstání židů proti Ptolemaiovcům umožni- Svatou. lo Antiochu IIL po jeho vítězství u Paneionu r. 198 31A vojska veliká podlé něho stati budou, a poškvr- př. Kr. připojit Palestinu k Sýrii. ní svatyně a pevnosti; odejmou také obět ustavič- mŘíman Lucius Scipio, který Antiocha III. porazil r. 190 nou, a postaví ohavnost zpuštění, u Magnesia. 32Tak aby ty, kteříž se bezbožně proti smlouvě chova- " AntiochosIV. Epifanés (175-164), bratr Seleuka IV. ^ij i . . / .i i/i. , . ,.j i zavraždeného Henodorem (175). U budou, v pokrytství posiloval uusnostmi, lid pak, onv. , ^ c . , \ A' , TW lrn. ,l ,v , « , ,ii ./ i. ^ v . , Pn návratu z Egypta vyloupil Antiochos IV. r. 169 je- kteryz zna Boha svého, aby jímali. Coz i ucini. rUzalémský chrám. 33Pročež vyučující lid, vyučující mnohé, padati P Stalo se tak na podzim 167 a 7> pr0since téhož roku budou od meče a ohně, zajetí a loupeže za mno- byl Hospodinův chrám zasvěcen Diovi Olympskému, hé dny. Sr 9,27, poznA nají svévolně vůči smlouvě, přivede úlisnostmi DANIEL 11-12 čep 35 Da 12,10; 8,1711,40 12,4.9 36 Da 8,4 11,3; 7,25 2Te 2,4 Zj 13,5n; Iz 10,25 40 Da 8,17 11,35 12,4.9 12. kapitola 1 Da 10,13.21 :Ju9 Z) 12,7; fr30,7 >Mt 24,21; :L 10,20 Zj 3,5 20,12 2 :J 5,28n Sk 24,15 >Mt 25,46 3 >Mt 13,43 4 iz 8,16 Zj 10,4; Da 8,17 11,35.4012,9; :Am 8,12 6:v.7 Ez 9,2.3.11 10,2,6n Zj 15,6 7 :Dt 32,40; Da 7,25; :Da 8,24 9 Da 8,17 11,35.40 12,4 10 Da 11,35; :Zj 22,11; :Da 11,33 11 Da8,llnn 11,31;9,27 :Mt 24,15 ČEP . BKR 1392 ale budou po nějaký čas klesat pod mečem a plamenem, zajetím a loupeží. 34Když budou klesat, naleznou trochu pomoci, ale mnozí se k nim připojí úskočné. 35Někteří z prozíravých budou klesat, budou zkoušeni, tříbeni a běleni pro dobu konce, totiž do jistého času. 36Král bude dělat, co se mu zlíbí, bude se vypínat a činit větším nad každého boha a bude divně mluvit i proti Bohu bohů, co mu nepřísluší, a bude ho provázet zdar, dokud se nedovŕši hrozný hněv, neboť rozhodnutí bude vykonáno. 3 7 Nepřikloní se ani k bohům svých otců ani k Oblíbenci žen*i, nepřikloní se k žádnému bohu, neboť se bude činit větším nade všechny. 3&Jen boha pevností bude ctít na jeho místě, zlatem, stříbrem, drahokamem a drahocennostmi bude ctít boha, kterého jeho otcové neznali. 39Cizího boha uvede do opevněných pevností; kdo ho uzná, toho zahrne slávou. Takovým svěří vládu nad mnohými a jako odměnu jim přidělí půdu. 40V době koncer se s ním srazí král Jihu, ale král Severu proti němu zaútočí s vozbou a jízdou a obrovským loďstvem. Přitáhne proti zemím, zaplaví je a potáhne dál. 41 Přitáhne i do nádherné země a mnozí klesnou, Z jeho rukou uniknou jen tito: Edóm, Moáb a přední z Amónovců. 42Vztáhne svou ruku na četné země; ani egyptská země nevyvážné. 43 Získá vládu nad skrytými poklady zlata a stříbra a všemi egyptskými drahocennostmi. V jeho průvodu budou i Lú-bijci a Kúšijci. 44Ale vyděsí ho zprávy z východu a ze severu. Vytáhne s velikým rozhořčením, aby mnohé zahladil a vyhubil jako klaté. 