Vzdělávání v moderních metodách
archeologické praxe
Aktivita č. 4:
Metodologie archeologické prospekce a exkavace
Operační program vzdělávání konkurenceschopnosti
Vývoj panství Rokštejn – Brtnice v průběhu 14.-15. století
Postavení Valdštejnů v regionu
1402: přepad Jihlavy
1415: Kostnice
1425: rokštejnský pán v Jihlavě
1431/1432: přepad Jihlavy
1432 kolem: bojová družina Zdeňka z Valdštejna
1436: hrad v Brtnici
1450: přípisový list k vildštejnské smlouvě
1465: list Telč - výslech
1466: půhon na Mikuláše z Petrovici o 300 kop
1467: list o neútočení
poslední známé zmínky
1450 (18.6.) – přístupový list k vildštajnské mírové smlouvě „psáno a dáno na
Rukštejně“
1464: predikát Hynek z Valdštajna a z Rukštajna (LCS IV, 157, č. 791)
1465: list Jiřího z Poděbrad Jihlavským o neútočení na Rokštejn (Regesten 32, č. 169;
Hoffmann – Křesadlo 1971, 52, č. 165)
1466: u zemského soudu: Hynek z Valdštejna pohání Mikuláše z Petrovic o 300 kop
grošů, důvod: vojenská služba se dvěma koňmi k hradu Rokštejnu za zapsané vsi
Petrovice a Okříšky, které k hradu příslušejí
1399: Valdštejni skupují vsi v
okolí hradu
1402: Zikmund z Křižanova –
noční přepad Jihlavy
1409: úmrtí Hynka z Valdštejna
pohřben v jihlavském
dominikánském klášteře (podle
Paprockého z Hlohol) náhrobník
1417: na Görlitz
1425: dominus de Rutenstein
hradní zřícení
kulturní památka okresu Jihlava 5055
HRAD ROKŠTEJN
region
Geomorfologie
Českomoravská vrchovina
Brtnická vrchovina
• Puklická
vrchovina
• Zašovický hřbet
osídlení v 420-625 m n. m.
Puklická vrchovina
Zašovický hřbet
Hrad
nadmořská výška 450 m
údolí řeky Brtnice
Letecká fotografie
Rokštejn a okolí
Archeologie
1. systematický terénní výzkum
hradní lokality
2. nedestruktivní prospekce okolí
– identifikace antropogenních
útvarů a jejich
interpretace
Rekonstrukce prostředí
SHP
Historie
1. využití písemných pramenů
2. ikonografických pramenů
(obrazy, pohlaednice)
staré mapování
Rekonstrukce údolí Brtnice
ostroh s hradem
obléhací polohy
údolí Brntice
Pohled na hradní ostroh od JZ
Pohled z roku 1903: nákl. M.
Šimečka, Brtnice
podle publikace: Večeřa 1893
Pohled z roku 1929
Primární funkce lokality: sídlo
hrad
Sekundární funkce: využívání lokality
po jejím zániku
hledači pokladů
zdroj stavební suroviny
turismus
výletní místo: tančírna, kuželkářská
dráha
dadatelský zájem: archeologický
výzkum
Horní hrad
Dolní hrad
Budova C
palác
palác
Obj. 004/09
Hosp.
komoryZ-parkán
nádvoří
nádvoří
Subrecentní a recetní zásahy do lokality
zásahy hledačů pokladů
fraběnka Collatová – „archeologický
výzkum“ - 1728
úředník M. Tovara, který popisuje výkopy v
blízkosti veže horního hradu a hledání
dveří
do sklepa a mramorových dlaždic.
