Přídavná jména Morfologie Adjektiva v aramejštině b.T. jsou svou tivům. Vyskytují se v singuláru a plurálu, jak vyplývá z následující tabulky: Maskulinum Sg. Status absolutus: D'3n chakim učený, moudrý 3tt tav dobrý TBBř šapir krásný PI. 'D'Sn chakime(j) učení, moudří ji-VBBř sapinu krásní (Ned. 50b) '3M tave(j) dobří Femininum Sg. NTBtf šapira krásná PI. ITBtf íap/ra/i krásné (hebr. CDn) (hebr. 3it3) (hebr. i"IB') (hebr. D'D3n) (hebr. D'B') (hebr. D'3Ít3) (hebr. HEP) (hebr. Dis;) formou podobná aramejským substan-ve statu absolutu a statu determinatu, Status determinatus: ND'Sn chakima (hebr. DO!) učený, moudrý N3M řava dobrý (hebr. 3it3n ,3itfl) WD'Sn chakimaja (hebr. ü'DBnn) učení, moudří (Suka 38b, Sota 49b) kFTVWr fapúra (hebr. HErTI) krásná (BM 76a aj.) NTTTBtf šapirata (hebr. níBVt) krásné (BM 22a) Formy statu emphaticu (determinatu) jsou v aramejštině b.T. běžné, naproti lomu formy statu absolutu se vyskytují méně často. Tvar plurálu zakončený na vznikl ze starší formy plurálu zakončené na |'_-(např. J'P'pn chakimin). Koncové nun tohoto tvaru během vývoje jazyka odpadlo a vytvořil se tvar končící na '- a takto vzniklá koncovka začala být vyslovována '_-stejně jako u substantiv (podobný vývoj možno předpokládat i u substantiv). Shodné tvary 1) Status emphaticus sg. m. se může shodovat se státem absolutem sg. f. Oba tvary jsou v aramejštině b.T. zakončeny na Nt-. 2) Status emphaticus sg. f. je shodný v nepunktovaném textu se státem emphati-kem pl. f. (NTTPBtff). Následující adjektiva mají ve femininu zakončení na '-: 'nnriN jiná 'flDBK (Trim) ŤhoU 'BÍT 'rnn ,'rnn •ran černá, tmavá malá, nepatrná, nevýznamná malá, nepatrná, nevýznamná nová bílá červená velká, významná Syntax Adjektivum stojí většinou zájmenem, které rozvíjí jako jeho shodný přívlastek shoduje se s ním v rodě, čísle a určení, např.: ťíD'sn vra* ,Tp'3n H33 N31 K13J gavra chakima gavrefj) chakimeQ) gavra raba '3~I3"] '")P? g"vre(j) ravreveQ) NE^3 tüläb lišana biša Nn3-13-ÍNTI3HD ejna biša medinata ravrevata (ten) moudrý muž (ti) moudří muži významný muž (učenec, hebr. D3n -rbVri) významní mužové (učenci, hebr. D'D3n 'TD^ri) zlý jazyk (pomluva, hebr. 7tt3~\ ]'ltíb, BB 39b) zlé oko (hebr. ny~1 [V, Ber. 20a aj.) (ta) velká města 96 97 Spojení nomina s adjektivem vytváří (podobně jako v hebrejštině) následující významové jednotky: 1) NDHN nCVN itat aricha (jakási) vysoká žena 2) NTDHN MTIIrPM iteta arichta (tato) vysoká žena 3) .N3'~lŇ NfKTN Iteta aricha (hi). Žena je vysoká. ČÍSLOVKY 1) 2) 3) fTN byt Han arich Hana aricha Hana arich (hu). (jakýsi) vysoký strom (ten) vysoký strom Strom je vysoký. V prvním případě se jedná o spojení nedeterminovného nomina a adjektiva, v druhém případě o spojení determinovaného nomina s determinovaným adjektivem, ve třetím případě o jmennou větu vytvářenou determinovaným nominem a nedeterminovaným adjektivem. Stupňování adjektiv Druhý stupeň (komparativ) je vyjadřován pomocí slova 