Syntax slovesa
Významy perfekta
1) Perfektum vyjadřuje především různé v minulosti probíhající děje:
a) Skutečné perfektum (v jednoduchých větách nebo v souřadných souvětích), např.:
Selik (selek) li-metivta di-reki'a. Vystoupil do nebeské ješívy.
Nejvíce dokladu nalezneme pro tzv. vyprávěcí perfektum, které se však pro oživení děje často nahrazuje participiem ve významu historického presentu (viz dále Významy participia).
b) Ve vedlejších větách může vyjadřovat minulý děj současný s minulým dějem ve větě hlavní, který je také vyjádřen perfektem. I v této funkci může být perfektum nahrazeno participiem (viz dále Významy participia):
Bahadej da-chazinach barechinan alach tartej. •'Pnn ~^7V JJD'Tl ^VřTI '"1113 Když (zatím co; v té době) jsme tě viděli, dvakrát jsme požehnali (Ber. 58b).
c) Ve vedlejších větách může však perfektum vyjadřovat i minulé děje, které probíhají v jiné časové rovině než děje ve větě hlavní (v některých evropských jazycích se tento vztah vyjadřuje plusquamperfektem, v češtině ale, podobně jako v aramejštině b.T., je v obou větách stejný tvar minulého času), např.:
Ad de-ata Šmu 'el mi-bej Rav nach najšej da-avuh. hwsti NiKI ~IV
Než (dříve než; před tím než) přišel Šmu'el z učebny, zemřel jeho otec.
Adeazal izdaban. .Q7W /JNW
Dříve než přišel (na trh), byla (mouka) vyprodána (Git. 55b).
2) Perfektum stojí ve větách vedlejších vyjadřujících podmínku možnou nebo neskutečnou (ve větách hypotetických nebo kondicionál-ních, kde se v evropských jazycích vyskytuje kondicionál), např.:
Iku hašta la ataj sakentun li-vrí. .'"Q1? pn03D Í*W tib NflOn 13'N
Kdybych býval v tomto okamžiku nepřišel, ohrozili byste mého syna.
Významy imperfekta
1) Vyjadřuje čistou budoucnost, avšak v tomto významu je používáno velmi zřídka, např.:
Kuc didach va-hadar eljlkuc ana. Vytni své a pak vytnu i já.
Vaj le-den kad jekům den.
Běda tomu, když tamten povstane.
.Nin ppK -nrn xn W •H Djp; -ra x~h 'ii
2) Imperfektum se zpravidla používá k vyjádření modálně zabarvených dějů, např.:
Maj a'aved (e'evid)? ? [T^'N] *D
Co mám dělat?
Eljlzil ve-imlich (imlech) be-enašej vejíi. .TVa [ffoft ffa1® W
Nechte mě jít, abych se poradil s mou rodinou, (Ber. 27b).
Rachmana jidkerinach li-šlam. xfytjh ^H3T NíDrn
Ať (nechť) tě Hospodin vzpomene v míru. Kéž by tě Hospodin vzpomněl v míru.
3) Imperfektum stojí ve vedlejších větách úče 1 ových po spojkách de- a ki hejchi de-, např.:
m»fl n^mtfn 'Dia n"?i po 'Di'3 vb 'ndjp )m ujífmí snitaDs
.XPlEř ri713 Í3"311D3
Be-matuta minajchu de-la tehevo kamaj la be-jomej nisan ve-la be-jomej tišri de-la titardu bi-mezonajcho kula šata.
Prosím vás, abyste u mne nebyli ani v měsíci nisanu, ani v měsíci tišri, abyste neměli co dělat s vaší obživou po celý rok (Ber. 35b). (Pozn.: Nisan je měsíc žní a tišri měsíc vinobraní.)
4) Imperfektum s vav v aramejštině b.T. následuje po modálně zabarveném imperfektu, po imperativu nebo participiu a vyjadřuje též účel (nahrazuje vedlejší větu účelovou), např.:
Lichanfi lej le-mar asara u-h-calej. . W?} rrWV ID1? ľľb 'B33'1?
Ať (nechť) se sejde pro pána deset lidí, aby se modlil (Ber. 7b).
248
249
Šelach madach va-ana elbešej. Svlékni svůj kabát, abych ho oblékl (Ber. 28a).
