Otevřené znalosti • •pojem didaktická znalost obsahu – L.S.Shulman • Øúřední konceptem výzkumu vyučování Ødoménou pedagogické psychologie Øprogramem pro empirický výzkum specifických problémů zaměřených na učení se • Didaktická znalost obsahu 2 Znalosti vztahující se k obsahu — Øučitel disponuje znalostmi obsahu, které jsou složené ze tří komponent: — 1)znalosti vědních a jiných oblastí (Subjekt content knowledge) 2)didaktické znalosti obsahu (Pedagogical content knowledge) 3)znalosti kurikula (Curriculum knowledge) — 3 Znalost – součást profesní výbavy učitele •Scénář učitelovy práce s učivem ØPorozumění – učitel rozumí učivu, cílům, strukturám a vztahům mezi idejemi uvnitř disciplíny ØTransformace – skládá se z přípravy, reprezentace, výběru a přizpůsobení učiva žákům ØVlastní vyučování – struktura výuky + různé aktivity (např. skupinová práce, prezentování učiva …) ØHodnocení – ověření toho, jak žák porozuměl učivu a hodnocení práce učitele ØReflexe – ohlédnutí za vyučováním a učením (rekonstrukce a kritická analýza učitelova jednání a chování třídy, poučení a získání nových zkušeností) ØNové porozumění – „aha zážitek“ – učitel porozumí cílům a dalšímu směřování práce s učivem, konsoliduje nové porozumění, s nímž vstupuje do dalšího vyučování 4 Rozvíjení didaktických znalostí obsahu pomocí moderních informačních technologií • •E-learningového kurzu v prostředí Moodle – např. publikování studijních materiálů, sběr a hodnocení úkolů, tvorba on-line testů •Mikrovyučování - krátké pedagogické vystoupení studenta (simulace výuky) – snímáno videokamerou, pedagogicko-psychologický rozbor, konstruktivní reflexe a sebereflexe •Learning analytics – měření, sběr, analýza a reportování o datech o studujících a jejich kontextu •Účel: porozumění a optimalizace učení a prostředí, ve kterém k němu dochází •související oblast: vytěžování dat o vzdělávání (educational data mining) • 5 Digitální participativní kultura •otevřené znalosti – odpovídá digitalizované a participativní kultuře •vítá účast každého – učitelů, studentů, výzkumníků, politiků, vývojářů a administrátorů fakulty •měření výsledků studia – zajištění lepších praktik, zlepšené učení studentů •živá kultura zahrnuje: •menší bariéry vyjadřování a zapojení •silná podpora tvorby a sdílení •neformální mentorství •prostředí v němž členové věří, že na jejich příspěvcích záleží •spojení s ostatními lidmi •potenciál rychle a široce šířit informace a zlepšovat vyučovací postupy Otevřená znalost •Otevření znalostí zahrnuje: zkoumání, spolutvorbu, spojení, sdílení a znovupoužití, důvěryhodnost •Klíčové komponenty kultury vzdělávání, které urychlují přijetí konkrétních postupů •týká se: •jedinců – učitelé musejí změnit své zaměření •institucí – restrukturování organizace •všeobecné – potřebujeme vštípit nové hodnoty Otevřená znalost •otevírání znalostí následuje tradiční vzdělávací paradigma – dotazníky, testování •rozdíly: •centralizované x distribuované vedení: omezený okruh expertů x– široká základna přispěvatelů, kolaborativní a neproprietární •kolaborace je klíčová •validace znalostí – potřeba změny •dialog a kritika na všech úrovních, kontinuální recenze evidence mezi kolegy •různé užitečné výsledky pro různé spolupracovníky •komunitou řízený systém • • Otevřená znalost •otevírání znalostí nemůže následovat: •výzkumnou komunitu – příliš se liší •podnikatelskou komunitu – vzdělávání je politická aktivita uzavírající etické hodnoty společnosti •technologický vývoj – technologie pomáhá, ale její vývoj příliš rychlý proti změnám ve vzdělávání •potřeba zdrojů a nástrojů pro učitele, které jim pomohou vyvíjet, šířit a znovupoužívat pegagogiku ve všeobecné formě, pomohou artikulovat a sdílet