Pozemkové vlastnictví na Velké Moravě

Teze:

J. Macháček (2012):

Hlavní výrobní prostředek, kterým je půda, však stále zůstává v kolektivním vlastnictví.  Proces redistribuce zdrojů je kontrolován z mocenských center

 

Antiteze:

D. Kalhous (2014)

– o problému vlastnictví a držby. Timothy Earle (2000) sice navrhl, jak archeologicky rozeznat „vlastnictví“, avšak bez svědectví písemných pramenů dokumentujících sociální praxi bych v jeho dokladech viděl jen záruku rozeznání nějakého speciálního vztahu k určitému majetku, jež mohl získat mnoho právních forem, které s sebou pochopitelně nesly další společenské konsekvence. V tomto smyslu ostatně uvažoval i sám Earle (2000, 45–48). Chybějící archeologické doklady rozčlenění a ohraničení půdy ad., totiž mohou stejně dobře znamenat jak společné vlastnictví, tak možnost, že hranice byly vymezeny takovým způsobem, že se dnes archeologicky zjistit nedají.  „Venkov“ nám zatím uniká a pozornost se k němu obrací jenom pozvolna.

 

Literatura:

Earle, T. 2000: Archaeology, property, and prehistory. Annual Review of Anthropology 29, 39-60.

Charvát, P. 1987: K otázce soukromého vlastnictví půdy na Velké Moravě. Archeologické rozhledy XXXIX, 672-679.

Milo, P. 2014: Frühmittelalterliche Siedlungen in Mitteleuropa. Eine vergleichende Strukturanalyse durch Archäologie und Geopysik. Studien zur Archäologie Europas, 21, Bonn.

Ruttkay, M. 2002b: Premeny agrárnej osady v 6.-15. storočí. In: A. Ruttkay - M. Ruttkay - P. Šalkovský edd., Slovensko vo včasnom stredoveku, Nitra, 69–80.