ANALÝZA NABÍDKY DESTINACE ČESKÁ REPUBLIKA Analýza nabídky destinace vychází ze statistických dat, internetových stránek a údajů vybraných poskytovatelů služeb. Základem nabídky destinace a východiskem pro tvorbu produktu jsou sociální- kulturní a fyzické (přírodní) zdroje. Sociálně-kulturních a fyzické zdroje jsou relativně stabilní a všeobecně známé (památky UNESCO, kulturní, historické a folklorní tradice, přírodní zdroje (lázeňství). Jednotlivých atributů základní nabídky destinace Česká republika je využíváno při tvorbě destinačních produktů, zejména tematických (kulturně-poznávací a lázeňský turismus a produkt sportovních aktivit v přírodě). V posledních letech došlo k lepšímu využívání základního potenciálu destinace ČR, zejména v oblasti kulturního a historického bohatství. Také kvantitativní i kvalitativní (strukturální) změny odvozené nabídky služeb cestovního ruchu jsou znatelné - zejména změny v oblasti ubytování (značné regionální rozdíly) – ubytování je v popředí zejména kvůli tomu, že představuje největší podíl údajů za služby čerpané v destinaci. SWOT ANALÝZA DESTINACE ČESKÁ REPUBLIKA Silné stránky: 1. Praha jako hlavní cíl v destinaci ČR – těžiště nabídky destinace. Praha je označována za „USP“ (unique selling proposition) destinace ČR a představuje silnou a dlouhodobou diferenciaci charakteristik destinace. Z typologického hlediska je Praha „destinací v destinaci“. 2. Unikátní kulturní dědictví destinace Česká republika - UNESCO, kulturní dědictví lze považovat za „USP“. 3. Tisíce památkových objektů (hrady, zámky, tvrze, věže, církevní památky). 4. Jedinečné přírodní bohatství destinace Česká republika - nejde jen o přírodu jako takovou (národní parky, přírodní rezervace), ale i o přírodní zdroje, vhodné zejména pro rozvoj lázeňství. Lázeňské zdroje lze považovat za „USP“ destinace Česká republika. 5. Dobrá dopravní dostupnost zvenčí 6. Gastronomie destinace Česká republika – produkce piva využitelná v komunikační strategii. 7. Destinace Česká republika – spojnice mezi Východem a Západem – centrální poloha představuje strategickou výhodu (nejen pro CR, ale i ekonomie, politika apod.) 8. Sousedství destinace Česká republika s Německem (silný zdrojový trh) 9. Těžiště produktu v městském turismu - nepodléhá sezónním výkyvům. 10. Relativně rychlý vývoj infrastruktury cestovního ruchu v některých regionech Příležitosti: 1. Rostoucí trend počet příjezdů do destinace (střední) Evropa 2. Česká republika – nová destinace? Další vlna objevování destinace ČR vzdálenými trhy (Latinská Amerika, jižní a východní Asie, Austrálie). 3. Časté opakování návštěv z Německa, Rakouska, Polska – uvedení nových produktů na tyto trhy. 4. Důraz na tvorbu produktu pro domácí klienty 5. Důraz na tvorbu produktu pro segment „senioři“ – řeší problém mimosezónního využívaní služeb cestovního ruchu. 6. Koncentrace na evropské zdrojové trhy – využíváni silniční a železniční dopravy. 7. Gastronomie destinace Česká republika – využití znalostí českého piva pro uvedení nových produktu. 8. Členství v Evropské unii – nárůst segmentu obchodního i rekreačního turismu, financování projektu cestovního ruchu z fondu EU… 9. Podíl na tvorbě středoevropského produktu 10. Užší kooperace veřejného a privátního sektoru 11. Podpora rozvoje regionálních a lokálních marketingových organizací – koordinace aktivit, přehlednost regionálních produktů pro klienta. 12. Zjednodušení celních formalit – zrušení vízové povinnosti s Ruskem, Japonskem, Čínou. 13. Rozvoj informačních technologií – tvorba národního informačního systému 14. Podmínky pro rozvíjení produktu pro segment rodin s dětmi a segment seniorů Slabé stránky: 1. Nedostatečný vývoj infrastruktury v turisty neobjevených regionech – rozdílná úroveň služeb, nedostatečný zájem o životni prostředí (čistota), jazyková neznalost, neochota pracovníků. 2. Méně přátelský přístup domácího obyvatelstva v některých regionech 3. První dojem při příjezdu a poslední dojmy při odjezdu po silnici (prostituce, tržiště…), vlakem (stav nádraží) i letecky (předražená taxislužba). 4. Absence fungujícího informačního zázemí v regionech (informační centra) 5. Absence národního informačního systému cestovního ruchu 6. Přemíra návštěvnosti v některých místech / regionech 7. Kriminalita, problém dvojích cen, nezdvořilý přístup pracovníků veřejné dopravy, policie a dalších složek. 