Otevřený vzdělávací obsah: vzdělávací zdroje a knihovny Otevřený obsah •otevřený obsah - digitalizované vzdělávací materiály a nástroje volně poskytnuté učitelům, studentům a samoukům k užití a znovupoužití pro vzdělávací, studijní a výzkumné cíle (UNESCO) •podkategorie otevřených vzdělávacích zdrojů (OER) •digitální vzdělávací objekty – malé vzdělávací komponenty, které mohou být mnohokrát znovupoužity v různých vzdělávacích kontextech, dosažitelné na internetu, přístupné a použitelné současně neomezeným počtem lidí Otevřenost •dimenze otevřenosti zdrojů: 1.stupeň otevřenosti zdrojů ke kontextu života a práce osoby 2.stupeň volnosti nabízený osobě povahou otevřených vzdělávacích zdrojů v jakémkoli kontextu osoby 3.vlastnosti OER x vlastnosti lidí používající OER ve svých životních podmínkách Otevřenost •dva přístupy: •tradiční univerzita – kampus, uzavřená •Jaké hranice systému vnímají studenti? •omezený počet zapsaných studentů, příjímací řízení, zápis do programu, ne individuálních modulů, denní studium x kombinované strukturováno podle rozvrhu instituce Otevřenost •otevřená univerzita – zdroje za hranicemi, ovlivňují a jsou ovlivňovány studujícími v systémovém prostředí, stejně jako zapsanými studenty s hranicemi •nežádána předchozí kvalifikace k modulům a programům, žádná věková omezení, omezení počtu studujících jen kapacitou modulu, respektive dostupných tutorů, není třeba studovat celý program •rozsáhlé multimediální vzdělávací materiály produkované týmy akademiků a mediálních expertů •tutoři pracující se studenty v individuálních modulech •uznávány kredity z certifikovaného studia z jiných institucí • • Otevřenost •1. širší dostupnost zdrojů(množství, v jakých formátech, formální x neformální) •licenční režim CC •rozhodnutí více univerzit (OpenCoursWare Consortium - http://www.ocwconsortium.org/) – více vzdělávacích zdrojů, půblikování výzkumů a zpráv •http://youtu.be/Bfky-XG2lH4 •2. stupeň přístupnosti zdrojů (kde je najít, kdo je může hledat) •potřeba veřejné infrastruktury, sociální normy – mimoškolní vzdělávání neuznávané univerzitami, a následně ani zaměstnavateli •nezkušený student nezíská mnoho užitku z OER •3. úroveň použití studujícími (stupeň participace) – vyžaduje podporu a povzbuzení od rodiny, skupiny vrstevníků, profesionálů a paraprofesionálů Otevřený obsah •obsah získává význam pouze z: •kontextu – školní, mimoškolní vzdělávání •komunity – cílová vzdělávací skupina •účelu – celá škála od změny výuky ke změně celosvětového vzdělávacího systému • •Content is King – internetová mytologie •skutečný král interkonektivita • Otevřený obsah •Popis otevřeného obsahu: •1. kontext projektů otevřeného vzdělávání •2. komunita zapojená do projektů •3. cíle – jak ovlivňují použití a potenciální udržitelnost? • •použití i udržitelnost – týká se intelektuálního vlastnictví Užití •užití – problémové sledovat •stažení materiálu z digitální knihovny nevypovídá o použití a užitečnosti (jaký obsah a proč je nejužitečnější?) •čas a nejpopulárnější navštívené položky – základní způsoby měření, primitivní: jak je stránka používána? •co se odehrává mezi přístupem a konečným výsledkem učení? Užití •technologické příležitosti x poskytnutí obsahu a zdrojů lidem k jejich dalšímu vzdělávání •co znamená, že univerzita bude otevřená? – odstranění nákladů, omezení dostupnosti, omezení přístupu k vysokoškolskému vzdělání •tvorba komunity vysokoškolských učitelů, kteří tvoří otevřené digitální zdroje vysoké kvality • Užití •otevřený pedagogický obsah – podkategorie otevřeného vzdělávacího obsahu •členové fakult participují na tvorbě obsahu nejen přispíváním digitálních vzdělávacích materiálů, ale i pedagogickou expertízou k těmto materiálům •MERLOT - otevřený repozitář, 15 disciplinárních komunit •http://www.merlot.org/merlot/index.htm •MIT OCW - http://ocw.mit.edu/index.htm Open Learning Initiative (OLI) •výzkum komunitního typu při přípravě kurzů, design řízený použitím •tvorba webového vzdělávacího prostředí s úplnou schválenou výukou (1)vývoj lepších zdrojů a postupů (přehled literatury, analýza vzdělávacích artefaktů, pozorování ) (2)cykly evaluace a vylepšování (analýza logů dat studentů, př. množství interakcí ve virtuálních laboratořích – indikátor positivního vzdělávacího výsledku •(3) příspěvek k porozumění učení •obsahoví experti, vědci z pedagogiky, kognitivní vědci, softwaroví inženýři, odborníci na HCI •počítačoví OLI minitutoři – derivace kognitivních tutorů – komentují studentovy chyby, odpovídají na otázky co dělat dál, když se studentovi daří, drží se stranou Standardizace •znovupoužití a remix zdrojů – technologické problémy spojené se standardizací •komplexita standardů, cena a náročnost implementace standardů, problémy s agregací obsahu, nízká interoperabilita i při dodržení standardů •ISO – standard SCRM (Sharable content Object Reference Model) •Sakai organization – OS softwarová platforma pro kolaborativní a vzdělávací prostředí •IMS Global Learning Consortium – průmyslové a vzdělávací instituce •OKI Open Service Interface Definitions – online vzdělávací nástroje Standardizace •Sibboleth – připojení k vzdáleným zdrojům, lze sledovat odkazy bez potřeby autentizace na každém serveru, studentova práce na různých serverech reportována učiteli •The Connexions (http://cnx.org/) – poskytovatel otevřeného vzdělávacího obsahu - nástroje a prostředí pro podporu učitelů a dalších – psaní, sdílení, selekce, remix, mash-upy a dodání OER bez nutnosti spolupracovat s původním autorem •možnost převzít cizí kurz, udělat zásadní změny a opět ho vrátit do sbírky - málo využívané •KEEP Toolkit – vyvinula Knowledge Media Lab – Carnegie nadace. Podpora učitelů a studentů při dokumentování, sdílení a budování znalosti efektivních postupů a úspěšných vzdělávacích zdrojů •KEEP OLI – šablona pro vzdělávací cíle, pedagogické toerie, sociokulturní a kurikulární kontext učení •hypotéza akcelerovaného učení – jedinec se může naučit u každého tématu více materiálu za kratší čas se stejnými vzdělávacími výsledky Přístupy k otevřenému vzdělávacímu obsahu •čtyři přístupy k zajištění kvality otevřeného obsahu: •otevřené odevzdání materiálů s následným review po odevzdání zajišťující kvalitu (MERLOT model) •post-publikační model třetích stran (Connexions) •model opatrné konstrukce znalostí (OLI) •model institucionální značky (OCW)