'St? tefe(j) — více, (hebr. "inv ,n3~lD vpti) např.: 'Btfl 3'~ip kariv tefej bližší 'Btfl pD-10 sumak tefej červenější ■DB b"\ zil tefej (hebr. "inv hv) levnější (Men. 44a) Třetí stupeň (superlativ) je vyjadřován pomocí slova mi-kulhon (hebr. — ze všech, např.: •13D 313 tav mi-kulhon nejlepší |tn^B83 'Btfl tefej mi-kulhon nejvíce Srovnej též použití adverbií N31B — velmi a NrniS — trochu ve výrazech: N31tä 3Hp kariv tuva velmi blízko NTIT-IB 'Bt? tefej purta trochu více Vyjádření neutra Substantivizované adjektivum lze použít k vyjádření neutra, a to jak ve tvaru maskulina tak i feminina, např.: 3B pa bejn tav le-viš mezi dobrem a zlem E^3 ~yyo aved biš ten, kdo činí zlo/činící zlo Nnp'EIN atikta staré KTlin chadta nové V aramejštině b.T. máme doloženy následující druhy číslovek: 1) základní 2) řadové 3) zlomky 4) podílné 5) násobné (příslovce) Morfologie /.úkladní číslovky V aramejštině b.T., stejně jako v hebrejštině, existují číslovky pro maskulinum ii pro femininum. Tvary formou femininní jsou spojovány se jmény mužského lodu a tvary formou maskulinní jsou spojovány se jmény ženského rodu. Tyto číslovky mají následující tvary: Maskulinum Femininum in jeden jedna on ,pn ,nn dva 'in^n ,]'n-in ,'rnn dvě tri tři 'in-iN ,N/nr3-iN čtyři 'W3-IN ,V3~IN čtyři n/fct£ton pět ttfpn pět Nn(')E> šest řep ,rver šest Maskulinum Femininum sedm sedm osm 'ODFI ,'jpri osm (nytfn) N/nyttfn devět yttfn devět N/nniw? deset deset Od desítek dále jsou číslovky obourodé (neliší se v rodě při spojení s počítaným předmětem): (Pozn.: Stejně jako v hebrejštině jsou od tří do deseti formou femininní číslovky spojovány s počítaným předmětem v maskulinu a naopak formou maskulinní číslovky jsou spojovány s počítaným předmětem ve femininu.) ,-wv nn ,npnn jedenáct nptn jedenáct ,np^n .nttw nn np nn nonn dvanáct np nnn dvanáct ,-wv n^n ,"ip'^n něnci třináct ,ntw rbn ,np n"?n ňp'9n třináct npaiN ,np'3~iN čtrnáct np yanist .noans čtrnáct "iD'pn patnáct nppo patnáct ,np nttf ,np řep npirtf šestnáct np nn? ,npnn? šestnáct .npp'ttŕ ,np 3Eř nppiř .nprntf sedmnáct nppn? ,npatf sedmnáct ,-wv 'jpn ,np '3Dn np'jpn osmnáct np 'jpn osmnáct npeřn.noEřn devatenáct npcřn devatenáct y-ov ,jnfw? ,y-wv dvacet 1'n^n ,1'nbn třicet čtyřicet 'Bton ,|'t£ton padesát >ntf ,'nntf ,|(')rn? šedesát sedmdesát ppn ,|3pn osmdesát devadesát sto dvě stě nND n^n tři sta tisíc 's&n nn dva tisíce deset tisíc ťarrnn rn* t t ! • 1 - šest set tisíc (Pozn.: Podle názoru M. Margolise /Gramatika, str. 74/jsou co se týče číslovek 11-19 femininní tvary na ústupu.) Pu/.námky k základním číslovkám i islovka jeden je na rozdíl od ostatních semitských jazyků pouze dvoukonsonantní. ('islovka dvacet je, stejnč jako v hebrejštině, ve tvaru plurálu. i islovky třicet — devadesát jsou zakončeny na P-, zřídka na '- nebo ]:. (' islovka dvě stě má zvláštní tvar, který vznikl asi z duálu, vyskytujícího se jeSté v biblické "Nimcjštině flTOB > KWO)- (islovky tři sta — devět set jsou spojovány s