c) Ke stejnému rozšíření dochází analogicky i u některých substantiv, ačkoliv nejsou odvozena ani od kořenů V — 7 lamed — jod vav, ani od kořenů N — 7 lamed — alej. Např.: singulár H'b'b lelja N'piD susja plurál ■hh lejlej Kfííb'b lejlvata noc — noci in"ni1DlD susavatajhu kůň — jejich koně (Ta'an. 23b) Plurál od slova N;piD jc doložen pouze v uvedeném tvaru se sufixem 3. os. pl. m. ve významu Jejich koně (hebr. Dn'DlD). Předpokládaný tvar pl. by byl NTllipiO nebo NTIlipiD. singulár NriS'tí/ sifta plurál FmŤjDtr rifvatq nnilS'tľ sifvata (Sanh. 67b) in"rHlS't? sifvatajhu (Chag* 3a) ret, pysk, řeč — jeho rty, atd. okraj — její okraje (šatu, nádoby) jejich rty Plurál od slova WlDŤř je doložen pouze ve výše uvedených tvarech se sufixy 3. os. m. a f. sg. a 3. os. m. pl. odpovídajících hebr. tvarům vninsb, \TVB/0 a DnWBTy. Předpokládaný tvar pl. by byl Nrms*. 4) Rozšíření o 3 nun U substantiv různých kořenů dochází někdy k rozšíření o -3; nebo -3-, např.: singulár Hůb* calma (kořen: D72Í) plurál NJ3D^3r calmanaja podoba, tvar, socha (Mo'ed katan 25b) podoby, tvary, sochy calmej modla, modly (BK 23b aj) Od slova NdVí" existují dva tvary, které se od sebe liší významem. Pl. N^JDÍpV má význam hebrejského D'9'DB, česky modly, zatímco pl. "úbx odpovídá hebrejskému DTpVv, L (V WC, česky obrazy, tvary, podoby. NDD sama '3DD samanej droga, lék — drogy, léky (Mcg. 18a, BM 107b) (BM 85b) (kořen: DD) Nnr3 bizra '?."lľ3 bizranej semeno — semena (Chul. 51b) (Chul. 60b) (kořen: ~IT3) S) ľleonastické zdvojení koncovky U některých substantiv, která mají formu feminina, dochází v pl. k pleonastic-kemu zdvojení koncovky, např.: singulár NPiyptíí šema 'ta plurál NnnrDttf šema'tata zvěst, pověst zvěsti, pověsti Mcivo NTWprJ odpovídá hebrejskému výrazu rwlDŮ a nabylo v Talmudu v sg. a pl. specifického Významu bniDN btí rD/>n, Dtotoí* rto^n, česky amorejská právní poučka, amorejskd právní /siučky. Takto rozšířené kmeny jsou pak základem nominální flexe v plurálu. Paradigmata jmen Maskulinum 1'ravidelná flexe v /. o r: DV — den Singulár: aram. hebr. Status absol. *DV DV Status constr. -DV -DV Status determ. NDV DVn 66 67 Se Milixy sg. aramejsky hebrejsky překlad 1. os. spol. dv »ndv 'dv 'dv mu; den 2. os. m. ■5JDV /veSy den 2. os. f. TDV ívů/ den 3. os. m. *ítdv tov ;'e/io den 3. os. f. npv npv je/í den Se sufixy pl. aramejsky hebrejsky překlad 1. os. spol. *|'DV JDV UDÍ náš den 2. os. m. Opi' |Í3DV D3DV váš den 2. os. f. '3DV ippv váš den 3. os. m. ■ínpv linpv ddv jejich den 3. os. f. Tlpf ]dv jejich den Status absolutus ti? je doložen v Eruv. 40b ve spojeni rnniN Di' hebrejsky -irtN ni', česky jiný den. Plurál: aram. hebr. Status absol. *|'DV BCDJ Status constr. *-'DV -'D'' Status determ. •N'DV D'DTl Se sufixy sg. aramejsky hebrejsky překlad 1. os. spol. me" dny 2. os. m. Tpr tvé dny 2. os. f. p"pv T/DV t°: tvé dny 3. os. m. n'pv 'niDV vp; jeho dny 3. os. f. M1DT její dny Se sufixy pl. aramejsky hebrejsky překlad 1. os. spol. ppi' naše dny 2. os. m. ■a"pi' dd'p; vaše dny 2. os. f. '3"dv P'p; vaše dny 3. os. m. •írrpv jirrpv on'p; jejich dny 3. os. f. vrpV P'P' jejich dny Shodné tvary: «lt. a pl. se suliXI-in 1. os. sg.: T Viti mé jméno 2. os. m. tvé jméno 2. os. f. (Ber. 20a, Ta'an. 25a) ^Dttf tvé jméno 3. os. m. msti Vti jeho jméno Se sufixy pl. aramejsky hebrejsky překlad 3. os. m. wnsti agti jejich jméno Doložené tvary plurálu: Status determinatus: NnilDttf hebr. niDtíTj ,T\Vti (Git. 11b) Status constructus: Vtihtbx. TfíDti (Git. 34b aj.) Se sufixem objektu 3. os. pl. m. W^TfHffi hebr. nmrsti (Git. 11b) il) vzor: "13 V singuláru jsou sufixy připojovány k základu -"12, v plurálu k základu -53. Singulár: Status absol. Status constr. Status determin. aram. "13 Nn3 hebr. 19 -1? i3 ,m Ve státu absolutu je doložen i tvar T3, např. v Ber. 5b nebo v BB 116a. 1'iulobně jako v hebrejštině, vyskytuje se i v aramejštině b.T. substantivumia v různých spojeních např.: Nn"D-1N--Q, hebr. iTiJn-ja (Jev. 45b), ^aa-Ta, hebr. baa-p á četných jiných. Ve spojení se slovem 'in často dochází ke zkrácení v pouhé 3, které se jako prefix připojuje Ve