Kritická recepce fantastikyKritická recepce fantastiky • Obranná pozice • Ann Swinfenová: In Defence of Fantasy: „[…] možná jeden z nejobtížnějších aspektů  vážné kritické studie o fantasy vyplývá z postoje většiny současných kritiků – postoje, který naznačuje, že takzvaně ‚realistický‘ způsob psaní je poněkud hlubší,  více morálně závazný, více provázaný se ‚skutečnými‘ lidskými starostmi, než režim  psaní, který využívá úžasné [marvellous].“ • Fantastické nemůže být seriózní ani kvalitní • Farah Mendlesohn, Edward  James: Short History of Fantasy: „Dokonce i když  fantasy získává stále větší oblibu, kritici se snaží oddělit ‚dobré věci‘ a tvrdit, že  nejsou ‚fantasy‘.“ • David Mitchell: Atlas mraků • Susanne Clarková • Jonathan Strange & pan Norrell • Obranná pozice • Ann Swinfenová: In Defence of Fantasy: „[…] možná jeden z nejobtížnějších aspektů  vážné kritické studie o fantasy vyplývá z postoje většiny současných kritiků – postoje, který naznačuje, že takzvaně ‚realistický‘ způsob psaní je poněkud hlubší,  více morálně závazný, více provázaný se ‚skutečnými‘ lidskými starostmi, než režim  psaní, který využívá úžasné [marvellous].“ • Fantastické nemůže být seriózní ani kvalitní • Farah Mendlesohn, Edward  James: Short History of Fantasy: „Dokonce i když  fantasy získává stále větší oblibu, kritici se snaží oddělit ‚dobré věci‘ a tvrdit, že  nejsou ‚fantasy‘.“ • David Mitchell: Atlas mraků • Susanne Clarková • Jonathan Strange & pan Norrell O „podřadnosti“ fantastikyO „podřadnosti“ fantastiky • Diane Waggoner: „Někteří čtenáři nejsou schopni poskytnout víru fantazii (fantasy),  a to buď proto, že je představa nadpřirozeného stvoření znechucuje, nebo proto, že  si spojují fantazii s dětinskostí.“ • Ursula K. Le Guin: Why are Americans Afraid of Dragons  • Leonard Mlodinov: Vědomí podvědomí • Nutkavá kategorizace ‐ pomáhá třídit informace • ‐ Mozek za ni odměňuje • ‐ Už jen zařazení objektu do určité kategorie může ovlivnit jeho hodnocení • My x Oni • Potřeba identifikace se skupinou a vymezení se proti ostatním  • Podvědomá snaha přeměnit tajuplný příběh na  pochopitelnější a běžnější • Zkreslení vzpomínek – mysl se řídí podvědomými vnitřními scénáři, které mají  za úkol vyplnit mezery v paměti tak, aby informace byly konzistentní s naší  představou o světě. • • Diane Waggoner: „Někteří čtenáři nejsou schopni poskytnout víru fantazii (fantasy),  a to buď proto, že je představa nadpřirozeného stvoření znechucuje, nebo proto, že  si spojují fantazii s dětinskostí.“ • Ursula K. Le Guin: Why are Americans Afraid of Dragons  • Leonard Mlodinov: Vědomí podvědomí • Nutkavá kategorizace ‐ pomáhá třídit informace • ‐ Mozek za ni odměňuje • ‐ Už jen zařazení objektu do určité kategorie může ovlivnit jeho hodnocení • My x Oni • Potřeba identifikace se skupinou a vymezení se proti ostatním  • Podvědomá snaha přeměnit tajuplný příběh na  pochopitelnější a běžnější • Zkreslení vzpomínek – mysl se řídí podvědomými vnitřními scénáři, které mají  za úkol vyplnit mezery v paměti tak, aby informace byly konzistentní s naší  představou o světě. • OzvláštněníOzvláštnění • Viktor Borisovič Šklovskij – ruský formalizmus • Úmyslné podtržení cizosti a nezvyklosti jevů a věcí, které  • se tak otevírají novým, neautomatizovaným úhlům pohledu • Bertold Brecht – Verfremdungseffekt • (alienation, estrangement effect, zcizení) • Ak vace diváka prostřednictvím stylis cké inovace → • znemožnění automatického ztotožnění umění se skutečností  • → hlubší reflexe uměleckého díla (Zadržitelný vzestup Artura Uie – veršující  gangsteři) • Stylistické ozvláštnění – na rovině diskurzu • X • Ozvláštnění ve fantastice – primárně na rovině příběhu • Brian Attebery: Ve Šklovského teorii je to forma, co obnovuje kamenovitost kamene.  Komplexnost, složitost – jedním slovem básnickost – poselství zabraňuje naší  zvykové reakci a otevírá oči k realitě objektu. Ale v SF je toto odcizení více koncepční  a méně verbální. Je to nová myšlenka, která nás šokuje do vnímání spíše než nový  jazyk básnického textu. J. R. R. Tolkien – O pohádkáchJ. R. R. Tolkien – O pohádkách • 2006 Netvoři a kritikové a jiné eseje (Praha: Argo) • Klíčové funkce fantasy • Fantazie – „Čím pronikavější a bystřejší rozum, tím dokonalejší fantazii vytvoří.“ • Poznání skutečnosti bez otrocké závislosti na ní • Obnova – Měli bychom opět pohlédnout do zelené barvy a nechat se vyburcovat  (ne však oslepit) modrou a žlutou a červenou. Měli bychom potkat kentaura i draka  a pak možná znenadání, tak jako dávní pastýři, spatřit ovce, psy, koně – a vlky. • Znovunabytí jasného pohledu • Únik – Svět tam venku není o nic méně skutečný jen proto, že jej vězeň nevidí. • Útěk dezertéra x únik vězně ‐ rozšíření a prohloubení reflexe skutečnosti • Útěcha – eukatastrofa – naděje, útěcha šťastného konce • 2006 Netvoři a kritikové a jiné eseje (Praha: Argo) • Klíčové funkce fantasy • Fantazie – „Čím pronikavější a bystřejší rozum, tím dokonalejší fantazii vytvoří.“ • Poznání skutečnosti bez otrocké závislosti na ní • Obnova – Měli bychom opět pohlédnout do zelené barvy a nechat se vyburcovat  (ne však oslepit) modrou a žlutou a červenou. Měli bychom potkat kentaura i draka  a pak možná znenadání, tak jako dávní pastýři, spatřit ovce, psy, koně – a vlky. • Znovunabytí jasného pohledu • Únik – Svět tam venku není o nic méně skutečný jen proto, že jej vězeň nevidí. • Útěk dezertéra x únik vězně ‐ rozšíření a prohloubení reflexe skutečnosti • Útěcha – eukatastrofa – naděje, útěcha šťastného konce J.R.R. TolkienJ.R.R. Tolkien S.C. LewisS.C. Lewis Kdo byste  očekával, že  bude nejvíce  zaujatý a  nepřátelský k  myšlence úniku? Kdo byste  očekával, že  bude nejvíce  zaujatý a  nepřátelský k  myšlence úniku? Co je na úniku špatného  Únik kam  Rozvoj fantazie Rozšíření obzorů Co je na úniku špatného  Únik kam  Rozvoj fantazie Rozšíření obzorů ?? Žalářníci Žalářníci  Darko Suvin – Poznávání a odcizeníDarko Suvin – Poznávání a odcizení • Cognition (poznávání) X Estrangement (zcizení) • Zcizení – Bertold Brecht: „Zobrazení, které nás odcizuje, nám sice dovoluje  rozpoznat subjekt, ale zároveň nám jej zahaluje neznámostí.“ • Poznání – hledání racionálního porozumění pravidel fikčního světa • Cognitive – non cognitive, estranged – naturalistic  • Fantastika x mainstream • Cognitive, estranged x cognitive, naturalistic • Science fiction x fantasy • cognitive, estranged x non cognitive, estrangened • „Science fiction je tedy žánrem, jehož postačující, ale bezpodmínečné podmínky jsou  přítomnost a interakce odcizení a kognice (poznání), a jehož hlavní formální  prostředek je imaginativní stavba, která je alternativou k autorovu empirickému  světu.“ • X John Clute ‐ naprostá většina SF usiluje o pravý opak odcizení; při popisu nových,  neznámých věcí a stavů se snaží najít metodu, jak je čtenáři přiblížit. Jinými slovy se  pokouší ukazovat neuvěřitelné jako hodnověrné a důvěrně známé.  • Cognition (poznávání) X Estrangement (zcizení) • Zcizení – Bertold Brecht: „Zobrazení, které nás odcizuje, nám sice dovoluje  rozpoznat subjekt, ale zároveň nám jej zahaluje neznámostí.“ • Poznání – hledání racionálního porozumění pravidel fikčního světa • Cognitive – non cognitive, estranged – naturalistic  • Fantastika x mainstream • Cognitive, estranged x cognitive, naturalistic • Science fiction x fantasy • cognitive, estranged x non cognitive, estrangened • „Science fiction je tedy žánrem, jehož postačující, ale bezpodmínečné podmínky jsou  přítomnost a interakce odcizení a kognice (poznání), a jehož hlavní formální  prostředek je imaginativní stavba, která je alternativou k autorovu empirickému  světu.“ • X John Clute ‐ naprostá většina SF usiluje o pravý opak odcizení; při popisu nových,  neznámých věcí a stavů se snaží najít metodu, jak je čtenáři přiblížit. Jinými slovy se  pokouší ukazovat neuvěřitelné jako hodnověrné a důvěrně známé.  Označující nebo označované?Označující nebo označované? • Signifiant x signifié • Ferdinand de Saussure – strukturalizmus • Co x Jak • Co a jak • Ursula K. Le Guin: From Elfland to Poughkeepsie (1973)  • „A velikost duše se ukazuje v promluvě. Alespoň v knihách. V životě očekáváme  pochybení. V naturalistické beletrii také očekáváme pochybení a smějeme se příliš  hrdinským hrdinům. Ale ve fantasy, která namísto nápodoby zažívaného zmatku a  složitosti existence se snaží naznačit řád a čistotu (jasnost, ostrost) základní  existence – ve fantasy nemusíme dělat kompromisy. Každé pronesené slovo má  smysl, i když význam může být stěží patrný.“  • Jasnější, čistší jazyk – není potřeba kopírovat chaos skutečnosti • X  • Skutečnost SF – Robert Scholes: „hodně SF je psáno řemeslným jazykem,  obstojném, ale neoplývajícím elegancí.“   • Signifiant x signifié • Ferdinand de Saussure – strukturalizmus • Co x Jak • Co a jak • Ursula K. Le Guin: From Elfland to Poughkeepsie (1973)  • „A velikost duše se ukazuje v promluvě. Alespoň v knihách. V životě očekáváme  pochybení. V naturalistické beletrii také očekáváme pochybení a smějeme se příliš  hrdinským hrdinům. Ale ve fantasy, která namísto nápodoby zažívaného zmatku a  složitosti existence se snaží naznačit řád a čistotu (jasnost, ostrost) základní  existence – ve fantasy nemusíme dělat kompromisy. Každé pronesené slovo má  smysl, i když význam může být stěží patrný.