SLOVESA
Morfologie
Slovesný systém
Aramejské sloveso se vyskytuje ve tvarech určitých a neurčitých. Určité tvary vyjadřují následující gramatické významy:
1) osoba: 1., 2., 3.
2) číslo: singulár a plurál
3) gramatický rod: maskulinum, fcmininum (mužský, ženský)
4) aspekty (časy): perfektum, imperfektum
5) modus: oznamovací, rozkazovací
6) transitivnost (přechodnost) a intransitivnost (nepřechodnost)
7) slovesný rod: aktivní, pasivní, reflexivní
8) slovesná konjugace: základní (jednoduché), intenzivní, zvratné (reflexivní) a příčinné (kausativní)
Konjugace (binjanim)
Systém konjugací v aramejštině b.T. je podobný systému konjugací v hebrejštině, a to jak formou, tak i funkcí, jak vyplývá z následující tabulky a srovnání s hebrejštinou.
Tabulka konjugací (binjanim)
konjugace aram.		příklad		překlad
bys	pe'al (kal)	ibs	pelag	rozdělil,
				činil rozdíl
	itpe'il		itpelig itpeleg	byllol
	(itpe'el)			rozdělen/o/
bys bys	pa'el (pa'il)		kabel	prijal
konjugace aram.		příklad		překlad
	itpa'al		itkašar	byllol učiněn/o/ schopným, vhodným
byst*	af'el (af'il)	-13ÍŇ'	adkir, adker	připomněl
	itaf'al		itaflag	byllol rozděten/o/
konjugace hebr.		příklad		překlad
bys	pa'al (kal)		chalak	rozdělil
bys:	nif'al		niflag	byllol rozdělen/o/
bvs	pi'el		kibel	přijal
bys	pu'al		kušar	byllol učiněnlol schopným, vhodným
b-ysn	hiľil		hizkir	připomněl
	hofal		hoflag	byllol rozdělelnol
l1 .uaincjských sloves dochází často ke střídání vokálů cere a chirik; srov. výše uvedené názvy MJUgad itpe'il — itpe'el, pa'el — pa'il. afel — a/7/.
Konjugace afel/afil může mít i formu afal, napr: -\Ú3ti, hebr. Ttton učinil vhodným. IVury označené hvězdičkou nejsou v aramejštině b.T doložené.
Konjugace itpe'il/itpe'el a itpa'al odpovídají v systému binjanim sice hebrejským konjugacím mini u pu'al, ale velmi často je jejich význam totožný s významem hebrejské konjugace hofal, nnpf. 3'7SriN odpovídá hebrejskému l^sn a "iCfeiriN odpovídá hebrejskému "Itfpn. Vv/iwmy konjugace itpe'il/itpe'el a itpa'al jsou často identické, v nepunktovaném textu je někdy Ml/c rozlišit. (Jastrow je ve svém slovníku uvádí většinou pod jedním heslem.)
Kromě výše uvedených základních konjugací se dochovaly doklady existence Bojugace bySřt) šafel jako varianty afelu a reflexiva — pasiva této konjugace ■fFIBfet ištafai, např.:
"I31?Eŕ    ša'bed podrobil, zotročil
IBLiriEÍN    išta'bad byl podroben, zotročen
106
107
Poznámky k jednotlivým konjugacím
1) bvB pe'al
Základní rozdíl mezi formou bí)Bpe'al (kal) v aramejštině a hebrejština je vokál pod prvním konsonantem korene. TVar 3. os. sg. m. je v aramejštinč vokalizován šva (bvB pe'al), zatímco v hebrejštině je vokalizován kamec (bvB pa'al). První konsonant sg. m. participia aktivního je v aramejštinč vokalizován kamec (bvB pa'el), zatímco v hebrejštině je vokalizován cholam (bv'B po'el).
(Někdy může mít pe'al význam i jiných hebrejských aktivních konjugací, např. j'ľB vedie pbn má též významy b'ian ,pbn, česky činil rozdíl.)
