2. zvratnymi tvary pfechodnych sloves, napf. nftme ce pise
se, npoH3Hacaxa ce vyslovovaly se, me ce npeanojiara bude se
pfedpoklddat apod.
Tvary tzv. zvratneho pasiva od sloves dokonavych i nedokonavych
jsou V souCasne bulharstine uzivanejsi nez v destine.
V uziti zvratnych pasivnich tvaru nezvratnych sloves si oba jazyky
odpovidaji, napf.
OHCMOTO ce HHuie Bene. Ten dopis se uz pise.
Mnoro BHHO ce H3nHBame. Pilo se hodne vina.
V bulharstine se krome toho uzivaji zvratne pasivni tvary
i od sloves majicich zvratne varianty. U tohoto typu vetsinou
byva vyjadfen puvodce deje, aby se odlisil od objektu deje,
napf.
MoMHCTO ce HaKasBa OT Chlapec je (po)trestdn uciteyHHTCJiH.
lem.
J\QThTO ce H 3 K i n a ox Mafi- Ditebylo vykoupdno (matKara,
kou).
Neni-li puvodce deje vyjadfen, zpravidla v rozkazovacich
vetach, ma vypovid' expresivni vyznam despektu, napf.
JJ,a ce o6ecH HepBeHHHx Afje obesen rudypop!
non!
Oba typy pasivnich tvaru nejsou ve vsech pfipadech vzajemnS
zamdnitelne. V pfitomnem 6ase nedokonavych sloves
se 6ast6ji u^iva zvratny typ, protoze tvary minuleho trpneho
pficSesti sloves obouvidovych a nSkterych vidovych dvojic
jsou stejne. Typ tvofeny pfidestim nabyva rezultativniho vyznamu,
proto je tfeba zmSnit pomocne slovfeso, srov.
PecypcHTe ca HsnonsyBanH. Zdroje jsou vyuzity.
PecypcHxe GHBax Hsnojisy- Zdroje jsou vyuzivdny.
B a H H .
204
P f e c h o d n i k
se tvofi od pfitomn^ho zakladu nedokonavych sloves pfiponou
-(e)HKH, napf.: HCXCHKH (nexe), niimeHKH (nnme),
necHKH (nee), xoaenKH (xom), MOJICHKH (MOJIH), roBopeHKH
(roBopH), KaHCHKH (KaHH), FjicjiaHKH (pjic^ia), CXpeJIHHKH
(cxpenfl), ruacyBaiiKH (rjiacyBa).
Od pomocneho slovesa C S M se tvofi pfechodnik nepravidelne:
dujubuKu.
Tvary pfechodniku maji pfizvuk na stejne slabice jako pfitomne
tvary pfislusneho slovesa.
Zaporne tvary pfechodniku se tvofi zapomou dastici He,
ktera se pise zvlasf, napf. He snaeftKH, He MO^CCHKH, HC HCKafi-
KH.
Na rozdil od destiny ma bulharstina zvla§tni tvar jen pro
pfechodnik pfitomny, vyjadfujici slovesny d6j probihajici
soudasne s hlavnim dejem ve v6t6, ktery p o d o b n 6 jako pfechodnikove
tvary v destine dodava jazykovemu projevu kni^ni
raz. Bulharsky pfechodnik ma jeden tvar pro vsechny rody
a obe disla.
Po d s t a t n e j m e n o s l o v e s n 6
se tvofi jen od nedokonavych sloves pfiponami -He, -ene,
-HHe:
a) Pfiponou -ne se tvofi od aoristniho zakladu v6t§iny sloves
vsech tfi typu dasovani s aoristni kmenovou souhlaskou
-a-, -0-, -H-, napf. HHcane (nncax), Hrpaene (nrpax), MtJinaHe
(M-bJinax), pHcyBane (pHcyBax), xoziene (X6/IHX), MOJICHC (M6jiHx),
Hrpane (nrpax), cnane (cnax).
b) Pfiponou -eHe/-HHe se tvofi od pfitomneho zakladu tdch
sloves, ktera maji pfidesti trpne na -r, napf. 6 p i c H e H e (6piciiax),
6HeHe (6HX), MHCHC (MHX), jKHBcene (TKUT), nneHe
( n n x ) .
205