Blučina – Cezavy
Lokalita Cezavy u Blučiny leží asi 15 km jižně od Brna v nadmořské výšce okolo 250 m.
Jedná se o přírodní dominantu na soutoku Svratky a Litavy.
První nálezy pocházejí z 20. a 30. let. V roce 1948 začal systematický výzkum Blučiny
Karlem Tihelkou, na kterého v roce 1983 navázal Milan Salaš. V současnosti na lokalitě probíhají
menší záchranné a prospekční výzkumy.
Blučina byla osídlena již od mladého paleolitu (pavlovienu) až po mladší dobu hradištní.
Největší rozvoj nastal v době bronzové. Ať už jako výšinné únětické sídliště s více jak 30
sídlištními objekty, na které navazuje hradisko věteřovské (cca 4 ha) obehnané hradbou a příkopy.
Do tohoto období lze zadatovat velké množství keramiky. V této době hradisko plnilo důležitou
společensko-hospodářskou roli v celém regionu. Další významné období nastalo během časné fáze
velatické kultury, charakter toho osídlení je odlišný od většiny ostatních lokalit, dosud neznáme
klasické sídlištní objekty, a je evropskou archeologickou raritou.
Tato lokalita se vyznačuje velkým množstvím kosterních pozůstatků od únětického osídlení.
Do velatické fáze je zadatovaných více než 120 kosterních pozůstatků. Byly rozptýleny po celé
ploše návrší, přičemž většinou byly uloženy nepietně a to jako součást plošných kumulací nálezů.
Na většině kostí byly stopy násilí a posmrtné manipulace. Dále pak neobvyklé množství
bronzových artefaktů soustředěných do depotů. Zatím jich bylo objeveno 18.
Nejnovější poznatky
Výsledky ze sondy 1/90 kumulace K7.
Nalezeno 5 kompletních mužských skeletů datovaných do časné fáze velatické kultury. Kumulace
bez analogií nejen v KSPP. Úmrtí mužů bylo dokázáno jako násilné a náhlé, nejspíše jako součást
rituálu. Na kostech byly nalezeny stopy násilných zásahů; zářezy na dlouhých kostech, roztříštěné
femury, otvory v lebce, nepřirozená poloha lebky. Z provedených zkoumání a analýz bylo zjištěno,
že muži byly ve věku 25 – 55 let, všichni protrpěli běžné nemoci a v době svého života měli
nejspíše fyzicky namáhavou práci.
Analýza potravních zdrojů
Ze vzorku, skládajícího se ze 17 mužských jedinců a archeobotanického a archeolozoologického
materiálu, byla vytvořena potravní analýza. Podle mikroabraze zubů bylo zjištěno, že daní jedinci
měli stravu spíše smíšenou. Dají se ovšem rozdělit do dvou skupin, první skupina měla větší objem
rostlinné složky (pšenice, proso, ječmen, luštěniny), zatímco skupina druhá měla větší objem masa
(ovce/koza, prasata). Dva jedinci za svého života jedli mořské ryby, které musely být importovány.
Dále pak bylo zjištěno pomocí stronciové analýzy, že ani jeden z daných jedinců nikdy neopustil
Blučinu a její okolí na delší dobu.
Závěr
Cezavy – Blučina je unikátní polykulturní lokalita. Svůj největší rozvoj zaznamenala v době
bronzové. V únětické kultuře se zde nalézá sídliště s doklady antropofagie, ve věteřovském období
přbudované v hradisko, které bylo přirozeným centrem. V KSPP se pak Cezavy staly místem, pro
nás, s nejasnou interpretací, velkým množstvím lidských pozůstatků a bronzových depotů.
Bibliografie:
NIKOLAJEV, P. 2011: Starobronzové sídlištní objekty z Blučiny-Cézavy, Masarykova univerzita
(bakalářská diplomová práce).
SALAŠ, M. - JAROŠOVÁ, I. - KOČÁR, P. - NÝVLTOVÁ FIŠÁKOVÁ, M. - ROBLÍČKOVÁ, M.
2012: Potravní zdroje obyvatelstva mladší doby bronzové na Cezavách u Blučiny: analýzy
bioarcheologických pramenů, Archeologické rozhledy LXIV – 2012, 391 – 442.
SALAŠ, M. - DOČKALOVÁ, M. - HORÁČKOVÁ, L. - JAROŠOVÁ, I. - NEDBALOVÁ, J. NÝVLTOVÁ
FIŠÁKOVÁ, M. - PETŘÍK, J. - ROBLÍČKOVÁ, M. - VARGOVÁ, L. 2012:
Mladobronzová kumulace lidských skeletů na Cezavách u Blučiny (okr. Brno-venkov) a její
environmentální kontext, Památky archeologické CIII – 2012, 173 – 231.