slovu '3T a vzniká tvar pna případné i pna, např.: |ÍyDtí pna TI (BM 83b). "a může být i zkrácenou formou státu constructu slova NTťa, který v plném tvaru zní "'a. 72 73 Se sufixy sg. aramejsky hebrejsky překlad 1. os. spol. (Jev. 37b aj.) '"13 103 mů/ syn 2. os. m. (Ta'a. 24a aj.) TJ? (Sota 49a, "TT3 Kid. 30a) rvů/ syn 2. os. f. (Šab. 156b aj.) T~q řvů/ syn 3. os. m. rrj? 133 je/io syn 3. os. f. rna PI33 yc/í syn Plurál: aram. hebr. Status absol. |'33 (Ber. 10a aj.) d'33 Status constr. '33 D'33n ,D'33 ,-'33 Status determ. ťí"r33 (BB 142b) ' D'33 ,D'33n Podobné jako v sg. se i v pl. vyskytuje substantivum '3a ,pa v různých spojeních, např.: řQTTp '33, hebr. TřOEr flN '3a, Mům '3a hebr. DTK '3a (Tám. 32a) a řada jiných. Se sufixy sg. aramejsky hebrejsky překlad 1. os. spol. (BB 143a) 'N33 moji synové 2. os. m. T» tvoji synové 2. os. f. (Moed kat. 20a) "T03 ti? tvoji synové 3. os. m. (Sanh. 70b aj.) ÍT33 (Sanh. 96a) TJÍ33 V33 jejich synové 3. os. f. (BK 80b) H33 rt'33 jejich synové Se sufixy pl. aramejsky hebrejsky překlad 2. os. m. (Ber. 13b) 13"33 D3'33 tvoji synové 3. os. m. f. in"33 p / CT33 jejich synové 11 mininum Pravidelná flexe vzor: Nmn — mínění, názor Singulár: Status determ. aram. hebr. uran nin ,ninn Se sufixy sg. aramejsky hebrejsky překlad 1. os. spol. 'ran 'Nran 'ran můj názor 2. os. in. im iran tvůj názor 3. os. m. rrran iran jeho názor V os. f. nran nran její názor Se sufixy pl. aramejsky hebrejsky překlad 1. os. spol. ■uran náš názor .'. (is. m. i3"ran D3ran váš názor 3. os. m. ■in''ran (Tam. 32a) liiTPun DPUn jejich názor ťlivhistnovací sufixy pl. jsou připojovány k plurální formě základu. 1'odobně jsou flektována i další feminina, např. ttfvicn ,Nn~l'TJ aj. NtTIEn — síla, autorita, oblast, území Singulár aram. hebr. Sliilusdetermin. Nn-lEH rncn rmtnn |fl sufixy sg. aramejsky hebrejsky překlad .' os. m. tvá oblast l os. m. n'rmtn imcn jeho oblast 74 75 Se Sufixy pl. aramejsky hebrejsky překlad 2. os. m. vaše oblast 3. os. f. (Eruv. 63b, BK 56b) ornan jejich oblast Plurál není v aramejštině b.T. doložen. vzor: Nn~l'TJ — nařízení, edikt, obřízka Singulár: aram. hebr. Status determin. NTTVT? mTJ ,n"IT3n Se sufixy sg. aramejsky hebrejsky překlad 3. os. m. (Šab. 33b) PPtTTtä jeho nařízení Se sufixy pl. aramejsky hebrejsky překlad 3. os. pl. irrrrvn (1a'a. 22a, 29a) Dtrna jejich nařízení Plurál nenf v aramejštině b.T. doložen. Nepravidelná flexe V singuláru jsou sufixy připojovány k základu, který má formu maskulina. Jediný doložený tvar plurálu (viz níže) má formu feminina. vzor: NV~IN — země, půda V singuláru jsou sufixy připojovány k základu, který má formu maskulina. Plurální tvary, jak o tom svědčí jediný doložený tvar plurálu (viz níže), mají formu feminina. Singulár: aram. hebr. Status determin. NWIN Í1D"1N ,yj?-|j? ,Y"\H nnnNin iyjrijpn ,f"TNn Se sufixy sg. aramejsky hebrejsky překlad 1. os. spol. miř země 2.os. m. TV"* "TV"** tvá země 2. os. f. tvá země 3. os. m. rpiriN jeho země \, os. f. její země Se sufixy pl. aramejsky hebrejsky překlad 1. os. spol. (Sanh. 94a) )'jnN naše země 2. os. m. (Šab. 116b) ttnnN (Sanh. 94a) DTTIN vaše země 3. os. m. in"y-iN (Kid. 72b, Sanh. 64a) jejich země 1'iuial: aram. hebr. Status determ. NTttriN nir-iNi ,nir"iNn ľmlobným způsobem jsou flektována i další substantiva, např. tSSB) nebo NmiN. Víor: — duše V singuláru jsou sufixy připojovány k formě maskulina, v plurálu k formě Imiinina. Co se týče významu, překládá se toto substantivum se sufixy: já sám, ■ sám, on sám atd., odpovídá tedy hebrejskému výrazu 'D2rV '3N ani acmi, -píry NTIN ata acmecha, 1D2£V Nin hu acmo atd. (viz paradigma). Plurál není v aramejštině b.T. doložen. Singulár Maliis determ. aram. hebr. OB) ,E>B3n 76 77 Se sufixy sg. aramejsky hebrejsky překlad 1. os. spol. má duše 2. os. m. tvá duše 2. os. f. (Moed kat. 16b aj.) tvá duše 3. os. m. rrt£te» jeho duše 3. os. f. nory nttfsj její duše Se sufixy pl. aramejsky hebrejsky překlad 1. os. spol. J'ttfBÍ naše duše 2. os. m. (Pes. 69b, 0"ErS3 Git. 60b, Nida 61a) vaše duše 3. os. m. DDiTl? DttfBÍ jejich duše vzor: Nn~lIN — cesta, způsob Singulár: aram. hebr. status constr. rniN (-"ITO ,-rniN status determ. NrniN (yri ,-|~nn) misn ,rniN Status constructus doložen pouze ve spojení NtfIN rniN, hebr. [*~*< Plurál: aram. hebr. status determ. NnrniN (trrrn) ,nirnN Doloženo pouze ve spojení řPD>n NTirníN, hebr. tot< •yyj (BB 9b nahoře). Se sufixy sg. aramejsky hebrejsky překlad 3. os. m. nrniN irniN (pil) jeho cesta 3. os. f. sn-iiN nrniN (Ketub. 