Mobilita na konci doby bronzové a počátku doby železné

Thrácko-kimmerijské nálezy pozdní doby bronzové a časné doby železné z jz. Maďarska a S Chorvatska
jsou součásti koňských postrojů a ozdob a některé zbraně v pohřbech a depotech a depoty složené
výhradně ze zlatých předmětů - tzv. skupina Michalków.

·      Převládající interpretační model 19. století: nálezy svědčí o agresivní migraci nebo
imigraci, která může být interpretována jako vojenská invaze (Holste, Chochorowski)

·      Carola Metzner-Nebelsick argumentuje, že dlouhá životnost východních neboli kimmerijských
artefaktů a elementů na západě vyvrací teorii o invazi. Dlouhodobý kontakt JV a V Evropy mezi 9. a
8. stol. př. n. l.

·      JV E konkrétně karpatská kotlina (kk.) ideální pro výměnu nebo šíření výrobků a ideologie
daleko za ohyb Dunaje až po Švýcarsko

·      V 8. stol. př. n. l. měli Kimmerijci přijít do království Urartu a Asýrie. Avšak o migraci
na západ od karpatského oblouku nemáme žádné písemné prameny, jenom archeologické nálezy východní
provenience.

·      V stupni HB (9. – 8. stol. př. n. l.) ukládání koňských postrojů do depotů a hrobů. Typy
koňských postrojů jsou odlišné od starších a spíše se podobají artefaktům z V. Lepší pohled na
výzdobu odhalil, že importy z V jsou spíš raritou.

·      Porovnání uzd a udidel z časné doby halštatské z JV E ukazuje podobnosti se S pontskou stepí
a ještě výraznější se S Kavkazskými kontexty. Většina uzd V stylu nalezená v kk. se liší v mnoha
detailech, takže jsou považovány spíš za domácí adaptaci.

·      Specifické varianty např. černogorovské postranice byly nalezeny v depotech z Karmin 3 a
můžou tak doložit kontakty mezi oběma oblastmi přes kk.

·      Adaptace nových koňských postrojů ukazuje na seznámení se s inovativními technikami uzdění,
s novými typy postranic a dvojdílným udidlem, které nahrazuje tradiční středoevropské jednodílné a
současně s novými technikami jízdy.

                                    Skupina Füzesabony-Mezőcsát

·      Migrační procesy v 9. a 8. stol. př. n. l. spojujeme se skupinou Füzesabony-Mezőcsát (Msk),
jenž je charakteristická inhumacemi s milodary v prostředí pozdních PP, které jsou typické žárovými
pohřby, tj. kyjatické  kultury a kultury Gáva v Transdanubii, v S Chorvatsku, ve V Rakousku a na
Moravě. Na V od kk. mají inhumace stabilní tradici, jenž byla praktikována v předskýtské kultuře
černogorovské (ČerK).

·      Komparace ČerK a Msk odhaluje stejnou orientaci v hrobech, podobné rozložení milodarů a
absenci velkých pohřebišť, mají ale odlišný výběr typů artefaktů.

·      Ikonické bimetalické dýky s perforovanou křížovou rukojetí jsou nejfrekventovanějšími kim.
nálezy. I když jsou nejcharakterističtějšími zbraněmi S kavkazské kobanské k., nebyly nalezeny
v hrobech ČerK. ani v hrobech Msk. Vyskytují se v časných elitních hal. pohřbech ve V Alpách a
v Podunají, vložené do tradičních žárových pohřbů s bohatými milodary, jež jsou v kontrastu se
sparťanskou výbavou stepních inhumací. Mimo domácího území S Kavkazu se objevují v depotech a
samostatných nálezech.

·      Artefakty inspirované V ukládány do mužských hrobů elitních bojovníků v 9. – 8. stol. př. n.
l. Demonstrují své dálkové kontakty, mobilitu, fascinaci V způsobem jízdy a reprezentují svůj
status. Občas se V koňský postroj kombinuje s basarabským stylem keramiky, jenž pochází z dolního
Podunají, kde se žádné obdobné koňské vybavení nenachází + lokální keramika. Nacházeny také se Z
zbraněmi nebo čtyřkolovými vozy.