“  • Jasnější, čistší jazyk – není potřeba kopírovat chaos skutečnosti • X  • Skutečnost SF – Robert Scholes: „hodně SF je psáno řemeslným jazykem,  obstojném, ale neoplývajícím elegancí.“   Metafora ve fantasticeMetafora ve fantastice • Lance Olsen: „Jazyk fantastického textu bere obrazné doslovně. Odmítá přijmout  sebe sama jako poezii [...]. Místo chápání slova jako metafory, postuluje slovo jako  rovnici. V tomto přístupu připodobnění mizí z fantastického jazyka.“  • Fantastická literatura a mainstream • jako dva odlišné kódy, dvě odlišná čtení textu • Její svět vybuchl • Samuel R. Delany: Science Fiction and „Literature“  • Frederik Pohl, Cyril M. Kornbluth: Obchodníci s vesmírem: „Rozetřel jsem si po  obličeji mýdlový krém na odstranění vousů a oplachoval jsem jej tenkým pramínkem  vody ze sladkovodního kohoutku.” (fresh water tap) • Amy Sterling Casilová: Políbit hvězdu • Napětí mezi doslovností a metaforičností • Jedna z velkých výhod fantastiky  • Lance Olsen: „Jazyk fantastického textu bere obrazné doslovně. Odmítá přijmout  sebe sama jako poezii [...]. Místo chápání slova jako metafory, postuluje slovo jako  rovnici. V tomto přístupu připodobnění mizí z fantastického jazyka.“  • Fantastická literatura a mainstream • jako dva odlišné kódy, dvě odlišná čtení textu • Její svět vybuchl • Samuel R. Delany: Science Fiction and „Literature“  • Frederik Pohl, Cyril M. Kornbluth: Obchodníci s vesmírem: „Rozetřel jsem si po  obličeji mýdlový krém na odstranění vousů a oplachoval jsem jej tenkým pramínkem  vody ze sladkovodního kohoutku.” (fresh water tap) • Amy Sterling Casilová: Políbit hvězdu • Napětí mezi doslovností a metaforičností • Jedna z velkých výhod fantastiky  Realističnost ve fantastické literatuřeRealističnost ve fantastické literatuře • Brian Attebery: „I když jsou kontrastními módy, mimésis a fantasy nejsou protiklady.  Mohou koexistovat a také koexistují v jediném díle, čistě mimetická ani čistě  fantastická literární díla neexistují.“ • Prezentace fantastických prvků v rámci známého • Přirozené fikční světy ‐ možnost implikovaného rozšíření fikčního světa • Dokreslování míst nedourčenosti na základě zkušenosti aktuálního světa • Brian Attebery: „I když jsou kontrastními módy, mimésis a fantasy nejsou protiklady.  Mohou koexistovat a také koexistují v jediném díle, čistě mimetická ani čistě  fantastická literární díla neexistují.“ • Prezentace fantastických prvků v rámci známého • Přirozené fikční světy ‐ možnost implikovaného rozšíření fikčního světa • Dokreslování míst nedourčenosti na základě zkušenosti aktuálního světa • Fantastické světy – nelze se spoléhat na zkušenost • ALE závislost na mimésis – předchází nutnosti podrobně popisovat každý  detail • Řídkost fantastických světů (Attebery) • Tolkien: „dosáhnout ‚vnitřní konzistence reality‘ je tím obtížnější, čím  nepodobnější jsou představy a přeskupení prvotního materiálu skutečnému  uspořádání Prvotního světa.“ • Fantastické světy – nelze se spoléhat na zkušenost • ALE závislost na mimésis – předchází nutnosti podrobně popisovat každý  detail • Řídkost fantastických světů (Attebery) • Tolkien: „dosáhnout ‚vnitřní konzistence reality‘ je tím obtížnější, čím  nepodobnější jsou představy a přeskupení prvotního materiálu skutečnému  uspořádání Prvotního světa.“ Proč jsou populární sdílené SF světyProč jsou populární sdílené SF světy • Lenost? • Zvyk? • Tvorba mega‐textu? (Broederick) • Gary K. Wolfe – ikony (prototypické prvky) • Síť vzájemných vztahů mezi texty fantastické literatury umožňující dokreslovat  mezery ve fikčních světech podle určitých vzorů – víceméně společná podoba  vesmírných lodí (není‐li výslovně nahrazena jinou představou), zasazení fantasy  textů do feudální středověké společnosti a podobně.  • Vypůjčování konkrétních motivů v rámci fantastických textů nemusí být vždy  znakem derivativní literatury, ale autorskou strategií napomáhající úspěšné  rekonstrukci fikčního světa čtenářem.  • Attebery: Stories about Stories ‐ podstatné a pro kvalitu textu určující není  přejímání témat, jejich sdílení fantastickou komunitou, ale to, jak jsou  transformována a jaké nové významy a výklady nabízejí. • Lenost? • Zvyk? • Tvorba mega‐textu? (Broederick) • Gary K. Wolfe – ikony (prototypické prvky) • Síť vzájemných vztahů mezi texty fantastické literatury umožňující dokreslovat  mezery ve fikčních světech podle určitých vzorů – víceméně společná podoba  vesmírných lodí (není‐li výslovně nahrazena jinou představou), zasazení fantasy  textů do feudální středověké společnosti a podobně.  • Vypůjčování konkrétních motivů v rámci fantastických textů nemusí být vždy  znakem derivativní literatury, ale autorskou strategií napomáhající úspěšné  rekonstrukci fikčního světa čtenářem.  • Attebery: Stories about Stories ‐ podstatné a pro kvalitu textu určující není  přejímání témat, jejich sdílení fantastickou komunitou, ale to, jak jsou  transformována a jaké nové významy a výklady nabízejí. Potlačení nevíry x sekundární víraPotlačení nevíry x sekundární víra • Ann Swinfenová: „Spisovatel fantasy nemůže začít tak, jako realistický spisovatel, s  daným prostředím, s daným dědictvím myšlenek a přesvědčení, daným  uspořádáním světa. To vše musí nejprve postavit, ale poté, co si udělá vlastní  pravidla, musí je dodržovat. Musí vyvolat sekundární víru nebo ztratí zájem i důvěru  svého čtenáře.“  • Potlačení nevíry nutné i u mimetických narativů • – existence hrdiny, události… • X • Vyvolání sekundární (literární) víry • v existenci nadpřirozených světů • a bytostí… • Tolkien, Diane Waggoner • Ann Swinfenová: „Spisovatel fantasy nemůže začít tak, jako realistický spisovatel, s  daným prostředím, s daným dědictvím myšlenek a přesvědčení, daným  uspořádáním světa. To vše musí nejprve postavit, ale poté, co si udělá vlastní  pravidla, musí je dodržovat. Musí vyvolat sekundární víru nebo ztratí zájem i důvěru  svého čtenáře.“  • Potlačení nevíry nutné i u mimetických narativů • – existence hrdiny, události… • X • Vyvolání sekundární (literární) víry • v existenci nadpřirozených světů • a bytostí… • Tolkien, Diane Waggoner Diana Waggoner: FantasyDiana Waggoner: Fantasy 1) Fantasy je nejméně závislá na fyzických skutečnostech aktuálního světa ze všech  literárních forem. (x science fiction, vědecká věrohodnost) 2) Fantasy dílo selhávající při tvorbě věrohodného fikčního světa selhává úplně – nehledě na literární kvality textu a na umělecký záměr autora.  3) I parodická a komická fantasy musí nutně být nutně prezentována jako pravdivá v  rámci fikčního světa.  4) Všechny nadpřirozené, fantastické prvky – zejména postavy – v textu musejí být  věrohodné a mít zřetelnou motivaci (duch ve fantasy x v hororu) • Ann Swinfenn: „To, co může na první pohled vypadat jako  • paradox, ve skutečnosti leží v srdci fantasy: pro vytvoření  • nápaditého a smyšleného světa je nutné věrně dodržovat  • pravidla logiky a vnitřní konzistence, která, přestože se  • mohou lišit od těch, jež působí v našem vlastním světě,  • musí platit stejně jako jejich paralelní fungování • v normálním světě.“ 1) Fantasy je nejméně závislá na fyzických skutečnostech aktuálního světa ze všech  literárních forem. (x science fiction, vědecká věrohodnost) 2) Fantasy dílo selhávající při tvorbě věrohodného fikčního světa selhává úplně – nehledě na literární kvality textu a na umělecký záměr autora.  3) I parodická a komická fantasy musí nutně být nutně prezentována jako pravdivá v  rámci fikčního světa.  4) Všechny nadpřirozené, fantastické prvky – zejména postavy – v textu musejí být  věrohodné a mít zřetelnou motivaci (duch ve fantasy x v hororu) • Ann Swinfenn: „To, co může na první pohled vypadat jako  • paradox, ve skutečnosti leží v srdci fantasy: pro vytvoření  • nápaditého a smyšleného světa je nutné věrně dodržovat  • pravidla logiky a vnitřní konzistence, která, přestože se  • mohou lišit od těch, jež působí v našem vlastním světě,  • musí platit stejně jako jejich paralelní fungování • v normálním světě.“ Důležitost odstupu a univerzální příběhDůležitost odstupu a univerzální příběh • Oddálení od reálií aktuálního světa → jasněji vidět vztah mezi obyčejným a  nadpřirozeným, profánním a sakrálním. • Nadhled • Probuzení nové vize, čerstvý pohled na skutečnost • Robert Scholes – Strukturální fabulace – Literatura je silou umožňující přijmout – na  racionální i emoční rovině – lidskou odpovědnost za budoucnost světa. • Terry Pratchett • záměrně typizované postavy, typizované  • příběhy poukazují ke své univerzálnosti,  • všudypřítomnosti a opakovanosti.  • Základní příběhy, vzorce, které se mohou  • zhmotnit, naplnit v každé době a každé zemi.  • Kruté příběhy x veselé kulisy • Oddálení od reálií aktuálního světa → jasněji vidět vztah mezi obyčejným a  nadpřirozeným, profánním a sakrálním. • Nadhled • Probuzení nové vize, čerstvý pohled na skutečnost • Robert Scholes – Strukturální fabulace – Literatura je silou umožňující přijmout – na  racionální i emoční rovině – lidskou odpovědnost za budoucnost světa. • Terry Pratchett • záměrně typizované postavy, typizované  • příběhy poukazují ke své univerzálnosti,  • všudypřítomnosti a opakovanosti.  • Základní příběhy, vzorce, které se mohou  • zhmotnit, naplnit v každé době a každé zemi.  • Kruté příběhy x veselé kulisy Studium fantastické literaturyStudium fantastické literatury • Encyclopedia of Science Fiction: http://www.sf‐encyclopedia.com/ • Encyclopedia of Fantasy: http://sf‐ encyclopedia.uk/fe.php?id=0&nm=introduction_to_the_online_text • the International Association for the Fantastic in the Arts:  http://wiz.cath.vt.edu/iafa/abt‐iafa.htm • Science Fiction Research Association: http://sfra.org/about • The Society for Utopian Studies: http://utopian‐studies.org/ • The Utopian Studies Society: http://www.utopianstudieseurope.org/index.php • The Science Fiction Foundation: http://www.sf‐foundation.org/ • The Finnish Society for Science Fiction and Fantasy Research: http://finfar.org/en/ • Encyclopedia of Science Fiction: http://www.sf‐encyclopedia.com/ • Encyclopedia of Fantasy: http://sf‐ encyclopedia.uk/fe.php?id=0&nm=introduction_to_the_online_text • the International Association for the Fantastic in the Arts:  http://wiz.cath.vt.edu/iafa/abt‐iafa.htm • Science Fiction Research Association: http://sfra.org/about • The Society for Utopian Studies: http://utopian‐studies.org/ • The Utopian Studies Society: http://www.utopianstudieseurope.org/index.php • The Science Fiction Foundation: http://www.sf‐foundation.org/ • The Finnish Society for Science Fiction and Fantasy Research: http://finfar.org/en/ Odborné časopisyOdborné časopisy • Journal of the Fantastic in the Arts: http://www.fantastic‐arts.org/jfa/ • Science Fiction Studies: http://www.depauw.edu/sfs/ • Foundation: The International Review of Science Fiction: http://www.sf‐ foundation.org/publications/foundation/index.html • Extrapolation: http://extrapolation.liverpooluniversitypress.co.uk/ • Fafnir – Nordic Journal of Science Fiction and Fantasy Research:  http://journal.finfar.org/journal/ • The Eaton Journal of Archival Research in Science Fiction:  http://eatonjournal.ucr.edu/ • Journal of the Fantastic in the Arts: http://www.fantastic‐arts.org/jfa/ • Science Fiction Studies: http://www.depauw.edu/sfs/ • Foundation: The International Review of Science Fiction: http://www.sf‐ foundation.org/publications/foundation/index.html • Extrapolation: http://extrapolation.liverpooluniversitypress.co.uk/ • Fafnir – Nordic Journal of Science Fiction and Fantasy Research:  http://journal.finfar.org/journal/ • The Eaton Journal of Archival Research in Science Fiction:  http://eatonjournal.ucr.edu/ Konference, diskuzní skupinyKonference, diskuzní skupiny • International Conference on the Fantastic in the Arts (ICFA) ‐ http://www.fantastic‐ arts.org/annual‐conference/next‐2/ • Eaton Science Fiction Conference ‐ http://eatonconference.ucr.edu/about.html • Science Fiction Research Association Conference (SFRA) ‐ http://sfra.org/sfra2015 • British Society for Literature and Science Conference, University of Liverpool  ‐ http://www.sfra.org/node/72 • the International Association for the Fantastic in the Arts Public Listserv ‐ http://www.fantastic‐arts.org/blog‐archive/ • LEGIE ‐ databáze knih Fantasy a Sci‐Fi ‐ http://www.legie.info/ • International Conference on the Fantastic in the Arts (ICFA) ‐ http://www.fantastic‐ arts.org/annual‐conference/next‐2/ • Eaton Science Fiction Conference ‐ http://eatonconference.ucr.edu/about.html • Science Fiction Research Association Conference (SFRA) ‐ http://sfra.org/sfra2015 • British Society for Literature and Science Conference, University of Liverpool  ‐ http://www.sfra.org/node/72 • the International Association for the Fantastic in the Arts Public Listserv ‐ http://www.fantastic‐arts.org/blog‐archive/ • LEGIE ‐ databáze knih Fantasy a Sci‐Fi ‐ http://www.legie.info/ Mezioborové přesahyMezioborové přesahy • Fantastika v různých médiích – literatura, film, divadlo… • Lingvistika – neologizmy, konstruované jazyky… • Religionistika – kontraintuitivní reprezentace, uchopení nadpřirozeného • Sociologie – fandom, komunita • Kognitivní psychologie – vztah k nadpřirozenému • Filozofie • Fantastika v různých médiích – literatura, film, divadlo… • Lingvistika – neologizmy, konstruované jazyky… • Religionistika – kontraintuitivní reprezentace, uchopení nadpřirozeného • Sociologie – fandom, komunita • Kognitivní psychologie – vztah k nadpřirozenému • Filozofie Vnitřní členění fantastické literaturyVnitřní členění fantastické literatury • Tradiční model • Science fiction Fantasy Horor • science fantasy, hard sf,  • vesmírná opera • utopie, antiutopie, kyberpunk • volná fantastika, volná fantazijní hra, příběhy s tajemstvím, slipstream, fantaskní  literatura • Magický realismus? • Michal Ajvaz, Gabriel Marcía Márques, Jáchym Topol, Čingiz Ajtmatov, Markus  Zusak, Haruki Murakami • Tradiční model • Science fiction Fantasy Horor • science fantasy, hard sf,  • vesmírná opera • utopie, antiutopie, kyberpunk • volná fantastika, volná fantazijní hra, příběhy s tajemstvím, slipstream, fantaskní  literatura • Magický realismus? • Michal Ajvaz, Gabriel Marcía Márques, Jáchym Topol, Čingiz Ajtmatov, Markus  Zusak, Haruki Murakami Horor – patří nutně do fantastiky?Horor – patří nutně do fantastiky? • Podle čeho se charakterizuje? • Nikoli podle obsahu (a tj. výskytu fantastického prvku), ale na základě estetických  kritérií • Soustředěnost na archetypální komplex lidských pocitů vyvolávajících hrůzu a děs. • Psychologický redukcionismus až pornografie děsu • Ondrej Herec – Fantastika a realismus • „Blízku príbuznosť hororu s inými žánrami fantastickej literatúry presvedčivo  dokumentuje hojný výskyt hororových prvkov vo fantasy aj vo vedeckej fantastike, a  naopak, hororový des účinne podporuje odborná alebo pseudovedecká  argumentácia či iné techniky kognitívneho ozvláštnenia.“  • Nelze stejným způsobem doložit příbuznost hororu s detektivkou? • Podle čeho se charakterizuje? • Nikoli podle obsahu (a tj. výskytu fantastického prvku), ale na základě estetických  kritérií • Soustředěnost na archetypální komplex lidských pocitů vyvolávajících hrůzu a děs. • Psychologický redukcionismus až pornografie děsu • Ondrej Herec – Fantastika a realismus • „Blízku príbuznosť hororu s inými žánrami fantastickej literatúry presvedčivo  dokumentuje hojný výskyt hororových prvkov vo fantasy aj vo vedeckej fantastike, a  naopak, hororový des účinne podporuje odborná alebo pseudovedecká  argumentácia či iné techniky kognitívneho ozvláštnenia.“  • Nelze stejným způsobem doložit příbuznost hororu s detektivkou? Mlčení jehňátekMlčení jehňátek Orson Scott Card – Tři kategorie hororuOrson Scott Card – Tři kategorie hororu • Děs (dread) • Napětí, tušení něčeho špatného a nejistota • Víme již, že je čeho se bát, nejsme však ještě schopni identifikovat, oč konkrétně  jde. • Úzkost, která se dostaví s uvědoměním, že manželka měla být již před hodinou  doma, při zaslechnutí podivného zvuku z dětského pokoje, při pohledu na vlnící se  záclony u pootevřeného okna, které jste se vší jistotou zavřeli. • Hrůza (terror) • Blížící se silueta třímající nůž, přední světla kamionu ve vašem jízdním pruhu za  zatáčkou atd.  • Uvolnění oproti děsu, adrenalin, víte, co čekat a s čím se musíte vypořádat. • Zděšení (horror) • ex post, následky děsivé události, kolísání mezi odporem a soucitem s obětí. • Opakováním ztrácí působivost → nutnost vymýšlet čím dál dras čtější náměty. • Děs (dread) • Napětí, tušení něčeho špatného a nejistota • Víme již, že je čeho se bát, nejsme však ještě schopni identifikovat, oč konkrétně  jde. • Úzkost, která se dostaví s uvědoměním, že manželka měla být již před hodinou  doma, při zaslechnutí podivného zvuku z dětského pokoje, při pohledu na vlnící se  záclony u pootevřeného okna, které jste se vší jistotou zavřeli. • Hrůza (terror) • Blížící se silueta třímající nůž, přední světla kamionu ve vašem jízdním pruhu za  zatáčkou atd.  • Uvolnění oproti děsu, adrenalin, víte, co čekat a s čím se musíte vypořádat. • Zděšení (horror) • ex post, následky děsivé události, kolísání mezi odporem a soucitem s obětí. • Opakováním ztrácí působivost → nutnost vymýšlet čím dál dras čtější náměty. Umění hororu O.S. Card: „Udělat to tak, že diváci soucítí  s postavou natolik, že se bojíme toho,  čeho se bojí ona, ze stejných důvodů jako ona. Nestojíme mimo, abychom se dívali,  jak ji pokrývá krvavý sliz,  nebo třeštili oči na její zející rány. Stojíme v ní a očekáváme hrůzné věci, které se mohou  stát nebo se opravdu stanou. Fiktivní mrtvolu dokáže rozsekat každý. Ale jen vypravěč  to umí udělat tak, abyste doufali, že hrdina přežije.“ • Stephen King (1947) • To • Carrie • Prokletí Salemu • Vykoupení • Řbitov zviřátek Science fiction  X Fantasy Science fiction  X Fantasy • V současné podobě spíše rámcové, typizované • a intuitivní • Povrchní dělení podle charakteristických kulis: • Science fiction  Fantasy • Poznávání vesmíru  Dobrodružné výpravy různorodých Roboti  a vyspělá technika skupinek • Setkání s představiteli mimozemského Čarodějové a draci • inteligentního života Zářící meče a magie • Elfové, trpaslíci, středověké kulisy • Co když elfové dorazí na planetu zemi jako delegace z vesmíru? • Méně povrchní děleníMéně povrchní dělení • Orientace na časové ose • Science fiction Fantasy • Budoucnost, osud lidstva Minulost • Technika, objevy Středověk – podle technické vyspělosti • Dnes tušené problémy a společenského uspořádání, feudální  • Kolonizace vesmíru systém, omezená vzdělanost • Obrat vědy proti člověku • Genocida jiných bytostí • • Inspirace • Vědou Mytologií, pohádkami, středověkou romancí • Metoda • Extrapolace Transcendence, náboženství, sklon k mysticismu • = přenesení současných jevů do budoucnosti a jejich zveličení do extrémní polohy.  