65a, Sota 12b) nmiN mi® její cesta Se sufixy pl. aramejsky hebrejsky překlad 1. os. spol. (Suka 52a) 1'rnÍN naše cesta vzor: NnnN — sestra V singuláru je flexe pravidelná, v plurálu jsou sufixy připojovány ke kmeni lo/.šířenému o Singulár M;itus determ. aram. NnrtN hebr. niriN ,ninsn Se sufixy sg. aramejsky hebrejsky překlad 1. os. spol. (Meg. 13b aj.) 'NCTIN 'riinN moje sestra 3. os. m. n'tTIN ininN jeho sestra Se sufixy pl. aramejsky hebrejsky překlad 3. os. m. (Sota 43b) irrnnN DninN jejich sestra 1'lurál: aram. hebr. Matus determ. NTnTlN nVnN .nvnsn Si- sufixy sg. aramejsky hebrejsky překlad 1. os. spol. (Šab. 57a) TIlinN moje sestry 1. os. m. (Šab. 13a) iTniTlN vnvnN jeho sestry * /. i> r: ND'N — matka, maminka V singuláru je flexe pravidelná, v plurálu jsou sufixy připojovány ke tvaru i c i/sířenému o (Viz Morfologie jmen, str. 65.) '•menhir: Slums determ. aram. hebr. 'DN ,DN ,DNn Sc sufixy sg. aramejsky hebrejsky překlad I os. m. (BB 110a) IWH jeho matka 1 os. f. np'N iTON její matka 78 79 Plurál: aram. hebr. NTlilDN (Kid. 82a) niilDN ,flÍDN ľlurál: aram. hebr. Slalus determ. NnnTDttf (mníDN bv Viobn) niJMDttŕ Tvary pl. se sufixy nejsou doloženy. vzor: NriB'ty — ret, pysk, řeč; pl. okraje V singuláru je flexe pravidelná, v plurálu jsou sufixy připojovány ke tvaru rozšířenému o (Viz Morfologie jmen, kde jsou uvedeny všechny dochované tvary str. 66.) vzor: XTIVpEr halachický výrok V singuláru je flexe pravidelná, v plurálu ke kmeni s pleonasticky zdvojenou koncovkou. Singulár aram. hebr. Status determ. NTOpttf (N11DN b» robn) nUlDttf Se sufixy sg. aramejsky hebrejsky překlad 2. os. m. (Šab. 43b aj.)* ' ("poac rďwm) tvůj halachický výrok 3. os. sg. m. mmgtí (nov Ttsynň) jeho halachický výrok Se sufixy pl. aramejsky hebrejsky překlad 1. os. spol. (wsnp naSnn) náš halachický výrok 2. os. m. (Ker. 6a) XaľVWM (nohem na^nn) halacha, kterou učíte 3. os. m. in"nypcř (Suka 10b, Moed kat. 24a, Chul. 48b) jejich halachot Se sufixy sg. aramejsky hebrejsky překlad 2. os. m. ^nniľpttf (Ber. 56a aj.) (TrraW) tvé halachot 3. os. m. rvnriypc? jeho halachot Sc sufixy pl. aramejsky hebrejsky překlad 1. os. spol. 1'nnypttf (Ta'a. 23aj * (eman fíchri) naše halachické výroky 2. os. m. o"nnype> (Hor. 12a) ' ' (mbw nobri) vaše halachot vi. ar: VS\~Í2 — dcera V singuláru jsou sufixy připojovány ke kmeni -rn3, v plurálu -"133. (Srov. substantivum 13, maskulinum, IV. paradigma, str. 73-74.) Singulár: aram. hebr. status constr. -£13 -Í13 shitus determ. NTTQ "13 Se sufixy sg. aramejsky hebrejsky překlad 1. os. sg. (BM 85a) 'NTra rra "rná (Ketub. 54a aj.) moje dcera 2. os. m. (Kid. 45aj tvoje dcera 1. os. f. -m tvoje dcera 3. os. m. rrrra ira jeho dcera V os. f. nrra nri3 její dcera 80 81 Následující tvary s přivlastňovacími sufixy v plurálu nejsou v aramejštině b.T doloženy. Uvádíme 1 je pouze z důvodů úplnosti paradigmatu. Se sufixy pl. aramejsky hebrejsky překlad 1. os. spol. UFQ naše dcera 2. os. m. |i3Fra D3C13 vaše dcera 3. os. m. pnrra □na jejich dcera Plurál: Status absol. Status determ. vtxa hebr. nra ninií Se sufixy sg. aramejsky hebrejsky překlad 2. os. m. tvé dcery 2. os. f. tvé dcery 3. os. m. rrnri vnto jeho dcery Se sufixy pl. aramejsky hebrejsky překlad 1. os. spol. naše dcery Status absolutus |p ve významu hebrejského státu absolutu nu3 je doložen pouze ve spojení ~~" vsz, hebr. r-~- (Mišna, Ketub. 4,11). Týž tvar ve významu hebr. státu constructu je doložen ve spojení ph* rntol na, hebr. |ľl řlKTtT ľTrtD ní» (Ketub. 23a). Syntax Vyjádření neutra 1) Vyjádření neutra pomocí substantivizovaného adjektiva viz Přídavná jména| str. 98. 