PVH pro archeology


Cílem kurzu bude seznámit archeology, kteří se specializují na medievální problematiku, se základy
pomocných věd historických. Pro výběr nebude určující snaha o celkové zvládnutí látky, půjde spíše
o výběrové sondy, které absolventům semináře umožní vyrovnat se specifiky odborné literatury těchto
oborů a v konečném důsledku jim tak umožní s ní pracovat aktivním způsobem.


1.      Cíle semináře; chronologie a metrologie.

a)      Co jsou to pomocné vědy historické a jaký mají význam? Seznámení s obsahem
přednášky-semináře: cílem bude nejen seznámení s tradičními PVH, ale i s problematikou historického
pramene vůbec. Různé definice v míře úměrné; vyjmenování jednotlivých PVH; cíle semináře a jeho
struktura.



Příklady: DH I, č. 18, s. 54: „Data idibus Aprilis anno incarnationis domini DCCCCXXVII,
indictionum I, anno autem regni piissimi regis Heinrici VIII; actum in loco Trutmenni (Dortmund)
nuncupato; …“

DH I, č. 19, s. 55: „Data II. Kal. Iulii anno incarnationis domini nostri Iesu Christi DCCCCXXX,
indict. III, regnante gloriosissimo rege Hei[nrico ann]o X. regni eius; acta Nabepurg; …“ Jenže
tehdy Jindřich v Napburgu být nemohl.

CDB I, č. 38, s. 46: „ … II kal. iunii, indictione VIta, inacarnationis Dominice anno DCCCCXCIII,
pontificatus nostri deo propicio anno XV, mense VIIIo“

CDB I, č. 63, s. 64-67: chybí

CDB I, č. 64, s. 68: „XVI kal. ian., indictione XII“

CDB I, č. 325, s. 298: „anno verbi incarnati MCXC, kal. octobris, epacta XXIII, concurrenta VII,
ind. VIIII“


Základní literatura: Bláhová, M.: Historická chronologie. Praha 2000.


b)      Metrologie: problémy historické metrologie a základní nová literatura; konkrétní problémy:
nejstarší početní „systémy“ a jejich ošemetnost; pokusy o unifikaci a jejich vyvrcholení
v dolnorakouském systému za MT; metrický systém a jeho převzetí v R-U.

Základní literatura: Hoffmann, G.: Metrologická příručka pro Čechy, Moravu a Slezsko do zavedení
metrické soustavy. Sušice 1984.


c)      Praktická cvičení z chronologie.


2.      Paleografie – úvod a praktická cvičení (5, 9, 24, 43, 49, 55, 70, 85, 93, 103/104).

a)      Dějiny; terminologie; nejdůležitější příručky; vývoj písma od Říma po dnešek: Lapis niger a
počátky kapitály – kapitála – starší římská kurzíva – mladší římská kurzíva – unciála; národní
písma ve svých vývojových větvích – kontinentální (starší a mladší kuriála; lgb. písmo; merovejské
písmo; vizigótské písmo) a ostrovní (irské a anglické); vznik a vývoj karolínské minuskuly; vznik a
vývoj gotického písma; humanistická písma; písma novogotická.

Základní literatura: Bischoff, B.: Paläographie des römischen Altertums und des abendländischen
Mittelalters. Berlin 1986 (+ další vydání).

Húščava, A.: Dejiny nášho písma. Bratislava 1951.

Hledíková, Z.: Paleografická čítanka I-II. Praha 1982 (+ další vydání).

Kašpar, J.: Úvod do novověké latinské palegrafie I-II. Praha 1987.

Spunar, P.: Paleografické poznámky k wolfenbüttelskému rukopisu Gumpoldovy legendy. LF 79, 1956, s.
39-46.

Havel, Dalibor. Listinné písmo v českých zemích na přelomu 13. a 14. století. Brno 2008.

Havel, Dalibor. K počátkům písemné kultury rajhradského kláštera. In Milovníci a mecenáši věd
a umění v řeholním rouše. Red. J. Pavelková a kol., Brno 2014, s. 30-59.

Flodr, M.: Skriptorium Olomoucké. Praha 1960.

