Metodika práce s formulářovou dokumentací a databázovým systémem Příklad pravěkého výzkumu Těšetice-Kyjovice „Sutny“ AEA_74 Metodologie archeologické prospekce a exkavace: workshop II – exkavace 19. 3. 2015 – Klára Šabatová Stratigrafická metoda • stratigrafie = nauka o posloupnosti vrstev a útvarů, jejich složení a vlastnostech, zjišťování a popisování vrstev, byla převzata z geologie • stratifikace = je tvorba vrstev, je to základní vlastnost usazování hornin • stratigrafická sekvence = sled vrstev v archeologickém kontextu • Pravidlo superpozice – v neporušeném kontextu je nejspodnější vrstva vždy nejstarší a všechny výše ležící se musely vytvořit později • Pravidlo horizontálnosti – každá vrstva, která má neskonsolidovanou podstatu (popel, hlína, pyl, vrstvy organických zbytků) má tendenci se uložit horizontálně • Pravidlo prvotního uložení - je-li jakákoliv vrstva ať už původu přírodního nebo antropogenního v místě svojí hrany svislá, znamená to, že byla porušena buď lidským zásahem nebo erozí. • sídelní stratigrafie vertikální – telly, přelomovým momentem pro stratigrafii bylo vytváření osad městského typu • stratigrafie horizontální – přenesený význam, středoevropské osady, pohřebiště Definice stratigrafických jednotek KONTEXT – jakýkoliv archeologický prvek, který je předmětem archeologického výzkumu STRATIGRAFICKÉ JEDNOTKY × archeologický postprocesualismus (neboli kontextuální archeologie) ULOŽENINA (locus) • materiál uložený nebo naakumulovaný nejčastěji do horizontální vrstvy • mohou být původu přírodního i antropogenního, v tomto druhém případě mohou mít i svoji původní funkci: úroveň cesty nebo podlahy domu • nálezy i vzorky se vždy vážou k uloženině! - vrstvy za života komunity: zásypové (jednou vrstvou je i jednolitá výplň objektu), vyrovnávací, komunikační, stavební - ohniště/topeniště (bez dochované konstrukce) - cihlové i kamenné dláždění, štětování - hrob (samotný pohřeb s artefakty a zásyp) - zánikové a transformované: splachová vrstva, destrukce kamenné hradby či zdi, kulturní vrstva, ornice, podorničí - přírodní: záplavová vrstva, geologické podloží Definice pojmů kontextuální archeologie VÝKOP/OBJEKT (feature) • protínající vrstvy - včetně podloží  zahloubené obydlí, kůlová/sloupová jáma  sídlištní jáma – zásobní/obilná, hliník  hrobová jáma  příkop, žlábek  důl, lom KONSTRUKCE • stojící na povrchu – objekty pozitivní • okolo nich dochází k akumulaci vrstev, průběh na jedné a druhé straně bude odlišný  pec, zeď (hliněná i kamenná  kamenná plenta hradby (čelní, týlní), dřevohlinitý kamenný násep valu • variantou kamenná struktura: věnec mohyly STYKOVÁ PLOCHA • plocha styku kontextů Základy „Harissovy metody“ • HARRIS, E. C. 1979: Principles of archaeological stratigraphy, London-New York-Toronto-Sydney-San Francisco. • od. 70 let v souvislosti s výzkumy v městských centrech • matice • ArchEd (Technische Uni Wien), Composer (demoverze 300 strat. jednotek) Číslo kontextu Typ kontextu 0-99 STYČNÉ PLOCHY 100-499 ULOŽENINY 500-899 VÝKOPY 900-999 ZDI podloží ornice objekt Problém polykulturních lokalit • Model destrukce a zaplňování kuželovitých jam na sídlišti starší doby bronzové v Iwanowicích vypracoval S. Kadrow (1992), přičemž jeho modelu odpovídá i rozdílná hustota keramických zlomků (nejnižší ve vrstvě II), jejich průměrná velikost (největší ve vrstvě I), přítomnost reziduální keramiky (vrstva I a III) a infiltrace mladšími nálezy (pouze vrstva III). • nutnost odlišit materiál více kulturních horizontů • intruze × reziduum Kuna, M. - Němcová, N. et al. 2012: Výpověď sídlištního odpadu. Nálezy z pozdní doby bronzové. Praha. Dokumentace archeologického výzkumu • dokumentace má umožnit jak rekonstrukci situací, tak i obsahu jednotlivých kontextů, a tedy i celé lokality • nutná jednotnost v popisu (manuály), terminologii a kresebném výrazu, je to důležité zejména u dlouhodobých výzkumů • dokumentace by měla být tak přehledná, aby se v ní mohl kdokoliv zorientovat, a to třeba i po dlouhé době • při uspořádání dokumentace by se mělo dbát, na oddělení informací a interpretace • Postup při dokumentaci • evidence hmotných nálezů • fotografická dokumentace • kresebná dokumentace/fotogrametrie • nivelace nebo prostorové zaměření (totálka) • písemná dokumentace (kontextové karty, formuláře) Těšetice – Kyjovice „Sutny“ • 1956 – objev lokality (F. Kalousek, A. Hudec, R. M. Pernička, V. Podborský) • 1958 – drobná sondáž (V. Podborský, Z. Klanica) • 1964 – první orientační výzkum lokality (V. Podborský) • 1967 – zahájení systematického výzkumu (V. Podborský, V. Vildomec) Těšetice – Kyjovice „Sutny“ Těšetice – Kyjovice „Sutny“ Kontextuální metoda „Těšetice-Kyjovice“ • Sektory (B4) • Čtverce (2h) • Objekty – jedna číselná řada pro celou plochu (735, KJ1091, P200) • Uloženiny – číselná řada pro každý čtverec B4-2h-13 • Kvadranty - každý čtverec je rozdělen na 25 kvadrantů (1×1 m) standardní označení kvadrantů v textu S Současné × totožné kontexty Současné Řada kůlových jamek Totožné kontexty Dvě části téhož objektu Formulář uloženin Munsell Samostatná řada čísel pro sáčky ve čtverci B4-2h-143/1 Samostatná řada čísel pro vzorky ve čtverci B4-2h-V12 Samostatná řada čísel pro nálezy ve čtverci B4-2h-N12 Formulář nálezů • každý důležitější nález má navíc SVŮJ VLASTNÍ FORMULÁŘ NÁLEZŮ s přesným popisem a nákresem nálezové situace • běžné zlomky suroviny a recentní nálezy želez stačí poznamenat do ZJEDNODUŠENÉHO FORMULÁŘE NÁLEZŮ, který současně slouží i jako průběžný seznam všech vzorků ve čtverci Formulář vzorků • každý důležitý vzorek má ještě SVŮJ VLASTNÍ FORMULÁŘ VZORKŮ s přesným popisem a nákresem nálezové situace • vzorky výplně na plavení z běžných objektů nebo rozptýlené barvivo z jedné úrovně stačí poznamenat do ZJEDNODUŠENÉHO FORMULÁŘE VZORKŮ, který současně slouží i jako průběžný seznam Formulář objekt Přehledka k denní práci ve čtverci.