2) Ve významu neutra lze použít i femininní tvary ukazovacího zájmena, např.: .fT3 řITO PP3 f\'77 Deda bej kula bej. V kom je toto, v tom je všechno. Dela ha ve-la ha. Kde není ani to, ani ono. I) Mluvčí může mít na mysli substantivum Nn^D milta (slovo), jímž se vyjadřuje nruičitý, neutrický podmět, které je však zamlčeno, vztahuje se k němu však pionominální sufix, který je též chápán neutrický, např.: .i7J'D J?DEř Šema mina. Vyrozuměj z toho, usuď z toho. .nj'D Tfí Dun mina. Usuď, vyvoď z toho. 'nj'D ]^ Nj?S3'ND Maj nafka lan mina'! Co z toho pro nás plyne, vyplývá? Stiitus absolutus a status determinatus (emphaticus) (Irov. paradigmata, str. 67nn.) I) Mezi oběma rozlišujeme ve zbytcích starého jazyka (ve starších vrstvách |.i/vka). u I 1'ííklad použití státu absolutu (tvaru ncdeterminovančho substantiva): .ľhoz 11) Kli! Hu gevar be-chula. Je mužem ve všem. . 73) '117 ipn 71) tvb"! 7HÍQ Be-atar de-le(j)t gevar taman hevi gevar. Na místě kde není muž, tam buď mužem. Ii| 1'říklad použití státu determinatu (tvaru determinovaného substantiva v de-■ ■ i minovaném významu): • ľpi NT NTDÍfl l'33n K7f)3 Gozlaja rakichin ve-imraja da dekin. Tyto holubice jsou něžné a tato jehňata malá. i) V mladších vrstvách jazyka, které v aramejštině b.T. převažují, zanikl významový rozdíl mezi státem absolutem a státem determinatem. Status absolutus byl Mi léměř zcela vytlačen z užívání státem determinatem, který nabyl významu olioii a vyjadřuje jak determinované, tak nedeterminované jméno. Příkladem MJte být varianta jednoho z výše uvedených příkladů použití nedeterminovaného "iilisiantiva: • 111. .. .133 n'Vn iriNQ Be-atar de-le(j)t gevar... cmsluje: ...N73J Vľb'l "inNŠ Be-atar de-le(j)t gavra... i) I vistují však případy, kdy se status absolutus udržel: n) Vc výrazech pro neurčitá zájmena: |7S pian kdosi, cosi ]^>B NTpn duchta pian jakési místo * l^s'in doch pian Vľ'TH eneš někdo, kdosi, člověk b) V některých spojeních s předložkami, která mají adverbiální charakter: aramejsky hebrejsky česky b'vbľä miľel n^ypVp nahoře blV1? la-agal nSnp brzy (Ber. 18b, Sanh. 52a) (N)73S?3 ba-agal(a) rnnp brzy (Pes. 75a) OřHD me-reš n3it£ft03 ,D'PS7 zprvu, zpočátku, nejprve Avšak i v tomto typu spojení se objevují tvary státu determinatu, např.: aramejsky hebrejsky česky NTHn33 be-nichuta klidně, pomalu N3H3 be-dina fQ právem be-alma pouze, jedině tOjJ'yp me-ikara ,n3ÍtE^N~l3 zprvu, zpočátku, nejprve (= me-reš) D'3B? ,]3 'ipb N*ljTl?p"13 ri7nn33 jako před tím, jako na počátku Podobné i ve spojeních s -73 (kol) každý, je obvykle status determinatus, např.: MDt 73 kol joma DV 73 každý den MTDTtf)NTISTtf 733 be-cholía'ata ve-ša'ata TlVti) IVtí 73 každou hodinu tCT3V 73 kol avda * 133) 73 každý služebník Výjimkou však je: -im nn 73 kol chad ve-chad iriNl TIN 73 jeden každý c) Status absolutus je však nutný u predikativních adjektiv, tzn. u těch, která ve | větě zaujímají funkci prísudku, např.: .N3I3 Kp"?np ľflV M^a Np"?n Chelma biša adif me-chelma tava. Špatný sen je lepši než dobrý sen. •tOpD tU'^13 Bucina tav mi-kara. Mladá dýně je lepši než vzrostlá dýně. .'3D HlBďj 'nnN Achti de-šapira minaj. Moje sestra, která je hezčí něž já. (BM 84a) .top? 3£? Tav gavra. Ten muž je dobrý. (Oproti tomu N313 N"13i má význam Ten dobrý muž.) Zdánlivou výjimkou je: .'ín^fOWřOWNin Hu tava ve-tava lehveQ). Je dobrý a bude dobrý. Zde je však nutno doplnit slovo ND^n chelma (sen) a správný překlad pak /ni: Je to dobrý sen a zůstane dobrým snem. (Srov. též Marcus, str. 54/ 10. 6.) Status constructus a vyjádřeni genitivu (Siov. Margolis, [§] 44, str. 63-65; Frank, Gramatika, str. 101.) I) Status constructus jako vyjádření genitivního vztahu je častý ve starší vrstvě |uyka a v příslovích, např.: NTlNUn 33N abav chanvata » ti t t - u dveří krámů (Sab. 32a) If t,UJ 7Íp kol chavrej hlas jeho přítele (bližního) tTDtf 3 bi-šmeO) ímaja v nebesích nebes N3N CTÍT* itat aba otcova žena (Ketub. 