výstavba stoupy na hadry – papírna - mlýn
kuželkářská dráha
tančírna
1957: ing. Bohumil Coufal s vědomím MZM v Brně a MV v Jihlavě :
hrádek Přímělkov
1958-1968: ing. Bohumil Coufal s vědomím MZM v Brně a MV v
Jihlavě: hrad Rokštejn
Amatérský archeologický výzkum
opravy a dostavba zdiva - rekonstrukce
Dějiny archeologického výzkumu
Přímělkov 1957
Přímělkov 1957
Dějiny archeologického výzkumu
amatérský archeologický výzkum
fotografická dokumentace:
žánrové záběry z výzkumu
artefakty
kresebná dokumentace
celkový plán s naznačenými
sondami a opravami hradu
terénní deník
slovní popis plochy výzkumu:
část hradu
útržkovité popisy situací
pracovníci (jmenovitě, počet
hodin)
Dějiny archeologického výzkumu
A3 – plány – nákres+popis+foto
• situace
• artefakty
Dějiny archeologického výzkumu
opravy a dostavba zdiva – rekonstrukce
fotografická dokumentace:
žánrové záběry
kresebná dokumentace
pohled na část zdiva před a po
rekonstrukci
technická kresba
měřítko
bez usazení do plánu
Dějiny archeologického výzkumu
Dějiny archeologického výzkumu
1965: Z. Meřínský – gymnaziální léta
prostor jižně a jihozápadně od věže
horního hradu v současných čtvercích 4/9-
10 a 5/9-10
čtverce 1x1m N 1-21;
profily A-B, C-D, E-F, G-H, I-J;
1981-1988: Archeologický ústav ČSAV v Brně
• vedoucí: Z. Měřínský
• záchranný archeologický výzkum
1989-1991: MZM Brno
• vedoucí: Z. Měřínský
1991-1996: Historický ústav FF MU v Brně –
• vedoucí: Z. Měřínský
• systematický archeologický výzkum
od roku 1996-dosud: Ústav archeologie a muzeologie (ÚAM) FF MU v Brně
• vedoucí: Z. Měřínský
• v roce 1997 výzkum přerušen
• systematický archeologický výzkum
• 2005-2011: výzkumný záměr MŠMT
• 2009-2012: OPVK: Metodologie archeologické prospekce a exkavace
1. sezóna
1981
2014
Rokštejn
Systematický archeologický výzkum hradní lokality
•SYSTÉM:
• ČTVERCE 5X5 m
• dokumentace minimálně 2 profilů
• kresebná
• fotografická
• digitalizace
• odebírání po přiřozených vrstvách
• kontextuální archeologie
• v některých případech použití
- šufle – mechanické odebírání
• popisy stratigrafických
jednotek
• systém popisu: pro každý
čtverec samostatná řada s
označením čtverce např.
čtverec 6/8 a číslo
uloženiny: 6_8_020
• vzorky vrstev
• proplavování
vrstva
• formulářová archeologie
• podle
1 fáze: kůlová konstrukce zapuštěná do
maltové vyrovnávky nádvoří +otopné zařízení
2. fáze: kamenná fáze otopné zařízení v SZ
rohu, kamenný sokl ze starší východní zdi
přiléhající k paláci v SV rohu
3. fáze: stavební vyrovnávka - maltová úprava
- zašlapání (provozní vrstva
3a: korespondence s propáleným
místem v SZ rohu
3b: zánik topeniště a jeho spojení
s provozní vrstvou objektu.
