1
Miroslav Patrik (učo 5457): Centralizace a sídelní dynamika v halštatu
Rešerše z článku (česky Centralizace procesů a sídelní dynamika v Čechách od 8. do 4. století př. n. l.):
Chytráček, M. – Danielisová, A. – Trefný, M. – Slabina, M. 2010: Zentralisierungsprozesse und
Siedlungsdynamik in Böhmen (8.–4. Jh. v. Chr.). In: D. Krausse (Hrsg.), „Fürstensitze“ und Zentralorte
der frühen Kelten. Abschlusskolloquium des DFG-Schwerpunktprogramms 1171 in Stuttgart, 12.-15.
Oktober 2009. Forsch. u. Ber. Vor- u. Frühgesch. Baden-Württemberg.
https://www.academia.edu/472389/Zentralisierungsprozesse_und_Siedlungsdynamik_in_B%C3%
B6hmen_8.-4._Jh._v._Chr._
1. Úvod – doba halštatská v Čechách (800 – 400 př. n. l.)
I. Mladší doba halštatská (H C1 až H D1) = 800 – 540 př. n. l.:
• okruh halštatský: bylanská kultura (stř. a SZ Čechy), halštatská mohylová kultura (J a Z Čechy)
• okruh popelnicových polí: slezskoplatěnická kultura (V Čechy), billendorfská kultura (SZ a S Čechy)
II. Pozdní doba halštatská (H D2 až Lt A1) = 540 – 400 př. n. l.
Osídlení v halštatu:
1) sídliště otevřená/uzavřená nebo rovinná/výšinná – osídlení v mladší době halštatské (H C) navazuje na typy
osídlení z pozdní doby bronzové (H B)
2) dvorce uzavřené palisádou – 1-2 ha, ostrožny, sídlo elity, hlavně pozdní doba halštatská (H D2 – Lt A1)
3) hradiště výšinné opevněné s příkopy s obytnou, hospodářskou a kultovní funkcí – nově v pozdní době
halštatské, u dálkových tras (importy jantaru, soli, „jižní“ keramiky, bronzu, skla...) nebo u zdrojů surovin
(Au, Cu, Sn, Fe...)
Příklady regionálních opevněných mocenských center v Čechách na dálkových evropských trasách s
vazbami na Středozemní moře v pozdním halštatu: 1. Minice, 2. Závist, 3. Vladař.
2. Minice u Kralup nad Vltavou
Popis hradiště (1 ha = 20 x 50 metrů):
- opevněné hradiště na ostrožně s akropolí a s předhradími (S, V)
- významné regionální centrum elity s kultovní funkcí
- datace = pozdní halštat: H D2-3 (555 až 470 př. n. l. = cca 70-80 let)
- jižní strana = kamenná hradba (nález valounů jako munice)
- východní strana = příkop (š = 4 m, h = 2 m) s kamennou hradbou (š = 3 m)
- zánik požárem, vzrůst významu hradiště Závist (?)
- systematický výzkum = 80. léta 20. století (M. Slabina, Národní muzeum v Praze)
Akropole (40 x 40 metrů):
východní strana = příkop (d = 60 m, š = 6 m, h = 3 m)
severní strana = kamenná zeď (š = 3 m)
zemnice, hliněný oltářík s neolitickou sekerou
dvě budovy (12x8 m a 6x3 m) s kamennou dlažbou pro rituální účely (etruský vzor?)
další lokality s výskyty kamenných prvků (dlažba v místnosti, na prostranství, na cestě...) nefortifikačního
charakteru = Závist, Stradonice u Loun, Boudy u Čimelic, Radovesice u Bíliny, Smolenice-Molpír
v Malých Karpatech, Heuneburg v jižním Německu
2
Importy na hradiště:
- kontakty s jižní Evropou: obchodní dálková trasa SV-JZ
- 4 ks opracovaného červeného korálu ze Středozemního moře (okolí Neapole) s provrtanou dírkou
- část amfory (džbánu) točené na kruhu (vekerzugská kultura) – původ z Karpatské kotliny či z pobřeží
Černého moře (nejstarší točená keramika v Čechách!)
- bronzová trojbřitá šipka s tulejkou – původ z oblasti kočovných Skythů či z Řecka (?)
- plochý skleněný korálek světle žluté barvy
Okolí Minic:
V okruhu 4 km od hradiště v Minicích je doložená existence asi 8 sídlištních osad, které existovaly současně.
Níže seznam lokalit v okolí hradiště, které (z pozdní doby halštatské) představují výskyt sídlišť, mohyl, hrobů
nebo kultovních míst: 1. Kralupy nad Vltavou, 2. Lešany, 3. Uhy, 4. Chržín, 5. Dřetovice, 6.-9. Stehelčeves,
10. Kováry, 11. Okoř, 12. Lichoceves, 13.-14. Svrkyně, 15. Velké Přílepy, 16. Únětice, 17.-18. Tursko,
19. Roztoky, 20. Libčice, 21. Chýnov
3. Závist (Lhota-Točná)
Popis hradiště (27 ha):
- rozsáhlé polykulturní opevněné hradiště = střední a pozdní doba bronzová, pozdní doba halštatská až raně
laténská a laténská (keltské oppidum)
- významné regionální centrum elity s kultovní funkcí
- datace = pozdní halštat H D2 – Lt A1(540 – 400 př. n. l.): možný vzestup po zániku Minic (470 př. n. l.)