Konfrontace se soudobým, čtenáři známým, stavem – hrozba přelidnění, klimatické  změny… • Harry Harrison ‐ Místo, místo! Více místa! (1966, česky 1995) • Přístup • Racionálnost Romantismus Kritérium vysvětlitelnostiKritérium vysvětlitelnosti • James Gunn – Touchstones • Realistické otázky x psychologická uvěřitelnost • PLATÍ TO? • Ikony science fiction – (Wolfe) – roboti, monstra, mezihvězdné cesty… • Pokročilá technologie a (pseudo)vědecká hantýrka • Isaac Asimov: Špatná SF „zastávaná řadou lidí, kteří vědí velmi málo o vědě a kteří  raději volně spekulují, aniž by se museli namáhat osvojit si pravidla hry.“  • James Gunn – Touchstones • Realistické otázky x psychologická uvěřitelnost • PLATÍ TO? • Ikony science fiction – (Wolfe) – roboti, monstra, mezihvězdné cesty… • Pokročilá technologie a (pseudo)vědecká hantýrka • Isaac Asimov: Špatná SF „zastávaná řadou lidí, kteří vědí velmi málo o vědě a kteří  raději volně spekulují, aniž by se museli namáhat osvojit si pravidla hry.“  Vědeckofantastická literaturaVědeckofantastická literatura • Science fiction – hard SF – vědeckofantastická literatura (VFL) • Ivo Železný – Stvořitelé nových světů: „Science fiction je realistická část fantastické  literatury, která užívá v reálném, ať už budoucím, přítomném či minulém světě  znalostí a vynálezů, které v době vzniku díla nebyly všeobecně známy, skutečností,  které dosud nenastaly, a teorií, které nebyly uplatněny v praxi. V obou případech  pomyslnost čili fantastičnost je první určující znak, sepětí s vědou druhý určující znak  science fiction.“ • Hrozba realismu • Cleve Cartmill • Astounding Stories • (John Campbell) • 1944 • Science fiction – hard SF – vědeckofantastická literatura (VFL) • Ivo Železný – Stvořitelé nových světů: „Science fiction je realistická část fantastické  literatury, která užívá v reálném, ať už budoucím, přítomném či minulém světě  znalostí a vynálezů, které v době vzniku díla nebyly všeobecně známy, skutečností,  které dosud nenastaly, a teorií, které nebyly uplatněny v praxi. V obou případech  pomyslnost čili fantastičnost je první určující znak, sepětí s vědou druhý určující znak  science fiction.“ • Hrozba realismu • Cleve Cartmill • Astounding Stories • (John Campbell) • 1944 ExtrapolaceExtrapolace HyperbolizaceHyperbolizace Od známého k neznámémuOd známého k neznámému Od zkušenosti k vířeOd zkušenosti k víře • O VFL se nedá hovořit v době,  • kdy ještě neexistovala věda jako  • typ lidské činnosti a jako relativně • samostatná společenská síla. • Vědecké poznatky nemohou být  • pouze kulisou ani platformou.  • Umělecký nositel vědeckého poznání, popularizátor vědeckých poznatků.  • Imanentně vyjadřuje i ničivé síly přírody a temné stránky duše. • Hal Clement – Těžká expedice, Arthur C. Clarke, Greg Bear, Greg Egan.. • Stanislaw Lem • O VFL se nedá hovořit v době,  • kdy ještě neexistovala věda jako  • typ lidské činnosti a jako relativně • samostatná společenská síla. • Vědecké poznatky nemohou být  • pouze kulisou ani platformou.  • Umělecký nositel vědeckého poznání, popularizátor vědeckých poznatků.  • Imanentně vyjadřuje i ničivé síly přírody a temné stránky duše. • Hal Clement – Těžká expedice, Arthur C. Clarke, Greg Bear, Greg Egan.. • Stanislaw Lem Science fantasy – příběhy na pomezíScience fantasy – příběhy na pomezí • Aleš Langer: „Vědeckost, resp. vědecká podmíněnost, jako kdysi nutný a typický rys  děl tohoto typu, byla stále více zasunována do pozadí, kupředu se drala volná  fantazie a neomezovaná fabulace a spekulace.“  • Arthur C. Clarke: „Any sufficiently advanced technology is indistinguishable from  magic.“ (Jakákoli dostatečně pokročilá technologie je neodlišitelná od magie.) • Vilma Kadlečková – Mycelium • Věda a technologie – jako platforma • Náboženství, mystika • Mimozemské, skutečně cizí civilizace • Přesah • Vyprávění • Ironie, nadhled • • Aleš Langer: „Vědeckost, resp. vědecká podmíněnost, jako kdysi nutný a typický rys  děl tohoto typu, byla stále více zasunována do pozadí, kupředu se drala volná  fantazie a neomezovaná fabulace a spekulace.“  • Arthur C. Clarke: „Any sufficiently advanced technology is indistinguishable from  magic.“ (Jakákoli dostatečně pokročilá technologie je neodlišitelná od magie.) • Vilma Kadlečková – Mycelium • Věda a technologie – jako platforma • Náboženství, mystika • Mimozemské, skutečně cizí civilizace • Přesah • Vyprávění • Ironie, nadhled • Mezi vědou a fantaziíMezi vědou a fantazií • Ondřej Neff ‐ science fiction: „Literatura fungující jako literární laboratoř, ve které  se zkoumají reakce postav na dané podmínky existence.“ • Typický problém definic science fiction: Neplatí jen pro science fiction a neplatí pro  všechnu science fiction • Vladimír Páral • Pokušení AZZ (1982),  • Romeo & Julie 2300 (1982),  • Válka s mnohozvířetem (1983),  • Země žen (1987) • Soukromá vichřice: Laboratorní zpráva ze života hmyzu (1966), Milenci a vrazi  (1969), Generální zázrak (1977) • Rozumovost X mimorozumovost • Nutnost zastoupení obou složek Isaac AsimovIsaac Asimov • Izák Judovič Ozimov • * 1920 Petrovič v Rusku – zemřel 1992, New York, USA • Spisovatel a biochemik, přes 300 vědeckých, populárně naučných • a beletristických titulů, řada ocenění (Hugo, Nebula, Locus) • Tři zákony robotiky (1942 – Hra na honěnou) • 1) Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku  ublíženo. • 2) Robot musí poslechnout člověka, kromě případů, kdy je to v rozporu s  prvním zákonem. • 3) Robot se musí chránit před poškozením, kromě případů, kdy je to v rozporu s  prvním nebo druhým zákonem. • Nultý zákon: Robot nesmí ublížit lidstvu nebo svou nečinností dopustit, aby mu  bylo ublíženo. • Série Nadace (1951‐93, č. 1991‐95) • Ani sami bohové (1972, č. 1992) ‐ Friedrich Schiller „Proti hlouposti ani sami  bohové nic nezmohou.“ • Ocelové jeskyně (1954, č. 1970), Nahé slunce (1957, č. 1994), Roboti úsvitu  (1983, č. 1993), Roboti a impérium (1985, č. 1993) • Já, robot (1950, č. 1981) Arthur C. ClarkeArthur C. Clarke • 1917 Minehead, Spojené království – Kolombo, Srí Lanka • Hard SF  • Technický optimismus • Vynálezce principu geostacionární telekomunikační družice.  • Myšlenka satelitu zavěšeného na pevném místě na obloze už v roce 1945. • Planetka „4923 Clarke“ a dinosaurus Serendipaceratops arthurcclarkei (Inverloch,  Austrálie) • 1986 založil Cenu A. C. Clarka – za nejlepší science fiction na britské půdě • 1974 – interview o budoucnosti lidstva – online bankovnictví, nakupování,  smartphony…  • 2001: Vesmírná Odyssea (1968, č. 1971) – mimozemští dozorci usměrňující osud  lidstva • Setkání s Rámou (1973, č. 1984) • Konec dětství (1953, č. 1992) – zájem o paranormální jevy, později se distancuje • Zpráva o třetí planetě (výbor povídek 1982) • Tajemný svět Arthura C. Clarka (1981), Svět tajemných sil Arthura C. Clarka (1984) Robert Anson HeinleinRobert Anson Heinlein • 1907 Missouri, USA –1988 Kalifornie, USA • Množství ocenění – Hugo, RetroHugo,  • Nebula, Damon Knight Memorial Grand Master Award  • (Velmistr žánru) – za celoživotní zásluhy o fantastiku • „Historie budoucnosti“ – cyklické dějiny, i nefantastické mag. • Jako první začleňuje téma politiky a sexuality – klíčový autor pro vznik sociální  science fic on → Hard SF se odděluje jako samostatný podžánr science fiction • Sociální a politická témata, neortodoxní partnerské vztahy, svobodná vůle,  náboženství, radikální individualismus, vztah mezi fyzickou a citovou láskou • Kontroverze: Protiválečná Cesta slávy x propagace armády v Hvězdné pěchotě • Pravicové texty (za vlády R. Regana) ‐ Až za slunce západ plout • Socialista a antikomunista (30. léta) • Vzpoura proti útlaku, útoky na rasové předsudky čtenářů… • Cizinec v cizí zemi (1961, č. 1994) – proti organizovanému náboženství  • Měsíc je drsná milenka (1966, č. 1994) – návod k vytvoření nerozbitné podzemní  organizace, Dveře do léta (1957, č.  1984), Vládci loutek (1951, č. 1992) FantasyFantasy • John Clute: „Fantasy je vnitřně soudržné vyprávění. Pokud se odehrává v  tomto světě, vypráví příběh, který je v námi vnímaném světě  neuskutečnitelný; pokud se odehrává v jiném světě, jde o neuskutečnitelný  svět, třebaže příběhy, jež se v něm odehrávají, mohou být v jeho rámci  možné.“ • Neplatí vždy a všude • Robert Holdstock – Les mytág • Lavondys, Les kostí, Hloubení  • Brána ze slonoviny brána z rohu  a další • Aleš Langer – Průvodce paralelními světy:  • „základním tématem jakékoli fantasy je boj dobra a zla.