2) 'ryBriN ilpe'il (itpe'el, itpe'al)
V aramejštinč neexistuje konjugace vytvářená prefixem-) (nun) podobná hebrejské konjugaci bvB) nifal. Pasivum a reflexivum konjugace bp kal je vyjádřeno konjugací b'VBn< ilpe'il (itpe'el). První konsonant kořene této konjugace je vokalizován šva a odpovídá tak vokalizaci prvního konsonantu kořene konjugace bp I 70B pe'al/kal. Srov.: rbsnt ilpelig s ibs pelag. Kromě této úplné formy se v této konjugaci často vyskytují i redukované formy typu ybstt. (Často doloženo v pl., např. v tr. Šab. 156a aj. U'^EľN, hebr. lp^nní, česky přeli se, zastávali rozdílná mínění.)
3) bys pa'el (pa'U)
Podobně jako odpovídající hebrejská konjugace bys pi'el vyjadřuje i aramejská konjugace V'ys pa'el (pa'U) intenzivitu základního děje vyjádřeného konjugací bvB pe'al. Stejně jako v hebrejské konjugaci bys pi'el, je i v aramejské konjugaci bvB pa'el v těch případech, kdy je to možné, zdvojen prostřední konsonant kořene pomocí dageš chazak např. b'D.p kabel.
Aramejská forma se však liší od hebrejské vokalizaci prvního konsonantu kořene, který je v hebrejštině chirik (např. b^p kibbel), zatímco v aramejštině je to palach (např. b?p). kabel).
4) bvBfíK Upa'al
Pasivum k intenzivní konjugaci bvB pi'el je v hebrejštině vytvořeno změnou vokalizace kořene, jíž je vytvořena konjugace bvs pu'al.
V aramejštině je naproti tomu k vyjádření pasiva nebo reflexiva k aktivní intenzivní konjugaci bvs pa 'el používána konjugace bvBfítt ilpa 'al. Významově odpovídá hebrejským pasivním konjugacím pu 'al nebo hofal. Tvarově se tato konjugace podobá hebrejské konjugaci 'wBnn hilpa 'el, rozdíl je však v prefixu -rit* il— oproti -nn Air — a ve vokalizaci druhého konsonantu kořene palach oproti cere. Stejně tak je možno tuto konjugaci srovnat s hebrejskou pasivně-reflexivní konjugací boBn nilpa'el. Hilpaelulnilpa'elu významově odpovídá pouze tehdy, mají-li pasivní význam. Podle Marcuse pasivně reflexivní konjugace itpe'il, itpa'al a itaf'a! (tato konjugace viz níže) odpovídají hebrejské konjugaci hitpa'el. Kromě toho upozorňuje na to, že významy itpe'ilu a itpa'alu ve většině případů splývají a v nepunktovaném talmudickém textu ani nepoznáme, o kterou z uvedených konjugací se jedná. Tak např. forma mrWN, česky bylo nalezeno, shledáno (Sanh. 109a) může být vokalizována buď jako itpe'il rpncfN nebo jako itpa'al, tzn. nsneft*. Obecným pravidlem pro stanovení konjugace je, že pokud se příslušné sloveso ve svém aktivním tvaru vyskytuje v pa'elu, pak je jeho pasivně-refiexivní forma itpa'al.
V aramejštině se podobná změna ve vokalizaci, k jaké dochází v hebrejštině u druhého vokálu kořene při přechodu konjugace bv'B pi'el v bviB pu'al, objevuje pouze při přechodu aktivního participia v pasivní, např. akt. part. "tpBD mefaked — pas. part. "tj?BD mefakad. Na rozdíl od hebrejštiny jsou tato pasivní participia vytvářena nejen od pasivních konjugací, ale i ode všech konjugací aktivních. (Srov. příslušná paradigmata sloves.)
5) 'wbn afel (afil)
Tato aramejská konjugace odpovídá hebrejské konjugaci bvBTl hifil a stejně jako ona má zpravidla kausativní význam. Prefix -tta- v perfektu odpovídá prefixu -VI Aí- v paralelní hebrejské konjugaci.
Běžnou formou v biblické aramejštině je byBT} hafel. Tato forma se však v aramejštině b.T. vyskytuje pouze zřídka. Prefixový konsonant -N je obvykle vokalizován palach, např. TD1N iidkir „připomněl", někdy se však vyskytuje i forma vbBVi iflig „odjel, odešel". (Srov. Margolis, str. 12 o konjugaci afel, Frank, str. 16.) Poslední slabika je též vyslovována s vokálem palach, např. -IKJN ,13TN aj.