45postaví své přepychové stany od moří k hoře svaté nádhery. Pak přijde jeho konec a nikdo mu nepomůže." Poslední věci zůstanou tajemstvím Záchrana Božího lidu. Daniel má zapečetit knihu, která bude rozpečetěna až v době konce. 1 O l „V oné době povstane A £é Míkael, velký ochránce, a bude stát při synech tvého lidu. Bude to doba soužení, jaké nebylo od vzniku národa až do této doby. V oné době bude vyproštěn tvůj lid, každý, kdo je zapsán v Knize. 2Mnozí z těch, kteří spí v prachu země, procitnou; jedni k životu věčnému, druzí k pohaně a věčné hrůze. 34A když padati budou, malou pomoc míti budou; nebo připojí se k nim mnozí pochlebně. 35Z těch pak, kteříž jiné vyučují, padati budou, aby pruhováni a čištěni a bíleni byli až do času jistého; neboť to ještě potrvá až do času uloženého. 36Král zajisté ten bude *činiti podlé vůle své, a pozdvihne se a zvelebí nad každého boha, i proti Bohu nade všemi bohy nej silněj Šímu mluviti f bude divné věci; a šťastně se mu povede až do vykonání prchlivosti, ažby se to, což uloženo jest, vykonalo. 37 Ani k bohům otců svých se nenakloní, ani k *mi-lování žen, aniž k komu z bohů se nakloní, proto že se nade všecko velebiti bude. 38A na místě Boha nejsilnějšího ctíti bude boha, kteréhož neznali otcové jeho; ctíti bude zlatem a stříbrem, a kamením drahým a klenoty. 39A tak dovede toho, že pevnosti Nejsilnějšího budou boha cizího, a kteréž se mu viděti bude, poctí slávou, a způsobí, aby panovali nad mnohými, a zemi rozdělí místo mzdy. 40při dokonání pak toho času trkati se s ním bude král polední, ale král půlnoční oboří se na něj s vozy a s jezdci a lodími mnohými, a přitáhna do zemí, jako povodeň projde. 41 Potom přitáhne do země Judské, a mnohé země padnou. Tito pak ujdou ruky jeho, Idumejští a Moábští, a prvotiny synů Ammon. 42A když ruku svou vztáhne na země, ani země Egyptská nebude moci jeho zniknouti. 43Nebo opanuje poklady zlata a stříbra, a všecky klenoty Egyptské; Lubimští také a Mouřenínové za ním půjdou. 44V tom noviny od východu a od půlnoci přestraší jej; pročež vytáhne s prchlivostí velikou, aby hubil a mordoval mnohé. 451 rozbije stany paláce svého mezi mořemi, na hoře okrasy svatosti; a když přijde k skonání svému, nebude míti žádného spomocníka. KAPITOLA 12. Proroctví o vysvobození lidu Božího ze všech ssoužení skrze Krista. IToho času postaví se *Michal, kníže veliké, kterýž zastává synů lidu tvého, a bude čas tssouže-ní, jakéhož nebylo, jakž jest národ, až do toho času; toho, pravím, času vysvobozen bude lid tvůj, kdožkoli nalezen bude zapsaný v knize. 2Tuť mnozí z těch, kteříž spí v prachu země, procítí, jedni k životu věčnému, druzí pak *ku pohanění a ku potupě věčné. 