Nárůst provozní vrstvy si vyžádal
úpravu v podobě částečného dláždění objektu
z plochých kamenů a cihel
objekt 004/09
budova C
JV roh nádvoří
bez známek vnitřního členění (bez
exkavace pás čtverců v řadě 15)
destrukce zdiva
subrecentní zásahy
čtverec 11/16
nastřihnutý hrot střely
početní peníz s lodí a liliemi
datace: 1490-1550,
Střelice u Brna (okr. Brno venkov)
Avers:VNRAVROIVIVAMOVRBVANT
Revers:NMRMSV MI VSMYSMN
Hořany (okr. Nymburk), Šmejkalův statek,
nález z roku 1883
Avers: VIVE LE ROY DE FRANCE
Revers: VOLGE LA GALLEY DE
FRANCE
s otvorem
Kokořín
nečitelné, 2 otvory
detektorem kovů ve svahu pod válcovou
věží (r.2003-2004)
Ship penny jetton
určení K. Smíšek
čtverec 11/16
čtverec 11/16
Kostěné a parohové předměty
Hrací kostky - soubor 32 kostek z prostoru vstupní brány do horního hradu; soubor 40 kostek z prostoru
čtv. 11/16
Zánikový horizont z 2/2. 15. století
cyklostezka
8 sond
Cesta hradním parkánem a příkopem
vznikla společně s papírnou
sonda 1
situace 7: starší zdivo do něj vlomen základový vkop pro hradbu
makraběcí přestavby
Sonda 6
Zachycení průběhu parkánové hradby
archeologické horizonty:
I. před zplanýrováním příkopu
a. provozní vrstvy nebo podlahové
úpravy objektu poslední třetiny 13. století
před rokem 1307 ukončené požárem a
destrukcí
b. výstavba věže horního hradu a
jižního a západního úseku stávající hradební
zdi horního hradu (počátek 14. století), stálé
využívání příkopu
II. přestavba se dvěma paláci a jiných částí
hradu včetně obvodové hradby, vzniklé
planýrovací, stavební a provozní vrstvy druhé
poloviny 14. až 15. století pod provozní
vrstvou zánikového horizontu, zplanýrování a
zrušení příkopu
III. zánikový horizont s nášlapovou provozní
vrstvou překrytou požárovou vrstvou a
uzavřený destrukcí
a. nášlapová provozní vrstva
b. požárová vrstva
IV. destrukce hradu (suťové vrstvy) překrývající
zánikový horizont
Archeologické horizonty doložené v areálu hradu
I. příkop: zplanýrováním a výstavbou dolního paláce
a. provozní vrstvy, podlahové úpravy a výplně objektů
poslední třetiny 13. století, před rokem 1307 ukončené požárem a
destrukcí
b. výstavba věže horního hradu a jižního a západního
úseku stávající hradební zdi horního hradu (počátek 14. století), stálé
využívání příkopu
II. přestavba hradního areálu, rozšíření plochy: vzniklé planýrovací,
stavební a provozní vrstvy druhé poloviny 14. až 15. století pod provozní
vrstvou zánikového horizontu, zplanýrování a zrušení příkopu
a. přestavba horního hradu: snesení části obvodového
zdiva hradby a její navýšení, výstavba horního paláce; přestavba
dolního hradu: výstavba dolního paláce, výstavba obvodové hradby
kolem dolního hradu
b. výstavba budovy C
c. srovnání příkopu, výstavba obj. 004/09
d. výstavba hospodářských komor
III. zánikový horizont s nášlapovou a provozní vrstvou překrytou
požárovou vrstvou a uzavřený destrukcí
a. provozní vrstva, bez stavebních aktivit
b. požárová vrstva
IV. destrukce hradu (suťové vrstvy) překrývající zánikový horizont
V. subrecentní zásahy v areálu hradu: výzkum hraběnky Collaltové,
kuželkářská dráha, vznik komunikace v souvislosti s papírnou (převážně
činnost 18-19. století)
VI. recentní amatérský výzkum B. Coufala
a. archeologický výzkum
b. dostavba
VII. záchranný, později systematický archeologický výzkum
a. systematický archeologický výzkum od roku 1981 do
současnosti (čtvercová síť 5 x 5 m)
b. restaurační a rekonstrukční práce Brtnice od roku 2004
čtverec 7/8
Profil: odebírání vzorků na palynologii
olověná plomba – obchodní – na zboží
fragment pečetidla (2. pol. 14. století; neznámý rod)
nákončí opasku
Kovové artefakty s heraldickými motivy z Rokštejna
PALYNOLOGIE: RNDr. N. Doláková, CSc.
Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta MU
vyšší podíl bylinné složky než dřevin (značná odlesněnost
krajiny)
byliny
1. trávy (Poaceae) a hvězdnicovité Asteraceae – podčeleď
Cichorioideae.
2. pelyněk (Artemisia), čeleď Caryophyllaceae (hvozdíkovité),
Delphinium (stračka).