52b, 54b) 7N"1ÍEP £133 benat Jisra 'el dcery Izraele (dcery jisra'elské) l) V mladších vrstvách jazyka se status constructus vyskytuje: n | Ve vlastních jménech, např.: N37P">lt3 Turmalka hebr. -j^Dn "in (místní jméno, např. v Git. 55b) N3N-in3 Neharaba (místní jméno, Šab. 140b) 84 85 b) V pevných spojeních představujících jeden významový celek (komposita), např.: aramejsky N3BI3 "ípy amargufna iérréni Rešjarcha VtŕtíVn Reššata NTI'p '"ID mare(j) bejta NT-IN m*! orach ar'a hebrejsky česky 133 ípy bavlna BHÍÍ BŕNT začátek měsíce (Roš chodcš) i-IÍEŕn Vtoft začátek roku (Roš ha-šana) CT3 ^yp pán domu, hospodář (lichí, ba'al bajit) T73 zvyk' obyčej c) Velmi častá jsou tato spojení s některými běžnými substantivy jako 13 bar, P3 bat, nebo EV3 be(j)t, např.: hebrejsky česky ^snt£P ]3 syn Izraele, Izraelita, Žid Wltr ľ")N 13 obyvatel Izraele (doslova: syn západu) N3n d^iyn ]3 syn budoucího věku (Ta'a. 22a) t^'Nn ]3 syn (toho) muže "^pn fV3 královský dvůr aramejsky btniT 13 barJisra'el N3Typ "13 bar Ma'arava TINT ND^y 13 bar alma de-atej N"133 "13 bar gavra t&ho '3 í>e(/) mo/fa] N^n '3 6e(j) Mu/a (njinn bltf) nriCto n'3 dům svatby (Srov. Marcus, str. 12.) d) Ve státu constructu feminina někdy odpadá koncový konsonant tav, např.: aramejsky rrtra 13^ cévu be(j)tej Nj?T3 13^B palgu nizka hebrejsky česky iri'3 fte"! potreba jeho domu (Joma 86b aj.) pH 'VO polovina škody e) Status constructus se také uchoval ve jménech, která se stala předložkami, např.: aramejsky hebrejsky česky dib1? le-fum 'b "7y .'b1? podle v\bn diala f nnn místo (čeho) (Šab. 129a) ]V\ neboť (Sanh. 94b) pro, kvůli s, prostřednictvím jako po, za PO v do z, ze pod na, přes před za • Doloženo ve spojení n3n pap, hebr. česky jako já (Joma 86a aj.). " Doloženo se sutixcm 1. os. sg. Tlinn, hebr. Tinn, česky místo mé (AZ 10a). Doloženo se sulixcm 1. os. sg. VD\?, hebr. 'ÍEr?, česky přede mnou. l) Kromě výše uvedených případů je v mladších vrstvách jazyka nahrazen status lonstructus náslcdujícícm konstrukcemi: .1) 1'rvní část genitivního spojení je ve státu determinatu (s určitým členem), iliuliá část spojení je uvozena relativní částicí (indikativem genitivu), např.: DltSřp mišum Dyap.-nDnp.-ppp 33n agav Dy.'-ľ'Vy.d! by *ps kegon ÍD3 1'NP ke'e(j)n 1D3 -ra batar nriN inp1? le-vatar 133 be-go le-go í3'D mi-go ■^iri3D •Mninn techoteQ) nnn ilave(j) ^y kame(j) y)?b ninis: achorej ninN ,nrtN on-psn Nnnyp n'pttfn ntodVd 'pun NnnpN atra di-Šemu'el me'arta (ŕ-Avraham glime(j) de-enaše(j) malchuta di-šmaja imahata de-januke(j) místo Šemuelovo jeskyně Avrahamova modlitební pláště (tality) mužů království nebes matky malých dětí Stejná konstrukce se vyskytuje i po ukazovacích zájmenech, např.: Nil3Dn 3~n SPI ha de-rav Hamnuna to rabího Hamnuny ální sufix, který se v rodě (proleptický sufix) a druhá b) První část genitivního spojení má pronomii 1 i'islc shoduje s druhou částí genitivního spojení iVist genitivního spojení je stejně jako v předcházejícím případě uvozena relativní řňslicí de — (případně di-; indikátor genitivu), např.: SnIDGPI ni3N avuh di-Šemu'el otec Šemu'elúv doslova: jeho otec, totiž Šemu'elúv 86 87 B^JNT T1T zuze(j) de-eniš peníze jakéhosi člověka doslova: jeho peníze, totiž jakéhosi člověka N"ipn 3T1 irrnp beratej de-rav Chisda dcera rabího Chisdy doslova: jeho dcera, totiž rabiho Chisdy Nn'3"*n NEřBÍ nafša di-ravita duše dívky doslova: její duše, totiž té dívky Shrnuti: V aramejštinč b.T. se tedy můžeme setkat se třemi způsoby vyjádřeni výroku „syn toho muže": 1) pomocí relativní částice, která indikuje genitiv: N""P bera de-gavra 2) pomocí této relativní částice a proleptického sutixu: N"13n JT~D herc j de-gavra 3) pouhým státem constructem: N~c; ~Z bar gavra (Srov. Marcus, str. 11-12.) c) Genitiv vyjádřený pomocí relativní částice -7 de- nebo -H di- se může vyskyto- | vat i samostatně, bez předcházejících jmen, k nimž se váže, ta však musí vyplývat ZC souvislosti, napr.: ./Tp»f? ÍN fflON? ÍN npiBřs npiJT Hfítí Šuta de-janoka bé-šuka o de-avuh o de-imej. Hovor dítěte na tržišti je buď (hovorem) jeho otce nebo jeho matky. . lpn'7 'N^PN Emce 'ej de-jatmej. Prostřední je sirotků, •top-ip NETTO N3^T De-aba adifa mi-di-bera. To otcovo je lepší než to synovo. .NffSJ 737D Nf7B)7 N3I3 Tava de-napacha mi-de-var napácha. | To kovářovo je lepší než to kovářova syna. d) Pronominální sufix je někdy připojen k předložce a anticipuje tak jméno, které následuje a je uvozeno relativní částicí, např.: • i7"J77 řPBp 3ľV 17117 "3N Abaje hava jatev kamej de-Raba. Abaje sedával před Rabou (BM 30b). Doslova: Abaje sedával před ním, totiž před Rabou. .Nnpnpp 377 ÍVfííO Kavatej de-Rav mislabra. Podle Rava to dává smysl (Br 40b). Doslova: Podle něho, totiž Rava to dává smysl. (Srov. Frank, Grammar, str. 101/9. 