ÚKOL 3. Leona Michalcová (403599), Andragogika Na článku jde opět krásně vidět rozdíl, jak lidé vnímají Romy. Ti, kteří bydlí ve stejné vesnici, nicméně dál od místa, kde žijí Romové, nadávají, bojí se tam chodit, ačkoliv to nemají osobně podložené. Nicméně „bílé“ obyvatelstvo, které je s nimi ve styku, hodnotí situaci kladně. Samozřejmě, že mají konflikty, ale jsou spíše mezi romskou populací a drží si je uvnitř.[INS: [Lucie 1] :INS] Také je[DEL: :DEL] tam vidět vliv církve. Bohužel ani postoj faráře není správný.[INS: [Lucie 2] :INS] Romy nijak nepodněcuje, nechodí dělat osvětu, a k hnutí je značně pasivní, což si myslím, že není dobře. Farář by jim měl dat najevo úctu, toleranci a mě by šířit slovo Boží a ne je mít za uzavřenou skupinu lidí. Nyní jsou ve stádiu, kdy volají faráře ke křtu a pohřbu svých lidí. Jak sami říkají, tak věří v Boha, ale ne faráři. Myslím si, že právě farář, jakožto posel Boha, by měl být chápavý a snažit se chápat jejich postoje a ne jen odsuzovat důvody Romů. Zajímav[INS: ý :INS] [DEL: é :DEL] je také postoj k hnutí v osadě, kdy se vytvořily 3 skupiny. Pro nějaké skupiny přineslo hnutí dobro, víru, nové hodnoty, ale naopak mnozí to berou jako zlo. Je otázkou zda by se měla podobná hnutí dále rozšiřovat a hledat zázemí v romských komunitách, protože jak je vidět ne vždy se setkáme s úspěchem.[INS: [Lucie 3] :INS] Nicméně si myslím, že pomoc i jen pár lidem je pomoc velká! Romové mají podle mě výborný názor na to, že nezáleží na etnicitě vzhledem k víře v Boha. Je jedno jestli věří Rom, Čech, černoch-učení o Bohu je pořád stejné. Jsou tedy například spokojeni s hnutím Jehovistů, kde má každý člověk stejnou váhu. Neřeší se zde rozdíly mezi etniky, všichni mají stejná pravidla, stejné možnosti. Všichni jsou si rovní bratři a sestry. Právě hnutí Svědci Jehovovi jim dal[INS: o :INS] [DEL: i :DEL] možnost se „aktivně účastnit“ víry. Díky tomuto hnutí mnozí změnili své hodnoty, tradice, chování[INS: [Lucie 4] :INS] . Začali se scházet a navazovat tak partnerské vztahy mimo obec. Ukazuje se, že právě příslušnost k určité náboženské skupině může být nástrojem konstrukce nových forem sociálních a etnických vztahů.[INS: [Lucie 5] :INS] Právě zde se můžeme „mísit“ a dávat tak nové pohledy na situace, učit se od druhých, učit se respektu a toleranci. [INS: Komentáře, které jsem vám napsala, prosím neberte nijak osobně. Cílem toho všeho, je učit se dívat na nové věci novými způsoby. Jsem ráda, že jste napsala váš komentář otevřeně, protože jen tak je možné vést diskuzi a reálně měnit naš :INS] [INS: e vnímání a učit se novým věcem. :INS] ________________________________ [Lucie 1]Asi nelze jednodušše říci, že tam, kde jsou vztahy Romů s neromy založeny na fyzickém konfliktu, tam je vše v pořádku. Nicméně jde sledovat jistá míra větší inkluze tam, kde jsou Romové a neromové ve fyzickém kontaktu, než jak je tomu u neromů a Romů v situacích, kdy jsou zcela izolovaní od takového kontatku. [Lucie 2]Jen poznámka, samozřejmě můžete mít osobní názor na postoj faráře, nicméně v akademické diskuzi, o kterou se zde snažíme, by tyto věci měly zůstat stranou. Tzn., že našim cílem je rozklíčovat vztahy, možné sociální procesy, vliv něčeho na něco. Takže můžeme říci, že protože místní farář zaujímá k místní romské komunitě takovýto postoj, má to vliv na takové a takové vztahy, procesy, atd. [Lucie 3]Opět stejný poznámka – nejsme v pozici, v níž můžeme hodnotit určité sociální procesy. To, co nás zajímá, je, jaký to vliv na sociální vztahy a za jakých detailních podmínek se tyto proměny odehrávají. Např. z textu víme, že konflikt byl v Plaveckém Štvrtku přítomný ještě před příchodem skupiny Slovo života, proto nelze vinit z tohoto konfliktu skupinu. Můžeme se ale ptát, jak působení této skupiny přispělo k prohloubení či vyřešení nějaké situace. A i v rámci této konfliktní situace můžeme narazit na to, že s ohledem na některé účastníky konfliktu mělo Slovo života negativní dopad na jejich postavení, na druhé straně můžeme narazit na to, že v případě jiných účastníků konfliktu to mělo pozitivní dopad. Tímto pozitivním a negativním dopadem myslím to, jak to sami tito účastníci vnímají, tedy ne to, jak to vnímám já jako pozorovatel. To, o co se zajímáme je vnímání těchto aktérů samotných. [Lucie 4]Z čehož vyplývá otázka, jaký tato proměna měla nebo má dopad na vztahy Romů mimo náb. Obec Svědků. Stejně tak zde můžeme vidět, že na jedné straně to někteří aktéři vnímají pozitivně, na druhé straně mohlo dojít k nepochopení ze strany jiných Romů, kteří najednou vnímají tento vliv negativně. [Lucie 5]Toto je velmi podstatný postřeh. S tím dodatkem, že to, jaká tato nová konstrkce osobní identity, či etnické identity člověka bude mít vliv na jeho vztahy v rámci romské komunity či mimo ni, je další otázkou dalšího bádání a že to, zda nakonec tato proměna bude považována za pozitivní nebo negativní je otázkou vnímání aktérů těchto vztahů, ne otázkou vnímání nás jako badatelů.