6) "wbfin itafal
Formu konjugace itafal používá aramejština b.T. k vyjádření pasivního nebo reflexivního významu od konjugace bl)Bt< afel. Tato konjugace se však v aramejštině b.T. nevyskytuje příliš často. Vznikla stažením -riN il— a b'VBU afel. V hebrejštině se pasivum ke konjugaci TUBn hifil vytváří změnou vokalizace chirik — cholam, b'SBri hifil — boBTl hofal; srov. výše bv'B pi'el — bvB pu'al. Tento způsob se v aramejštině b.T používá pouze u participia: oproti akt. part. afel abtiO mailem, česky dokončující, je forma pasivního participia D^Cto mašiam, česky dokončený. (Srov. vytváření aktivního a pasivního participia v konjugaci pa 'el a příslušná paradigmata.)
Silná a slabá slovesa
Stejně jako v hebrejštině, dělí se i v aramejštině slovesa na silná (pravidelná) a slabá (nepravidelná).
u) Silná (pravidelná) slovesa
Pro tato slovesa je charakteristické, že ve flexi základní i rozšířených konjugací /ustávají zachovány všechny (zpravidla tři) konsonanty kořene.
K této skupině lze přiřadit i tzv. laryngální slovesa, tzn. taková slovesa, v jejichž kmeni se nachází laryngální konsonant (hrdelnice) nebo konsonant reš.
Tato slovesa se chovají jako slovesa pravidelná, tzn. že ve flexi zachovávají všechny konsonanty kořene, avšak v důsledku laryngály v kořeni dochází ve ■rovnání s pravidelnými slovesy k některým změnám ve vokalizaci.
li) Slabá (nepravidelná) slovesa
Pro tato slovesa je naopak charakteristické, že ve flexi základních i rozšířených konjugací dochází za určitých podmínek k tomu, že mizí jeden, nebo dokonce dva konsonanty kořene, pokud se jedná o tzv. dvojnásobně slabá slovesa, tj. taková, jejichž kmen obsahuje dva slabé konsonanty.
108
109
Skupiny nepravidelných sloves
Tvoření slovesných časů
A) Slovesa se slabým konsonantem na prvním místě kořene
1) Slovesa první 3 nun (primae nun) a sloveso selek/selik
2) Slovesa první V jodlvav (primae jodlvav)
3) Slovesa první N alef (primae alef)
(Pozn.: V aramejštinč b.T. dochází k částečnému splynutí obou posledních slovesných skupin a proto jsou nčktcré tvary v jejich flexi identické; viz dále paradigmata.)
B) Slovesa se slabým konsonantem na druhém místě kořene
1) Slovesa druhé V jodlvav (mediae jodlvav)
2) Sloveso pbp selak (hebr. ľhv ala — vystoupil). Toto sloveso charakterem svého druhého konsonantu kořene, který se chová jako slabý, patří do této skupiny. V přehledu flexe jsme ho však přiřadili ke skupině sloves první 3 nun, protože ve flexi jsou některé jeho tvary identické právě s touto skupinou nepravidelných sloves.
3) K této skupině slabých sloves je možno přiřadit i slovesa druhé N, která sice patří k laryngálním slovesům, ale v rozšířených konjugacích přecházejí ke slovesům druhé \
C) Slovesa se slabým konsonantem na třetím místě kořene
1) Slovesa třetí 1"' jodlvav (tertiae infirmae)
2) Slovesa třetí N alef (tertiae alef)
Obě tyto skupiny v aramejštině b.T. splynuly a mají identickou flexi. Stejně je tomu i v hebrejštině Mišny.
D) Slovesa s identickým druhým a třetím konsonantem kořene (mediae geminatae)
Některé tvary této skupiny sloves ve flexi jsou identické s tvary sloves prostřední V jodlvav ve flexi.
E) Slovesa dvojnásobně slabá
1) Slabý konsonant se nachází na 1. a 3. místě kořene.
2) Slabý konsonant se nachází na 2. a 3. místě kořene.
Oba výše zmíněné typy sloves spojují charakteristické vlastnosti vždy obou příslušných typů slabých sloves.
Z uvedeného přehledu vyplývá, že v aramejštině b.T. došlo k většímu splývání jednotlivých skupin slabých sloves, než tomu bylo v biblické hebrejštině. Hebrejština Mišny se naproti tomu více blíží stavu v aramejštině b.T.