26.) Přiřazení (Srov. Margolis, § 45., str. 65-66; Frank, Grammar, str. 86.) I) Atributivní adjektivum (participium) se shoduje se substantivem, k němuž patří, (je přiřazeno) v rodě a čísle a stojí vždy za ním buď ve státu nbsolutu, nebo ve státu determinatu. Příklady: NnjTDJ? NT31? QT "IľND me-igar ram le-vira amikta z vysoké střechy do hluboké jámy N3"1 N""QJ gavra raba velký (významný) muž ND'pn t032 gavra chakima moudrý muž 'nnnN NTirVN iteta achriti jiná (druhá) žena Nrppp NTl^P milta kamajta dřívější stav '3*13*7 '"QJ gavrej ravrevej významní mužové "Dpn H3J gavrej chakimej nějací/ti moudří muži NB'-in N*'3D sakina charifa nějaký/ten ostrý nůž bíTO""! NTirnp medinta rabta to velké město "P~IJ garmej katinej malé kosti NTI3~Q"1 WJTP medinata ravrevata nějaká/ta velká města Nn"*ň'n 'ipn chamarej chivarata bílé oslice 88 89 Výjimkou nejsou ani následující výrazy: NTYIN n3'tf ejna avira slepé oko 'íCará ejnabiša zlé oko N"iri3 ťUEřv lišana batra poslední výraz Slovo HYV ejna oko kolísá v rodě a slovo N3e6 lišana jazyk je vždy chápáno jako maskulinum. (Pozn.: Margolis, str. 65-66 uvádí možné výjimky, i ty jsou však sporné: Vťrvt eniš guča malý muž xhbp úyÄ eniš me'alja vznešený muž.) Příklad spojení substantiva s participiem: NrilJ'Bp NTYoVp malchuta keti'ata okleštěná říše (Pes. 87b) Výjimku z postavení atributivního adjektiva za substantivem tvoří řadové číslovky, které mohou stát před substantivem, např.: ("T3)~I3 nNTtW asira'a ber (bir) můj desátý syn (Ber. 5b) A pozice (Srov. Marcus, str. 24.) Dvě jména stojící vedle sebe ve stejném čísle pádu a rodu a která nejsou spojena v konstruktním genitivním spojení, jsou v tzv. apozici. Za apozici lze považovat nomina stojící na druhém místě ve výrazech: 'nrQ 'Efa'N enašej badochej obveselovači '~)33 nnj gavrej nagarej truhláři V rukopisech jsou četné apoziční konstrukce při udávání měr. Vedle apozič-ních konstrukcí se však v tištěných verzích vyskytují textové varianty s běžnějšímj genitivním spojením. Příklady: .nnpi NTHtfj? N3P. npn 'pj? nn Thej kabej tamrej kaba kašjata u-sriach. Var.: NTyntfpn .T^T? de-íamrej, de-kašjata Dva kaby ďatií se rovnají jednomu kabu obilí a něčemu nad to (Joma 79b). .NflEto '3~i3 riND n^Fl Telat me'a garbe(j) mišcha. Var.: nH^DT de-mišcha Tři sta džbánů oleje (BB 73b). V tomto případě je varianta s apozici v tištěné edici. .řOpn nnD TTIFI TarteQ) mazge(j) chamra. Var.: hODlTI de-chamra I )va poháry vína (BB 73b, Suka 53a). Také v tomto případě je varianta s apozici v tištěné edici. Konstrukce s b~3 kol (Srov. Margolis, § 46, str. 66-67.) I) Samostatný status determinatus vhfo kola „všechno" se vyskytuje ve starší vistvě jazyka, např.: "133 Nin Hu gevar be-kola. Je mužem ve všem. .') Spojení slova (kvantitativního zájmena) bp se slovem, k němuž se váže (které kvalifikuje) pomocí státu constructu: ii) ve státu constructu před substnantivem v singuláru zní t3 kol a má význam „každý" (stejně jako v hebrejštině), např.: "ini "in 73 kol chad ve-chad jeden každý Nn3W 73 kol avda každý otrok ťffiiD t3 kol mota každá smrt NTl7'P t3 kol milta každá věc, záležitost; všechno Nn3tt*n nov kol joma de-šabta každý sabat -T 73 kol de- (následuje substantivum v sg.) každý, kdo; každý, který h) ve státu constructu před substantivem v plurálu má význam „všichni, všechny, všechna" (stejně jako v hebrejštině), např.: '^'D 73 kol milej všechny věci, záležitosti -T 73 kol de- (následuje substantivum v pl.) všichni, kteří l) < 'asté jsou konstrukce, v nichž je slovo 73 spojeno se sufixem 3. os., který w v rodě a čísle shoduje s následujícím substantivem, k němuž se t3 váže. Se milixcm 3. os. sg. znamená ^3 „celý", se sufixem 3. os. pl. „všichni". V těchto ifípadech je v aposici ke jménu a stojí obvykle na prvním místě. Např.: kulej kera celý biblický verš KflD n9)3 kula mata celé město NrniN n^l3 kula orcha celá cesta T/prn 1n^l3 kulho nichsach všechny tvé statky (BB 40b) i I'i>/m Ke spojení státu constructu i k aposici srov. Marcus, str. 29/5. 