znalosti Komunikace znalostí •jak vyvinout nástroje, které reflektují práci komunity a jsou něčím víc, než jen nástroji pro kritiku a komentování •různé druhy situační znalosti řada příležitostí ke sdílení mezi osobami a skupinami •technické – interoperabilní systémy •ideologické – jak zachytíme poprvé, co se zná a jak to uvedeme do pohybu? •potřeba vytvořit nové role kolem výměny, technik, metod a strategií mezi podílníky vzdělávání Otevřený výzkum učení •budování intelektuální a technické kapacity pro transformaci tacitních znalostí na všeobecně použitelnou znalost •CASTL – Carnegie Academy for the Scholarship of Teaching and Learning •poslání: vyvíjet vědu učení a výuky, udělat viditelným a rozvíjet vedení v oblasti Otevřený výzkum učení •role podpisu – zaměstnanci fakulty souhlasí, že budou shromažďovat evidenci o učení studentů, budovat kapacitu pro vůdcovství v kampusu a ve svém oboru, tvořit příklady učení a pedagogické vědy •výsledky zveřejňovány – transparentní výzkumný proces, cesta k šíření a diskuzi •budování komunity vědců, zapojování ostatních, roky odporujících vědců •umisťování pedagogické vědy přímo do disciplín •přístup založený na důkazech k výuce a učení – pozorování přímo ve třídách, shromažďování učebních artefaktů, evidence o výsledcích, recenze vrstevníků •International Journal for the Scholarship of Teaching and Learning Otevřený výzkum učení •paradox nového paradigmatu – systematické zaměření na učení vede vědce k zaměření na vlastní vzdělávací postupy, komplexita vzdělávání přitom snižuje význam jakýchkoli zkušeností pouze z jednoho kurzu •výzva: shromažďování vhledů do místních a individuálních praktik, syntetizování a kombinování do většího celku – na kolaboraci založené zkoumání •kontinuum individuální – kosmopolitní •individuální – jedinec reflektuje a vylepšuje svoje postupy, publikuje pro ostatní •kosmopolitní – konstrukce znalostí v otevřeném systému Projekty •Peer Review of Teaching: •recenze studentského porozumění intelektuálním cílům kurzu •review produktů, činností učitelů – komunitní vlastnictví •setkávání skupin, čtení o učení, sdílení práce, vzájemné komentáře, konstrukce kurzových portfolií – sbírky studentských článků, doplněné literární esejí na téma jak studenti dosáhli cíle kurzu a navržení dalších kroků ke zvýšení úspěšnosti studentů •členové fakult se zapojují do kolaborativního zkoumání •vzniká konsorcium podobných univerzit sdílejících svoji práci, zástupci fakult se potkávají na konferenci Projekty •změny: •používání diskuzních vláken v elektronickém systému kurzu – organizace v párech, každá diskuze viditelná i ostatním •elektronická reprezentace vzdělávacích artefaktů portfolio kurzu strukturováno do webového formátu – sdílení na webu pro kolegiální recenze učení. Vhodné pro navigaci mezi popisy a reflexemi, příklady digitalizovaných studentských prací Projekty •Visible Knowledge Project: •průzkum dopadu technologií na učení se zaměřením na humanitní vědy •70 vědců, 21 institucí •přístup ke zkoumání – konstruktivistická pedagogika •teorie kognitivního učňovství – žádá studenty o zviditelnění jejich mentálního procesu •otázka pro studenty: jakou práci můžeme dělat společně efektivněji, než jako jedinci? – postupy běžně používané zkušenými studenty, tacitní nebo chybějící v pokynech •kolaborativní skupiny kolem digitálních příběhů a používání vizuálních materiálů Projekty •zkušenost: budování otevřeného systému znalostí charakterizováno filtrováním a dialogem, které vedou k syntéze •VKP galerie: https://blogs.commons.georgetown.edu/vkp/ •nástroje: •digital poster tool – reprezentace projektů s online diskuzí tří vyučujících nad evidencí učení studentů •kolaborativní portfolia