A) Perfektum
Stejně jako v hebrejštině jsou i v aramejštině b.T. tvary perfekta vytvářeny pouze pomocí sufixů. Základní formou, k níž jsou sufíxy flexe připojovány, je tvar 3. os. m. sg. Tato forma má v konjugaci bv Bpe'al (kal) u pravidelných sloves pod prvním konsonantem vokál šva a pod druhým vokál patách, např.: 303 ketav.
U řady sloves, která většinou patří k tzv. stavovým (intransitivním), je druhý konsonant vokalizován cere, nebo chirik, např.: ^l'pH tekef (zkysl), nebo selek/selik (vystoupil).
Vokalizaci ovlivňují i některé konsonanty kořene, např. pokud základní forma je zakončena konsonantem N alef nebo n he, pak je druhý konsonant vokalizován kamac, např.: NTTI chaza (viděl) nebo niil hava (byl).
Pokud jsou k tomuto typu sloves připojovány sufixy, jsou obvykle zmíněné konsonanty N alef, případně n he, nahrazeny konsonantem jod, např.: £Vtn chazet (viděl jsi), nebo |3'in havenan (byli jsme).
Jestliže se konsonant ' jod jako mater lectionis vyskytuje v základní formě některé z konjugací, může být vynechán, např.: |'3T zaben (prodal) je základní forma perfekta konjugace S pa'el. Druhá os. sg. m. rií3T F0'3T zabent (ty jsi prodal) se může vyskytovat s 1 i bez něho.
(Melamed však uvádí všechny příslušné tvary s jod.)
Sufixy perfekta a) Singulár
1. os. spol.		-i -it
2. os. m. f.	n-	■i
3. os. m.		bez konc.
3. os. f.	rvn;N;	-a -a -at
110
111
b) Plurál
ľlurál
	1. os. spol.	lľ- 1: I" N> 13-	-nan -na -n -an- inan
	2. os. m. f.	TP- in- pn-	-lun -tu -ilu
	3. os. m.	i- 1- 1-	-u -u- (infix) -o-
	3. os. f.		-a -an
2. í	3. os. sg. a pi. mask.	a fem. jsou identické.	
Ve třetí osobě m. pl. existují vedle sufixu i infixy. Stejnými suňxy je vytvářeno perfektum všech konjugací.
B) Imperfektum
Stejně jako v hebrejštině, jsou i v aramejštině b.T. tvary imperfekta tvořeny převážně prefixy, pouze některé prefixy i sufixy. Tyto prefixy jsou identické s těmi, které se používají v hebrejštině, s výjimkou prefixů -b, případně -3 ve 3. os. sg. i pl. m. Tyto prefixy v aramejštině b.T. převládají a naopak prefix ' jod, který je jediný v hebrejštině, biblické aramejštině (kromě slovesa ilin) a aramejštině targúmů, se v aramejštině b.T. vyskytuje pouze ojediněle. Pravidelně se vyskytuje pouze v některých rčeních, jako např.: ~IDN' 'D mi jemar (kdo může říci) nebo N3íH f?, JeneJ ra'ava (kéž je to vaší vůlí), která mohou být ovlivněna jejich paralelami v hebrejštině: "1DNS 'D mijomar a        TP/eW racon.
Výjimečně se b vyskytuje i jako prefix 1. os. plurálu. V Talmudu následuje za prefixy občas -'- jako mater lectionis, např. 3Írp'V lichtov.
Co se týče druhého vokálu imperfekta, není jasné, zda má být vyslovován -o-(cholam) nebo -u- (suruk) jako v biblické aramejštině. V talmudickém textu představuje šuruk jemenitskou tradici.
Prefixy a sufixy imperfekta Singulár
1. os. spol.		e-
2. os. m.	-n -'n	ti-
2. os. f.	p- -'n ('- -n)'- -'n	ti- ...-i ti- ...-in
3. os. m.	(--V) -b (-'3) -3	ni- li-
3. os. f.	(-'n) -n	ti-
1. os. spol.	(-'V) -b (-'3) -3	ni- li-
2. os. m. f.	((1)1- -V) (i)i- -n	ti-...-u(n)
3. os. m.	'V "'3 (1)1- -O)*? (1)1- -0)3	ni-...-u(n) ni-...-u li-...u(n) ni-...-u-
3. os. f.	»- -'3 v jfy	li(ni)- -i
Konsonanty v závorkách často odpadají.
U 3. os. pl. m. se vyskytuje vedle suhxů i infix.
Stejné prefixy a sufixy se vyskytují ve flexi všech konjugací.