“ • Mervyn Peake – trilogie Gormenghast (1949‐59) • Groteskní, inspirace gotickým románem • A surrealismem • Fantasy jako podřadný žánr • Darko Suvin – SF and the Genological Jungle: Parazitismus fantasy Dvě tváře (hrdinské) fantasyDvě tváře (hrdinské) fantasy • V českém prostředí po pádu železné opony • John Ronald Reul Tolkien Robert Ervin Howard • • Pán prstenů Muž z Cimmerie • Hobit  Conan: Věž slona • Silmarillion Conan barbar • High fantasy  Sword and sorcery • Mýtus Napínavý příběh • Poselství Exkluzivní prostředí • Komplexita Typizované postavy • V českém prostředí po pádu železné opony • John Ronald Reul Tolkien Robert Ervin Howard • • Pán prstenů Muž z Cimmerie • Hobit  Conan: Věž slona • Silmarillion Conan barbar • High fantasy  Sword and sorcery • Mýtus Napínavý příběh • Poselství Exkluzivní prostředí • Komplexita Typizované postavy Fantaskní literaturaFantaskní literatura • Ostrá hranice mezi SF&F a fantaskní literaturou? Do značné míry umělá hranice – politika vydavatelství • Dobrodružný příběh vyšperkovaný X umělecky hodnotný proud literatury  atraktivními kulisami • Konvenční úniková literatura • Ostrá hranice mezi SF&F a fantaskní literaturou? Do značné míry umělá hranice – politika vydavatelství • Dobrodružný příběh vyšperkovaný X umělecky hodnotný proud literatury  atraktivními kulisami • Konvenční úniková literatura ?? Odlišnosti mezi prototypovou  SF&F a fantaskní literaturou Odlišnosti mezi prototypovou  SF&F a fantaskní literaturou • Neplatí vždy a všude • Charakter prvku změny • V SF&F mnohdy zřetelně navazuje na svou mytologickou, pohádkovou nebo  vědeckou inspiraci X ve fantaskní literatuře zhusta symbolický, propracovanější,  prostředek alegorie. • Alexandra Berková – Magorie aneb Příběh velké lásky • Michal Ajvaz – Škeble • Počet prvků změny v textu a přímost vztahu k aktuálnímu světu • Přímo nezávislé, často historizující světy x alegorické texty, blízkost k aktuálnímu  světu • ALE • Neplatí vždy a všude • Charakter prvku změny • V SF&F mnohdy zřetelně navazuje na svou mytologickou, pohádkovou nebo  vědeckou inspiraci X ve fantaskní literatuře zhusta symbolický, propracovanější,  prostředek alegorie. • Alexandra Berková – Magorie aneb Příběh velké lásky • Michal Ajvaz – Škeble • Počet prvků změny v textu a přímost vztahu k aktuálnímu světu • Přímo nezávislé, často historizující světy x alegorické texty, blízkost k aktuálnímu  světu • ALE Městská fantasyMěstská fantasy • Prolínání fantastického a aktuálního světa • Sepětí s chronotopem města • Gainman: Londýnské podzemí, personifikace  • mlhy, tmy, mostu… • Dvě současné reality, dva světy sdílející jeden  • prostor • Přítomnost „skutečného“ města z aktuálního  • světa (překročení prahu) není podmínkou.  • • • Prolínání fantastického a aktuálního světa • Sepětí s chronotopem města • Gainman: Londýnské podzemí, personifikace  • mlhy, tmy, mostu… • Dvě současné reality, dva světy sdílející jeden  • prostor • Přítomnost „skutečného“ města z aktuálního  • světa (překročení prahu) není podmínkou.  • • • Neil Gaiman: Nikdykde (1996, č. 1998), Američtí bohové (2001)  ‐ „skutečná města“ – čtenář může důvěrně znát prostředí příběhu, k  němuž autor přidává další vrstvy • China Miéville: Nádraží Perdido (2000, č. 2003), Un Lun dun (2007),  Město & Město (2009) – „města imaginární i skutečná“ • Sergej Lukjaněnko: Noční hlídka (1998, č.2005),  • Denní hlídka (1999, č. 2005)… Moskva • Michal Ajvaz: Druhé město (1993), Prázdné ulice (2004),  • Cesta na jih (2008) ‐ Praha • • Steven Erikson ‐ Malazská kniha padlých • George R. R. Martin – Píseň ledu a ohně (Hra o trůny) • Andrzej Sapkowski – Sága o zaklínači • Mervin Peake – Gormenghast • Terry Pratchett – Úžasná Zeměplocha • Steven Erikson ‐ Malazská kniha padlých • George R. R. Martin – Píseň ledu a ohně (Hra o trůny) • Andrzej Sapkowski – Sága o zaklínači • Mervin Peake – Gormenghast • Terry Pratchett – Úžasná Zeměplocha FANTASYFANTASY VysokáVysoká EpickáEpická KomickáKomická HistorickáHistorická TemnáTemná MytickáMytická Meč a magieMeč a magie • POSTMODERNA • Zdeněk Neubauer: Přímluvce postmoderny: „Bytostná konečnost všech  imanentních pravd nepopírá možnost pravdivého, skutečného, definitivního  poznání a nikterak nás nezbavuje povinnosti takové poznání přísně,  namáhavě a poctivě odlišovat od všeho nepravdivého, neskutečného a  předběžného. Postmoderna nám jen tvrdě a naléhavě připomněla, že tak lze  činit vždy jen vzhledem k danému diskurzu, teorii, metodě, způsobu tázání,  paradigmatu. Toto 'vzhledem k’, tento poukaz k souvislostem činí relativním  každé vědění – i to nejpoctivější, nejpřísnější a nejspolehlivější. • To neznamená, že nemá smysl mluvit o pravdách jistých, věčných a  definitivních.                 • Je třeba pouze mít na paměti, že jejich jistota se týká jen jistého způsobu  tázání, poznání a vědění, jejich věčnost sice vypovídá o nezávislosti na čase – leč na čase příslušného věku, k němuž všechny věčné pravdy patří,  že i sám  výraz 'definitivní' znamená přece právě tolik, co 'skončený'!“ Odlišnosti mezi prototypovou SF&F  a fantaskní literaturou Odlišnosti mezi prototypovou SF&F  a fantaskní literaturou • Pluralita pravd + relativizace → odmítnu  jedné pravdy, jediné  převažující interpretace. • Skutečná celistvost, jednotnost je nedosažitelná – na její místo pluralita,  rozmanitost systémů a vzorců jednání → EKLEKTICISMUS ‐ rozmanitost,  heterogennost a fragmentárnost světa. • ≠ lhostejnost, otupělost, rezignace na poznání a úsilí. • Posun od univerzálního a jednotného ke konkrétnímu a jednotlivému – k  lokálnímu... • Takové množství aluzí, že se sami o sobě stávají nositelem významu • INTERTEXTUALITA • Vše, co je uznávané, má být předmětem podezření. • Čas nepostupuje po přímce, to, co je vidět, nemusí být nutně  skutečnost, na to, co je logické, nelze vždy spoléhat. • Postmoderní holismus – integrace všech složek osobního života (citové, intuitivní i  poznávací) a vědomí si nesmazatelného spojení s tím, co nás přesahuje – příroda,  společnost. • Pluralita pravd + relativizace → odmítnu  jedné pravdy, jediné  převažující interpretace. • Skutečná celistvost, jednotnost je nedosažitelná – na její místo pluralita,  rozmanitost systémů a vzorců jednání → EKLEKTICISMUS ‐ rozmanitost,  heterogennost a fragmentárnost světa. • ≠ lhostejnost, otupělost, rezignace na poznání a úsilí. • Posun od univerzálního a jednotného ke konkrétnímu a jednotlivému – k  lokálnímu... • Takové množství aluzí, že se sami o sobě stávají nositelem významu • INTERTEXTUALITA • Vše, co je uznávané, má být předmětem podezření. • Čas nepostupuje po přímce, to, co je vidět, nemusí být nutně  skutečnost, na to, co je logické, nelze vždy spoléhat. • Postmoderní holismus – integrace všech složek osobního života (citové, intuitivní i  poznávací) a vědomí si nesmazatelného spojení s tím, co nás přesahuje – příroda,  společnost. Postmoderna v literárním dílePostmoderna v literárním díle • Znejišťování skutečnosti • Nejasná hranice mezi fikčním a aktuálním světem, autor vstupuje do světa příběhu,  boření iluze „skutečnosti“ fikčního, ale i aktuálního světa. • Tříštění příběhu • Nedůvěra k velkému vyprávění, odhalování fikčnosti postav, jejich charakterů a  motivací. • Rezignace na souvislý, vnitřně koherentní příběh – ve prospěch mnoha různých  místy se překrývajících příběhů. • ALUZE, VARIACE, KOLÁŽ (palimpset), STYLOVÁ RŮZNORODOST, MYSTIKA • Jiří Kratochvil: Medvědí román (1991) • Michal Ajvaz: Druhé město (1993), Návrat starého varana (1991) • Daniela Hodrová – Trýznivé město (Podobojí, Kukly, Théta 1999) • Jáchym Topol – Sestra (1994), Anděl (1995), Kloktat dehet (2005) • Experiment s formální stránkou textu • Pro SF&F netypické, experimenty s obsahem • Ohled na čtenáře • Koherentní silný příběh, důraz na obsahovou stránku,  na děj, akci, exkluzivní  prostředí → typické pro prototypovou SF&F – přístupnější i pro méně náročného  čtenáře. • X  • Fantaskní literatura hledá aktivního  • čtenáře – podílet se na dotváření textu,  • přistoupit na dialog s autorem,  • neulpět na dějové lince,  • která může být kdykoli přerušena,  • ani na zajímavém fikčním světě. Vnitřní členění fantastiky podle fikční  domény Vnitřní členění fantastiky podle fikční  domény • Světy realistické literatury nejsou o nic méně fikční než světy pohádek a science  fiction. • Lubomír Doležel • „Celý rozsah možných fikcí pokrývá jedna a táž sémantika. Pro dvojitou sémantiku  fikčnosti – jednu pro fikce „realistického“ typu a druhou pro fikce „fantastické“ – neexistuje žádné oprávnění.“  • Ontologická přeměna faktů aktuálního světa při vstupu do světa fikčního →  marginalizace rozdílu mezi faktem přistěhovaným (původně přináležejícím  aktuálnímu světu) a čistě fikčním (domácím). • Linda Hutcheon – Narcissistic Narrative. The Metafictional Paradox • „Pro čtenáře není snazší vytvořit si dobře zdokumentovaný svět Zolův a uvěřit v něj,  než představit si hobity či elfy; imaginativní přeskok do místa a času utvářejícího  svět románu musí být proveden v obou případech.“ • Schopnost autora věrohodně popsat, individuální kompetence čtenáře představit si  jevy a události, pro které nenalézá ve své encyklopedii aktuálního světa žádný  základ.  • Světy realistické literatury nejsou o nic méně fikční než světy pohádek a science  fiction. • Lubomír Doležel • „Celý rozsah možných fikcí pokrývá jedna a táž sémantika. Pro dvojitou sémantiku  fikčnosti – jednu pro fikce „realistického“ typu a druhou pro fikce „fantastické“ – neexistuje žádné oprávnění.“  • Ontologická přeměna faktů aktuálního světa při vstupu do světa fikčního →  marginalizace rozdílu mezi faktem přistěhovaným (původně přináležejícím  aktuálnímu světu) a čistě fikčním (domácím). • Linda Hutcheon – Narcissistic Narrative. The Metafictional Paradox • „Pro čtenáře není snazší vytvořit si dobře zdokumentovaný svět Zolův a uvěřit v něj,  než představit si hobity či elfy; imaginativní přeskok do místa a času utvářejícího  svět románu musí být proveden v obou případech.