- systematický výzkum (akropole, brána D, předhradí) = 1963-1990 (L. Jansová, K. Motyková, P. Drda,
A. Rybová)
Akropole (80 x 90 metrů):
ze tří stran velký příkop (š = 13,5 m, h = 4 m)
z JV strany kamenná zeď jako součástí kamenného opevnění hradiště
plocha pečlivě upravována do obdélníkového tvaru
nálezy kamenných staveb pro kulturní a rituální účely: dlažba (kamenné prvky nefortifikačního charakteru)
nálezy lidských kostí – lidské oběti (?)
Okolí Závisti:
Doložen výskyt např. těchto sídlištních osad: 1.-2. Dolní Břežany, 3. Dolní Mokropsy, 4. Lipany, 5. Ohrobec,
6. Praha-Zbraslav
4. Vladař (Záhořice)
Popis hradiště (115 ha):
- polykulturní opevněné hradiště = doba bronzová a pozdní doba halštatská až raně laténská
- významné regionální centrum elity, obchodní a řemeslné centrum s kultovní funkcí, u dálkové obchodní
cesty, naleziště zlata, zásoby vody (soustava vodních nádrží a cisterna na vodu z 5. století př. n. l.: Lt A1)
- paralelní příkopy ve vzdálenosti 7-12 metrů od sebe (š = 15 a 20 m), kamenné zdi se třemi bránami
- datace = pozdní halštat: H D2 – Lt A1(540 – 400 př. n. l.)
- systematický výzkum = od roku 2002 (M. Chytráček, P. Pokorný...): akropole, předhradí (99 ha,
i s rybníkem)
Akropole (13 ha):
kamenná zeď
cisterna na vodu oválného tvaru (d = 45 m, š= 30 m, h = 2,8 m) – 400 př. n. l. (obsahuje vrstvy až po
dnešek: dno = zuhelnatělý mák, obilí, plevele, pyly jmelí)
3
nález lité bronzové mužské postavy (5. století př. n. l.) s přilbou typu Negau (v = 5 cm), která tvoří jednu ze
tří noh pyxidy (schránka na uchování cenností): Itálie (?)
nález pozdně laténského meče v železné pochvě
Předhradí IV.(výzkum rybníčku):
- 1980 = vybudován rybníček v místě dnešního mokřadu
- 2007 a 2009 = sondy s nálezy dřevěných roubených komor (duby pokácené 480 př. n. l. a 463 př. n. l.)
- interpretace = zpevnění svahu nebo (spíše) soustava vodních nádrží jako zásobárna pitné vody
Okolí Vladaře:
Doložen výskyt archeologických památek na těchto lokalitách v okolí: 1. hradiště Podštěly na Jezerském vrchu,
2. rovinné sídliště Podštěly, 3. Žlutice (keramika: pravěk), 4. Vladořice (keramika: ml. d. bronzová), 5. Močidlec
(keramika: pravěk), 6. Stvolny (Lt C2 až Lt D), 7. hrob (Ha D), 8. pohřebiště Manětín-Hrádek (H C – Lt A)
5. Shrnutí – osídlení v halštatu
1) rovinná sídliště otevřená (u vodotečí) – stabilní, dynamika v pozdní době halštatské = vznikají hrazené
dvorce pro elity (Praha-Stodůlky, Nemětice, Krašovice, Droužkovice)
2) výšinná sídliště (otevřená, uzavřená) – stabilní, výskyt s nejasným důvodem (Krušné hory, Šumava)
3) výšinná hradiště opevněná = dynamika, mladší halštat (H C1 až D1) je nezná, náhle v pozdním halštatu
(H D2 až Lt A1) – u obchodních cest (importy), ve třech typech:
a. velká – kultovní a hospodářská funkce (Závist, Vladař)
b. střední – kultovní funkce (Hradec u Kadaně)
c. malá do 2 ha – kultovní funkce, sídla elity („knížata“): Boudy u Čimelic, Březí u Kladna, Rubín, Minice
6. Další použitá literatura
Čtverák, V. – Lutovský, M. – Slabina, M. – Smejtek, L. 2003: Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha.
Jiráň, L. 2012: Doba železná v Čechách. Pardubice.
Trefný, M. – Slabina, M. 2015: K nejdůležitějším aspektům architektury, hmotné kultury a k významu
halštatského hradiště v Minicích (Kralupy nad Vltavou, okr. Mělník). AR 67, 45-78.
Venclová, N. (ed.) 2008: Archeologie pravěkých Čech 6. Doba halštatská. Praha.
4. 5. 2015
Miroslav Patrik, učo 5457