Vliv církve na sociální vztahy v lokalitě Religiozita Romů je velmi specifická a snoubí v sobě prvky tradičního křesťanství a různé rituály a prvky, jimiž si Romové prožívání víry uzpůsobili. Popularita různých náboženských hnutí, jako je například Slovo života nebo Svědkové Jehovovi, je dána (minimálně domnělým) větším akcentem na potřeby Romů. Institucionalizované křesťanství jim připadá příliš pokrytecké, odcizené.[Lucie 1] Oproti tomu charismatičtí kazatelé z katolického Boha snadno udělají Boha nejmenších a utlačovaných, osobního Boha Romů. Působení nových hnutí s sebou [INS: nese :INS] mnoho pozitivních prvků, ale i těch negativních[INS: [Lucie 2] :INS] . Růst sebevědomí a pocitu výjimečnosti je do jisté míry žádoucí, pokud ovšem neznamená nadřazování jedné skupiny obyvatel nad druhou. Na případu romské kolonie v Plaveckém Štvrtku lze vidět, jak může církev, někdy i nezáměrně, přispívat k eskalaci konfliktu a polarizaci obyvatelstva. Spor vznikl, pokud jsem článek správně pochopila, dávno před příchodem nových evangelizátorů. Poté se navíc jedna ze stran přiklonila k hnutí Slovo života, čímž došlo k ještě většímu odlišení dvou stran konfliktu a k posílení třecích ploch, které bohužel zřejmě s časem nezmizely.[INS: [Lucie 3] :INS] Pozitivní aspekt sporu vidím ve skutečnosti, že většinové obyvatelstvo začalo alespoň částečně akceptovat část Romů. Toto ale může vést (a zřejmě i vedlo) k jejich pocitu nadřazenosti, což dosažení smíru právě nepřispívá.[INS: [Lucie 4] :INS] Naproti tomu ve společnosti Svědků Jehovových se etnická identita a náboženská identifikace stírají, její členové při pastoraci nerozlišují mezi Romy a Neromy. Romové se tak více přibližují majoritní společnosti, přesto v nich však zůstávají zakořeněny jisté předsudky „my x oni“ i vůči příslušníkům vlastního etnika. Tento jev podle článku zatím žádné větší problémy nezpůsobil, ale jak potenciálně může být nebezpečný, vidíme na příkladu z Plaveckého Štvrtku.[INS: [Lucie 5] :INS] [INS: :INS] [INS: :INS] [INS: :INS] [INS: :INS] ________________________________ [Lucie 1]Ideální by bylo doplnit, na základě čeho jste k tomuto tvrzení dospěla. Umožní to větší orientaci čtenáře, lepší zpracování informací a vám to dává alibi pro případné protiargumenty. [Lucie 2]V tomto ohledu bych upozornila na perspektivu. Chceme-li se pohybovat v akademické diskuzi, to, co nás předně zajímá v rámci hodnocení jevů jako negativních nebo pozitivních, je perspektiva aktérů daného dění. Tzn., že můžeme se zabývat hodnocením vlivu církví na sociální proměny Romů ze strany majoritního obyvatelstva. To je např. výzkum, který prováděli Podolinská, Hrustič na Slovensku – snažili se měřit míru inkluze Romů do společnosti, ale právě pomocí měřítek, které definovala sama společnost. Tzn., že pro majoritu jsou pro posouzení míry inkluze Romů důležité ty a ty aspekty, proto jsou relevantní pro měření hodnocení tohoto jevu ze strany majority. Už tyto měřítka ale nemůžeme použít pro hodnocení tohoto jevu ze strany Romů samotných, protože pravděpodobně budou definovat úplně jiná měřítka. [Lucie 3]V tomto ohledu je zajímavé, do jaké míry se mohlo podespat to, že skupina Bučanských, která ještě před příchodem Slova žiovta byla v konfliktu s tzv. Čtvrteckými a pak se ke Slovu života přidala, na upevnění tradic u Čtvrteckých. Tedy to, že se skupina Bučanských přidala ke Slovu života a začala se chovat podle pravidel této náb. Skupiny, přispělo k mnohem výraznějšímu přimknutí se Čtvrteckých k tomu, co považují za své tradice, aby prokázali výrazný rozdíl. [Lucie 4]Zde se dostáváme do složité sítě vztahů, kterou je potřeba vždý brát v úvahu, chceme-li se vyjadřovat k sociálním proměnám. [Lucie 5]Zde jste narazila na zajímavý aspekt – odhalování míry potencionálních dopadů. Právě s ohledem na velmi detailní případové studie, kde je možné sledovat vztahy mnoha proměnných, je možné artikulovat určité potencionální situace, s kterými se dá pracovat (právě s ohledem na dobrou znalost velké míry proměnných) i v dalších kontextech, kde se tyto proměnné objevují.