“ • Schopnost autora věrohodně popsat, individuální kompetence čtenáře představit si  jevy a události, pro které nenalézá ve své encyklopedii aktuálního světa žádný  základ.  Émile Zola ‐ Zabiják Co všechno si dokážeme představit Nancy H. Traill ‐ Možné světy fantastiky:  Vznik paranormální fikce Nancy H. Traill ‐ Možné světy fantastiky:  Vznik paranormální fikce • 1) Autentifikovaný modus  • existence dvou autonomních domén – přirozeného a nadpřirozeného – mohou  jedna do druhé zasahovat, ale každá tu druhou vnímá jako cizí (zásahy  nadpřirozených bytostí, bohů, démonů apod. do „našeho světa“). • 1b) Modus fantastický • fikční svět tvořen nadpřirozenou doménou; přirozená doména buď zcela chybí,  nebo má pouze rámcovou, velmi omezenou úlohu (Gulliverovy cesty). • 2) Dvojznačný modus • existence nadpřirozené domény není plně fikčně ověřena a trvá jedině v rovině  možnosti. Čtenář si tedy nikdy nemůže být jist, zda nadpřirozené prvky ve fikčním  světě „skutečně“ existují. • 3) Desautentifikovaný modus  • konstruuje doménu nadpřirozena, aby ji posléze zpochybnil či zcela zavrhl jako sen  či halucinaci. V závěru textu nabídnuto přirozené vysvětlení nadpřirozených událostí  a návrat do domény „naší skutečnosti“ (Alenčino probuzení z říše divů). • 1) Autentifikovaný modus  • existence dvou autonomních domén – přirozeného a nadpřirozeného – mohou  jedna do druhé zasahovat, ale každá tu druhou vnímá jako cizí (zásahy  nadpřirozených bytostí, bohů, démonů apod. do „našeho světa“). • 1b) Modus fantastický • fikční svět tvořen nadpřirozenou doménou; přirozená doména buď zcela chybí,  nebo má pouze rámcovou, velmi omezenou úlohu (Gulliverovy cesty). • 2) Dvojznačný modus • existence nadpřirozené domény není plně fikčně ověřena a trvá jedině v rovině  možnosti. Čtenář si tedy nikdy nemůže být jist, zda nadpřirozené prvky ve fikčním  světě „skutečně“ existují. • 3) Desautentifikovaný modus  • konstruuje doménu nadpřirozena, aby ji posléze zpochybnil či zcela zavrhl jako sen  či halucinaci. V závěru textu nabídnuto přirozené vysvětlení nadpřirozených událostí  a návrat do domény „naší skutečnosti“ (Alenčino probuzení z říše divů). • Paranormální modus • Vyhraňuje se od 2. poloviny 19. století • Rozhraní mezi fantastickým a realistickým je smazáno a obě domény se slívají v  jedinou, v níž opozice ztrácí moc a nadpřirozené není než nálepkou pro jevy dějící  se uvnitř přirozeného světa. Nadpřirozené ztrácí charakteristiku nadpřirozenosti ve  prospěch nepoznanosti. • Magický realismus a fantaskní literatura • „Přirozená doména bytní a zahrnuje zvláštní oblast přístupnou osobám s  mimořádnou vnímavostí. Nadpřirozené jevy jsou reinterpretovány a umístěny uvnitř  přirozeného paradigmatu. Jsou latentní v přírodě nebo vrozené lidem a jiným  živočichům. Zákony fyzicky možného nejsou porušovány, ale přehodnocovány a  jejich rozsah je rozšířen, tak aby zahrnoval vědecky nedokázané.“ • Jáchym Topol – Anděl • Neil Gaiman • Michal Ajvaz • Kateřina Tučková – Žítkovské bohyně • Paranormální modus • Vyhraňuje se od 2. poloviny 19. století • Rozhraní mezi fantastickým a realistickým je smazáno a obě domény se slívají v  jedinou, v níž opozice ztrácí moc a nadpřirozené není než nálepkou pro jevy dějící  se uvnitř přirozeného světa. Nadpřirozené ztrácí charakteristiku nadpřirozenosti ve  prospěch nepoznanosti. • Magický realismus a fantaskní literatura • „Přirozená doména bytní a zahrnuje zvláštní oblast přístupnou osobám s  mimořádnou vnímavostí. Nadpřirozené jevy jsou reinterpretovány a umístěny uvnitř  přirozeného paradigmatu. Jsou latentní v přírodě nebo vrozené lidem a jiným  živočichům. Zákony fyzicky možného nejsou porušovány, ale přehodnocovány a  jejich rozsah je rozšířen, tak aby zahrnoval vědecky nedokázané.“ • Jáchym Topol – Anděl • Neil Gaiman • Michal Ajvaz • Kateřina Tučková – Žítkovské bohyně Funkce fantastické literaturyFunkce fantastické literatury • Literární funkce • Poznávací (informativní) • Rozšiřuje poznání aktuálního světa • Didaktická • Záměr působit na čtenáře prostřednictvím textu. • vychovávat ho • Formativní • Rozvoj osobnosti – fantazie, tvořivosti, myšlení • Estetická • Vnitřní obohacení prostřednictvím estetického prožitku • Zábavná • Poskytuje uvolnění, „únik“ od starostí aktuálního světa, ukrácení času • Literární funkce • Poznávací (informativní) • Rozšiřuje poznání aktuálního světa • Didaktická • Záměr působit na čtenáře prostřednictvím textu. • vychovávat ho • Formativní • Rozvoj osobnosti – fantazie, tvořivosti, myšlení • Estetická • Vnitřní obohacení prostřednictvím estetického prožitku • Zábavná • Poskytuje uvolnění, „únik“ od starostí aktuálního světa, ukrácení času • Lubomír Doležel: Heterocosmica II. Fikční světy postmoderní české  prózy (2014)  • „Vertikálním zařazením patří fantasy hlouběji než do populární literatury, patří do  literárního kýče. […] Současná česká fantasy je tedy pohádka, která nahradila  předválečné čtivo typu Červené knihovny. Stejně jako jejího předválečného  předchůdce nemůžeme dnešní fantasy považovat za originální žánr české prózy.“ • Jaroslav Toman: Fantasy pohledem literární teorie a kritiky (2011) • „Zároveň [Fantasy: Encyklopedie fantastických světů] jasně definuje její funkci.  Odmítá moralitu, didaxi, politickou tendenčnost i kultivaci estetického cítění,  stanovuje si jediný cíl: ‚přenést obyčejného čtenáře… do říše fantazie a neomezených  (ne)možností a poskytnout mu to pravé potěšení z četby. ‘ Tato definice vlastně  prozrazuje, proč se fantasy stává téměř výlučně četbou mládeže a proč tíhne k  umělecky pokleslému čtivu“. • David Pringle: Fantasy: Encyklopedie fantastických světů (1999, č. 2003) • Luisa Nováková: „Několik poznámek o pohádce a fantasy“, Současnost literatury pro  děti a mládež (2008) • S pojmem fantasy zachází značně svévolně, zaměřuje se na její triviální podobu,  kterou „víceméně chápe jako přednost a za jednu z esenciálních žánrových  charakteristik fantasy považuje naprostou dominanci zábavné funkce nad všemi  ostatními“. • Lubomír Doležel: Heterocosmica II. Fikční světy postmoderní české  prózy (2014)  • „Vertikálním zařazením patří fantasy hlouběji než do populární literatury, patří do  literárního kýče. […] Současná česká fantasy je tedy pohádka, která nahradila  předválečné čtivo typu Červené knihovny. Stejně jako jejího předválečného  předchůdce nemůžeme dnešní fantasy považovat za originální žánr české prózy.“ • Jaroslav Toman: Fantasy pohledem literární teorie a kritiky (2011) • „Zároveň [Fantasy: Encyklopedie fantastických světů] jasně definuje její funkci.  Odmítá moralitu, didaxi, politickou tendenčnost i kultivaci estetického cítění,  stanovuje si jediný cíl: ‚přenést obyčejného čtenáře… do říše fantazie a neomezených  (ne)možností a poskytnout mu to pravé potěšení z četby. ‘ Tato definice vlastně  prozrazuje, proč se fantasy stává téměř výlučně četbou mládeže a proč tíhne k  umělecky pokleslému čtivu“. • David Pringle: Fantasy: Encyklopedie fantastických světů (1999, č. 2003) • Luisa Nováková: „Několik poznámek o pohádce a fantasy“, Současnost literatury pro  děti a mládež (2008) • S pojmem fantasy zachází značně svévolně, zaměřuje se na její triviální podobu,  kterou „víceméně chápe jako přednost a za jednu z esenciálních žánrových  charakteristik fantasy považuje naprostou dominanci zábavné funkce nad všemi  ostatními“. Specifické funkce fantastiky (?)Specifické funkce fantastiky (?) • Valerij Jakovlevič Brjusov (1873 ‐ 1924) • Symbolistický básník, autor fantastických povídek a románu Hvězdná hora • Hranice fantazie 1912 – autor fantastiky by se měl především věnovat bílým místům  vědy • Hugo Gernsback (1884 Lucembursko – 1967, New York) • Spisovatel a editor SF • Zakladatel prvního SF magazínu – Amazing Stories, 1926 • Klíčové pro vznik fandomu – zveřejněné adresy přispěvatelů (texty, dopisy) • "75 percent literature interwoven with 25 percent science" • Fantastika (science fiction) jako šiřitel a popularizátor vědeckých poznatků • „Nejen, že tyto úžasné příběhy jsou ohromně zajímavé čtení – jsou vždy poučné.  Dodávají znalosti… ve velmi stravitelné formě.“ • Cena Hugo                                            drsné obchodní praktiky • Valerij Jakovlevič Brjusov (1873 ‐ 1924) • Symbolistický básník, autor fantastických povídek a románu Hvězdná hora • Hranice fantazie 1912 – autor fantastiky by se měl především věnovat bílým místům  vědy • Hugo Gernsback (1884 Lucembursko – 1967, New York) • Spisovatel a editor SF • Zakladatel prvního SF magazínu – Amazing Stories, 1926 • Klíčové pro vznik fandomu – zveřejněné adresy přispěvatelů (texty, dopisy) • "75 percent literature interwoven with 25 percent science" • Fantastika (science fiction) jako šiřitel a popularizátor vědeckých poznatků • „Nejen, že tyto úžasné příběhy jsou ohromně zajímavé čtení – jsou vždy poučné.  Dodávají znalosti… ve velmi stravitelné formě.