7.) 90 91 Co se týče níže uvedených konstrukcí lze předpokládat, že vznikly z forem např.: top IT7Q fcu/e/ c/ma le-chulej tuhnutia kulej kern kulej haj celý svět, všichni celý Talmud (ak.) celý biblický verš všechno to; tak (hebr. •J3-^3,nt-l73) Existují však i případy, kdy ^3 s příslušným sufixem 3. os. stojí až za substantivem, k němuž se váže, např.: .iT^B D"£P N"f3 ND7n N/>) PPjňB Q"i?D N3I3 ND^n nb La chelma tava mekajam kulej ve-la chelma biša mekajem kulej. Ani dobrý sen se neuskuteční (nesplní) celý, ani špatný sen se neuskuteční (nesplní) celý (Ber. 55a). 4) Slovo ^3 může stát i samostatně bez spojení se substantivem, ale s připojenými zájmennými sufixy. Se sufixy v sg. je význam slova kol „celý", se sufixy v pl. má význam „všichni", např.; Řazení více podstatných jmen vedle sebe (Srov. Margolis, § 47, str. 67-68.) 1) Pokud je za sebou řazeno více nomin než dvě, je obvykle u středních členů spojení vynecháno spojovací -1, které pak stojí pouze mezi předposledním a posledním členem seskupení. Např.: .n'PI*'?!?! řPp&Q i"*??? Tarbej maškej ve-aljetej. Jeho tuk, jeho kůže a jeho tučná oháňka (Chul. 127a). •N3"1Eh Nf)Mu")f> Tarnegolta chamara ve-šraga. Kohout, osel a světlo (Ber. 60b). (Podle ed. Steinsaltz jsou však všechny členy spojeny: Nlltľl NTDni (Pozn.: Při výčtu však někdy mohou nomina zůstat navzájem zcela nespojena, např.: NľSttfKQ řOlM NTI3DP3 ... fl?D $0 Ile-haneQ) telat mile(j)... be-masechta be-Jurja be-ušpiza. Var.: u-ve-ušpiza Co se týče následujících tří věcí.. .vašeho traktátu, postele (a) ubytování.) 2) Jedná-li se o těsné spojení dvou či více jmen, pak řídící výraz, který se vztahuje ke všem (regens) je použit pouze jednou, např.: .NBD31 N3"n bo? Le-chol dahava ve-chaspa. Všechno zlato a (všechno) stříbro. (b?b = hebr. "?3 f"N) 3) Podobně je někdy používána pouze jednou i předložka, která se vztahuje k několika členům spojení, např.: ...|33~l nttfíD D Mi-Moše ve-šitin ribvan... Když Moše a šest set tisíc... (-'D,1P = hebr. ItEfcQ). Jindy je však předložka použita u obou členů spojení, např.: .. .Nn'n33l 'plBte Be-šuke(j) u-ve-varajata... Na tržištích a na ulicích... •on nb ÍTrmNI H''_UMT" De-a-brej ve-a-bratej la chas. Který ani se svým synem, ani se svou dcerou neměl slitování. 4) Také genitívni částice -"1 může být použita pouze jednou, např.: ..."ON3"11 "DO 3"1 "7tO'"l '3 Bej dina de-rav Ami ve-rav Asi... Soudní dvůr rava Amiho a (nebo) rava Asiho... Tato částice je však často opakována, zejména tehdy, když výrazy, na které se vztahuje, jsou od sebe odděleny nějakým dalším slovem a nadto jsou vzájemně v protikladu, např.: .ITTHín1? "BtoTl liTHin1? n337Nn3H Duchta de-gavrej le-chodajhu u-de-našej le-chodajhu. Místo mužů pro ně zvlášť a (místo) žen pro ně zvlášť (Ta'a. 21b-22a). 5) Někdy se vyskytují případy, že dva předměty věty, jeden přímý vyjádřený sufigovaným zájmenem a druhý nepřímý, vyjádřený substantivem, stojí vedle sebe nespojeny příslušnou předložkou, např.: 92 93 .NDD1D tOOrrt Sn'l'lB nn!?D}\ V-nemaljej parcidaja de-rumana sumka. Naplnil to semeny červeného granátového , , . jablka (BM 84a). .NDD1D N1-nnN>73 ,7»? TÍHO Nehadar lej kelila de-varda sumka. Ozdob ho věncem z rudých růží (BM 84a). (V českém překladu též bez předložky, vyjádřeno sedmým pádem.) 5) Duplikace jmen ve významu vyjádření plurality nebo velkého množství. (Marcus, str. 61/12. 6. Viz též str. 54/13. 