Havel, Dalibor. K benediktinskému skriptoriu v Klášterním Hradisku u Olomouce ve 12. století.
Metodická sonda. In: Campana Codex Civitas. Miroslao Flodr octogenario. Brno 2009, s. 136-176.

Pražák, Jiří. Výbor kodikologických a paleografických rozprav a studií. Praha 2006.


b)      Cvičení z paleografie: Gotická písma (+ listina z 12. století)


3.      Paleografie – pokračování; kodikologie, epigrafika, heraldika a sfragistika.

a)      Cvičení z paleografie: Novogotická písma.

b)      Kodikologie; epigrafika; heraldika (vznik a vývoj erbů; blason a jeho zásady; typy štítu,
figury, přilby, klenoty, etc.); sfragistika.

Základní literatura: Hlaváček, I.: Úvod do latinské kodikologie. Praha 1978 (+ další vydání).

Krejčík, T.: Pečeť v kultuře středověku. Ostrava 1998.

Krejčík, T.-Krejčíková, J.: Úvod do heraldiky, genealogie a sfragistiky. Praha 1987.

Nový, R.: Symboly české státnosti v 10.-12. století. FHB 12, 1988, s. 47-63.


4.      Středověká diplomatika: základní pojmy (listina a její části; noticie a charta; vydavatel a
příjemce; metody a badatelé; základní příručky); vývoj papežské listiny; vývoj císařské listiny;
vývoj „soukromé“ listiny.

Základní literatura: Bresslau, H.: Handbuch der Urkundenlehre für Deutschland und Italien. 2. vyd.
Leipzig 1912-1931.

Fichtenau, H.: Das Herrschertum des Frühmittelalters in den Datierung von Urkunden. Mediaevalia
Bohemica 1, 1969, s. 5-20.

Goez, W.: „Mathilda Dei gratia si quid est.“ Die Urkundenunterfertigung der Burgherrin von Canossa.
DA 47, 1991, s. 379-394.

Graus, F.: Rex-dux Moraviae. In: Jindřich Šebánek šedesátiletý (= SPFFBU C 7, 1960), s. 181-190.

Johannek, P.: Zur rechtlichen Funktion von Traditionsnotiz, Traditionsbuch und frühen
Siegelurkunde. In: Recht und Schrift im Mittelater. Hrsg. P. Classen. Sigmaringen 1977 (= Vorträge
und Forschungen 23), s. 131-162.

Merta, B.: Politische Theorie in den Königsurkunden Pippins I. MIÖG 100, 1992, s. 117-131.

Müller-Mertens, E.: Die Reichsstruktur im Spiegel der Herrschaftspraxis Ottos des Grossen. Berlin
1980.

Wolfram, H.: Intitulatio I. Lateinische Königs- und Fürstentitel bis zum Ende des achten
Jahrhuderts. Wien – Köln – Graz 1967 (= MIÖG Erg. B. 21).


5.      „Česká“ středověká diplomatika 9.-12. století: Listiny pro Břevnov; listiny Vratislavovy;
Vratislavův listář; listiny Jindřicha Zdíka; Vladislavovy listiny; problém tzv. aktů.

Kde je najdeme: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I. (805- 1198). Ed. G. Friedrich.
Pragae 1904-1907.

Codex diplomaticus et epistolaris Slovaciae I. (805 - 1235). Ed. R. Marsina. Bratislava 1971.

Diplomata Friderici I. MGH DD 10. 1-5. Edd. H. Appelt u. Kol. Weimar 1975-1990.

Diplomata Heinrici IV. MGH DD 6. 1-3. Edd. D. von Gladiß – A. Gawlik. Weimar 1952-1978.

Pražák, J.: Nejstarší listina pražského kostela. SAP 10, 1960, s. 215-230.


Základní literatura: Bistřický, J.: Poznámka k tzv. zakládací listině třebíčského kláštera. VVM 54,
2002, s. 310-315.

Bistřický, J.: Zakládací listiny kláštera Hradisko u Olomouce a počátky české panovnické listiny.
VVM 45, 1993, s. 131-137.

Fiala, Z.: Die Urkunde Kaiser Friedrichs I. für den böhmischen Fürsten Vladislav II. vom 18. I.
1158 und das „Privilegium minus“ für Österreich. MÖG 78, 1970, s. 167-192.

