Mi ika midej (midi) de-anan la jad'inan? ?li'VT vb /JN'7 /'TO/ 'TD N3'N ! Existuje něco, co nevíme? Někdy se vyskytují dva korelativy, např.: Haj man de-jahir. Ten, kdo se vychloubá (je domýšlivý). ."VľT7 /ND M Pro aramejštinu b.T. je charakteristická stylistická zvláštnost nadbytečného po-užívání relativního zájmena -"jt. Jedná se o takové použití, které není nutné ze syntaktického hlediska, např.: .toa 'Dj? httsn -iay nw'W? nractoi i Aškecheh le-Eli'ezer eved Avraham de-ka'ej kamej bava. Doslova: Nalezl jsem ho Eli'ezera, služebníka Abrahamova, který stojí (tzn. stojícího) před dveřmi (Bava batra 58a). Ana chada di-šekali. ^7 Doslova: Já jediný, který jsem vzal. (Tzn. Já jediný jsem vzal.) Nin NJN d) Relativní zájmeno —"ji se používá i ke zdůraznění podmetu. V tomto případě se nachází za podmětem, který zdůrazňuje, např.: Hahu amguša de-hava chatet šichbej. ''33^ tä'Bri 7777 NWJON «11711 Jakýsi kouzelník měl ve zvyku vykopávat mrtvé (Bava batra 58a). Hahu gavra de-šam'ah le-de-vejthu. .flllPXI^ PIĽpttfT ťTOJ Ninn Jakýsi muž naslouchal své ženě (Bava batra 58a). Hahu de-amar leho. Kdosi jim řekl (Bava batra 58a). .ir6 -IDN7M7/7 "7 slouží také jako indikátor genitivu v genitivních spojeních (viz syntax jmen, str. 87-88) stejně jako hebrejské btí. Může však také být používáno jako predikát, tzn. že ve větě nabývá verbální funkci, např.: Všechen ten majetek patří tomuto. Podstatná jména Morfologie t.iiimatické kategorie substantiva 11 aramejských substantiv rozlišujeme následující gramatické kategorie: n) rod — mužský (maskulinum) — ženský (femininum) b) číslo —jednotné (singulár) — množné (plurál) i ) slav (status) — základní (status absolutus) — vázaný (status constructus) — určený (status determinatus, status emphaticus) Kód podstatných jmen Aramejská podstatná jména jsou buď rodu mužského, nebo rodu ženského. Substantiva mužského rodu jsou vyznačena koncovkami pouze v pl., naproti tomu v s£. nemají žádné zvláštní koncovky. 1'cminina jsou vyznačena koncovkami v sg. i pl. Znakem feminina v sg. jsou následující zakončení: i) Nn-/-to, napr.: NT13HD medinta země, venkov (II Mu zakončení je vlastně znakem státu determinatu (určitého tvaru) feminina, který postupně v iinimcjatině b.T. převzal i funkci státu absolutu (základního tvaru substantiva). Např. z původní, h tv;irů nJHDn > tOHDn —mediím se vyvinul tvar NTO1P — medinta. Feminina zakončená nu K/n: se mohou ojediněle v textu b.T vyskytovat.) I) V/-0, např.: celo modlitba (Ta'a. 12a) (obvyklý tvar je 56 57 3) 1-/-", např.: 'oba malchu království (Ta'a. 32a) 4) n-/-/, např.: n"13 berat dcera Femininum může však být i bez zvláštni koncovky a pak skutečný rod poznáme pouze z konstrukce ve větě. Ženského rodu jsou jména ženských bytostí, jako např.: ND'N tma matka tO'ľn rechela ovce (Ketub. 63a) ii) maskulina s femininním zakončením v plurálu: Dále některé kategorie jmen, jako: a) jména, označující části těla, např.: NT jeda tO"T1N udna WTja kar'a b) jména nástrojů a nádob, např.: hraj najja MSTlí charba ruka ucho koleno síto, řešeto meč (Zajímavé je, že např.: slovo NaJfTl je ve slovnících uváděno jako maskulinum, ale ve včte NDtsp > n??l ""TJfl ^(T! Bílé džbány naplněné popelem se pojí s participiem pl. feminina.) c) jména zemí a měst, včetně obecného označení země KV"1**, jehož rod zřejmě původně kolísal, jak to dokaituje skulečliust, že V Sg. existuji forrr|y pouze mas-kulinní, v pl. pak