·      Nové i staré rody si vybíraly rozličné atributy postavení a navazovali dálkové vztahy dříve
než se ve 2/2 8. stol. př. n. l. zformoval kulturní svět doby halštatské. Do Bavorska a Čech se V
prvky dostávali přes kk. s využitím známých obchodních cest podél Dunaje, tudíž je zřejmé, že
komunity z Transdanubie a Slavonie udržovali kontakty s kavkazskou oblastí. Transdanubie a Slavonie
jsou jediné oblasti, kde jsou V šperky uloženy v lokálních kremacích a to se dá považovat za fakt,
že se místní lidé identifikovali s V způsobem života jako i zdobením těla. maďarské nížiny nabízely
kontakty s Msk. a jejím pohyblivým pasteveckým způsobem života.

·      Objevení se jezdeckých komunit - doba sucha na S pontské stepi v pozdní DB -> komunity
belozerské kultury (BelK) změnili svou hospodářskou strategii na nomádskou.

·      Obživa BelK již byla založena na chovu dobytka a ovcí a tento z 1/2 mobilní způsob života
může být předpokládán pro předchozí sk. jako jámová kultura začátku 3. tis. př. n. l.

·      Reinholdová zmiňuje kontakty kobanské kultury a BelK ve 13. a 12. stol. př. n. l., přičemž
ta druhá přijímá vzory sídlišť a ukládání depotů. Jedním z důvodů může být rozšiřování technologie
zpracování Fe.

·      Metzner-Nebelsicková představila model úpadku na konci DB. Kumulace více faktorů způsobila
krizi v 10. – 9. stol. př. n. l.

1.      Přečerpání limitovaných surovinových zdrojů. Následné nedostatky surovinových zdrojů mohly
vést k přerušení obchodu.

2.      Změna klimatu, která způsobila povodně, ztráty na životech a na obživě.

3.      Politické a ekonomické prostředí vytvořené formujícími se elitami, které bylo zranitelné
vůči venkovním hrozbám. Možné by byly i vzájemné útoky elit, které destabilizovali situaci natolik,
že nebyla udržitelná.

4.      Nížinná sídliště mohla být opuštěna kvůli vlhčímu záplavovému klimatu anebo kvůli
příležitostným útokům nomádů.

                              Gáva a další keramické skupiny/kultury

·      Území osídlené gávskou kulturou (GK) bylo dle Tibora Kemenczeie opuštěno v předskytském
stupni.

·      Nížinné sídliště Baks-Temetőpart ze stupně HB1 ukazuje, že ještě v 8 stol. př. n. l. za doby
existence GK na sídlišti užívány předměty předskytského charakteru.

·      Mohlo jít o přebírání ideologie jako například inhumace a výbavy milodary. Msk postrádá
zbraně a kovové části koňských postrojů v mužských hrobech, co je výrazný rozdíl s ČerK a kobanskou
k. z V. Avšak jenom ženské hroby Msk. obsahují bohatě zdobené kostěné plátky.

·      V importech z depotů najdeme kovová zrcátka se středovou smyčkou z Biharugrovského kk.
Přítomnost V artefaktů neznamená i přítomnost lidí. Může jít o dar, výměnu, obchod, věno, migraci a
mobilitu jednotlivců.

·      Novočerkaské uzdy chybí Z od J řeky Bug a koňské postroje se primárně vyskytují v elitních
pohřbech a v kk.

·      Výrazné podobnosti v basarabském výzdobným stylu (datován do HC) a rané kolkované zboží
Gornea-Kalakačské fáze byly srovnány s ornamentální keramikou černoleské k. nalezenou na opevněných
sídlištích. Výrobci zřejmě šířili společnou identitu se silným důrazem na chov zvířat.

