Ondroušková Soňa
Ohrazené rovinné osady doby halštatské
ČIŽMÁŘ, Z. 1995: Das hallstattzeitliche Gehöft in Kuřim (Vorläufige Ergebnisse der archäologischen
Rettungsgrabungen), Pravěk NŘ 5, 217-254
ČIŽMÁŘ, Z. 1999: Kuřim, okr. Brno-venkov, In: Podborský, V. (ed.), Pravěká sociokultovní
architektura na Moravě, MU Brno, 73-80
BALÁK, L. - GOLEC, M. – KOS, P. – RAJCHL, R. – ŠIMÁNEK, M. 2007: Archeologie –
astronomie- mytologie – výzkum sakralizace halštatké krajiny, v tisku
GEDIGA, B. 2004: Problemy socjotopografii osad ludnošci kultury lužyckiej, In: K poctě Vladimíru
Podborskému, 409-418
Kuřim
- záchranný výzkum v roce 1995 provedený ÚAPP pod vedením Zdeňka Čižmáře
- samostatně byl zpracován pouze jantar, jinak lokalita dodnes kompletně nezpracována
- dominance horákovské kultury - předběžné datování je R Ha C2/D1
- jedná se o halštaskou osadu dvorcového typu ohrazenou palisádovým plotem
- dvorec se skládá ze dvou areálů: obytně-výrobně-hospodářská část a integrovaná sakrální jednotka
- problémem je chronologie jednotlivých částí a samotných palisád, dodnes kvalitně neřešena
- obytná funkce: prostorný halový dům s přístavky a další běžné domy kůlové konstrukce beze zbytků
topenišť
- hospodářská funkce: kromě menších objektů hospodářského charakteru jde především o ponechaný
prostor uprostřed dvorce pro chov či ustájení dobytka
- výrobní funkce: menší drobné objekty, dále dva metalurgické objekty s lehkým přístřeškem – poblíž
nalezeny zhroucené kamenné pece, nejdůležitější je zahloubený objekt interpretován jako výrobna
jantaru
- socio-kultovní areál: dominantou je nepravidelná oválná plocha (bochníkovitého tvaru) – rondeloidse
dvěma vstupy a centrálním kůlem mírně odkloněném na SZ od osy vstupů. Palisáda je tvořená
půlkulatinami - půlkruhovou částí dovnitř, pouze jeden kůl má orientaci opačnou a jeden kůl je
kruhového průřezu - uvažuje se zde o kalendářové funkci. Dva vstupy - jeden jednoduchý a druhý
klešťovitý- zjištěna orientace na sluníčko. Uvnitř pravděpodobně votivní jáma, která respektuje
palisádu rondeloidu. V areálu poblíž rondeloidu nadzemní stavba kůlové konstrukce členěná na
předsíň a hlavní jizbu - chata kněze - správce areálu.
- inventář tvoří klasická horákovská keramika, zvláštností jsou grafitové koule – surovina
dopravovaná do center, sluníčka nalezená uvnitř výrobny jantaru – určitá sluneční symbolika
- uvažuje se, že se jedná o horákovský dvorec vyšší sociální vrstvy – sídlo knížete a jeho rodiny
- šlo by tedy o jediný zjištěný dvorec takového typu na Moravě (knížecí dvorce jsou časté např.
v Bavorsku, v Čechách jich bylo dosud zjištěno asi 10)
Milejowice
- záchranný výzkum v letech 1999–2002 pod vedením Boguslawa Gedigy
- rozvoj od konce doby bronzové, vrchol v Ha C - lužická kultura
- rozděleno na severní a jižní areál
- severní: 2 otevřené osady a periferie, ale není jasné zda fungovaly současně, nalezeny kůlové domy
různých typů nadzemní i zahloubené konstrukce s hospodářská činností, jáma s kultovní funkcí,
studny, votivní depot
- jižní: 3 nesoučasné palisády, 4 depoty, studna, na severovýchodě metalurgické objekty, část sídliště
uvnitř palisád - jedná se o výrazně vyčleněnou část osady, asi jde o sídlo lepší vyšší vrstvy
- význam spočívá především v tom, že zde můžeme pozorovat prohlubující se sociální diferenciaci
(především v j části) – lužická aristokracie se snaží pod vlivem halštatské civilizace vydělit