3. Daucaceae (mrkvovité), Brassicaceae (brukvovité)
4. Hypericum (třezalka), Salvia (šalvěj)- vyskytující se na
sušších stanovištích stepního charakteru.
dřeviny
ve spodní vrstvě:
1. borovice
2. ořešák (Juglans) - umělé pěstování stromu X transport těchto
zrn ze vzdálenější oblasti
svrchní vrtstva:
převládá smrk(Picea) a borovice (Pinus)
zvýšení zalesněnosti krajiny (nižší intezita lidské aktivity X
záměrného vysazování smrkových monokultur)
rašeliník – mohlo by jít o zarůstání původní vodní plochy
v celém profilu:
duby (Quercus), líska (Corylus), lípa (Tilia), bříza (Betula),
ojediněle buk (Fagus), smrk (Picea), jalovec (Juniperus).
dřeviny lužních porostů - okraje toků a rybníků – olše (Alnus),
jilm (Ulmus), vrby (Salix), jasan (Fraxinus)
zemědělské
obilí: Triticum- pšenice, Secale – žito
polní plevely: Centaurea cyanus – chrpa modrák, Convolulus svlačec,
Palygonum aviculare – rdesno ptačí.
z blízkosti lidských sídlišť
důsledek ošlapávání ploch
nabohacení půdy dusíkem
Plantago lanceolata (jitrocel kopinatý), Chenopodiaceae
(merlíkovité), Asteroideae - typ Taraxacum (smetanka), Urtica
(kopřiva), Arctium (lopuch). Lidmi narušovaný půdní substrát
prokazují i nálezy hlevíků (Anthoceras)
obaly vajíček lidských parazitických červů – Trichiuris
trichiura (tenkohlavec bičíkovitý).
http://www3.sympatico.ca/james.smith090/TRICHURI.HTM
Nejstarší stavební fáze
Pohřeb dítěte pod patou JZ nároží horní věže
1-týden starý jedinec mužského pohlaví
Před rokem 1307 (dendrodata z věže)
Zánikový horizont z před rokem 1306/1307
J-profil 13/16-12/16
Archeologický výzkum
BUDOVY C
subrecentní zásahy do
původních situací
Tzv. tančírna
čtverec 13/16-12/16
základní zobrazení prostorového
rozmístění dokladů střelných zbraní
v areálu hradu
Primární kvantitativní vyjádření s vazbou na
čtverec
specifický - vyčleněný –
horizont
na vrstvu
- prozatím nejsou zvektorizovány všechny
situace uvnitř areálu
vyjádřené koncentrace
- nejvyšší přirozená i záměrná koncentrace
artefaktů nebo ekofaktů – v závislosti na
kumulaci vrstev např. v místě příkopu
- další propojení na vyhodnocené
archeologické horizonty
rozmístění hrotů šípů nebo střely v horizontu
IIIa-IIIb
minimálně 2 - maximálně doloženo 6 kuší
Stavební fáze
přímo: v terénu, materiál – 3D modelování
nepřímo: digitalizace kresebné dokumentace
vyhodnocování:
vnitřní areál hradu
– analýza dokumentovaných situací
– analýza situací v závislosti na materiálu
dokumentace materiálu (databázový katalog propojený s GIS)
kresebná
fotografická
3D skener
Získávání digitálních dat
Revizní výzkum
Systeamtický archeologický výzkum
fotogrammetrie
Efective daily physical limit: transport the
produce of hinterland – 30 km
Využití GIS při zpracování písemných pramenů
vyhodnocení majetkové držby
majetková struktura ve druhé polovině 13.- první
polovině 14. století
základní vizualizace lokalit uváděných v písemných
pramenech
zachycena tendence markraběte sjednotit
pod rokštejnské zboží osady kolem řeky Jihlavy od
města Třebíče proti proudu směrem k hradu
na konci 14. století snaha Hynka
Valdštejna o vznik rokštejnsko-sádeckého panství
na konci 15. století snaha Valdštejnů o
vznik kompsktního brtnického panství
majetková držba Střížoviců kolem 1378
tendence Hynka z Valdštejna kolem roku 1399
skupování majteků v povodí Brtnice a rozpad
rokštejnsko-sádeckého panství