·      V Oltenii a u Železné brány rozšířen inhumační pohřební ritus se striktním rozdělením
milodarů do mužských a ženských hrobů, v Transylvánii archeologicky dokazatelné pohřební zvyklosti
nejsou, snad návaznost na předcházející GK

·      Výšinné opevněné sídliště Teleac, Jud. Alba ukázalo, že se vedle GK se svislou kanelací
vyskytovala i kolkovaná keramika Kalakača a časný basarabský styl, které měly nejbližší paralely ve
Vojvodině a v Železné bráně. Podobná situace byla zřejmě i na středním Dněstru, kde GK ker.
nahradila kolkovaná keramika.

·      Změna keramického stylu ≠ změna způsobu života v Transylvánii. Go-Kal kol. ker. na
sídlištích v údolí Mureş:

I.          Vliv migrujících pastevců z jižních oblastí

II.       Projev obchodu a výměny zboží skladovaného v keramice

III.     Pomalá integrace nové a působivější výzdoby ker.

·      Komunity basarabské k. v Transylvánii a na J maďarské nížiny si udržovali kvetoucí obchodní
síť, na stř. Dněstr, do východohalštatské kultury, černolesklé k. v J o. Dněstru a Dněpru a Msk. ve
V Maď. a SR.

·      „Gáva“ několik podobných regionálních sk., s charakteristickou výzdobou svislé kanelace
s načervenalým vnitřkem nádob a lesknoucím se černým vnějším povrchem, které jsou rozpoznatelné ve
13. stol. př. n. l. GK se rozkládala na obou stranách Karpat, například i v Transylvánii a na stř.
Dněstru.

                                Michałkówská skupina zlatých depotů

Jsou tvořeny dvěma skupinami prvků:

I.     Tradiční evropské reprezentační kanonické symboly moci jako náramky a jiné šperky DB.

II.   Nové elementy JV a V původu jako balkánské spony a spony se zvířecími motivy a spony se
závěsky (appliqués).

·      Unikátních prvky spojeny s pohyby Kimmerijců na Blízký V v 8. stol. př. n. l. Mich. depoty
postrádají zbraně a koňské postroje, ale obsahují prestižní doplňky oděvů (regália)

·      Mich. depoty se objevují v pohraničních oblastech nomádských kulturních skupin a pozdních
skupin PP a časného halštatu v Transdanubii a Transylvánii. Obdobná situace je na stř. Dněstru, kde
se setkávala GK se skupinami kolkovanou keramikou. Mich. depoty jsou darem bohům způsobem
reflektujícím lokální tradice, ale náležejícím k ideologii nomádských bojovných elit, které byly
aktivní mezi Dunajem, S Kavkazem a dále na V.

                                                DNA

·      Velký mezinárodní tým provedl výzkum genomu a zjistili, že od lovců a sběračů po Kelty
zasáhli Evropu 3 masivní migrace. Za 3 považována invaze stepního lidu JK v časné DB. Ti měli
přinést do Evropy domestikaci koně a kola. Jsou odpovědni za 75% genomické DNA v KŠK.

·      Tyto testy prokázali invazi před začátkem doby halštatské. Kdo byl za touto invazí?

                                            Literatura

Metzner-Nebelsic, C. 2010: Aspects of mobility and migration in the Eastern Carpathian Basin and
adjecent areas in the early Iron Age (10 - 7 centuries BC). In: K. Dzięgielewski, M. S. Przybyła,
A. Gawlik (eds.), Migration in the Bronze and early Iron Age Europe. Kraków, 121-151.

http://www.iflscience.com/plants-and-animals/european-invasion-dna-reveals-origins-modern-europeans
(26. 4. 2015)

http://www.nature.com/nature/journal/vaop/ncurrent/full/nature14317.html  (26. 4. 2015)

Jiráň L. – a kol., 2008: Archeologie Pravěkých Čech svazek 5: Doba Bronzová, Praha, ISBN
978-80-86124-78-0

Sklenář K. – Sklenářová Z. – Slabina M., 2002: Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve
Slezsku, Praha, Libri, ISBN 80-7277-115-9

(Dá se použít i sborník 23. bavorských dnů archeologických z roku 2005)