3.) Zdvojením substantiva se vyjadřuje četnost nebo velké množství, např.: .N3-irn 7p7 7lp7 H'rp ipsp Vin Havo mapko minej dikulej dikulej de-tarba. Výjmuli z něho velké množství (doslova: koše, koše) tuku (BM 83b). V některých případech lze zdvojování chápat v distributivním smyslu, např.: Nro'p,1? Nní'31? leventa levenía cihla po cihle 'Vrp 'WT'p biz'eO) biz'e(j) všelijaké štěrbiny V tomto smyslu je možno chápat i výraz 7/lpH 71p,rT: jeden koš tuku za druhým. (Srov. Margolis, str. 68, § 47.) Přivlastnění Přivlastnění je vyjadřováno pomocí částice existence TfVt, která je vlastně substantivem a odpovídá významem i používáním hebrejskému ttf', a předložkou -b. Tím vznikne spojení -7 CVN odpovídající hebrejskému -b ttf' ve významu mít, vlastnit. Osoby, jimž se přivlastňuje, jsou vyjádřeny osobními sufixy připojovanými k předložce -?, např.: NW-INia'pn'N itlechoar'a' máte zemi (BB 58a) T\b tVN \B TTftjy asra bnej it la mám deset dětí (BB 58a) Druhý z uvedených příkladů má na citovaném místé význam Mám deset dětí, protože se zde jedná o v b.T. častý opis 1. os. sg. prostřednictvím 3. os. sg. Negativní částice zní v aramejštině b.T. tT?, odpovídá hebrejskému |'N a jejím spojením s předložkou -b vznikne výraz -b ďb ve významu hebrejského -7 |'N nemít. Příslušné osoby jsou vyjádřeny osobními sufixy připojovanými k předložce -b, např.: fíb lejt li nemám atd. Přivlastnění v minulém čase vyjadřujeme tak, že předložku -b s příslušnými osobními sufixy spojíme s tvary 3. os. m. nebo f. v sg. nebo v pl., např.: •h mn hava li měl jsem atd. Stejným způsobem vyjadřujeme přivlastnění i v budoucím čase, pouze s tím rozdílem, že místo perfekta slovesa Din použijeme tvary imperfekta, např.: ■h ')Tvb lehevej li budu mít atd. Zápor v obou případech vyjadřujeme pomocí záporky která stojí před slovesným tvarem. Tvary slovesa ilin se vztahují na přivlastňovanou osobu nebo předmět. Kromě částic CTN a Tvb existují v aramejštině b.T. také výrazy ve významu je, existuje a ta'^AO''? ve významu není, neexistuje. Výraz tG'N vznikl spojením tO+STN (je, existuje + zde) a výraz tO'7 je spojením uvedeného tO'N a wb, např.: .Nnsn n'7 mn N7T ]3'D "in NS'N mn Hava ika chad minan de-la hava lej rifta (Šab. 156b). Byl mezi námi jeden, který neměl žádné jídlo. 94 95 Přídavná jména Morfologie Adjektiva v aramejštině b.T. jsou svou formou podobná aramejským substantivům. Vyskytují se v singuláru a plurálu, ve státu absolutu a státu determinant, jak vyplývá z následující tabulky: Maskulinum Sg. Status absolutus: D'3n chakim učený, moudrý 3B tav dobrý "TBE> šapir krásný Status determinatus: (hebr. D3n) ND'3n chakima (hebr. D3n) učený, moudrý (hebr. 3ÍC3) N3B tava dobrý (hebr. Piff) (hebr. 3iun ,3itfl) PI. 'D'Sn chakime(j) (hebr. D'D3n) S*P'3n chakimaja (hebr. D'D3nn) učení, moudří (Suka 38b, Sota 49b) učení, moudří FTMf šapirin krásní" (Ned. 50b) (3tí tavefj) dobří' Femininum Sg. NTEtf šapira krásná Pl. fTBttf šapiran krásné (hebr. D'BJ) (hebr. D'31M) (hebr. Í1BJ) NFTVBtf šapirta (hebr. ÜBT!) krásná (BM 76a aj.) (hebr. niB^) NTrTBU šapirata (hebr. niBVI) krásné "(BM 22a) Formy státu emphaticu (determinatu) jsou v aramejštině b.T. běžné, naproti tomu formy státu absolutu se vyskytují méně často. Tvar plurálu zakončený na vznikl ze starší formy plurálu zakončené na P-(např. l'D'Bn chakimin). Koncové nun tohoto tvaru během vývoje jazyka odpadlo a vytvořil se tvar končící na a takto vzniklá koncovka začala být vyslovována '-stejně jako u substantiv (podobný vývoj možno předpokládat i u substantiv). Shodné tvary 1) Status emphaticus sg. m. se může shodovat se státem absolutem sg. f. Oba Ivary jsou v aramejštině b.T. zakončeny na Nt-. 2) Status emphaticus sg. f. je shodný v nepunktovaném textu se státem emphati-kem pl. f. (NTVTBE?). Následující adjektiva mají ve femininu zakončení na •-: 'FinriN jiná 'nppiN TfliT 'rnn ,'rnn TippiD ran černá, tmavá malá, nepatrná, nevýznamná malá, nepatrná, nevýznamná nová bflá červená velká, významná Syntax Adjektivum stojí většinou za jménem, a shoduje se s ním v rodě, čísle a určení, ND'3n N"133 gavra chakima 'P'pn naj tOl N133 gavreQ) chakimeQ) gavra raba ^~QT\ '"133 gavreQ) ravrevefj) KBh3 tQ&b liSana biša Ntf'3 iCV c j na biša medinata ravrevata které rozvíjí jako jeho shodný přívlastek např.: (ten) moudrý muž (ti) moudří muži významný muž (učenec, hebr. D3n twi) významní mužové (učenci, hebr. D'D3n H'D^n) zlý jazyk (pomluva, hebr. nv"1 ptSÍ1?, BB 39b) zlé oko (hebr. TOT \V, Ber. 20a aj.) (ta) velká města 96 97