V SOBOTU ODPOLEDNE WOODFORD ZROZENÍ První mužstvo sbírá sedmikrásky. Druhé mužstvo vybíhá z kabiny. Přichází soudce. Skryti na dolním konci tabulky Delfské ligy, nemáme hřiště profesionálů, neznáme jiná londýnská předměstí, nemáme pravdu, nemůžeme se ji celou dovědět. Směsi zametačů, metená kolem zídky. Dílny jsou vymeteny, park ještě řídký. Několik systémů dvojitých zrcadel z Merlinovy kouzelnické školy milovaných králem Artušem složitých úhloměrných zrcadel měřících uhlí když se přestalo drancovat. Orosené chvojí se zvedlo z par. Z oken domu bylo vidět hory.. 26 27 PODVOD XOC Když se dům po výbuchu mění v korálový útes uhlí a cement tvrdne v iluminaci Leklé ryby břichem nahoru plují kolem růžového praporu Čarodějnice na pometle mhouří oči v tomto prudkém světle. Posádka spí Osvobození zajatci mají manévry Když vyspravili roury u kamen v bombami poškozených domech nasadili si cylindry Mrtví obyvatelé se usmáli Mrtví obyvatelé měli krásný sen. 28 29 16. BŘEZNA MÁJ Čemu zde říkají suchý den je plno vláhy mezi ^ Herec mě pozval na partii domina ieště holými korunami s prvními lístky drobné zelene ^ vidíme z okna kus žebře mezi dráty Za branou přešlo z neznámých důvodů několik chodců cihl0vá architektura anglické gotiky je skryta mezi stromy Zamženou modří ujíždějí vlaky k Londýnu temnější zeleň brečtanu který je zelený po celý rok holubi usedají v teplém slunečním světle. se 0(jráží od novějších světlejších zelení vlašťovky je obletují jako v Macbethu Jen kočující v Londýně na návštěvě ztratil krabici domina ztratil kufr zůstali jsme sami v essexských zahradách. 30 31 MÁJ II MÁJ III Některé kouty veřejných parků se podobají malým Koza si ukusuje z keře kvetoucího bezu botanickým zahrada r křišťálová koza a křišťál sám l.i____- 1 ' J__U IffřL ...Y . v . „ málo připomíná naše pásmo jejich subtropický dech sestry upíjejí z nektaru V celé zemi a za hranicemi bylo Svatodušní pondělí rané prázdniny jako by se nikdy nepracovalo a penzisté se procházeli v mírném lahodném teple. jo večer uvnitř keře rozžali petrolejovou lampu zrcadli se v střepech říčky Svitavy přehrávající na mlýnek z kostí píseň poklidu a nevinnosti. 32 33 ČERVEN NOKTURNO Zlatistý prach se snáší do chodeb, do teplých chodeb blízké nemocnice, truhláři kalendáře zatloukají, svíce, červen jak zlatý hřeb. Rozžněme v květy zaplavené kapli bílé svíce! Když hoří tiše dílo jejich těl, pomodleme se za spásu včel. V noci, když se rozsvěcuje obilí v sýpkách měsíčního světla, každé zrnko ovsa svítí zvlášť. Čarodějnice usedají na pomeria. Onen podivín z vesnice, který si myslí, že nikdy nezemře, vstává a odchází směrem k Morton-Marell. Jdu kousek s ním, doprovázím ho. Potkáváme dva letní hosty. 34 JITRO V ZÁŘÍ PODZIM II Skořápky vajec, slupky jablek, zvadlé chrysantémy, aeroplány obletují zemi, pes v boudě spí a léto ztrácí se. Hrušky a hrozny voní na míse. Hadice v trávě, podběl na záhonku, lehounký vítr, kolébání stonků, zahradnické nůžky, zvonky, kroky, svět. Jak se mi dýchá! Ještě mnoho let. \I;ik> bez kolejnic ubíhají po vodě dlké větve Páky marně brzdí Oddáme se bezcíli a náhodě Veliká volnost v srdci nachá Průsvitnější a do fialova. azi prostranství nová 24. 10. 36