C) Participium
Participium je nejběžnější slovesnou formou v aramejštině b.T. Jedná se v podstatě o slovesné přídavné jméno (verbální adjektivum). Stejně jako i jiná adjektiva má čtyři tvary, tzn. sg. a pl. maskulina a feminina.
Rozlišujeme participia aktivní a participia pasivní. Participia aktivní existují pouze u aktivních konjugací, naproti tomu participia pasivní jsou vytvářena také nd všech aktivních konjugací. Tím se aramejština b.T. liší od hebrejštiny, kde i-xistuje aktivní i pasivní participium pouze u konjugace kal (pa'al). V aramejštině b.T. tedy existují dvě řady pasivních participií: pasivní participia od aktivních konjugací a pasivní participia od pasivně-reflexivních konjugací.
I) Participium aktivní
Příslušné tvary participia aktivního v konjugaci pe'al (kal) jsou vytvářeny tak, >.c k základu -3fD jsou připojovány následující sufixy:
sg. m.	-	bez konc.
sg.f.		-a
pl. m.	r-v	-i -e(j) -in
		■a -an
Kromě uvedených sufixů jsou participia vytvářena příslušnou vokalizací základu -3fl3, která je:
u základní konjugace pe'al kamec — cere nebo chirik, např: wby) ,3'3ttf nebo kumec — patách, např. ~QD,""IDN.
112
113
Existují i alternativní formy maskulina participia aktivního, napf. vedle b'ĽJj? je forma n/NJ^Bp, vedle p'3lS> je forma n/N3p'3E>, vedle 'TJ existuje forma H/NTO apod. Jedná se vlastně o determinované formy participií maskulina v singuláru. Ve významu není mezi uvedenými dvěma formami žádný rozdíl. Tyto determinované formy maskulina jsou identické s formou participia feminina v singuláru, za něž mohou být mylně považovány.
Některá slovesa, především ta, která jsou zakončena konsonantem ''jod a patří do skupiny sloves tertiae infirmae, mají v pl. m. někdy místo sufixu -i(ej) sufix -u
a podobají se tak perfektu v hebrejštině, např.:
■lflN    atu        (místo 'PN ati) •1371    tanu      (místo   'JTI tani)
přicházející vyučující (ústní Tóru)
Aktivní participia rozšířených aktivních konjugacípa'ela afel jsou kromě výše uvedených sufixů vytvářeny prefixem -D a příslušnou vokalizací základu, která je: u rozšířené konjugace pa'el patách — cere, např. |'3TD nebo bppp u rozšířené konjugace afel ševa — cere, např. /'tppD nebo ]'DTD nebo kamec — chirek, např. J'DTD
^SBTIN    itpe'il      Tnyn(')D    miťaved     stávající se (hebr.
"^pp    mimlich     měnící názor, rozmýšlející si, radící se
^ysriN    itpa'al "lEřpnp    mitkašar     učiněný vhodným (hebr.
it&top)
b) Participium pasivní od aktivních konjugací
Také pasivní participia od aktivních konjugací jsou vytvářena tak, že k základu jsou připojovány sufixy, pomocí nichž je vytvářena forma sg. feminina a pl. maskulina a feminina. Tyto sufixy jsou stejné jako u participií aktivních. Kromě uvedených sufixů jsou pasivní tvary participií vytvářeny příslušnou vokalizací, která je:
u základní konjugace pe'al ševa — chirek, např. 3'rľ ,"T3D apod. Pokud je prvním konsonantem kořene laryngála, mění se ševa na chatef patách, např. Tpi> ,~r*"in apod.
V rozšířených pasivně-reflexivních konjugacích jsou participia pasivní vytvářena z tvaru 3. os. sg. m. prostou změnoji prefixu -HN na prefix -DD, případně redukovaný prefix -'D, např.:
itpe'il itpa'al itafal
r^snp
ispriD -insj'p -usáno
mitpelig mimlich mitkapar mi 'atar mitachšar
INi/.námky ke tvarům aktivních a pasivních participii
I orma participia aktivního se v singuláru maskulina odlišuje od formy participia pasivního singuláru maskulina:
vokalizací třetí slabiky: v aktivu cere, v pasivu palach,
v ortografii tím, že aktivní forma může mít v nevokalizovančm textu mezi předposledním ii posledním konsonantem mater lectionis jod, např.: ClpD mekadeš, oproti tí~\pD mekadai,
ostatní formy (tj. sg. f. a pl. m. i f.) jsou u obou druhů participií identické, takže jejich .iklivní či pasivní význam vyplývá pouze z textového kontextu. Ke splývání obou forem přispívá i skutečnost, že v řadé případů má pasivní participium aktivní význam (je chápáno v aktivním smyslu; příklady viz str. 187),
všechny aramejské konjugace, které jsou vytvářeny v perfektu prefixem -ros il- (tedy pasivné-icflexivní konjugace itpe% itpa'al a itafal) mají v participiu prefix m/7-. Tato participia mají též piisivně-reflexivní význam.
