Otevřené vzdělávání a digital divide: bariéry a nerovnosti Julie Haladová, UČO 382364 Blanka Justová, UČO 382934 Lada Kadaníková, UČO 333301 Hana Sychrová, UČO 426582 Veronika Víšková, UČO 270306 VIKMA16 Učící se společnost 25. 4. 2014 Obrázek2.jpg Zdroj: http://www.worldchanging.com/local/seattle/archives/009369.html Digital Divide •Význam •v ČJ též digitální/informační propast •“rozdělení společnosti na ty, kteří mají přístup k moderním informačním a komunikačním technologiím, a na ty ostatní, kteří tyto možnosti a znalosti nemají” •propasti existují v různých měřítkách: lokální (např. organizace), národní, mezinárodní... • •Faktory •mnoho různých faktorů •např. rasa, věk, pohlaví, geografie •největší vliv má příjem a vzdělání •problém: přístup a práce s technologiemi => důležitost možnosti přístupu k technologiím se liší, případně s nimi lidé neumí zacházet, schází jim motivace, dokonce se technologií bojí (hlavně rozvojové země - jiné priority) Digital Divide - rozdělení •3 stupně podle Jakoba Nielsena: • •economical divide (ekonomická propast) • - finanční dostupnost technologií • - základní stupeň, nejvýraznější zlepšení • - dnes problém hlavně v rozvojových zemích • •usability divide (použitelnostní/schopnostní propast) • - schopnost ovládat technologie a s jejich pomocí získávat informace • - např. problém čtenářské gramotnosti, omezení u postižených • •empowerment divide (znalostní propast) • - různá efektivita při využívání technologií a získávání informací • - např. schopnost selektování přístupných zdrojů, vytěžení důležitých informací • Digital Divide - rozdělení •Alternativní rozdělení: • •1. úroveň digital divide • - dostupnost technologií a přístup k nim • •2. úroveň digital divide • - orientace na internetu samotném (např. mediální gramotnost) • - ovlivněné věkem, pohlavím, sociálními interakcemi • • •- rozdělení se překrývají (Ne)rovnost ve vzdělávání •3 koncepty (ne)rovnosti ve vzdělávání: • 1.rovnost v přístupu ke vzdělávání 2.rovnost podmínek vzdělávání 3.rovnost výsledků vzdělávání • • •1. rovnost v přístupu ke vzdělávání •základní podmínka •dostupnost vzdělání všem lidem bez rozdílu •vyspělé země - otázka rovného přístupu k terciárnímu vzdělávání •rozvojové země - není vždy zajištěn ani přístup všech dětí k základnímu vzdělání (Ne)rovnost ve vzdělávání •2. rovnost podmínek vzdělávání •každý žák nebo student by měl mít stejnou péči •stejné materiální podmínky: velikost a vybavení tříd, počet a kvalita učebnic, … •stejné sociální podmínky: žáci z různých sociálních vrstev a s různými kognitivními schopnostmi v jedné třídě •stejné personální podmínky: schopnosti a přístup vyučujících •akceptovatelné jsou jen ty rozdíly, které vznikly i přes stejné podmínky a pravidla • •3. rovnost výsledků vzdělávání •důraz kladen na schopnosti a kompetence, které by si měl během školní docházky osvojit každý žák •u různých žáků různé cesty a způsoby dosažení těchto kompetencí •odklon od rovnosti podmínek k individuálním potřebám žáků Obrázek1.jpg Zdroj: http://bookseller-association.blogspot.cz/2011/06/how-do-we-cross-digital-divide.html Nerovnosti a bariéry pro otevřené vzdělávání •- obsah otevřeného vzdělávání dostupný především díky technologiím => největší problémy: • •1. elektrická energie •bez elektřiny nemožné i jen čtení potmě, natož používání technologií •např. v subsaharské Africe až 70 % lidí bez snadného přístupu k elektřině • • •2. přístup k technologiím •otázka financí - většina studentů si nemůže dovolit potřebné technologie a ty levné nejsou dobré •pro rozvojové země často není přístup lidí k technologiím priorita (spíše zdravotnictví, potraviny, pitná voda) Nerovnosti a bariéry pro otevřené vzdělávání •3. připojení k internetu •bez