Komentár č.3 Michal Puchovský 415886 Svedkovia Jehovoví vplývajú na Rómov na Zemplíne prevažne pozitívne. Vo vzťahu k majorite sa ich vzťahy zlepšujú, keďže pod vplyvom učenia jehovistov prestávajú kradnúť, poberať iba sociálne dávky a piť[Lucie 1] . Prenášajú do praxe morálne princípy jehovistickej viery. Rómski jehovisti sa začínajú sami viacej cítiť „bielymi“, čomu dopomáha rovnostárstvo v rámci jehovistickej komunity – všetci sme si bratia, odhliadnuc od farby pleti a národnosti. Tým ale, že na nich prestávajú platiť tradičné predsudky o Rómoch, vyvolávajú v niektorých „bielych“ paradoxne podozrenie a myslia si, že im tí jehovisti museli zaplatiť, že majú teraz napríklad auto. U ostatných Rómov môžu tiež vyvolať podozrenie, lebo prestávajú byť „Cigánmi“ a svojím správaním sa približujú bielym. To sa môže chápať ako zrada a ohrozenie vlastných. [Lucie 2] V prípade Plaveckého Štvrtka je/bola situácia odlišná. Práve na postoji k cirkvi a k Slovu [INS: života :INS] [DEL: Božiemu :DEL] sa diferencovala a polarizovala rómska komunita v dedine[INS: [Lucie 3] :INS] . Rómovia sa tam delia na dve skupiny – Čvrteckých a Bučanských. Čtvrteckí Rómovia sú kresťania, uznávajú cirkev, nechodia však skoro vôbec do kostola, neuznávajú veľmi farára. Majú ale doma vlastné oltáriky s lacnými obrázkami svätých a dodržiavajú viacero tradičných ľudových rómskych zvykov. Bučanskí neuznávajú vôbec autoritu cirkvi, ani farára, napriek tomu tvrdia, že sú praví kresťania. Odmietajú tradičné rómske zvyky, snažia sa svojím chovaním priblížiť k „bielym“. Čo sa týka vzťahov k majorite, chudobní Čvrteckí majú voči „bielym“ predsudky, podobne ako obyvatelia dediny, ktorí živého Róma ani poriadne nevideli. Bučanskí Rómovia sa snažia s „bielymi“ vychádzať a uznávajú sa navzájom viac. V rómskej osade vypukol konflikt medzi skupinami Rómov. Ten prebiehal aj na náboženskej úrovni. Išlo o charizmatickú skupinu Slovo [INS: života :INS] [DEL: Božie :DEL] , ktorá začala pôsobiť v osade a najprv boli jej stúpencami Bučanskí. Čtvrteckí ju ignorovali. Neskôr však skupinu Bučanskí opustili. Postoj Čvrteckých sa v zásade nezmenil, ale časť z nich, tzv. Malackí, k nim prestúpili. Pri konflikte v obci sa využívali aj náboženské argumenty tej ktorej skupiny, podľa toho, ku ktorému náboženstvu sa hlásili. [INS: [Lucie 4] :INS] ________________________________ [Lucie 1]V tomto ohledu je dobré se zamyslet nad tím, jaké zavedené stereotypy využívají svědci v argumentaci ohledně kvalitativní změny Romů svědků. Řekla bych, že jisté měřítka jako je např. měřítko hygieny atd. Může sloužit obecně v argumentaci svědků i Romů samotných (kteří tyto měřítka přijmou) pro posouzení toho, jak se Romové svědci odlišují od Romů nesvědků. Může to být součástí argumentace, která se týká kvalitativní proměny Romů tím, že jsou teď svědkové. Tímto však nevylučuju to, že je to tak opravdu lidmi vnímáno. Jde jen o to, že tyto zažité stereotypy o nečistotě Romů, Romů jako pobíračů sociálních dávek atd. přijímají do svého způsobu argumentace ohledně proměn Romů jakožto svědků. Zajímavé na tom je pak to, proč, jak a za jakých podmínek tuto argumentaci přijímají samotní Romové a co to právě způsobuje dál v rámci vztahů mezi Romy. [Lucie 2]Jak s tímto probléme souvisí tzv. Dvojitá stigmatizace? [Lucie 3]Resp. Jak k této polarizaci, který byla přítomna v obci už před příchodem, Slovo života přispělo? [Lucie 4]Do jaké míry se mohlo podespat to, že skupina Bučanských, která ještě před příchodem Slova žiovta byla v konfliktu s tzv. Čtvrteckými a pak se ke Slovu života přidala, na upevnění tradic u Čtvrteckých. Tedy to, že se skupina Bučanských přidala ke Slovu života a začala se chovat podle pravidel této náb. Skupiny, přispělo k mnohem výraznějšímu přimknutí se Čtvrteckých k tomu, co považují za své tradice, aby prokázali výrazný rozdíl.