Významy participia aktivního
1) Skutečný přítomný čas (present), který vyjadřuje prostou přítomnost nebo trvání děje v přítomnosti, např.:
Ve-Rachamana he/j/cha jatev? ? 3n>N3,n bUDITIl
A kde sídlí Bůh?
2) Bezprostřední nebo jistá budoucnost, např.:
Azel ve-la atej larek lej chivja u- maji t. Půjde a nevrátí se a uštkne ho had a on zemře.
Hašta tun (aiu) jomej... Brzy přijdou dny...
Tarvajchu rabanan limitu. Oba budete (stanete se) učenci.
Masko (masku) leh chamra ve-chajej. Napájejí ho vínem a on bude žít (obživne).
tm um tA> pnu m n1?!
7
Také po spojkách -1 IV, ad de-, -1 TU, batarde-, -'3, ki, 13, kad má participium aktivní význam futura, např.:
I
Kad mapekna lecho (lechu) avedna lecho .t«h<Q 131? NfraiJ Í31? ttipVD 73 (lechu) milla.
Když vás nechám odejít, činím pro vás zázrak.
3) Opakované jednání (ze zvyku) v přítomnosti nebo v minulosti, např.:
Le-man mevarchinan? ? JTOISD ]íicb
Komu žehnáme (obvykle, jsme zvyklí)?
Man de-jahev lej agra mefaiar leh .ttSW^vh <vb ItíQD tOJN Tfb 3'riH |ND li-me'aljuta.
Tomu, kdo mu dal agru, vykládal (jeho sen) příznivě (Ber. 56a).
250
4) Ve vedlejších větách vyjadřuje stav v m i n u 1 o s t i, zejména po spojkách -IV ad- a -~\ nH3 bahadej de-, např.:
Chazjeh le-Levi de-jatev abaraj. ^"on 3'iT7 *fft PPTTj
Viděl Léviho sedět venku (jak seděl venku).
Adjatvi azal ve-ata.
^tn win
Zatím co tam seděli, odešel a vrátil se.
Bahadej de-mechavri leho nefal be-ho rejcha. .NITIÍÍ13 bs) \ľb H!)TO7 '773 Zatím co je (ryby) čistil, začaly páchnout (Tamid 32b).
5) Ve větách, které vyjadřují možnost nebo účel (hypotetických a finálních větách) může být imperfektum nahrazeno participiem aktivním, např.:
Man jahev lan... ?
Kdo by nám dal...?, Kdo by nám mohl dát...?
Dilma mitba 'eljlna... Aby na mě nic nežádali...
l...f? 377; IND
...tmaapvobn
6) Participiem lze vyjádřit též modálni z a b a r v e n í, pro které se obvykle užívá imperfektum, např.:
Hu achel va-ana mašena? IMO N3N] "?'3N MSTI
On jí a já se mám mýt?
7) Zejména oblíbené je v aramejštině b.T užití participia ve významu imperativu, např.:
Atun nitiluilitu va-havo kavatan. •ťĹ^J? ^03 "
Vy se ale obřežte (dejte se obřezat) a budete jako my (Sanh. 39a).
8) Participium aktivní se používá ve vyprávění jako tzv. presens historický k oživení toku vyprávění (předchází perfektum a za ním participia ve významu presentu historického), např.:
Li-mchar itevar mezona .N3"!1? fOBCl) l»í) NS^CH [NÍVI3] N3ÍTD "OCTN "inp1? (bezivana) de-malka ve-ato ve-tafsin le-Rava.
Následujícího dne byla vypáčená královská celnice — tu přicházejí a zatýkají Ravu.
251
9) Ve spojení s pomocným slovesem 'in/ilin hava/havej slouží participium k přesnějšímu vyjádření t r v á n í či opakování d ě j e v minulosti. Toto pomocné sloveso se, na rozdíl od hebrejštiny, nemusí vždy shodovat s participiem, k němuž se pojí. Shoda však nastává téměř vždy v případech, kdy je toto participium v plurálu.
Příklady neshodného spojení:
Hava kaameljlna. .NJD'Nj} nin
Říkal jsem (říkával jsem).
Havajatva. .N3ET mn
Seděla (sedávala).
Příklady shodného spojení:
Have/j/ti dajar. .TH Tl'in
Sídlil jsem.
Ki havat atja lej Hela hava malbeš lah. .T\b &0?D /7H NfKTN ľT1? « ľlIVJ '3 Pokaždé, když k němu přišla nějaká žena, oblékl ji.