Fiala, Z.: K otázce funkce našich listin do konce 12. století. SPFFBU C 7, 1960, s. 5-29.

Fiala, Z.: K počátkům listiny v Čechách. SH 1, 1953, s. 27-45.

Hrubý, V.: Tři studie k české diplomatice. Ed. J. Šebánek. Brno 1936.

Krzemieńska, B. – Třeštík, D.: O dokumencie praskim z roku 1086. Studia Źrodloznawcze -
Commentationes 5, 1960, s. 79-88.

Laehr, G.: Das Schreiben Stephans V. an Sventopulk von Mähren. NA 47, 1928, s. 159-173.

Lalik, T.: Włość kanoników starobolesławskich w pierwszej połowie XI wieku. Ze studiów nad
organizacją domeny ksiąźęcej. KwHKM 19, 1971, s. 399-429.

Marečková, D.: Rostislavovo poselství v Životech Konstantinově a Metodějově a ve světle
středověkých listů a listin. LF 91, 1968, s. 402-414.

Marsina, R.: Metod a Vel’ká Morava. K 1100. výročiu smrti Metoda (6. 4. 885). Slovenská
archivistika 2/20, 1985, s. 11-33.

Marsina, R.: Štúdie k Slovenskému diplomatáru I. HŠ 16, 1971, s. 5-108.

Marsina, R.: Velkomoravské deperditá. Slovenská archivistika 6, 1971, s. 18-43.

Pražák, J.: Nejstarší listina pražského kostela. SAP 10, 1960, s. 215-230.

Psíková, J.: Příspěvky k diplomatice vyšehradských listin 12. století. Archivum Trebonense 2, 1973,
s. 1-44.

Turek, R.: Listina Jindřicha IV. z 29. dubna 1086 (DH IV 390) a její teritoria.  Slavia Antiqua 22,
1975, s. 69-118.


6.      Česká středověká diplomatika 13. a 14. století: listiny nekrálovských vydavatelů; vztah
k listině; schematizace stylu; formulářové sbírky; úřední knihy měst (nejstarší městské knihy
různého druhu), církve (libri erectionum; libri confirmationum) i zemského a dvorského soudu
(zemské desky; knihy půhonné; dvorské desky).

Kde je nalézneme: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae (= CDB) II. (1198-1230). Ed. G.
Friedrich. Pragae 1912.

CDB III. 1-4. (1230-1240). Edd. G. Friedrich – J. Bistřický – Z. Kristen. Pragae – Olomucii
1942-2002.

CDB IV. 1-2. (1240-1253). Edd. S. Dušková – J. Šebánek. Pragae 1962-1965.

CDB V. 1-4. (1253-1278). Edd. S. Dušková – J. Šebánek – V. Vašků. Pragae 1974-1993.

Regesta diplmatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae (= RBM) II.-IV. (1253-1346). Ed. J.
Emler. Pragae 1882-1892.

RBM V. 1-3. (1346-1352). Edd. B. Rynešová – J. Spěváček – J. Zachová. Pragae 1957-2000.

RBM VI. 1-4. (1355-1358) Edd. B. Mendl – E. Mendlová. Pragae 1928-1979.

RBM VII. 1-5. (1358-1363). Edd. M. Linhartová – B. Mendl – V. Vojtíšek. Pragae 1954-1963.

Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Wnceslai IV. (= RBMV) (1378-1419). Edd. V. Jenšovská – B.
Kopičková – V. Vavřínek. Pragae 1967-. Vydány fondy Zemského archivu v Opavě (Opava), jihočeského
archivu v Třeboni, vyšehradské kapituly a část fondů pražské metropolitní kapituly.

Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae (= CDM) 4-15 (1293-1411). Edd. Boček – V. Brandl – B.
Bretholz – P. Chlumecky – J. Chytil. Brunnae 1845-1903.

Libri erectionum archiedioecesis Pragensis saeculo XIV. et XV. (1397-1405) 2-6. Edd. C. Borový – A.
Podlaha. Pragae 1875-1927.

Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecesim 1-10 (1354-1436). Edd.
J. Emler – F. A. Tingl. Pragae 1865-1899.