připojení •drahé •pomalé, nestabilní, nedokáže kvalitně přenášet multimediální obsah • •4. používání technologií •neznalost práce s technologiemi •nedostatek motivace k učení se s technologiemi •strach z technologií • •5. otevřené vzdělávací zdroje •nejsou v mateřském jazyce, příliš „velké” na stahování •některé placené •složité vyhledávání a časově náročná tvorba Nerovnosti a bariéry pro otevřené vzdělávání •6. vyučující •často počítačově negramotní •potřeba dlouhodobých a kvalitních vzdělávacích programů, asistence - pouze učitel, který bude s technologiemi umět dobře pracovat, je bude moci implementovat do výuky a učit s nimi i děti •nedostatek času na vyhledávání či vytváření zdrojů •nízké platy => vícero zaměstnání => málo času a zaujetí • •7. udržitelnost zavedených metod a technologií •někdy zaměření pouze na trendy - otázka dlouhodobé udržitelnosti při rychlých změnách v oblasti technologií Řešení digitální propasti v otevřeném vzdělávání • •oddělit hodnocení výsledků a certifikace od samotného výukového procesu (aby titul mohl získat i ten, kdo neabsolvoval tradiční výuku, ale vzdělával se samostudiem, vlastní iniciativou - levnější varianta, možnost zaplatit si jen zkoušku a vzdělávat se pomocí OER) •publikování pod licencí CC (hlavně státní data a projekty financované z veřejných peněz, protože když platíme daně, měli bychom mít přístup k tomu, co za ně vzniklo), Open access, Open source software •OER lokalizované – v mateřském jazyce, v „menším“ formátu, možnost stáhnout jako e-knihu a využívat OER offline • • Řešení digitální propasti v otevřeném vzdělávání •podle Richarda Rowea: 1.obsah - zvyšovat počet OER použitelných přesně v okamžiku určité výukové situace (je jich málo oproti OER použitelným příležitostně); 2.učitelé - potřeba více učitelů a zvyšování jejich kvalifikace (v oblasti využití moderních technologií); 3.technologie - vývoj co nejlevnějších zařízení využívajících OER, příklady - netbook XO, tablet XO3, tablet Aakash, chytré telefony; •technologie více dodávány do škol ve vyspělých zemích -> propast se stále zvětšuje a bude zvětšovat, dokud o fungování světa bude rozhodovat 1 % nejmocnějších a nejbohatších; nemají zájem zvrátit současný vývoj •i kdyby se podařilo digitalní propast odstranit, existují obavy z toho, že zdroje západních znalostí a názorů jsou exportovány do východních kultur (což připomíná kolonizaci, smazává se diverzita, dominuje jeden světový pohled, dochází k unifikaci kultur) • Iniciativy zaměřené na překonávání digitální propasti v otevřeném vzdělávání •Educational technology debate http://edutechdebate.org/: •web podporující diskusi o důležitosti iniciativ zaměřených na nízkonákladové ICT ve vzdělávání v rozvojových zemích pro studenty, učitele a jejich komunity •každý měsíc nové téma (např. tvorba elektronického vzdělávacího obsahu, digitální vzdělávací zdroje, mobilní vzdělávání, OER a digital divide...), na které se píšou příspěvky a komentáře •smyslem je sdílení informací, zkušeností, diskutování o inovacích a řešení problémů při implementaci ICT ve vzdělávání • •Open learning exchange http://www.ole.org/: •odstraňování bariér ve vzdělávání •podpora přístupu k otevřenému vzdělávání •např. program Ghana LITE - využití nízkonákladové multimediální digitální knihovny School BeLL (Basic e-Learning Library) k zavedení projektové výuky v Ghaně • • Iniciativy zaměřené na překonávání digitální propasti v otevřeném vzdělávání • •One laptop per child http://one.laptop.org/: •nezisková organizace založená Nicolasem Negroponte (spoluzakladatel a ředitel MIT Media Laboratory) •cílem distribuovat XO laptopy dětem (6-12 let) v rozvojových zemích •laptopy XO - nízkonákladové, malá spotřeba energie, vysoká