Už když jsem začínala číst ukázku My nemáme rozdielov, ze snahy přesvědčit výzkumníka, že „my, svědci Jehovovi“, nevidíme rozdílů mezi Romy a Neromy, bylo velmi jasně patrné, že právě tímto vymezením se a snahou potlačit jakýchkoli rozdílů jsou vlastně rozdíly velmi patrné. Podobné chyby, jakých se dopouští lidé i v dnešní době, mluví-li o Romech, černoších nebo například lidech postižených (teď samozřejmě nesrovnávám Romy s lidmi postiženými) nazývají neromy, nečernochy a lidi zdravé jako „normální“, často používají výrazy jako „oni jsou také takoví...“ – také jako „my“ – protože se automaticky předpokládá, že „oni“ takoví nebudou a musí se tedy upozornit, že jsou vlastně „v pořádku“. Asi samotná situace, kdy se řeší rozdíly mezi lidmi vlastně svým způsobem, i když se často snaží o úplný opak, na rozdíly nepřímo poukazuje. Kdežto v první ukázce je patrná „nerozdílnost“ mezi menšinovým a většinovým obyvatelstvem, i mezi Romy navzájem, je zde zjevná i snaha náboženské obce o potření rozdílů a zdá se, že členství v určité náboženské komunitě napomáhá všem lidem brát ostatní jako „bratry a sestry“, ač, viz výše, je jasné, že rozdíly zde jsou a mám pocit, že násilným přesvědčováním, že rozdíly neexistují, dávají najevo opak.[Lucie 1] V druhé ukázce vztah dvou skupin Romů je zcela odlišný než v ukázce první. Nebo můžeme říct, že všechny ty rozdíly, které členové svědků Jehovových považují za neexistující, progresivní a tradiční skupina z Plaveckého Štvrtku velmi silně vnímá. Zatímco v první ukázce se nám náboženství jeví jako stmelovací prvek různých skupin obyvatelstva, ukázce druhé „už ani náboženství nepomůže“ při rozdílných názorech a způsobu života,[Lucie 2] ač Romové, co se týká posmrtného života například, rozdílů nedělají, náboženství jim stejně nepomůže najít cestu k smíru.[Lucie 3] ________________________________ [Lucie 1]Myslím, že jste zde upozornila na zajímavý aspekt. Důelžité je potom to, jak tento mechanismus funguje dál, např. jak dál ovlivňuje chování Romů svědků vůči dalším Romům atd. [Lucie 2]Zde je zajímavá otázak, do jaké míry se mohlo podespat to, že skupina Bučanských, která ještě před příchodem Slova žiovta byla v konfliktu s tzv. Čtvrteckými a pak se ke Slovu života přidala, na upevnění tradic u Čtvrteckých. Tedy to, že se skupina Bučanských přidala ke Slovu života a začala se chovat podle pravidel této náb. Skupiny, přispělo k mnohem výraznějšímu přimknutí se Čtvrteckých k tomu, co považují za své tradice, aby prokázali výrazný rozdíl. [Lucie 3]A jaký jste si z toho udělala závěr?