ľarticipium s enklitickými zájmeny
a) Aktivní participium
V aramejštině b.T. se přítomný čas vyjadřuje připojením osobních zájmen I. a 2. os. sg. a pl. ve formě sufixů ke tvarům aktivních participií stejného čísla a rodu. Tyto sufixy vyjadřují podmět slovesa (na rozdíl od osobních sufixů u perfekta a imperfekta, kde vyjadřují objekt a sufixy u jmen, kde vyjadřují přivlastňovací zájmena), třetí osobu přítomného času vyjadřuje pak samotný prostý tvar participia v příslušném rodě a čísle, často i bez osobního zájmena samostatného.
Tvary enklitických osobních zájmen jsou následující:
Singulár
1. os.	N3-	-na
2. os.	n:	-ale
114
115
Plurál
1. os.	II-	-nan
2. os.	pn- in-	-tu -tun
příslušné tvary imperativu vytvářeny následujícími sufixy, které jsou stejné ve všech konjugacích:
	+	3*fQ
	+	
B	+	
■TO	+	'303
Např.:
tö3(')rQ -
(ri)rara -
jrára -
irrára -
Podobný způsob vyjadřování přítomného času je znám i z mišnické hebrejštiny, z níž byl převzat i do moderního jazyka, např.:
'OEftSfin ,'3CWn chošešani, chošešni, obávám se, bojím se, jsem znepokojen (Srov. Marcus, str. 19-20, str. 23/4. 8, 38/7. 2.)
b) Pasivní participium
Stejným způsobem lze přítomný čas vyjádřit spojením stejných sufigovaných osobních zájmen s tvary pasivních participií stejného čísla a rodu, např.:
ťurrra -	N3	+	3Tp
(n)ra'ra -	rix	+	3'H3
]J'3TI3 -	"b	+	
1£V3TD -	ins	+	'3'ri3
Také tento způsob je používán v hebrejštině, např.: TYDD,*yiOD    savurani, savurni      soudím, usuzuji, domnívám se
Stejně se přítomný čas vyjadřuje i ve všech rozšířených konjugacích, viz příslušná paradigmata sloves.
D) Imperativ
Základem pro vytváření imperativu ve všech konjugacích a u všech typů sloves je podobně jako v hebrejštině imperfektní kmen. Základ pro vytvoření imperativu získáme odtržením prefixu 2. os. sg. m., který je v aktivních konjugacích -fl a v pasivně-reflexivních konjugacích -PPI. Z takto vzniklého základu jsou
2. os. sg. m.	I3ÍH3	-	bez kone.
2. os. sg. f.	!'31113		-i
2. os. pl. m.	113103	•1 -	-u
2. os. pl. f.	!|'3ira	ľ-	-in
V hebrejštině se vokalizace základu, který získáme odtržením prefixu 2. os. sg. m. imperfekta ve tvarech se sufixy mení, např.:
3irp/n > airp imperativ maskulinum, ale imperativ femininum Orp a imperativ pl. spol.
nra.
Naproti tomu v aramejštinč b.T. zůstává vokalizace základu i ve tvarech se sufixy, tzn. imp. sg. f. a spol. pl. stejná, např.:
aVO/R > airo imperativ maskulinum, imperativ femininum *a1ra a imperativ pl. spol. lama.
Rozšířené konjugace ľa'el
V konjugaci bvs pa'el jsou tvary imperativu vytvářeny odtržením prefixu 2. os. sg. m. čímž vznikne základ E>"nj? kadeš, který slouží jako imperativ pro 2. os. sg. m. a se změněnou vokalizací druhého konsonantu cere v chirik {kadeš — kadíš) po připojení výše uvedených sufixů k vytváření imperativu pro 2. os. sg. f. u 2. os. pl. m. a f. Např.:
Eŕ'lp/ri > t6ř(')*lj5 imper. mask., 't^Hj? imper. fem. atd.