Akce Valdštejnů v kooperaci s bojovými družinami
Kriminální delikty podle:
1. mapu uvedl F. Hoffmann (1996) – výchozí informace Jihlavských popravčích zápisů
Sloučení: popravčí zápisy rožmberské, Jihlavské popravčí zápisy, městská khiha olomoucká, městská
kniha prachatická
Akce Valdštejnů v kooperaci s bojovými družinami
dvě generace Valdštejnů v první polovině 15. století
Hynka z Valdštejna
Jindřicha z Valdštejna
Zdeňka z Valdštejna
viditelnost z věže horního hradu
(výška věže 20m)
nepokryto severní předpolí hradu:
částečně viditelné předhradí
předhradí muselo doplňovat obranný
systém hradu
?: obrannou funkci rybník
uváděný až v druhé polovině 16. století
obě obléhací plošiny viditelné
západní z plošin v dostřelu
200 m z věže horního hradu
Interpratace obou antropogenních útvarů
potvrzena prospekcí detektorem kovů
Zkoumané území: dolní úsek severního svahu
vrchu Pavlice
soubor artefaktů
– zařazení do mladšího středověku až
současnosti
středověk
1. militária
1. 5 hrotů šípů
2. lamela z brigantiny
3. možná součást ochranné zbroje
2. stavební kování
1. hřebíky (různé tvary)
Recent
1. Doklady trempingu
1. mince
2. konzumace potravin – odpadové
3. Otvírák na konzervy, nůž (rybička)
koncentrace artefaktů
Prospekce detektorem kovů v místech
detekovaných obléhacích postavení
PROSPEKCE detektorem kovů
artefakt celkem N-R R S S-N S-R
drát 2 1 1
háček 1 1
hřebík 15 1 14
hrot 1 1
hrot šípu 6 6
keramika, drát 1 1
kladivo 1 1
knoflík 6 6
kolík od stanu 4 4
kosti, sklo,
porcelán,
kování
1 1
kování 4 1 2 1
kování kotlík 1 1
kování kotlíku 1 1
Lamela/kování 1 1
mince 19 19
náboj 2 2
nábojnice 4 4
nožík 1 1
nůž 2 1 1
oko řetězu 1 1
otvírák 1 1
podkova 1 1
podkova boty 2 2
podkova boty,
hřebík
1 1
přezka 4 4
projektil 1 1
prsten 1 1
sekera 1 1
tordovaný drát 1 1
železo 12 2 5 2 3
Prospekce detektorem kovů v místech detekovaných
obléhacích postavení
Stone projectils: from regional raw material
Jihlava and Třebíč massif (part of moldanubicum): biotite to sillimanit-biotite, mainly
migmatitic paragneiss (fillings of erlan, orthogneiss, amphibolite, graphitic gneisses
and quartzite)
source:
diametr 50 km from the castle
moldanubicum
buffer 50 km
Rekonstrukce vodní nádrže
• písemné prameny zmiňují Malý a Velký Rokštejnský rybník
– v 16. století
• kartografické zobrazení rybníka:
1. I. vojenské mapování - zachycen
2. II. vojenské mapování - již chybí
• otázka rozsahu rybníka v 16. století
• existence již dříve a jeho zapojení do obranného systému
hradu
Urbář brtnického panství 1533-1538 (86 rybníků)
rybníky - vsádka:
Kněžický (80 kop)
Strážovský, Rychlovský (60 kop)
Rukštajnský, Jeníšovský 40 kop
rybníka nad Lhotou (30 kop)
Rekonstrukce rybníka podle vrstevnic 441-443 m n. m.
rekonstrukce rozlohy rybníka na základě
nadmořské výšky
• nejníže položené území
• použity vrstevnice údolí Brtnice
s m n. m.: 441, 442, 443
• 3 různé rozlohy vodní nádrže
• původní hráz – současná
komunikace napříč údolím
1. Geologické sondy
1. Spolupráce s PřF MU
2. Geofyzika
3. Georadar
výsledky:
prozatím neprůkazné
nezachycen břeh
predikovaného rybníka v hranicích
vrstvevnic 442-443 mnm
Geofyzikální průzkum
Geofyzikální průzkum
Přepolí hrádku v poloze
Přímělkov Spády
geologie, některé menší magnetická anomálie - přítomnost archeologických objektů.
hlavně (na obr. 2) bíle monoanomálie ze SV části zkoumané plochy (sídlištní objekty)
1. 2. 3.