odolnost, free a open source SW, připojení k internetu •výsledky v různých zemích se velmi liší, problémy s implementací v Etiopii, nejlepší v Uruguayi - nejen počítače 1:1, ale i internet, údržba, školení učitelů…; nejhorší Peru) Iniciativy zaměřené na překonávání digitální propasti v otevřeném vzdělávání •The Global Text Project http://www.globaltext.org/team.html: •volně dostupné otevřené elektronické učebnice pro rozvojové země, různé obory •podpora spolupráce mezi uživateli a tvůrci obsahu •lokalizace obsahu - zapojení studentů a učitelů po celém světě, aby vytvářeli lokálně přizpůsobené příklady a cvičení v učebnicích (nejen americké vzory) •překlady do národních jazyků •učebnice publikovány pod licencí CC Attribution 3.0 • • •Další projekty zaměřené obecně na překonávání digitální propasti (školení učitelů, budování infrastruktury): •UNESCO (The Next Generation of Teachers Project, Bridging the Within-Country Digital Divide in Education) •SEAMO INNOTECH •e-ASEAN Task Force • • sem bych lupla tenhle obrázek, ale vzhledem k tomu, že prezentaci jako celej uvidim až zítra (nebojte, dám to i tak), tak bych poprosila verču, ať se podívá, až to bude kompletovat, jestli ji to dává smysl...díky Zdroj: https://wiki.uiowa.edu/display/edtech/The+Digital+Divide+Concept+Map Situace v ČR MOOC •Massive Open Online Course - Masivní oteřený online kurz • •kurz - zpravidla několikatýdenní, online studijní materiály - video, texty, diskuse, úkoly; zápis do kurzu není nijak omezen, pro širokou veřejnost •platformy: edX (MIT, Harvard University, UC Berkeley a další), Coursera (Stanford University, University of Tokyo a další), Iversity, Khan academy, UDacity, FutureLearn, UDemy, P2P, OpenLearning, Academic Earth aj. •u nás překlad Khan academy - Khanova škola • MOOC •+ •zpřístupnění vyššího vzdělávání pro více lidí •kvalitní obsah (vytvářen prestižními univerzitami a profesory) •kurz dostupný on-line – flexibilní, tedy bez nutnosti někam docházet, možnost učit se v čas, který si student určí sám, opakovaně si pouštět přednášky •zdarma •rozšiřující se nabídka kurzů •nevyžaduje předchozí vzdělání (formální vzdělání) •vhodné i jako podpora distančního vzdělávání •spolupráce mezi institucemi (univerzitami) •možnost učit více studentů, aniž by muselo dojít ke zvýšení nákladů na mzdy učitelů, přijímání nových učitelů, budování budov a rozšiřování učeben – výhodné pro současný konkurenční trh •- •klade vysoké nároky na studujícího – nesmí ztratit motivaci, musí se umět sám učit •náročné na připojení, aby zvládalo multimediální obsah •vyžaduje PC či jiné zařízení •vyžaduje určitou gramotnost, jak ICT, tak čtenářskou •může být placený •pouze v některých jazycích •chybí osobní kontakt s učiteli či spolužáky •omezené možnosti, jak navazovat kontakty důležité pro budoucí práci •pokud se MOOC uchytí, může dojít k redukci klasických přednášek, čímž se stanou nedostupnější – opět na úkor chudých studentů •neuznávání absolvovaných kurzů, kreditů, certifikátů do formálního vzdělávání • Pokud bude student moci studovat MOOC z Harvardu a jiných velkých univerzit, budu chtít reálně studovat na nějaké menší a méně „prestižní“ škole? Neztratí tyto univerzity studenty? SPOC •Small private online course • •alternativa k MOOC •kurz je vytvořen pro univerzitu, organizaci nebo firmu - daná instituce k němu má pak práva •business-to-business - soběstačný model na rozdíl od MOOC, které jsou poskytovány zdarma •v praxi University of California – Berkeley •SPOC jako součást blended learningu •škola určí, který kurz nebo jeho části mají studenti studovat, studenti si zvolí čas a tempo •učitel si nemusí připravovat přednášky a zadání úkolů •v hodinách je více času na projekty, student má podporu učitele, neztrácí