Decem registra censuum Bohemica compilata aetate bellum husiticum praecedente. Ed. J. Emler. Pragae
1881.

Pozůstatky desk zemských království českého 1. Ed. J. Emler. Pragae 1870.

Archiv Český. Ed. F. Palacký ad. Praha 1840-2000. Tam i dvorské desky, jihlavské popravčí zápisy,
listáře různých rodů, sněmovní zasedání, etc.

Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia/Acta summorum pontificum res gestas Bohemicas
illustrantia (též i jako Regesta summorum pontificum ... (-1434). Edd. J. Eršil – Z. Hledíková – L.
Klicman – K. Krofta – J. B. Novák – K. Stloukal. Pragae 1903-2003.

Libri citationum et sententiarum seu Knihy púhonné a nálezové 1-7 (-1503). Edd. V. Brandl – B.
Bretholz. Brunnae 1872-1911.

Moravské zemské desky 1-3. (1348-1641). Brünn 1856-1957.

Základní literatura: Česká diplomatika do roku 1848. Red. J. Šebánek a kol. Praha 1971 (+ další
vydání).

Šebánek, Jindřich. Das Verhältnis zur Urkunde als methodischer Faktor der diplomatischen Arbeit.
Sborník prací filosofické fakulty brněnské university. Řada C-historická 6 (1959): 5-19.

Šebánek, Jindřich. Studie k českému diplomatáři. 1: K otázce břevnovských fals. Zdeňku Nejedlému
k 75. narozeninám. SPFFBU 2, no. 2–4 (1953): 261–285.

Šebánek, Jindřich; Dušková, Sáša. Das Urkundenwesen König Ottokars II. von Böhmen. Erster Teil
1247-1263. Archiv für Diplomatik, Schriftgeschichte, Siegel- und Wappenkunde 14, 1968, s. 302-422.

Šebánek, Jindřich; Dušková, Sáša. Das Urkundenwesen König Ottokars II. von Böhmen. Zweiter Teil
1264-1278. Archiv für Diplomatik, Schriftgeschichte, Siegel- und Wappenkunde. 15, 1968, s. 251-427.

Šebánek, Jindřich; Dušková, Sáša. Panovnická a biskupská listina v českém státě doby Václava I.
Praha 1961.

Šebánek, Jindřich; Dušková, Sáša. Česká listina doby přemyslovské. Sborník archivních prací 1-2/6,
1956, s. 136-211, 99-160.

Šebánek, Jindřich.           Studie o kanceláři Dětřicha biskupa olomouckého 1281-1302 ČMM 50,
1926, s. 171-275.


7.      Cvičení z diplomatiky aneb co lze získat z listin(y) (datace, itinerář, význam svědečné
řady, právní obsah, etc.)


8.      Nauka o pramenu aneb co s narativními prameny. Historie, kroniky, letopisy, legendy.
Základní přehled českých středověkých narativních pramenů a jejich edic. Základní pravidla pro
práci s historickým pramenem.


Kde je najdeme: Žitije Kirila. Rec. R. Večerka. Magnae Moraviae Fontes Historici (= MMFH) 2. Brno
1967, s.

Žitije Mefodija. Rec. R. Večerka. MMFH 2. Brno 1967, s.

Sborník staroslověnských památek o sv. Václavu a sv. Lidmile. Red. J. Vajs. Praha 1929 – zde stále
nejlepší edice 3 redakcí První stsl. legendy o sv. Václavu, Druhé stsl. legendy o sv. Václavu,
Prologu o sv. Ludmile, ad.

Fuit in provincia Boemorum. Ed. V Chaloupecký. In: Chaloupecký, V.: Prameny 10. století Legendy
Kristiánovy o sv. Václavu a sv. Ludmile. Praha 1939 (= Svatováclavský sborník II. Svatováclavská
tradice 2), s. 459-481.

Crescente fide v české redakci. Ed. J. Ludvíkovský. In: Nově zjištěný rukopis Crescente fide a jeho
význam pro datování Kristiána. LF 81, 1958, s. 58-63.

Legenda Christiani. Vita et passio sancti Wenceslai et Ludmilae avae eius. Ed. J. Ludvíkovský.
Praha 1978.