Havo jatvi. Seděli (sedávali).
Havo ka-azli. Šli.
.'DIT tin .'^tnj? iin
TIQ nna nn; ;n    ani vrm -ipi -id'dn
Amejmar u-Mar Zutra ve-rav Aši havo jatvi bahadej hadadej Amejmar a Mar Zutra a rav Aši spolu seděli (Ta'a. 21a).
10) Podobně jako v hebrejštině, se i v aramejštině b.T vytváří podmiňovací způsob (kondicionál), kterým je vyjádřeno přání, podmínka nebo děj, který by nastal splněním nějaké podmínky (české by) spojením slovesa mn s participiem činného slovesa, např.:
/ ejtiv mar ve-gares la mar hava málech ? . f^D H1H "id lib d'~l 31 "id STPN 'n Kdyby se byl pán oddal studiu, nebyl by se (býval) stal představeným akademie?
11) Participium je ve větě často zesíleno částicí "P ,Np, která ve formě s alefem stojí samostatně a ve formě bez alefu je připojována jako prefix k pří-
252
1
slušnému participiu. (Tato částice je původem participium od slovesa Dlp kum, které zní D'Nj7> *Nj?> ")J ). Např.:
Ka amar. •"DM Nj7
Říká.
Ka-amar. Říká.
Idmej lehon ke-inša ve-ka karej abava. -NľQISÍ KtíTta ]ýnb •DTN
Zjevil se jim v podobě člověka a volal u dveří.
Významy participia pasivního
1) Pasivní participium může vyjadřovat perfektum (minulý čas), podobně jako v některých případech přebírá funkci imperfekta participium aktivní (viz), např.:
Šechiv chad minajhu. Jeden z nich zemřel.
Šechiva lej beratej. Zemřela mu dcera.
2) Participiem pasivním jsou vyjadřovány j e d noč 1 e nn č věty s neosobním pasivem a neosobní věty dvoučlenné. Překládáme ho přítomným nebo minulým časem. Např.:
Ketiv. Je psáno.
Mida jedia'.
Je dobře známo.
Šek Han íujrej. Zbavili ho drápů.
•3YD
1m
3) Ve spojení se slovesem mn hava může pasivní participium ve vedlejší větě souvětí podřadného vyjadřovat minulý děj, který probíhá nebo proběhl v jiné časové rovině než minulý děj věty hlavní. (Pozn.: V některých evropských jazycích je tento vztah vyjádřen plusquamperfektem. Srov. významy perfekta, lc.) Např.:
253
Chaza tuv de-hava ketiv. Viděl opět, co bylo napsáno.
La havu jaďi hejcha luna šechiv. Nevěděli, kde zemřel.
.nratf mn tem 'in; rin *6
4) V aramejštině b.T. se často objevuje konstrukce participia pasivního s -b 1-, které označuje činitele děje. Tato konstrukce má význam aktivního minulého času (perfekta), někdy i přítomného času, např.:
sb NirDtf ab
.&6'I1N h 'ttt h'-t1?
.137 7'3N
La šemťa li. Neslyšel jsem.
Le-didi chazej li. Viděl jsem.
Le-didi chazej li užila. Viděl jsem gazelu.
Man di-šemia' lej milta. Ten, kdo něco slyšel. (Kdo něco slyšel.)
Achil lechu. Vy jíte.
Významy infinitivu
V aramejštině b.T, podobně jako v hebrejštině, (ale na rozdíl od biblické ara-mejštiny), jsou doloženy infinitiv konstruktní a infinitiv absolutní (viz Morfologie sloves, str. 118-119).
A) Infinitiv konstruktní
1) Je doložen ve spojení s předložkou "7 i bez ní. S uvedenou předložkou vyskytuje zejména tehdy, má-li finální význam (tzn. když vyjadřuje cíl, úmysl nel účel).
Příklady infinitivu konstruktního s "7:
Chamar le-mirkav. Osel k ježdění.
.33-i'P1? npn
254
Kerivu jomach le-meljlmat. -HO'D1? ^DV
Tvé dny se blížily ke smrti /abys zemřel/ (Joma 13b, BB 58b).
Řehotu... le-me 'bad re 'uta de-marajcholul. .13""!0"!1 **iWl "W?"? • ■ **n Spěchejte činit (abyste činili) vůli.
