Marie Salvetová, 216388
Luboš Jiráň: Knovízská kultura – další příklad kultury s chybějící komponentou v Čechách.
(in Archeologie nenalézaného, ed. Neústupný E., 52 – 62)
Když je zjištěno chybění jedné ze dvou hlavních archeologických komponent (sídlišť nebo
pohřebišť), existuje několik interpretačních možností:
Sídliště musíme předpokládat v každé pravěké kultuře, ať už nalézáme jejich stopy či nikoliv.
Nenalezení svědčí o tom, že nezanechala výrazné stopy.
U pohřebišť stojíme před otázkou, zda byl vůbec akceptován rituální způsob nakládání s ostatky – to
je předpoklad pro vytvoření funerální komponenty – a tedy pohřebiště opravdu chybí,
anebo chybí pouze archeologické poznatky o pohřbívání.
Naše poznání funerální komponenty → rozdíl mezi neolitem a eneolitem a mladším pravěkem. Od
kultury s lineární keramikou do řivnáčské k. nebylo zvykem ukládání mrtvých do země, ale jiné formy
nakládání s mrtvými. (Počet sídlišť vyšší než pohřebišť nejlíp 1:10, některé kultury vůbec).
Změna nastává s kulturou se zvoncovitými poháry a se šňůrkovou keramikou – od této doby stovky
hrobů. Zvyk ukládat zemřelé do země se stává převažujícím, zjištěné odchylky jen doplněk.
Vrchol sjednocování pohřebního ritu v mladé a pozdní DB – pojmenování „kultury popelnicových
polí“ – převládá spálení a uložení do pohřební jámy v popelnici.
Výrazné rozdíly – na území dnešních Čech hranice lužických pop.polí a jihozápadních pop.polí.
V LK žádné alternativy k popelnicovým pohřbům, knovízská kultura málo ukázněná – variabilita.
(převažují ploché žárové, ale i žárové pod mohylami, kostrové skříňkové i pod mohylou, nepietní na sídlištích…)
Síť pohřebišť není rovnoměrná – střední Povltaví hustá, střední Polabí (jinak nálezově bohaté)
velice řídká. – Nesouvisí s kvalitou výzkumu, protože známe mnoho podobných hrobů lužických (takže
nebyli mělké a rozorány!).
Vysvětlení v specifických zvyklostech. Východ osídlen v mladším stupni a právě zde chybí
pohřebiště. (chybí i jiné varianty zacházení s mrtvými a naše znalosti o společnosti mladší DB vylučují
nepietní zacházení.)
Na území Kutnohorské plošiny a Čáslavské kotliny (osídleno až v HA2) evidujeme 20 sídlišť, ale
osídlení nezanechalo jedinou stopu po existenci obvyklých funerálních zvyklostí. Vyloučíme-li hlubokou
orbu a nekvalitní archeologické výzkumy (spousta sídlištních nálezů), vyplývá nám, že absence pohřebišť
je způsobena chováním nositelů knovízské kultury.
• buď uplatňovali zcela odlišný způsob – ostatky nebyly ukládány pod zemský povrch
(nepravděpodobné – kolonizátoři nebyli výrazněji ovlivněni v jiném, proč by měli měnit něco tak významného jako
pohř.ritus?!?)
• nebo byli pohřbíváni podle obecných zvyklostí, ale NE v této oblasti. – představa transportu
zemřelých do původní rodné země; 3-4 denní pochod, vazba na otčinu. Podle zvykových tradic
pravěku zachováváno i dalšími 8-10 generacemi.
Prokázání archeologickými nálezy je prakticky nemožné, jediná možnost je analogie s jinými
skupinami a dobou (ostatky vojáků přenášených zpět do vlasti, judaistická snaha o uložení ve Svaté
zemi). Existence velkých centrálních pohřebišť (afričtí pastevci – snad podobné jako střední DB.)
Je zajímavé, že tato rituální praktika nebyla prozatím v odborné literatuře příliš diskutována.
Je to pouze pracovní hypotéza, která padne při objevení 1. pohřebiště v oblasti. Do té doby ale
zůstává logickým vysvětlením situace.