8. Rostoucí konkurence destinaci a objevování „nových“ destinací 9. Vízová povinnost s řadou významných zdrojových trhů 10. Nepřipravenost destinace ČR na rozvoj informačních technologií - na rozdíl od konkurenčních destinací (Rakousko) není stále v provozu národní systém prodeje destinace přes internet. 11. Nejisté počasí - které nezaručuje v létě dobré počasí pro aktivní turismus a v zimní sníh pro zimní sporty. Kvůli velkým výkyvům mezi letním a zimním obdobím není možné např. celoroční zpřístupnění památek. 12. Nedostatečné fondy - pro rekonstrukci a údržbu památek, nevyhovující otevírací doba památek. 13. Problémy spojené se systémem řízení turismu v destinaci Česká republika – roztříštěné propagování aktivit v zahraničí, nejasný systém řízen v destinaci (včetně nedostatečné spolupráce veřejné a privátní sféry mezi sebou navzájem, častá bezohlednost k životnímu prostředí, posuzování odvětví turismu jako „okrajového“ bez uznání váhy, kterou má a z toho plynoucí nedostatek zdrojů na financování marketingu destinace Česká republika na národní, regionální i místní úrovni. Hrozby: 1. Pokračující riziková situace a politická nejistota v mezinárodním prostředí 2. Pokles počtu amerických a ostatních mimoevropských turistů z důvodu zranitelnosti letecké dopravy v případě zvýšených rizik, konfliktu, teroristických akcí a podobných jevů negativní ovlivňující mezinárodní – zejména mezikontinentální turismus a turismus na dlouhé vzdálenosti 3. Kriminalita a obavy klientů o vlastní bezpečnost – poškozování image destinace 4. Problematická dopravní dostupnost některých míst a regionů bránících jejich využití 5. pro turismus. 6. Vysoká úroveň destinačního marketingu substitučních destinací 7. Úroveň cen bývá často velmi vysoká s ohledem na kvalitu nabízené služby. Poměr cena/výkon zejména ve službách využívaných domácími klienty nebývá 8. příznivý (napo. lyžování v Krkonoších vs. lyžování v Alpách). 9. Nízké finanční zdroje na podporu rozvoje veřejné a privátní infrastruktury v regionech – investice do ubytovacích zařízení jsou hodnoceny bankami jako jedny z nejrizikovějších. 10. Nárůst DPH pro ubytovací služby. V posledních letech je patrná určitá setrvačnost nabídky spočívající na osvědčených produktech, u kterých je snah o minimalizaci jejich ceny. Zavádění nových produktů je spojeno s náklady i s rizikem neúspěchu – otázkou však je, zda by nové produkty dokázaly přimět klienty nakupovat něco jiného, než krátkodobé pobyty Praze. Konkurenceschopnost závisí obecně na několika faktorech: Podmínky poptávky, zejména velikost, vzdálenost a charakter zdrojového trhu (pojetí destinace) – např. na anglickém trhu bude konkurenční destinací Rakousko, zatímco ale v zámoří se bude prodávat produkt „Střední Evropa“. Pro přesné určení přímých i nepřímých konkurenčních destinací by bylo potřeba provést průzkum a monitorování poptávky v každém geografickém segmentu (zaměření na tržní podíl, velikost a struktura trhu) – ale to je mimo naše možnosti. Poptávka některých trhů se orientuje stále více na „nové“ destinace (Estonsko, Bulharsko, Malajsie, Thajsko…). Identifikace konkurenčních destinací bývá prováděna na základě výzkumu vybraných skupin (zde turistů), u kterých se porovnávají silné a slabé motivační faktory pro návštěvu destinací. Součástí výzkumu je i porovnání „osobnosti“ (značky) destinace (zde často rozdíl mezi letní a zimní sezónou) ČR: 1. Osobnost destinace Česká republika je vnímána jako přátelská (vyspělá země s příjemnými obyvateli), extrovertní a femininní. 2. Jako vynikající jsou vnímány historické památky a architektura, krásná města 3. (zejména Praha), galerie a muzea, dále jako velmi dobré pohodlí a nákupy. 4. Jako průměrné jsou vnímány odpočinek a regenerace, turistika a cykloturistika, 5. poznávaní lidí a přírody. 6. Jako slabé jsou vnímány letní sporty a zábava, příroda a dobrodružství. Stanovení konkurenčních destinací by v ideálním případě mělo být výsledkem kombinace průzkumu kvantitativního (kdo, kam, kdy… cestuje) i kvalitativního (motivace…) přímo ve zdrojových trzích. Za konkurenční (substituční) destinace lze považovat středoevropské (substituční) destinace, zejména Rakousko a Maďarsko.