ti království nebeské." Po tomto zavinšování pozval gazda všechny koledníky na pi> pitek a gazdina je obdarovala vánočními koláči, odměnila je též makovými pukanz a jadýrkama z dýně, jablky nebo sušenými švestkami.
0 tom, že Romové měli a mají v lidové kultuře - v tradici Vánoc - své místo. sveó-čí další vánoční zvyky Romů na severu Slovenska. Přímo pod Tatrami, v rázovité obe Lendaku, se ještě před několika lety udržovala tradice zvaná džavkulina, romský betlem.
Nebyl to obyčejný betlem, nýbrž zcela zvláštní, zbudovaný na principu loutkovebc divadla. Figurky vyřezávané z měkkého dřeva se chovaly náramně vesele, tady si Rott odfrkl téměř současně se svým koníkem, tady romský kovář pohybující se v rovmt s kovadlinou, onde zas romský muzikant - lavutaris - se svými housličkami, kotlal tkadlec, ba i obuvník, korytář, cihlář, všichni spěchají k Ježíškovi.
Publicisté, ba ani filologové dlouho nemohli slovo džavkulina objasnit, neboť am Rusíni, ani Poláci jej neznají. Jediné vysvětlení nabízí současná hovorová romština. Džav odpovídá českému výrazu „jdu", „chodím", kdežto kulina představuje „k mísu narození".
1 tady si romských koledníků obyvatelé vážili, lidé je v obci vítali, obdarovali je vánočními dobrotami, popili si, zazpívali, povyprávěli, a tak společně slavili svátky každým rokem.
Dnes jen litujeme, že v důsledku tzv. rozptylu romských rodin, jejich přemísťováním do českých zemí, byly zpřetrhány veškeré rodinné vztahy těchto nositelů starých kulturních tradic.2'
Poznámky:
1) Vánoce / Karačoňa viz Romano džaniben 1995, č. 4, s. 10-38 (autentické výpovědi 11 RomůL Viková, L.: Romské vánoce. Tamtéž, s. 49-55.
2) Autor textu Bartoloměj Daniel je promovaný historik. Napsal Dějiny Romů (PF UP, Olomox 1994), řady studií (např. o romských řemeslech, kovářství a zvonkařství), odborných článků i verst Rád kreslí. V současné době pracuje v Muzeu romské kultury v Brně. Dále viz s. 227-229. 253. 265-267.
214