“ • Cena Hugo                                            drsné obchodní praktiky F (rederick). Orlin TremaineF (rederick). Orlin Tremaine • (1899 –1956) • 1933 – editor magazínu Astounding Science Fiction • Ondřej Neff: Tremaine byl první, kdo si uvědomil, že VFL nevystačí pouze s  dobrodružnou zápletkou prostoupenou báječnými mašinkami. • Koncepce „myšlenkové varianty“ – v každém čísle ASF minimálně jeden příběh musí  vrhnout nové světlo na určitou problematiku. • Sociální problematika do té doby nezajímavá – Wells v USA v té době znám kvůli  fantastické technice (stroj času apod.), sociální a etický podtext stranou. • Spekulativní kritická SF – ani bavit ani strašit ani vzrušovat vynálezy budoucnosti a  průhledy do galaktických dálek, ALE zamýšlet se nad SOUČASNÝM SVĚTEM a jeho  negativními skutečnostmi. • SF literatura neuniká ze skutečného světa, ale navrací se k němu • (1899 –1956) • 1933 – editor magazínu Astounding Science Fiction • Ondřej Neff: Tremaine byl první, kdo si uvědomil, že VFL nevystačí pouze s  dobrodružnou zápletkou prostoupenou báječnými mašinkami. • Koncepce „myšlenkové varianty“ – v každém čísle ASF minimálně jeden příběh musí  vrhnout nové světlo na určitou problematiku. • Sociální problematika do té doby nezajímavá – Wells v USA v té době znám kvůli  fantastické technice (stroj času apod.), sociální a etický podtext stranou. • Spekulativní kritická SF – ani bavit ani strašit ani vzrušovat vynálezy budoucnosti a  průhledy do galaktických dálek, ALE zamýšlet se nad SOUČASNÝM SVĚTEM a jeho  negativními skutečnostmi. • SF literatura neuniká ze skutečného světa, ale navrací se k němu • John Wood Campbell Jr. (1910 – 1971) • 1937 – po Tremainovi redaktorem časopisu Astounding Stories • 1939 – 43  časopis Unknown – zaměřený na fantasy • The Encyclopedia of Science Fiction (J. Clute) : "More than any other individual, he  helped to shape modern sf.“ • Hlavní funkce fantastiky uvnitř ní samé – umělecky svébytný žánr → na úrovni  mainstreamové literatury • Důraz na literární kvalitu textu – inspirace krásnou literaturou • Ohromný nárůst kvality SF – od dobrodružných historek a space oper k literatuře • NAVÍC • Fantastika stojí nad ostatní literaturou, protože dokáže nejlépe a nejúplněji  postihnout realitu moderního světa  • Golden Age of Science Fiction • Hledání talentů, rozvíjení jejich nadání, inspirace – zákony robotiky, Dějiny  budoucnosti • John Wood Campbell Jr. (1910 – 1971) • 1937 – po Tremainovi redaktorem časopisu Astounding Stories • 1939 – 43  časopis Unknown – zaměřený na fantasy • The Encyclopedia of Science Fiction (J. Clute) : "More than any other individual, he  helped to shape modern sf.“ • Hlavní funkce fantastiky uvnitř ní samé – umělecky svébytný žánr → na úrovni  mainstreamové literatury • Důraz na literární kvalitu textu – inspirace krásnou literaturou • Ohromný nárůst kvality SF – od dobrodružných historek a space oper k literatuře • NAVÍC • Fantastika stojí nad ostatní literaturou, protože dokáže nejlépe a nejúplněji  postihnout realitu moderního světa  • Golden Age of Science Fiction • Hledání talentů, rozvíjení jejich nadání, inspirace – zákony robotiky, Dějiny  budoucnosti • Campbellovy zásady psaní SF • Budoucnost musí být obyvatelná • Už ne jen třpytivá kulisa pro dobrodružný děj • Následky každé změny je třeba domyslet – každý vynález má dopad na civilizaci • Akce podřízena reakci postav – „I když je vaším hrdinou robot, lidský čtenář čeká na  jeho lidské reakce.“ • Neodmítal sebefantastičtější nápady – všechny ale musely mít svou vnitřní logiku • Stejně jako Gernsback technický optimista – připouštění negativních dopadů  technického pokroku, ale chápou to spíše jako povzbuzení k usilovnému bádání,  neboť „neduhy vyvolané působením staré techniky jistě dokáže vyléčit technika  nová“. • Campbellovy zásady psaní SF • Budoucnost musí být obyvatelná • Už ne jen třpytivá kulisa pro dobrodružný děj • Následky každé změny je třeba domyslet – každý vynález má dopad na civilizaci • Akce podřízena reakci postav – „I když je vaším hrdinou robot, lidský čtenář čeká na  jeho lidské reakce.“ • Neodmítal sebefantastičtější nápady – všechny ale musely mít svou vnitřní logiku • Stejně jako Gernsback technický optimista – připouštění negativních dopadů  technického pokroku, ale chápou to spíše jako povzbuzení k usilovnému bádání,  neboť „neduhy vyvolané působením staré techniky jistě dokáže vyléčit technika  nová“. Evropská spekulativní literaturaEvropská spekulativní literatura • Mary Shelley – Frankenstain neboli moderní Prométheus 1818 • Nepředvídatelnost následků vědeckotechnického pokroku, odpovědnost vědce,  etika bádání, umělý člověk zprvu dobrý, v netvora se mění následkem lidského  jednání • Jules Verne (1828 ‐ 1905) • Věřil, že popisuje záhady zítřka – vize uskutečnitelné  • Fascinace možnostmi člověka, dobrodružné cesty, úžasné vynálezy • Vliv na francouzskou avantgardu a surrealismus • Svými díly přiměl veřejnost, aby se o nový žánr zajímala • Na základě smlouvy s nakladatelstvím se musel podřídit požadavkům dětské  literatury. Nebyl dost dobrý spisovatel, aby obstál v literatuře pro dospělé.  • Nepsal pod tlakem vědeckých hypotéz nutících k extrapolaci, ale pod dojmem  prvních projevů technické revoluce v roman ckém ovzduší → snadná nákaza  lacinou dobrodružností. • • • Mary Shelley – Frankenstain neboli moderní Prométheus 1818 • Nepředvídatelnost následků vědeckotechnického pokroku, odpovědnost vědce,  etika bádání, umělý člověk zprvu dobrý, v netvora se mění následkem lidského  jednání • Jules Verne (1828 ‐ 1905) • Věřil, že popisuje záhady zítřka – vize uskutečnitelné  • Fascinace možnostmi člověka, dobrodružné cesty, úžasné vynálezy • Vliv na francouzskou avantgardu a surrealismus • Svými díly přiměl veřejnost, aby se o nový žánr zajímala • Na základě smlouvy s nakladatelstvím se musel podřídit požadavkům dětské  literatury. Nebyl dost dobrý spisovatel, aby obstál v literatuře pro dospělé.  • Nepsal pod tlakem vědeckých hypotéz nutících k extrapolaci, ale pod dojmem  prvních projevů technické revoluce v roman ckém ovzduší → snadná nákaza  lacinou dobrodružností. • • • H. G. Wells (1866 ‐ 1946) • Sociální SF – morální, etické a filozofické otázky , alegorický přístup • nastavuje zrcadlo zlověstným trendům ve společnosti. • Stroj času – rozštěpení lidstva na dvě větve • Socialismus (ne třídní boj), světový stát, druhá světová válka jako velká osobní rána  – potvrzení nejhorších předpovědí, selhání Společnosti Národů • Poslední dílo – S rozumem v koncích (listopad 1945) – atomová bomba, testament • Wells X Verne  • W se moc nezabývá vědeckými fakty X V na nich staví.  • W příběhy chtějí dosáhnout stejného stupně přesvědčivosti jaké dosahuje živý sen. • W fantazie X  V věda  • • Další vývoj SF – technika samotná přestává zajímat, zájem ke ztraceným světům a  životě ve vesmíru. • John Kessel – Buffalo (in Locus) • H. G. Wells (1866 ‐ 1946) • Sociální SF – morální, etické a filozofické otázky , alegorický přístup • nastavuje zrcadlo zlověstným trendům ve společnosti. • Stroj času – rozštěpení lidstva na dvě větve • Socialismus (ne třídní boj), světový stát, druhá světová válka jako velká osobní rána  – potvrzení nejhorších předpovědí, selhání Společnosti Národů • Poslední dílo – S rozumem v koncích (listopad 1945) – atomová bomba, testament • Wells X Verne  • W se moc nezabývá vědeckými fakty X V na nich staví.  • W příběhy chtějí dosáhnout stejného stupně přesvědčivosti jaké dosahuje živý sen. • W fantazie X  V věda  • • Další vývoj SF – technika samotná přestává zajímat, zájem ke ztraceným světům a  životě ve vesmíru. • John Kessel – Buffalo (in Locus) Nová vlnaNová vlna • 60. Léta • New Worlds – redakce Michael Moorcock – z Británie se šíří do USA • Zpět od vesmíru a vzdálené budoucnosti k přítomnosti nebo blízké budoucnosti a  člověku • Značná inspirace mainstreamem – po formální i tematické stránce • prvky dada, nadsázka, parodie, absurdní próza • Rozbíjení dosavadních tabu, experimenty, s formou i obsahem, surrealismus,  metafory • Důraz na psychologickou stránku, zájem o „měkké vědy“ (soft science)  • „SF není izolovaný literární či ideový směr, ostře odlišený od ostatních myšlenkových  proudů doby. Snaha o hluboké propojení mezi jednotlivými literárními druhy i mezi  literaturou a společností. Autoři citlivě vnímají a ve své tvorbě odrážejí vše, co se  odehrává v uměleckém, filozofickém i politickém myšlení současnosti, ve zvýšené  míře se zajímají o názory a život vrstev a subkultur stojících v opozici proti  panujícímu politicko‐ekonomickému systému.“ • Odklon od pulpové minulosti SF – pubertální upachtěné psaní • 60. Léta • New Worlds – redakce Michael Moorcock – z Británie se šíří do USA • Zpět od vesmíru a vzdálené budoucnosti k přítomnosti nebo blízké budoucnosti a  člověku • Značná inspirace mainstreamem – po formální i tematické stránce • prvky dada, nadsázka, parodie, absurdní próza • Rozbíjení dosavadních tabu, experimenty, s formou i obsahem, surrealismus,  metafory • Důraz na psychologickou stránku, zájem o „měkké vědy“ (soft science)  • „SF není izolovaný literární či ideový směr, ostře odlišený od ostatních myšlenkových  proudů doby. Snaha o hluboké propojení mezi jednotlivými literárními druhy i mezi  literaturou a společností. Autoři citlivě vnímají a ve své tvorbě odrážejí vše, co se  odehrává v uměleckém, filozofickém i politickém myšlení současnosti, ve zvýšené  míře se zajímají o názory a život vrstev a subkultur stojících v opozici proti  panujícímu politicko‐ekonomickému systému.