Sancti Adalberti episcopi Pragensis et martyris Vita prior. Ed. H. Karwaśinska. Monumenta Poloniae
Historica Nova Series (= MPH NS) IV. 1. Warsyawa 1962.

Sancti Adalberti episcopi Pragensis et martyris Vita altera auctore Brunone. Ed. H. Karwaśinska.
MPH NS IV. 2. Warszawa 1969.

Chaloupecký, V. – Ryba, B.: Středověké legendy prokopské. Praha 1953.

Ostatní středověké legendy o českých světcích (Gumpold, Quatuor immensi iacet, etc.) ve Fontes
rerum Bohemicarum (= FRB) 1. Ed. J. Emler. Pragae 1871-1873.

Cosmae Pragensi Chronica Boemorum. Ed. B. Bretholz. Monumenta Germaniae Historica Nova Series (=
MGH NS) 2. Berlin 1923.

Chronica domus Sarensis maior et minor. Edd. J. Ludvíkovský – M. Zemek. Brno 2003.

Staročeská kronika tak řečeného Dalimila 1-3. Ed. J. Daňhelka a kol. Praha 1988-1995.

Chronicon Francisci Pragensis. Ed. J. Zachová. FRB NS 1. Praha 1998.

Granum catalogi praesulum Moraviae. Ed. J. Loserth. Archiv für Kunde österreichischer
Geschichtsquellen 78, 1892, s.

Zbytek domácích narativních pramenů k českým dějinám otištěn v FRB, aj.

Nekrologia: bibliografické údaje lze nalézt hlavně v článku J. Žemličky „Dvacet pánů české země“,
uvedeném v seznamu literatury.

Zahraniční prameny jsou otištěny ve sbírkách Monumenta Germaniae Historica, Monumenta Poloniae
Historica, Scriptores rerum Hungaricarum, Diplomata Hungariae antiquissima, aj.


Základní literatura: Fried, J.: Die Kunst der Aktualisierung in der oralen Gesellschaft. Die
Königserhebung Heinrichs I. als Exempel. Geschichte in Wissenschaft und Unterricht 42, 1993, s.
495-503.

Fried, J.: Otto III. und Boleslaw Chrobry. Das Widmungsbild des Aachener Evangelistars, der „Akt
von Gnesen“ und das frühe polnische und ungarische Königtum. Stuttgart 1989.

Graus, F.: Necrologium Bohemicum – martyriologium pragense a stopy nekosmovského pojetí dějin. ČsČH
15, 1967, s. 789-810.

Graus, F.: Volk, Herrscher und Heiliger im Reich der Merowinger. Studien zur Hagiographie der
Merowingerzeit. Praha 1965.

Havlík, L.: Slované v anglosaské chorografii Alfréda Velikého. Vznik a počátky Slovanů 5, 1964, s.
55-85.

Hellmann, S.: Studien zum mittelalterlichen Geschichtsschreibung I. Gregor von Tours. In: Hellmann,
S.: Ausgewählte Abhandlungen zur Historiographie und Geistgeschichte. Weimar 1961.

Hoffmann, H.: Anmerkungen zu den Libri Memoriales. DA 53, 1997, s. 415-459.

Hosák, L.: Kritické poznámky k středověké moravské analistice. Sborník VŠP v Olomouci. Historie II,
1955, s. 77-87.

Chaloupecký, V. – Ryba, B.: Středověké legendy prokopské. Jejich historický rozbor a texty. Praha
1953.

Jakobson, R.: Menší prameny k rané historii slovanské církve. In: Týž: Cyrilometodějské studie.
Red. B. Havránek. Praha 1970 (1995), s. 25-54.

Jelínek, K.: K datování prokopské legendy. Slavia 36, 1967, s. 429-430, kde přehled literatury o
celé diskusi na stránkách Slavie.

Konzal, V.: 1. staroslověnská legenda a její „Sitz im Leben.“ SMP 1, 1988 (1990), s. 113-127.

Kopal, P.: Kosmovi ďáblové. Vršovsko-přemyslovský antagonismus ve světle biblických a legendárních
citátů, motivů a symbolů. MHB 8, 2001, s. 7-41.