tak brzy motivaci, učitel má více času se věnovat studentům • DOCC •Distributed Open Collaborative Course • •alternativa k MOOC, kterou vymyslela The New School •kurz Feminism and technology •shoda s MOOC - videa přístupná online a zdarma všem •odlišení od MOOC - zapojení 17 škol, na kterých za něj uznají kredity •pro max 20 - 30 studentů (tedy NEMASIVNÍ), kteří se 2 x týdně schází (KONTAKT S PEDAGOGEM) a diskutují o tématu, čtou texty na dané téma (NÁHRADA ZA DISKUSI U MOOC) •téma vyplyne z video záznamu, na který poté navazuje týdenní práce v hodinách •zapojené školy sdílí výukové materiáy a zadání mezi sebou •součástí je i „Storming Wikipedia” - studenti hledají, jak jsou ženy zastoupeny nebo ignorovány v oblasti vědy a technologií na Wikipedii • New York City, John Dewey http://www.newschool.edu/about/quick-facts/ Kvíz o HODNOTNÉ ceny •7 zákeřných otázek, vždy jedna odpověď správná Kvíz Kvíz Zdroje •Born, Sigrid. MOOCs: walking a fine line between global educational opportunities and digital divide. In Alumniportal Deutschland [online]. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.alumniportal-deutschland.org/en/sustainability/social-affairs/article/moocs-digital-divi de.html •BRDIČKA, Bořivoj. Současné problémy s implementací vzdělávacích technologií. In: Spomocník [online]. [2011] [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10931/SOUCASNE-PROBLEMY-S-IMPLEMENTACI-VZDELAVACICH-TECHNOLOGII.h tml •BRDIČKA, Bořivoj. Stane se Uruguay díky počítačům dalším Finskem?. In: Spomocník [online]. s.a. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10923/ •Digitální propast (Digital Divide). In: ManagementMania [online]. 2013 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/digitalni-propast-digital-divide •Jaschik, Scott. Feminist Anti-MOOC In Inside Higher Ed [online]. 19.8.2013. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.insidehighered.com/news/2013/08/19/feminist-professors-create-alternative-moocs#sthash.Q ffPpxp7.dpbs •Goral, Tim. SPOCs may provide what MOOCs can´t. In University Business [online]. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.universitybusiness.com/article/spocs-may-provide-what-moocs-can%E2%80%99t •GREGER, David. Spravedlivost českého školského systému v mezinárodním srovnání. ORBIS SCHOLAE [online]. 2006, roč. 0, č. 1, s. 46-59 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.orbisscholae.cz/archiv/2006/2006_1_04.pdf • • • Zdroje •Massive Open Online Course. In Wikipedia [online]. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Massive_open_online_course •NIELSEN, Jakob. Digital Divide: The 3 Stages. In: Nielsen Norman Group [online]. 2006 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z:http://www.nngroup.com/articles/digital-divide-the-three-stages/ •SCRIMGEOUR, Angus. Low-Cost ICT Devices Are Driving Proprietory and Open Education Resources. In: Educational Technology Debate [online]. 2009 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://edutechdebate.org/creating-electronic-educational-content/low-cost-ict-devices-are-driving-p roprietory-and-open-education-resources/ •Výuka přes internet bude čím dál kvalitnější – co se stane s tradičními univerzitami? In EDUin [online]. 22.4.2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.eduin.cz/clanky/vyuka-pres-internet-bude-cim-dal-kvalitnejsi-co-se-stane-s-tradicnimi-un iverzitami/ •WRIGHT, Clayton R. 5 Key Barriers to Educational Technology Adoption in the Developing World. In: Educational Technology Debate [online]. 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://edutechdebate.org/2014-ict4edu-trends/5-key-barriers-to-educational-technology-adoption-in-t he-developing-world/ • Děkujeme za pozornost!