formy femi lina (viz paradigmata str. 76-77), d) jména přírodních jevů, která původně v rodě kolísala. Obojrodost si v ara-1 mejštině b.T. zachovalo substantivum NttŕD'B/ šimía, slunce. Řada jiných je však v aramejštině b.T. již jednoznačně pociťována jako feminina, např.: NITR ruchá, vítr (pl. mask^nn ,|'nn i femininní NTinri) nebo N»N ,|3N even, avna, kámen (pl. pouze mask. '3DN). Všechna výše uvedená substantiva ženského rodu a další jim podobná jsou, jak uvedeno, bez rodové koncovky. Kunuivé K; je puuze delHrminant, který v aramejštině b.T ztratil jednoznačný význam determinace. Viz dále, str. 62. Podobně jako v hebrejštině, existuje i v aramejštině b.T. řada substantiv, která jsou rodem maskulina, mají však femininní zakončení a naopak taková, která jsou rodem feminina, ale v singuláru jsou bez koncovky a v plurálu mají zakončení maskulinní. singulár plurál N3N aba avahan otec, otcové, předkové avahata (viz paradigma, str. 70-71) asja asvata lékař, lékaři "id mar NrnrTD marvata pán, pánové ntjd 19 mara sanej ntiijjd sanvata nenávidící (sg., pl.) IVnr |PQN uvádí Melamed pouze ve spojení |PnN "n (Meg. 53a, hebr. tíatf IV;ir WlllDN je doložen v Git. 56b. I var "ID odpovídá hebrejským výrazům ,3T ,'3VTrt ,|1"TN, tvar VTO uvádí Melamed pouze ve spojení -"I HfTD, pl. KHllID odpovídá hebrejským výrazům tt^JO, 0*}TIR b) feminina bez femininního zakončení. V tomto případě se může jednat o několik variant: singulár je bez koncovky, plurál má femininní zakončení, např.: singulár plurál ar'a ar'ata země (sg.) — země (pl.) (viz paradigma, str. 77) orcha NnrniN orchata cesta — cesty (viz paradigma str. 78) kanut Nnnp karnata T,np kamej roh — rohy (v různých významech, viz níže) IViir NnrniN se vyskytuje pouze ve spojení pretri NTirniN hebr. ÍDN '373 (BB 9b cesty, způsoby lího matky). (lil výrazu existují oba uvedené tvary pl., ale liší se svým významem. Tvar vpij? odpovídá In br. D'Jlp a má význam rohy zvířete, viz BB 74a, Sanh. 106a. Naproti tomu tvar NTlJ-ij? <»l|Hivídá hebr. tlÍJ"lj? a má význam roh domu, úhlu, viz např.: BB 85b. singulár s koncovkou feminina, plurál s koncovkou maskulina, např.: singulár plurál NnrpT dima'ala 'ypn dim'ej slza — slzy (Šab. 33b) Nrnpia gumrata '""idu gumrej uhlík — uhlíky NTiri'N iteta 'EŕJ našej žena — ženy Ntriytí; searta 'I^P searej ječmen — (druhy) ječmene 58 59 Číslo podstatných jmen Maskulinum v plurálu a femininum v obou číslech jsou vyznačeny rodovými koncovkami, viz dále přehled zakončení jmen. Duál se až na nepatrné zbytky v aramejštiné b.T. nevyskytuje. Stav podstatných jmen Obecně lze konstatovat, že v aramejštiné, podobně jako v hebrejštině, mohlo substantivum vyjadřovat následující tři stavy: a) Základní stav (tzv. status absolutus) představuje základní tvar jména, např.: ~|7P melech it/SUHD medina král stát, venkov b) Vázaný stav (tzv. status constructus) představuje tvar jména, které je v úzkém spojení s následujícím slovem, zpravidla též jménem. Někdy je úzký vztah mezi oběma členy spojení zdůrazněn spojovatelem (makef), např.: melech jisrael král Izraele, izraelský král U jmen, která jsou formou maskulina, je někdy vázaný stav shodný se základním stavem jména (státem absolutem), jindy se od něho může lišit. V pl. je vyznačen sufixem. U jmen formou femininních se tvary státu constructu liší od státu absolutu v singuláru i v plurálu. (Viz dále přehled zakončení jmen.) c) Určený stav (tzn. status