Masarykova univerzita
Filozofická fakulta
Ústav religionistiky
Romská religiozita
Nové náboženské proudy a sociální změny
Ivana Královcová
Učo: 427 897
HT 2014
Církev bezpochyby ovlivňuje Romy v dané komunitě hned v několika aspektech.
Jednak slouží jako humanitární organizace, která v osadě zřizuje školku a školu, zároveň však
působí jako rozdělovatel romské společnosti a zvětšuje napětí mezi oběma skupinami. Její
humanitární činnost je chvályhodná, jelikož přispívá k edukaci romských dětí a tudíž zvyšuje
jejich potenciál a možnost nalézti práci. Ovšem ve škole, obzvláště přímo v oné pastorační,
dochází k ovlivňování, ne-li přímo k „brainwashingu“ v rámci amerického stylu kazatelství.
V rámci kázaní dochází k vymezování se od tradičního romského pojetí náboženství
a romských zvyků. To vede k elitářství a nadřazení pokrokovější skupiny nad druhou, skupina
progresivnější se uchyluje k „novému“ pojetí náboženství a napadá skupinu tradičnější.
Tradičnější skupina ovšem nese stejnou vinu v tomto konfliktu a obviňuje druhou skupinu
z rádoby „gádžovství“. To vše se odráží v mezilidských vztazích, zejména v uzavírání svazků
mezi partnery buď v samostatné skupině, nebo mezi skupinami.
Vztah Romů s neromským obyvatelstvem je složitější. Například u Svědků Jehovových
platí pravidlo, že jsou si ve víře všichni rovni. Nepoužívá se zvláštní postup při evangelizaci
Romů, ale lze cítit z výpovědí jak Romů, tak neromů, že neromští členové církve se snaží
Romy přizpůsobit, dokonce i převychovat k obrazu svému. Neromští obyvatelé lokality, kteří
zde nepůsobí jako kazatelé, nebo nejsou členy Svědků Jehovových, mají k Romům nevraživý
vztah, způsobený dlouhodobou neaktivitou katolických kněží svou farnost spojit.