CEJZA DEMETER JAK PAVOUČEK ZACHRÁNIL PÄMIM. i
Moje maminka o tom vyprávěla takto:
Když se narodil Ježíšek, jeho maminku, Panenku Marii, n lnliiil 1 Krá! Herodes zabíjel malé děti, protože se bál, že se Ježíši k  I m ho. No ale ti královští četníci, co chtěli děťátko zabít, je už dolmm ll
|cstli to byl Rom či kdo, ale maminka říkala, že to byl Kom ni hoval. No a ten Rom je vzal za dům a řekl: „Schovám vás \ luku kopané, kam skládám dřevo." No a oni tam šli a tam se ukryli
Pavouček to slyšel a poznal Ježíška a povídá: „Aby je nenašli ii| A tu díru, kam odešli, zakryl pavučinou tak, že nebylo nic viděl
I hied potom přišli ti, kteří je pronásledovali, a ptají se Romu Kun i Iv nějaká žena s dítětem a mužem?"
On říká: „Ne, neviděl jsem nikoho. Jsem tady venku, ale nikolii ■ i
len jejich velitel nařídil, aby hledali. Začali hledat. Hledají v ih um hledali, ale nic nenašli.
Pl Ichází jeden a povídá: „Tam je nějaká díra, ale tamludy nemí ihll | lam všude pavučina. Kdyby byli prošli, byli by ji protrhli." Nu lni pryč.
R( >m asi tak za hodinu šel a povídá: „No, už můžete ven, prolni Vyšli ven, Panenka Marie, Josef i Ježíšek. A Rom: „Jak jste lu pil u No a oni nevěděli. A malý Ježíšek řekl: „To udělal pavouček, aln n l i. tní, kteří nás chtěli zabít. Protože nás zachránil, od dneška lnuU- pu kdo si nedovolí ho zabít, protože každému, kdo ho má v doni. pim.i\i i A proto se pavouček nezabíjí. Vyhodíš ho, když ho nechceš Ali |i II Stestí."
Z romštiny pfi In lln II
Poznámky:
I) /, příběhu Gejzy Demetera sledujeme, v jaké podobě žije stará proticikutisl l l< Romy. Podrobněji viz článek M. Hiibschmannové Historeo znamená patním ll i k minským dějinám, Romano džaniben 1995, č. 1-2, s. 64-65. Autorka upozornil] • In německé folkloristky Ines Kôhler-Ziilchové, která sleduje osud k-iyn.h odsouzeni k věčnému putování proto, že neposkytli útulek svaté rodině, když pu Iwln l'ľiulii je rozšířena ve folkloru západní Evropy a po pět století se až dodnes opuI u| I .i. I■ a lexikonech. Romové, objevivší se v patnáctém století ve střední lívK.ľ. pí nu n sobě rozšířili. Když byli tázáni, odkud, kam a proč putují, odpovědi lil m křesťanský zbabělý čin." V článku se dále dokládá, jaký byl původní zdmi I. i- ml i > priiběhu dalších století ve zkreslené podobě reprodukován.
BARTOLOME/ DANIEL VZPOMÍNKA NA VÁNOCE
malebném koutě západního Slovenska, stejně tak jako na Slovácku, ba zpívala se v minulém století, právě jako dnes, snad nejstarší a nejkrás-iiiih ni koleda, jež se zachovala v ústním podání mezi Romy dodnes. 11 k v,11 k t erým se říká v romštině Karáčoň, slavili Romové dle starých zvy-1 li n druhému zavinšovali zdraví a všeho dobrého a pak si zazpívali rom-ni na Štědrý večer chodívali dům od domu zpívat místním obyvatelům im i i i x x I i (izzářenými okny s překrásnými vánočními stromky.
li 11 nuslí koledníci velmi váženi, neboť lidé věřili, že jen romská koleda m |l i.čilejšímu svátku v roce pravou vánoční pohodu i nefalšovanou krásu
Doma jste doma,
můj pane gazda,
sedíš kolem stola,
na něm čapka sobolová
a v tej čapce tristo zlatých,
dva červené, dva dukáty.
Máte-li nám dáti, nenechte nás stati, vašu strešku vyškubeme pod nožkama vystřelíme.
Na vašem dvoře štyry páry koní, dejte si jich podkúvati stříbrnými haklikami, lastověnka štěbetuje, ona gazdu obudzuje.
k i-ni, že po odeznění koledy následovalo vinšování ústy nejstaršího ko-n|i m varn zdraví, štěstí, svaté božské požehnání, abysme se zas takto na poli l    -.li. vinšujem vám všecko, co je na světě dobré a hojné, a po smr-