determinatus nebo status emphaticus) představuje tvar jména spojeného s určitým členem, který v aramejštiné postupně nabyl formu sulixu N-, která v b.T. převládla, např.: singulár m. plurál m. tO^D malka N^37D malchaja původně: ten král — ti králové singulár f. plurál f. NTtiHD medinta NOJ'IP medinata původně: ten stát — ty státy i- ■ .hled zakončení jmen A/ Maskulinum: I) Singulár nIiiIus absolutus — bez koncovky »latus constructus — bez koncovky M.itus determinatus —koncovka I) 1'lurál: .latus absolutus — koncovka tt-l-a :-/-in •.latus constructus — koncovka .i.iius determinatus —koncovka 1'hklady: »i abs. hl, con. Ü det ni abs. ni. con. ni dct. singulár m melech -l^D melech malka chv alam -chi alam '-/-i (pouze u adjektiv a participií) plurál m. robo malchin -'37D malchej malkaja \ľbv almin -'P7y almej tvnbv almaja anby alma 11/ Femininum: I) Singulár: slaliis absolutus — NT-/-a n -l-a (případně další zakončení feminina) Nhitus constructus — T\-l-at Nlalus determinatus — Nn-/-e/a Vt-l-eá (u některých adjektiv, viz příklady) .') IMurál: nIiiIus absolutus — -\-l-an Nlalus constructus — U^-l-at sliilus determinatus — HTi-/-ata 60 61 Príklady: st. abs. st. con. st. det. singulár f. n/tUHD -runp medina medina medinta plurál f. -nô'-rp Nnjnp medinan medinat medinata st. abs. st. con. st. det. -nošp malchu malchul malchuta DP1?» - ôj??ô malchvan malchvat malchvata V nevokalizovaném textu jsou tvary státu constructu a statu determinatu v sg. a pl. identické, pokud konsonant V vav není v plurálních tvarech zdvojen. Použité příklady uvádějí tvary substantiv maskulina a feminina v singuláru a plurálu tří států, jak existovaly již v biblické aramejštině. Při jejich užívání v aramejštině b.T. však došlo k následujícím posunům: 1) Status absolutus a status determinatus Status absolutus byl až na některé výjimky, o nichž se zmíníme v oddílu Syntax jmen, vytlačen z používání státem determinatem (emphatikem). Tím zanikl i rozdíl, který mezi nimi původně existoval. Status absolutus i status determinatus jsou tedy v aramejštině b.T. vyjadřovány pouze tvarem statu determinatu a významový rozdíl je patrný pouze z textových souvislostí. Např.: substantivum maskulina NpVp malka, tvar statu determinatu, který původně znamenal pouze „ten král" (hebrejsky: "[^Dil ha-melech) vyjadřuje v aramejštině b.T. jak výraz determinovaný (heb. ha-melech), tak i výraz nedeterminovaný, tzn. „král", „nějaký král" (heb. "^D melech ). Podobně substantivum feminina NT11H da'ta, tvar statu determinatu, který původně znamenal pouze „ten názor, mínění" (hebr. ny"nn ha-de'a), vyjadřuje v aramejštině b.T. jak výraz determinovaný (hebr. ityin ha-de'a), tak i výraz nedeterminovaný, tzn. „názor, mínění", „nějaký názor", (hebr. <1V~1 de a). 2) Plurál statu absolutu a statu constructu Až na některé výjimky zanikly staré formy plurálu a byly nahrazeny plurálem statu constructu, který v aramejštině b.T. nabyl jak význam plurálu statu absolutu, ale i plurálu statu determinatu. Pouze v ojedinělých případech si udržel původní význam plurálu statu constructu. Příklady: Tvar P?D malchej může znamenat: a) původní status constructus — králové čeho (l?IS^ffi', 'ľ?1?? malchej Jisrael) b) neurčený status absolutus — (nějací) králové (DP/O mlachim) C) status determinatus — ti(to) králové (d'd^pn) Marcus (str. 1-2 I0.2J) uvádí, že ve východní aramejštině, tzn. aramejštiné b.T., neexistuje rozdíl mezi