Otevřené vzdělávací technologie Princip otevřeného designu •nadbytek informačních zdrojů vyžaduje transformaci přístupu k výuce a vzdělávání otevřené vzdělávací technologie – nejen otevřené technologie, ale i organizační proces •problémy s designem a evaluací: •- problém měřítka: rozsáhlé projekty napříč institucemi •rozšiřitelnost - souvisí s vlastnictvím, technologie rozvíjeny mezinárodními konsorcii institucí •kdo je uživatelem a kdo podílníkem? •jak je zapojit do designu? •jak vyvažovat místní a komunitní potřeby, když se rozcházejí? (potřeba uživatele instituce x širší komunity) • Design vzdělávacích technologií •open source, přístupnost, vlastnictví •Protihierarchický přístup •Kombinace komerčních a open source technologií •tradičně - kontrolní struktury založené na rolích: instruktor, vyučující, student •koncept instruktorem vedeného kurzu – omezená možnost přístupu k vnějšímu světu •moderně: kontinuun napříč učením a výukou – předpřidělené role skupinám uživatelů k individuálním zdrojům: vznik hierarchií a skupin s přiděleným přáístupem, část zdrojů přístupná vnějšímu světu •př. Bodington (Oxford uni.) – open source LMS •bariéry: týkají se i učitelů – sdílení poznámek, slajdů, seznamů četby •technické afordance – sdílení výukových materiálů uvnitř a mezi institucemi – podpora málo viditelné komunity vyučování Design vzdělávacích technologií •design pro přístup •design pro zprostředkování •design pro vlastnictví •design pro participaci •design zkušeností •vizuální pochopení prostředí •univerzální vzdělávací design Hodnocení efektu technologie na výuku •nejen tvorba více open source řešení, ale i evidence růstu vzdělanosti aktivitami využívajícími software •často chybí funkční zachycení a monitoring uživatelských aktivit •problém s dlouhodobými studiemi – hodnocení technologií – krátká doba, kdy výsledky relevantní, rychlé vývojové cykly, velké rozdíly v hodnocení výsledků vzdělávání mezi různými uspořádáními institucí – jak adaptace technologie pracuje v různém prostředí, málo zkoumán univerzální efekt Faktory překonání bariér •potřeba více evidence, jaké faktory pomáhají překonat bariéry: •aspekt viditelnosti •aspekt sociální interakce •aspekt tvorby smyslu •aspekt neomezeného přístupu ke zdrojům •aspekt kolaborativní participace Sociální charakter vzdělávání •perzistentní konverzace – síť počítačů: konverace a dialogy, nové komunikační situace •linky vedoucí mimo třídu – extrakurikulární digitální praktiky (imitace, sdlílení, kolaborace) – bariéry: generační propast, tradiční učení •jak pedagogicky strukturovat aktivity? •jak prosazovat otevřené vzdělávací technologie? •přístup ke zdrojům = přístup ke vzdělávání •- chybí sociální charakter vzdělávání •nejen přenos znalostí a informací •decentralizovaná sociální produkce obsahu – nejen pasivní konzumace, ale konzumace produ´ktivní Sociální charakter vzdělávání •technologiemi zprostředkovaná činnost v komunitách – norma •dva soupeřící teoretické koncepty: •social practice theory – spojení praxe a kontextu v sociální situaci. Jak jedinci v různých společenstvech formují a jsou formování kulturní atmosférou, jak jsou identita a individuální zprostředkování ovlivněny tvorbou kulturních norem. •cultural historical activity theory – jak historie ovlivňuje teoretický vývoj, př. svoboda řeči, akademická svoboda •sociálně situované praktiky a činnosti •sociální organizace bariér •ne kdo co zná, ale kdo co dělá? Diskuze •Jaký je nejzákladnější problém českého vzdělání? Co je to kvalitní vzdělání? • •Jakou roli v tom hrají technologie?