Bohaté hroby doby halštatské
Pro bohaté halštatské pohřby se dnes užívá dvojího členění. První je převzato od prof.
Podborského, který je člení hroby do 3 základních skupin. Druhé členění potom náleží Mgr.
Golcovi, který to původní dělení podrobněji rozpracoval a upravil.
a) Členění dle V. Podborského:
I. kategorie - hrobky s mužskými skelety s prestižní výbavou a často doprovodnými
kostrovými či žárovými pohřby – ty připisuje vrstvě tzv. „vojensko – správní
aristokracie“, kam by patří kmenový velmoži, ale patrně i jejich družiníci.
Přiřazuje k nim ale také bohaté ženské hrobky typu Brna – Příkopu, či Vojkovic č.
111 s přídatnými žárovými pohřby.
II. kategorie – Jedná se o různě bohaté hroby, ve kterých se zřejmě skrývá vnitřně dále
diferenciovaná střední vrstva řemeslníků, obchodníků, duchovní elity apod.
III.kategorie – Sem patří především chudší žárové hroby, které mohou reprezentovat nižší
občanskou vrstvu zemědělského či zemědělsko-pasteveckého lidu.
b) Členění dle M. Golce:
I. skupina – pouze mužské hroby
- hroby nejvyšší sociální vrstvy
- s přídavnými pohřby, toreutikou, rožni, zbraněmi, jezdeckou výbavou,
popř. cizí stavební technikou a pohřebními zvyky
- velikost zhruba 5 – 6 krát 5 – 6 m
II. skupina – už mužské i ženské hroby, které dělí ještě na „a“ a „b“
- komorové kostrové i žárové hroby
- též bohatší výbava, ale bez toreutiky a rožňů
- u žen sem patří hroby nejbohatší sociální vrstvy se šperky, početnou
keramickou výbavou, výjimečně i s opaskem z tisíce bronzových kroužků,
na jejich základě se potom tyto hroby dělí na skupiny a) a b)
III.skupina – chudé žárové popř. kostrové, mužské i ženské hroby
Otázku datování těchto hrobů můžeme rovněž rozdělit 2 hlavní kategorie. První, podle Z.
Stegmann - Rajtárové řadí tyto hroby spíše do HC1. Druhá náleží prof. V. Podborskému. Ten
zastává názor pozvolného nárůstu těchto pohřbů v průběhu stupně HC, které řadil až do HC2
(pro stupeň HC1 našel pouze žárové a v porovnání s knížecími chudé hroby) a vyznívají ve
stupni HD2. Mgr. Golec, pak ještě na základě analogií bronzového šálku zdobeného
rýsovanou výzdobou, jenž se nalezl v bohaté mohyle v Bratčicích, tento hrob datoval až do
HD1.
Konstrukce velmožských hrobek není uniformní. Vždy ji tvořila podzemní, více méně
čtvercová, prostorná komora, opatřená buď výdřevou, nebo dřevěnou roubenou konstrukcí.
Mnohé bohaté hroby, např. trojhrob z Brna-Příkopu, dřevěnou konstrukci hrobové jámy
pravděpodobně vůbec neměly. Půdorysy „domů mrtvých“ mohly dosahovat rozměrů až 6 x 6
m, výšky až 2 m. Velké komory měly pravděpodobně také dřevěný strop, ale bezpečně
prokázáno to dosud také není. V některých případech byly hrobové konstrukce ještě zpevněny
či zavaleny kamením. Výška běžných mohyl bývá obvykle metrová a průměr pláště kolísá
mezi 6 až 12 m.
Důležité je upozornit na hrob z Morašic, kde se vyskytl dromos. Revize nálezových
okolností knížecí mohyly prokázala souvislost s funerální architekturou jihovýchodního
Přialpí. Jednalo se o značně rozměrný hrob s dřevo-kamennou konstrukcí a nálezové
okolnosti naznačují, že zde byla výzkumem zachycena také spodní část vstupního koridoru –
dromu (z jihovýchodního směru).
Morašický celek včetně jeho kovového inventáře chronologicky odpovídá starším hrobům
s dřevo-kamennou architekturou a je datován na konec stupně HC2, tj. do období před rok
600 př. n. l
V posledních letech probíhal průzkum na několika velmi bohatých mohylách pod
vedením ÚAPP Brno. Jedná se o lokality Hrušovany u Brna a Modřice u Brna. Bylo zde
prozkoumáno několik bohatých komorových hrobů, kde byli zemřelí pravděpodobně pohřbeni
na vozech. Použití vozů by měly dokazovat jámy podél skeletu zemřelého, v nichž se měla
nacházet kola. Problémem však zůstává absence kovových součástí vlastního vozu.
V Hrušovanech se však podařil odkrýt celý oj zdobený drobnými bronzovými nýtky a také
bronzové součásti postroje se zbytky kůže.
Použitá literatura:
Golec, M. 2004: Ein Dromos in Mähren, Archeologické rozhledy 56, 532-560.
Golec, M. 2003: Hlásnica u Horákova: Kam s ní?, Archeologické rozhledy 55, 500-516.
Golec, M. 2003: O konci bohatých horákovských hrobů a datování Býčí skály podle
keramiky, Archeologické rozhledy 55, 695-717.
Kos, P. 2004: Pohřby žen z doby halštatské v Modřicích u Brna. In: Popelnicová pole a doba
halštatská, Archeologické výzkumy v jižních Čechách, Supplementum 1, 271-292. České
Budějovice.
Koutecký, D. 1968: Velké hroby, jejich konstrukce, pohřební ritus a sociální struktura
obyvatelstva, Památky archeologické 59/2, 400-487.
Podborský, V. 2003: Výpověď bohatých hrobů horákovské kultury. In: Sborník Drahomíru
Kouteckému, Most, 167-176.
Podborský, V. 1980: Dvě nová halštatská pohřebiště na jižní Moravě, SPFFBU E 25, 75-124.
Šolle, M. 1955: Jižní Morava v době halštatské, Památky archeologické XLVI, 101-129.