Příklady infinitivu konstruktního bez "7 :
La macinan mihvej kavatajchu. Nemůže být jako vy.
La ba'ej mar mel jinam? Nepřeje si pán spát?
La-ševakíej galoje re/j/šej.
Nenechala ho odkrýt jeho hlavu ÍŠab. 1
(Existuje však i varianta ITttf'-l "V??1?.)
jamta tpd mm ab
:-t; -I--t t
? srp -ip 'in vh .rnŕn "i1?? rmppttf ab
2) Infinitiv konstruktní může zastupovat včtu předmětnou (předmět) a přívlast-kovou, zejména po modálních slovesech.
Příklady vět předmětných:
Be'a le-me'evad kerava bahadajhulol. .ÍIHIO vqrj> "spiVD? NW3
Chtěl (přál si) s nimi vést válku (Tam. 32a).
Ve-la íabka lej le-mipak le-vej midreša. .Nttf-nD ^b pS'D1? ľf<b Nj?3tf tib)
Nenechala ho jít do učebny.
Příklady vět přívlastkových:
Le-var me-ha de-la macena le-me 'evad. ."I317W Nľyp N^T NiTD "13?
S výjimkou toho, co nemohu konat (Tamid 20b).
Ha-hi medinta de-la macu le-michbešah. .nttbp'p1? irp ub~j NrUHD N'nn Ona provincie, kterou nemohli dobýt (Ta'anit 21a).
3) Ve výše uvedených významech může být infinitiv s předložkou ~b nahrazen určitým slovesem s "1, např.:
Ba'eljlna de-ezil... ■■ .^THH Kf»3
Chci jít... Přeji si jít... (Doslova: Chci, abych šel...)
255
/ ragil at de-daret be-matach... .. ."iJT*®? fíHTJ nN b^~j 'n
Jestliže jsi zvyklý ve svém městě nosit ... (Megila 28a).
4) S výrazy N3'ťí ika, illil hava a 'N3N iba'eljl má infinitiv modálni význam (mít, muset, moci, smět apod.), např.:
Maj ika le-meljlmar?
Co lze (co se může, co se má) říci?
Hava lach le-me/j/hav. Musel bys dát.
Iba'ej lej (le-)ajonej u-me/j/zal. Měl by být opatrný a jít.
'.'-ID'D1? N3'N <Nlj
.3irpV ifa í
pravidlu platnému i v aramejštině b.X, že ke zdůraznění slovesa v určitém tvaru musí být použit infinitiv stejné konjugace. Proto zde může jít o chybu a místo tvaru DHJ5 by asi měl být tvar perf. 3. os. sg. m. afelu DHpN.
Margolis (Gramatika, § 62g, str. 86) uvádí, že nikdy může infinitiv absolutní stát i za slovesem v určitém tvaru, k nčmuž se váže. Pro své tvrzení uvádí následující příklad:
.*íbm brní ten "3»Ó vh řotn tom 3-1 rvu tm si ~a*
Amar rav Chija breh rav Huna: chazina lehu le-Abaje ve-Rava dc-maclu aclojeljl.
Řekl rav Chija syn rabího Huny: vidél jsem Abaje a Ravu, že se uklonili (a nekonali proskynézi).
(Bcrachot 32b; též viz Bejca 14a, Megila 23a nahoře.)
B) Infinitiv absolutní
Používání infinitivu absolutního, který slouží, podobně jako v biblické hebrejštině, ke zdůraznění, je v aramejštině b.T mimořádně časté. Infinitiv absolutní stojí před slovesem v určitém tvaru, k nčmuž se váže, např.:
Michašav chaševna.
Budu vážen. (Zajisté budu vážen.)
Meljlmar šapir ka amrat. Mluvíš pěkně. (Máš pravdu.)
Mincha nami (nameljl) machet. Ty také biješ.
Melat ka lajtat lehu (leho). Zajisté je proklínáš.
Mida jedia'.
Je dobře známo.
Ajel ajoleQ).
Zajisté vstoupil (Zeb. 36a).
.ftidn HV "VStí "ID'D
- :  t       It -t        t ■■
.riTID 'dj NľlD'D
.■\nb r\v"b nd b|
.'brv b»v
Spojení DHj? 'DrlpN (BM 83ab) je zajímavé tím, že se sestává z infinitivu (významem absolutního) afelu a 3. os. sg. m. perfekta pa'elu. Vymyká se
256
I
257