Naproti tomu v hebrejštině se v imperativních tvarech se sufixy mění cere v hlasné ševa, např. Ir!]? imper. mask., ItílJ? imper. fem. atd.
l/W
V konjugaci 'WSN afel jsou tvary imperativu vytvářeny odtržením prefixu .' os. sg. m. imperfekta n tav a jeho nahrazením prefixem afelu, kterým je alej.
Ve tvarech se sufixy se však vokál cere druhého konsonantu takto vzniklého /ákladu mění v chirik. Např.:
D'^Cŕ/n > O'^ttfN imper. mask., wbptt imper. fem. atd.
(IWn.: Tvar imperativu 2. os. sg. m. je pak totožný s 1. os. sg. imperfekta a se 3. os. sg. m. per-Irkla.)
116
117
Itpe'il (itpe'el) a iípa'al
Imperativ existuje i v pasivních konjugacích itpe'il a itpa'al. Také v nich se tvary imperativu vytvářejí odtržením prefixu 2. os. sg. m. imperfekta -nri tit-a k takto vzniklému základu se připojí prefix konjugace -HN (případně -'N když je redukováno prefixové -P) a v 2. os. sg. f. a 2. os. pl. m. a f. příslušné sufixy.
V konjugaci itpe'il (itpe'el) je základ ketiv (šva — chirik) a jeho vokalizace se nemění ani po připojení příslušných sufixů. Např.:
3'ri3nn > D'rp/Tl/N imper. mask., nTQ/Tl/N imper. pl. spol.
V konjugaci itpa'al je základ katav (patách — patách) a jeho vokalizace se po připojení mění na katv (patách — šva). Např.:
Eflpnn > tí^priN imper. mask., lt£J"1prft< imper. pl. spol.
V obou konjugacích někdy mizí tav z prefixu ír-, např.: vedle      3'rpriN    itketiv (itpa'al) se vyskytuje i tvar
3'rpN    iktiv (itpeil) vedle       tť'lpnN    itkadaš (itpa'al) se vyskytuje i tvar Bft|?N    ikadaš (itpa'al)
(Srov. Marcus, str. 22, 28/5.5.)
E) Infinitiv
Stejně jako v hebrejštině, existují i v aramejštině b.T. dva infinitivy: infinitiv absolutní a infinitiv konstruktní.
a) Infinitiv konstruktní
Pe'al
V konjugaci bv3pe'al je infinitiv vytvářen prefixem D mem, který je připojován k základu 3,ro ketav (tvar 3. os. sg. m. perfekta). Za tímto sufixem často následuje konsonant' jod jako mater lectionis.
(Pozn.: Tento prefix, i když není obvyklý, je doložen i v biblické hebrejštině, např.: Nu 10,1: rnt?n N-lpp1? le-mikra ha-eda „svolat obec".)
U pravidelných sloves v konjugaci pe'al je běžným vokálem pod druhým kořenovým konsonantem patách.
U některých sloves se vyskytuje i tvar infinitivu se sufixem Nr- a, např. NľirD'D1? le-michteva.
Rozšířené konjugace
Ve všech ostatních konjugacích se již v aramejštině b.T. prefix D mem u infinitivů nevyskytuje. Naopak je pro infinitivy charakteristické zakončení - -V o..e(j) — cholam-cere, např. víap1? le-kabolej v pe'alu, nebo 'Di^ttfN1? le-ašlomej v afelu.
V jemenitské tradici je druhý konsonat kořene vokalizován diftongem -ao-, např.: kabaokj nebo ašlaomej.
Podle jemenitské tradice výslovnosti aramejštiny b.T. existuje i infinitiv pe'alu (kalu) se sufixem 1 - -í; se ševa pod prvním konsonantem kořene, např. "ta česky vyučovat. (Srov. Frank str. 30.)