Körntgen, L.: Königsherrschaft und Gottes Gnade. Zu Kontext und Fuktion sakraler Vorstelungen in
Historiographie und Bildungszeugnissen der ottonisch-frühsalischer Zeit. Berlin 2001 (=
Vorstellungswelt des Mittelalters 2).

Králík, O.: K historii textu I. staroslověnské legendy václavské. Slavia 29, 1960, s. 434-452.

Ludvíkovský, J.: Civitas Pragensis a metropolis Pragensis v Kristiánově legendě. SPFFBU E 16, 1972,
s. 7-16.

Ludvíkovský, J.: Crescente fide, Gumpold a Kristián. Příspěvek k datování Legendy Kristiánovy
s dodatkem o dnešním stavu této otázky. SPFFBU D 1, 1955, s. 48-66.

Ludvíkovský, J.: Nově zjištěný rukopis legeny Crescente fide a jeho význam pro datování Kristiána.
LF 81, 1958, s. 56-68.

Ludvíkovský, J. (rec.): O Kristiána I. Záviš Kalandra: České pohanství. Praha 1947. Naše věda 26,
1948-1949, s. 209-239.

Ludvíkovský, J. (rec.): O Kristiána II. Rudolf Urbánek: Legenda tzv. Kristiána ve vývoji
předhusitských legend ludmilských i václavských a její autor 1-2. Praha 1947-1948. Naše věda 27,
1950, s. 158-173, 197-216.

Ludvíkovský, J.: Rytmické klauzule Kristiánovy legendy a otázka jejího datování. LF 75, 1951, s.
169-190.

Ludvíkovský, J.: Souboj sv. Václava s vévodou kouřimským v podání václavských legend. Studie o
rukopisech 12, 1973 (1975), s. 89-100.

Mikušek, E.: Ideové pojetí vztahu českého státu k říši německé v dílech 10. a 11. století. SH 26,
1979, s. 5-59.

Müller-Mertens, E.: Regnum Teutonicum. Aufkommen und Verbreitung der deutschen Reichs- und
Königsauffassung im früheren Mittelalter. Berlin 1970.

Schmale, F.-J.: Die österrechische Annalistik im 12. Jahrhundert. DA 31, 1975, s. 144-203.

Schieffer, R.: Zwei karolingische Texte über das Königtum. DA 46, 1990, s. 1-17.

Sláma, J.: Plzeň-Doubravka. K problému věrohodnosti svatovojtěšské tradice. In: Svatovojtěšská
tradice v dějinách našeho národa a církve a její význam dnes. Sborník ze sympozia k tisícímu výročí
smrt biskupa Vojtěcha Slavníkovce. Red. Z. Souček. Praha 1997, s. 25-29.

Sláma, J.: Svatojiřské kostely na raně středověkých hradištích v Čechách. AR 29, 1977, s. 269-280.

Třeštík, D.: K založení pražského biskupství v letech 968-976: pražská a řezenská tradice. In:
http://www.sendme.cz/trestik/zalozenibiskupstvi.htm.

Třeštík, D.: Kníže Václav nebo svatý Václav? ČsČH 36, 1988, s. 238-247.

Třeštík, D.: Kosmova kronika. Studie k počátkům českého dějepisectví a politického myšlení. Praha
1968.

Třeštík, D.: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). Praha 1997.

Třeštík, D.: Radim, Kristián, vojtěšské legendy a textologie. ČsČH 15, 1967, s. 691-704.

Vavřínek, V.: Staroslověnské životy Konstantina a Metoděje. Praha 1963 (Rozpravy ČSAV: řada
společenskovědní 73, seš. 7).

Večerka, R.: Bohemismy v První staroslověnské legendě Václavské. Slavia 30, 1961, s. 417-422.

Večerka, R.: Jazykovědný příspěvek k problematice staroslověnského písemnictví v Čechách X. a XI.
století. Slavia 36, 1967, s. 421-428.

Wiesheu, A.: Bischof und Gefängnis. Zur Interpretation der Kerkerbefreiungswunder in der
merowingischen Hagiographie. HJb 121, 2001, s. 1-23.

Žemlička, J.: Dvacet „pánů“ české země. ČMM 117, 1998, s. 293-309.



9.      Cvičení z nauky o pramenech: rozbor vybraných ukázek z některých legend a kronik raného a
vrcholného středověku.