1393 BKR . ČEP DANIEL 12 3Ale ti, *kteřiž jiné tvyučují, stkvítí se budou jako blesk oblohy, a kteříž k spravedlnosti přivozují mnohé, jako hvězdy na věčné věky. 4 Ty pak Danieli, zavři slova tato, a zapečeť *knihu tuto až do času jistého. Mnozíť budou pilně zpy-tovati, a rozmnoženo bude umění. SZatím viděl jsem já Daniel, a aj, jiní dva stáli, jeden z této strany břehu řeky, a druhý z druhé strany břehu též řeky. 6 A řekl muži tomu oblečenému v roucho *lněné, kterýž stál nad vodou té řeky: Když bude konec těm divným věcem? 71 slyšel jsem muže toho oblečeného v roucho lněné, kterýž stál nad vodou té řeky, an zdvihlpravi-ci svou i levici svou k nebi, a přisáhl skrze Živého *na věky, že po uloženém času, a uložených ča-sích, i půl času, a když do cela rozptýlí násilí lidu svatého, dokonají se všecky tyto věci. 8 A když jsem já slyše, nerozuměl, řekl jsem: Pane můj, jaký konec bude těch věcí? 9Tedy řekl: Odejdi, Danieli, nebo zavřína jsou a zapečetěna slova ta až do času jistého. lOPřečišťováni *a bíleni a prubováni budou mnozí; bezbožní zajisté bezbožnost páchati budou, aniž co porozumějí kteří z nich, ale moudří porozu-meji. 11 Od toho pak času, v němž odjata bude obět ustavičná, a postavena ohavnost *hubící, bude dnů tisíc, dvě stě a devadesát. 12Blahoslavený, kdož dočeká a přijde ke dnům tisíci, třem stům, třidcíti a pěti. l3Ty pak odejdi k místu svému, a odpočívati budeš, a zůstaneš v losu svém na skonání dnů. 3Prozíraví budou zářit jako záře oblohy, a ti, kteří mnohým dopomáhají k spravedlnosti, jako hvězdy, navěky a navždy. 4A ty, Danieli, udržuj ta slova v tajnosti a zapečeť tuto knihu až do doby konce. Mnozí budou zmateně pobíhat, ale poznání se rozmnoží." 5já, Daniel, jsem viděl toto: Hle, povstali dva další muži, jeden na tomto břehu veletoku, druhý na onom břehu veletoku, 6a ten se otázal muže oblečeného ve lněném oděvu, který byl nad vodami veletoku: „Kdy nastane konec těch podivuhodných věcí?" 71 slyšel jsem muže oblečeného ve lněném oděvu, který byl nad vodami veletoku. Zvedl svou pravici i levici k nebi a přísahal při Živém navěky, že k času a časům a k polovině, až se dovrší roztříštění moci8 svatého lidu, dovrší se i všechno toto. ^Slyšel jsem, ale neporozuměl jsem. Řekl jsem: „Můj pane, jaké bude zakončení toho všehoV 9Řekl: „Jdi, Danieli, tajuplná a zapečetěná budou ta slova až do doby konce. 1 "Mnozí se vytříbí, zbělí a budou vyzkoušeni. Svévolníci budou jednat svévolně; žádný svévolník se nepoučí, ale prozíraví se poučí. U Od doby, kdy bude odstraněna každodenní oběť a vztyčena ohyzdná modla pusto šitele, uplyne tisíc dvě stě devadesát dní. 12 Blaze tomu, kdo se v důvěře dočká tisíce tří set třiceti pěti dnů. 13Ty vytrvej do konce. Pak odpočineš, ale na konci dnů povstaneš ke svému údělu*." bkr 36 «2 Tes. 2,4. ŤDan. 7,8. 37 *1 Tim. 4,2.3. Kapitola 12. 1 *k. 10,13.21. tMat. 24,21. 2 *Jan 5,29. 3 *Žalm 84,7. tMat. 13,43. 4 *v. 9. 6 *k. 10,5. 7 *5 Mojž. 32,40. 10 *k. 11,35. 11 *Mat. 24,15. i Tj. Adonise - Tamúze. r Následuje popis v ustálených obrazech, které přirozeně neodpovídají skutečnému průběhu událostí. s Jiní: rozptýlení. * Podle w. 1-4 je tímto údělem účast spravedlivých na životě věčném.