determinovaným a nedeterminovaným jménem: fsbo malka znamená jak ~bo melech, lak "I^Dřl ha-melech. Co se týče plurálu, končí ve východní aramejštiné '-/-ej, tedy 'D7D malchej. Naproti tomu v západní aramejštině končí plurál na V^-l-aja, tedy malchaja. Dále uvádí (str. 30 /5.10), že v textech východní aramejštiny se příležitostně objevují výše uvedené tvary západní aramejštiny, jako Vf^on chavraja, přátelé, druzi nebo NTTfTB parcuiaja, semena, zrna, jádra. Nominální flexe Termínem nominální flexe označujeme, stejně jako v hebrejštině, spojování no-niin s pronominálními sufixy, vyjadřujícími přivlastnění (přivlastňovací zájmena). Formy těchto sufixů jsou následující: Sufixy připojované k singuláru 1. sg. spol. >'.- 1. pl. spol. (WN; ,N3- ,1-) 1; ,1'- 2. sg. m. 1- .\ 2. pl. m. (p- ,|Í3- ,Q- ,1Í3T) ,13- 2. sg. f. (p<: ,p-) ti- ,T- ,1- 2.pl. f. 3. sg. m. ,'n: ,ti- ,n-,':) tt-(iít: ,in- ,nn- 3. pl. m. ,lin- ,iin- ,-in-) ,in-(1; .10- .10- 3. sg. f. (Nn- ,nn- ,n-) n; ,n; 3. pl. f. Sufixy připojované k plurálu 1. sg. spol. 1. pl. spol. 15- -I" >ľ- 2. sg. m. T; '\ 2. pl. m. (151: ,ii3;:) 2. sg. f. ('=>':) T; .0; 2. pl. f. p;: 3. sg. m. ,'ni- ,ni-) IT; CO; ,in; 3. pl. m. .10': -F: ,lin':) 13': pnr- ,in; ,pni- !. sg. f. (Nii; ,ni-) R; ,n': 3. pl. f. C0i- ,'n;) Ttj: 62 63 1) Sufixy uvedené v závorkách jsou starší nebo nebabylónské formy (viz Margolis, str. 16, § 8b). 2) Sufixy připojované k plurálu jsou nékdy stejné jako sufixy připojované k singuláru. Proto může docházet k tomu, že některé tvary substantiv se sufixy jsou shodné v sg. i v pl. a rozlišit je můžeme pouze ze souvislosti ve vétě, viz paradigmata jmenné flexe. Např. slovo wa» může podle souvislosti znamenat můj otrok/služebník nebo moji otroci/služebníci, nebo slovo ytí") má jak význam řvťř hlava, tak i význam tvé hlavy. Někdy se k rozlišení mezi sg. a pl. používá odlišný kmen, např.: '«"13 braj znamená „můj syn", zatímco toa bnaj znamená moji synové. (Viz paradigma, str. 73-74, srov. Marcus str. 24, 4. 10, obecně o sufixech str. 12-13.) Některé nepravidelnosti nominální flexe Singulár podstatných jmen 1) Substantivum 3N HQtjt uv ubu utiu KiuiiiC 1. OS. siugul vány ke tvaru HNI abi i o starý vokál nomina ivu (Viz paradigmata, str. 70-71. K. Iv J_ :ru jsou sufixy připojo-arti uvádí, že se jedná 2) Substantivum ach bratr. V sg. je flektováno stejně jako substantivum N3N 3N av aba, tzn. že suřky jsuu kiuillě 1. os. sg. připojovány ke tvaru iriN achu. Plurál je však pravideln i. (Viz paradigma, str. 72.) 3) Substantivum "13 bar syn. V sg. jsou sufixy připojovány k základu "13 bar, v pl však k základu -13 ben (Viz paradigma, str. 73-74.) 4) Substantivum rP3 brat dcera. Obdobně jako u substantiva "13 bar je tomu i u substantiva TTQ brat. V sg. jsou sufixy připojovány k základu -~I3 bar s femininní koncovkou (femininním zakončením) fl- t, zatímco v plurálu se jedná o základ -33 ben s femininním zakončením t"l- t, tedy -£133 bnat. (Viz paradigma, str. 81-82.) Jména v plurálu Základem pro připojení koncovek plurálu je zpravidla kmen. Ten však je někdy různým způsobem rozšiřován a v těchto případech je pak koncovka plurálu připojována k takto vzniklým tvarům. Ke zmíněnému rozšiřování kmene dochází nejčastěji u substantiv, jejichž plurál má bez ohledu na skutečný rod gramatickou formu feminina. Kmen je rozšiřován konsonanty N alef, il he, 1 vav a 3 mm. Někdy nedochází k rozšíření kmene přidáním jednoho z