příslušnými základními číslovkami ve femininu ii v těchto spojeních jsou výrazy pro stovky v apozici k příslušné základní číslovce. Vyraz pro tisíc je v aramejštině b.T. ve státu determinatu, plurály jsou pak ve zkrácených formách končících na ': s eliminací původního koncového P-, ('(slovka deset tisíc je stejně jako v hebrejštině vyjádřena odlišným výrazem Nl3"l. 100 101 Řadové číslovky Též u číslovek řadových rozlišujeme tvary maskulina a feminina: Zlomky maskulinum femininum aramejsky hebrejsky překlad aramejsky hebrejsky překlad první (Pes. 109a, Ker. 10a, 25b) pivní (Ber. 58a)T * WW (Ned. 63a) 'Ä druhý NFir^i (Ber. 58a) riwr^ri třetí (Arach. 15bj třetí čtvrtý (NidV67b) sedmý NnS?'3fc> (Sanh. 39a) sedmá (Ber. 5b aj.j desátý (')N"in3 ji-iriN poslední Nnnra n:i-irjN poslední Poznámky k řadovým číslovkám Výrazy rtř«np,NDp (první) a NTT-ira ,tnm (poslední) jsou doloženy i v plurálních tvarech: mask.: ü 1/10 ' I var KVSnn je doložen ve spojení VfDI hebr. D"D (rb btí) rTOO"! česky čtvrt (logu) nnly (Ber. 25b). Násobné číslovky K vytváření násobných číslovek je používána číslovka "117 (podobně jako v hebrejštině výraz DUB — krok, —krát), např.: pn nn bv al chad tren dvakrát tak velký 1'odílné číslovky ~WV |P "in chad min asar jeden z deseti Syntax /.úkladní číslovky n) Základní číslovky mají charakter jmen, proto mohou zaujímat pozici substantiva a stát samostatně bez počítaného předmětu, např.: 102 103 •THT l'nttfp"! tn Chad de-mi-šitin zeriz. Jeden, který je silnější než šedesát, .nbrip 'rnn (GB Tava tartej mi-telat. Lepší jsou dvě než tři. V těchto případech lze vynechaná počítaná substantiva snadno doplnit ze souvislosti. Tam, kde jsou číslovky použity absolutně, tzn. bez počítaného předmětu, jsou chápány neutrálně, a to i tehdy, kdy lze snadno doplnit počítaný předmět V těchto případech je možno použít číslovky jak ve tvaru maskulina, tak feminina. b) Jako adjektivní atribut patří číslovka N"in ,~tn (jeden — jedna) vlastně za počítaný předmět, např.: aramejsky in UDV ama chad ~tn NDV joma chad Nin NJD'T zimná chada hebrejsky česky iriN DJ? jeden lid "iŕlN Oí' jeden den nriN DĽB jednou (Na některých místech tištěných edic se vyskytuje vedle spojení "in NDV též Ntn KDV.) Avšak v řadě případů stojí číslovka jeden — jedna i před počítaným předmé- j tem, např.: Ktidové číslovky |) Radové číslovky mohou být nahrazeny v některých případech číslovkami základními, např.: aramejsky hebrejsky česky NrQEb MTTJ chada ve-šabta (rottía) VK&fe iriN první den týdne (Pes. 106a) tta nn tre(j) ve-šabta ttb *3Ů druhý den týdne (Suk. 5a) 'Cfa Nn?n telata ve-šabta '#3 třetí den týdne (Chul. 60b aj.) '03 nr3"1N arbe'a ve-šabta 'EÍ3 'y'3~l čtvrtý den týdne (BK 112b) 'CÍ3 niíton chamša ve-šabta '#3 'Efpn pátý den týdne (Šab. 69b aj.) I') /.