Aramejština b.T. podobně jako hebrejština užívá nejčastěji infinitiv s předložkou b, který u základní konjugace pe'al předchází před prefixem D mem, např. le-michtav (psát).
b) Infinitiv absolutní
Stejně jako v biblické hebrejštině, existuje i v aramejštině b.T. infinitiv absolutní bez předložky 7 lamed, který slouží k zesílení významu určitého slovesa stejného kořene, např.:
midkar dechir le-hu
tnb Trn -cnpnanp ITT yrp
*3H3f YP&
achochej ka machjechi mida jedľa mierach cerichi
zajisté si jich je vědom (Šab. 12a)
určitě si tropí posměch je dobře známo zajisté jsou potřební
Někteří gramatikové zastávají názor, že infinitiv absolutní má, na rozdíl od hebrejštiny, stejnou vokalizaci jako infinitiv konstruktní, a že pouze podle jemenitské tradice, a to jak v Talmudu, tak i v targúmech je druhým konsonantem kořene vokalizován kamec, na rozdíl od patách infinitivu konstruktního. Tuto vokalizaci rozlišující mezi dvěma druhy infinitivů důsledně používá ve svém slovníku E. Melamed.
(Srov. Frank, Grammar, str. 30; Marcus, str. 17 /inf. kalu/, str. 18 /inf. abs. s určitou slovesnou formou; str. 20 /pa'el, inf./.)
118
119
Paradigmata sloves Silná (pravidelná) slovesa
(Z důvodů názorného předvedení slovesné flexe uvádíme v následujícím textu úplná paradigmata silných a laryngálních sloves bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou uváděné tvary v aramej-štině b.T. doloženy. V paradigmatech slabých sloves pak jsou uváděny již pouze doložené tvary.)
Konjugace pe'al
Perfektum, -a- kmen
vzor: ~OD myslel, domnívat se
Aramejský kmen ~QD s-v-r odpovídá významem hebrejskému kořeni 3Ettl ch-š-v. V hebrejštině kořen s-v-r existuje také, ve významu 3ttfn chašav, jan hevin, používá se však hlavně v konjugaci b'ysn hifil (~l'3pn hisbir — vyložil) a ^l?srin hitpa'el ("lanpn histaber —jevilo se logickým). Také se v hebrejštině tento kořen používá v participiu pas. bakalu ('J"T13p TTQDsavurani, sevurani — myslím, domnívám se; též "TQCO 1130 kesavur a savur). Protože toto sloveso má v perfektu kmenový vokál palach, představuje tzv. -a- kmen.
Podobně je flektováno i sloveso 3ro, které má stejný význam jako totožný kmen v hebrejštině, tedy psát.
singulár	česky	hebrejsky	aramejský
1. os. spol.	myslel jsem	TI-QD	nnpp "~op
2. os. m. f.	atd.	rroo vrao	(Ketub. 93a aj.) *n-|3D
3. os. m.			*1PP
3. os. f		rrap	rrap *rnao *trao
plurál	česky	hebrejsky	aramejský
1. os. spol.	mysleli jsme	ínpp	ir-QD npp ppo Nrop irop
2. os. m. f.	atd.	írrcD orrap	wrao irrop pn-op
3. os. m.		rap	(1a'a. 21b)*TDD "lup Tod
3. os. f.			pap n/srop
singulár	česky	hebrejsky	aramejský
1. os. spol.	psal jsem	toto	noro oro
2. os. m. f.	atd.	rara raro	raro
3. os. m.		3TO	are
3. os. f.		raro	raro raro tara
plurál	česky	hebrejsky	aramejský
1. os. spol.	psali jsme	raro	frans oro taara IJaro
2. os. m. f.	atd.	troro oraná	irqro prora
3. os. m.		oro	3irO 13TI3
3. os. f.		1303	nrp taro
ISiov. Marcus, str. 24/4. 12/kal, 3. os. pl. m.; str. 30/5. 10/3. os. f. sg. pf.; 37-38/7. 1, paradigma.)
Perfektum, -i- kmen (původní -i- se většinou změnilo v -e-) vzor: bswspadnout, jít dolů, sestoupit
V hebrejštině odpovídá významem aramejskému kořeni bstí i-f-l kořen Ti' j-r-d. Kořen š-f-l existuje ale i v hebrejštině ve formě intransitivního slovesa bstí Safel (být nízký, být snížen, být ponížen, uražen, pokořen). Existuje v konjugacích nifal, hifil a hitpa'el.
singulár	česky	hebrejsky	aramejský
1. os. spol.	sestoupil jsem		rfbstí 'bsti
2. os. m. f.	atd.	rn-p rrrv (Fl^BEf PtbsW)	rbstí
3. os. m.		TT (bsw)	bs\ä
3. os. f.			
120
121