uvedených konso-nantů, ale pleonastickým zdvojením zakončení, k němuž pak dochází ale již v singuláru. I) Rozšíření kmene o N alef singulár plurál N3ÍSD sapona 'NJÍBD sapona'ej námořník — námořníci (Hcchľ 8b) (Ned. 50a, BM 84b) (kořen: |BD) .') Rozšíření kmene o n he Jedná se o nepravidelnost, která se vyskytuje u krátkých substantiv N3N aba (olcc), ND'N ima (matka) a NDttf šma (jméno). Pro tato jména je charakteristické, )c v plurálu, bez ohledu na skutečný rod, mají koncovku feminina. Např.: lár N3N aba plurál iroN NEVOŇ avahan avahata otec — otcové (viz paradigmata str. 71) ima NnnD(')N (Kiď.82a j imahata matka — matky šma (Git* 11b) šemahata jméno — jména (viz paradigma str. 73) Slovo (QN má význam otec (aN), tenltol otec (3NTI), můj otec ('3N). Slovo NEľN má význam matka (DK), taltol matka (DNTI), moje matka ('DN). I) Rozšíření kmene o 1 vav K tomuto rozšíření dochází: , |) U jmen, která jsou odvozena od kořenů' " b, které byly původně kořeny 1" 7 např.: plurál NTITIDN asvata lékař — lékaři singulár N;DN asja (kmen ION) I)) U jmen, která jsou odvozena od kořenů N " 7. Tento kořen v aramejštině b.T •.plynul s kořenem ' " 7, např.: singulár plurál -ID mar N01HI? marvata pán — pánové N~ID mara '30 sane] (kmen N3D) NETmOD sanvata nenávidějící 64 65 c) Ke stejnému rozšíření dochází analogicky i u některých substantiv, ačkoliv nejsou odvozena ani od kořenů V — b lamed — jod vav, ani od kořenů N — 7 lamed — alej. Např.: singulár \*hh lelja N'DID susja plurál ■bh lejlej VSmfi lejtvata noc — noci liT'niJDID susavalajhu kůň — jejich koně (Ta'an. 23b) Plurál od slova N^DID jc doložen pouze v uvedcnčm tvaru sc sufixem 3. os. pl. m. vc významu jejich koní (hebr. OrVDlD). Předpokládaný tvar pl. by byl NTIipiD nebo NflllDlD. singulár NriS'0 sifta plurál n'nilB'íír sijvatej nnilS'0 sifvata (Sanh. 67b) ffľTimiO sifvatajhu (Chagľ3a) ret, pysk, řeč — jeho rty, atd. okraj — její okraje (šatu, nádoby) jejich rty Plurál od slova NTIDTtf je doložen pouze ve výše uvedených tvarech se sufixy 3. os. m. a f. sg. a 3. os. m. pl. odpovídajících hebr. tvarům 1'ninBĎ, rVtlSĎ a eevttnřt/. Předpokládaný tvar pl. by byl NnilB*. 4) Rozšíření o 3 nim U substantiv různých kořenů dochází někdy k rozšíření o nebo -}-, např.: singulár Hob* calma (kořen: D7ÍT) plurál řť3D^¥ calmanaja podoba, tvar, socha (Mo'ed katan 25b) podoby, tvary, sochy 'D1?^ calmej modla, modly (BK 23b aj) Od slova ND1?!' existují dva tvaiy, které se od sebe liší významem. Pl. ťOD1?? má význam hebrejského D'9'0B, česky modly, zatímco pl. 'pbx odpovídá hebrejskému OtpVs, nfT-iac, česky obrazy, tvary, podoby. NDD sama 'ÍDD samanej droga, lék — drogy, léky (Meg. 18a, BM 107b) (BM 85b) (kořen: DD) tnra bizra (Chul. 51b) (kořen: -IT3) 'nr3 bizranej semeno — semena (Chui. 60b) s) ľleonastické zdvojení koncovky U některých substantiv, která mají formu feminina, dochází v pl. k pleonastic-ki-niu zdvojení koncovky, např.: singulár NnypEř šema'ta plurál NfinUDEŕ šema 'tata zvěst, pověst zvěsti, pověsti Slovo vspVŮ odpovídá hebrejskému výrazu rOľDX) a nabylo v Talmudu v sg. a pl. specifického vy/namu" tC/O* W ns^ij, XX*CtO£ btí Citaci, česky amorejská právní poučka, amorejské právní /HHiťky. Iiikto rozšířené kmeny jsou pak základem nominální flexe v plurálu. Paradigmata jmen Maskulinum 1'iavidelná flexe v /. o r: Di' — den Singulár: aram. hebr. Status absol. ♦eľ DV Malus constr. -DV -Dľ Status determ. NDť Drn 66 67