ákladní číslovky jsou používány dále v těch případech, kdy řadové číslovky inrxistují. Užívání a vazby kvantitativního zájmena (viz Syntax str. 91-92). aramejsky hebrejsky česky NTQ~Q N"in chada bircheta nriN n3*13 jedno požehnání NJD'lj N"in/nn chadlchada zimná flľlN DWS jednou Ostatní číslovky stojí téměř výhradně před počítaným předmětem, např.: '3p nn trej kabej 'n~in tartej našej "^033 3$ šav beratach 'íttf '"ID 'frin torte/ fne; dva kaby (kab = míra) dvě ženy tvých sedm dcer dvanáct let c) Ve spojení s číslovkami od dvou výše je počítaný předmět v plurálu. S číslovkami 21, 31 atd. může stát počítaný předmět v singuláru i v plurálu, např.: NTIttf Tni y~\pV esrin ve-chad šata dvacet jedna let 104 105 SLOVESA Morfologie Slovesný systém Aramejské sloveso se vyskytuje ve tvarech určitých a neurčitých. Určité tvary vyjadřují následující gramatické významy: 1) osoba: 1., 2., 3. 2) číslo: singulár a plurál 3) gramatický rod: maskulinum, femininum (mužský, ženský) 4) aspekty (časy): perfektum, imperfektum 5) modus: oznamovací, rozkazovací 6) transitivnost (přechodnost) a intransitivnost (nepřechodnost) 7) slovesný rod: aktivní, pasivní, reflexivní 8) slovesná konjugace: základní (jednoduché), intenzivní, zvratné (reflexivní) j a příčinné (kausativní) Konjugace (binjanim) Systém konjugací v aramejštiné b.T. je podobný systému konjugací v hebrejštině, a to jak formou, tak i funkcí, jak vyplývá z následující tabulky a srovnání s hebrejštinou. Tabulka konjugací (binjanim) konjugace aram. příklad preklad bys pe'al (kal) b? pelag rozdělil, činil rozdíl itpe'il (itpe'el) vbéňn itpelig itpeleg byllol rozdělen/o/ bys bvs pa'el (pa'il) kabel přijel konjugace iiram. příklad překlad bytím itpa'al -tor** iíkašar byllol učiněnlol schopným, vhodným bvBit af'el (af'il) T31N* -D-jŠ* adkir, adker připomněl bvsm itaf'al itaflag byllol rozdělenlol konjugace hebr. příklad překlad bvs pa'al (kal) chalak rozdělil bvB) nif'al ibs) niflag byllol rozdělenlol bvs pi'el kibel přijal bvB pu'al kušar byllol učiněnlol schopným, vhodným b'VBľ] hif'il hizkir připomněl bvsri hof'al ibsr\ hoflag byllol rozděle/nol 11 n amejskýcli sloves dochází často ke střídání vokálů cere a chirilq srov. výše uvedené názvy i ■ - ■! 111 ručí itpe'il — itpe'el, pa'el — pa'il, afel — af'd. Konjugace afellafil může mít i formu afal, napr: "ICfaN, hebr. "VCtoľT učinil vhodným. Iviiry označené hvězdičkou nejsou v aramejštiné b.T doložené. Konjugace itpe'U/itpe'el a itpa'al odpovídají v systému binjanim sice hebrejským konjugacím ih/W a pu'al, ale velmi často je jejich význam totožný s významem hebrejské konjugace hof'al, ■ i pi JvBriN odpovídá hebrejskému l^Bn a "iCfrľlN odpovídá hebrejskému Itón. Vv/namy konjugace itpe'U/itpe'el a itpa'al jsou často identické, v nepunktovaném textu je někdy iiľl/c rozlišit. (Jastrow je ve svém slovníku uvádí většinou pod jedním heslem.) Kromě výše uvedených základních konjugací se dochovaly doklady existence konjugace šafel jako varianty afelu a reflexiva — pasiva této konjugace ?I>BnCto ištafal, např.: "I31?ti> ša'bed podrobil, zotročil "t317nt£te išta'bad byl podroben, zotročen 106 107