“ • Odklon od pulpové minulosti SF – pubertální upachtěné psaní • Nová vlna: zastřešující termín pro přepestrou směsici, filozofických, politických i  náboženských proudů, vnitřně spjatých především citovými a etickými postoji.  • (Zájem o hippies, prožitky navozené drogami, koketérie s východními filozofiemi,  převažující levicové postoje v souvislosti s válkou ve Vietnamu, odpor proti  pokrytectví, problematika sexu.)  • Nové vlně proklestili cestu autoři vážné literatury • V ohnisku zájmu jednotlivec – ne vrstva či celá společnost – civilizační problémy →  pesimismus. • Formální experiment – odstřeluje tabu – sex, náboženství, rodina, na průměrného  čtenáře už se nebere ohled. • Reakce starších mnohdy odmítavá  • SF jako vážná a angažovaná literatura – Moorcock • Harlan Elison – Nebezpečné vize – bombastická reklama. • Témata Nové vlny – odcizení, manipulovanost, lhostejnost, pokrytectví. • Novum v SF, odstranění tabu X v literatuře hlavního proudu už tato tabu dávno  neexistovala. Příkladu Nových vizí následují další antologie, jejich charakter určen  především zaměřením editora. • Nová vlna: zastřešující termín pro přepestrou směsici, filozofických, politických i  náboženských proudů, vnitřně spjatých především citovými a etickými postoji.  • (Zájem o hippies, prožitky navozené drogami, koketérie s východními filozofiemi,  převažující levicové postoje v souvislosti s válkou ve Vietnamu, odpor proti  pokrytectví, problematika sexu.)  • Nové vlně proklestili cestu autoři vážné literatury • V ohnisku zájmu jednotlivec – ne vrstva či celá společnost – civilizační problémy →  pesimismus. • Formální experiment – odstřeluje tabu – sex, náboženství, rodina, na průměrného  čtenáře už se nebere ohled. • Reakce starších mnohdy odmítavá  • SF jako vážná a angažovaná literatura – Moorcock • Harlan Elison – Nebezpečné vize – bombastická reklama. • Témata Nové vlny – odcizení, manipulovanost, lhostejnost, pokrytectví. • Novum v SF, odstranění tabu X v literatuře hlavního proudu už tato tabu dávno  neexistovala. Příkladu Nových vizí následují další antologie, jejich charakter určen  především zaměřením editora. Dva příspěvky Umberta Eca k teorii  fantastiky Dva příspěvky Umberta Eca k teorii  fantastiky • O vědecko‐fantastické literatuře ( in Skeptikové a těšitelé 1964)  • Fantastika, přestože se snaží vyjadřovat k naléhavým problémům doby, je  průmyslovým výrobkem s primárně zábavnou funkcí, který se není schopen vzdát  didaktičnosti. • „Science fiction je literatura konzumní a není ji tudíž možno posuzovat podle  kritérií platných pro literaturu experimentální a laboratorní. Je založena na akčním  mechanismu, který má vyvolat okamžitý, bezprostřední efekt. Výpravná  vědeckofantastická literatura je založena na použití několika mytologemů.  Univerzálnost „situací“ a problémů je tu hlavní podmínkou fungování děje.“ • „Vědecko‐fantastická literatura obsahuje něco, co moderní kultura od středověku a  jeho renesančních odnoží nezná, a to institucionalizovaný repertoár postav, díky  němuž každá typická situace, každý sumarizující emblém, charakter či figura  získávají v očích čtenáře okamžitě kvalitu alegorického či morálního postoje a  každý příběh se stává poselstvím, přesahujícím vnější sled faktů.“  • O vědecko‐fantastické literatuře ( in Skeptikové a těšitelé 1964)  • Fantastika, přestože se snaží vyjadřovat k naléhavým problémům doby, je  průmyslovým výrobkem s primárně zábavnou funkcí, který se není schopen vzdát  didaktičnosti. • „Science fiction je literatura konzumní a není ji tudíž možno posuzovat podle  kritérií platných pro literaturu experimentální a laboratorní. Je založena na akčním  mechanismu, který má vyvolat okamžitý, bezprostřední efekt. Výpravná  vědeckofantastická literatura je založena na použití několika mytologemů.  Univerzálnost „situací“ a problémů je tu hlavní podmínkou fungování děje.“ • „Vědecko‐fantastická literatura obsahuje něco, co moderní kultura od středověku a  jeho renesančních odnoží nezná, a to institucionalizovaný repertoár postav, díky  němuž každá typická situace, každý sumarizující emblém, charakter či figura  získávají v očích čtenáře okamžitě kvalitu alegorického či morálního postoje a  každý příběh se stává poselstvím, přesahujícím vnější sled faktů.“  • Světy vědecko‐fantastické literatury (in O zrcadlech a jiné eseje  1995) • „Dobrá science fiction je vědecky zajímavá ne proto, že mluví o technologických  zázracích – a nemusela by o nich vůbec mluvit – ale proto, že se nabízí jako narativní  hra se samou podstatou každé vědy, to jest s její předpokladovostí.[…] Autor science  fiction je pouze jakýsi opatrný vědec, a to často z důvodů přísně morálních (zvláště  když předpokládá nějaké společenské jevy), protože tím, že tuší a předpovídá  možnou budoucnost, snaží se jí v podstatě předejít.“  • Světy vědecko‐fantastické literatury (in O zrcadlech a jiné eseje  1995) • „Dobrá science fiction je vědecky zajímavá ne proto, že mluví o technologických  zázracích – a nemusela by o nich vůbec mluvit – ale proto, že se nabízí jako narativní  hra se samou podstatou každé vědy, to jest s její předpokladovostí.[…] Autor science  fiction je pouze jakýsi opatrný vědec, a to často z důvodů přísně morálních (zvláště  když předpokládá nějaké společenské jevy), protože tím, že tuší a předpovídá  možnou budoucnost, snaží se jí v podstatě předejít.“  Tři eseje o české sci‐fi – Ondřej Neff 1985   Tři eseje o české sci‐fi – Ondřej Neff 1985    • „Naprosto nepodceňuji standardní úroveň. Na standardní úrovni však dlouho  nepřežije ani čtenář, ani autor sám.“ • „Nepovažoval bych za žádné neštěstí, kdyby se z ní  • stalo dobře dělané spotřební čtivo romantickodobrodružného ražení! I z takové  platformy lze jít dál, vždyť raný Lem a zejména bratři  • Strugačtí také psali nenáročnou spotřební literaturu,  • a netrvalo dlouho a podařilo se jim vybudovat  • skutečně osobité světy! Vím však, že naši autoři mají  • vyšší ambice i větší schopnosti, než aby je trvale  • uspokojovala tvorba jakéhosi socialistického Perry • Rhodana. A proto věřím, že za dalších pět let, až se  • snad znovu setkáme na stránkách studie o české  • fantastice, budeme diskutovat o silných tvůrčích  • osobnostech a o podivuhodných, kouzelných světech,  • do nichž nás svou tvorbou zavedly.“ • „Naprosto nepodceňuji standardní úroveň. Na standardní úrovni však dlouho  nepřežije ani čtenář, ani autor sám.“ • „Nepovažoval bych za žádné neštěstí, kdyby se z ní  • stalo dobře dělané spotřební čtivo romantickodobrodružného ražení! I z takové  platformy lze jít dál, vždyť raný Lem a zejména bratři  • Strugačtí také psali nenáročnou spotřební literaturu,  • a netrvalo dlouho a podařilo se jim vybudovat  • skutečně osobité světy! Vím však, že naši autoři mají  • vyšší ambice i větší schopnosti, než aby je trvale  • uspokojovala tvorba jakéhosi socialistického Perry • Rhodana. A proto věřím, že za dalších pět let, až se  • snad znovu setkáme na stránkách studie o české  • fantastice, budeme diskutovat o silných tvůrčích  • osobnostech a o podivuhodných, kouzelných světech,  • do nichž nás svou tvorbou zavedly.“ Průvodce paralelními světy – Aleš Langer  2006Průvodce paralelními světy – Aleš Langer  2006 • „SF se propracovala ke své základní funkci – funkci zábavné – a moralizování a  společenskou kritiku buď jako nepodstatné opustila, anebo je odsunula do druhého  či třetího plánu. To ovšem ani v nejmenším neznamená, že by SF rezignovala na své  možnosti přinášet čtenáři jisté poznání. Pouze začínala chápat, že toto poznání,  explikaci daných tezí, deskripci závažných lidských problémů a odpovědi na  zásadní otázky vztahující se k lidské existenci je nutno zformovat do adekvátního  literárního tvaru. Tak, aby tato díla byla schopna uspokojit jak čtenáře čtoucího  pouze v „prvním plánu“, tak i ty ostatní, kteří v dílech hledají jejich myšlenkovou  hloubku.“ • „Současná česká fantastika už oním syndromem  „býti brán vážně“ netrpí: vyplňuje svou část literárního  spektra, je ve své většině vnímána jako literatura triviální,  oddechová, určená k rychlé spotřebě, čemuž odpovídají i  paperbacková vydání. Zájem čtenářů a kritiků mimo  fanouškovské struktury vzbudí jen nemnohá díla z této  oblasti, naposledy Další den Valhaly Františka Novotného.  Jsem přesvědčen, že je to tak v pořádku.“ • KRMNÁ SF • „SF se propracovala ke své základní funkci – funkci zábavné – a moralizování a  společenskou kritiku buď jako nepodstatné opustila, anebo je odsunula do druhého  či třetího plánu. To ovšem ani v nejmenším neznamená, že by SF rezignovala na své  možnosti přinášet čtenáři jisté poznání. Pouze začínala chápat, že toto poznání,  explikaci daných tezí, deskripci závažných lidských problémů a odpovědi na  zásadní otázky vztahující se k lidské existenci je nutno zformovat do adekvátního  literárního tvaru. Tak, aby tato díla byla schopna uspokojit jak čtenáře čtoucího  pouze v „prvním plánu“, tak i ty ostatní, kteří v dílech hledají jejich myšlenkovou  hloubku.“ • „Současná česká fantastika už oním syndromem  „býti brán vážně“ netrpí: vyplňuje svou část literárního  spektra, je ve své většině vnímána jako literatura triviální,  oddechová, určená k rychlé spotřebě, čemuž odpovídají i  paperbacková vydání. Zájem čtenářů a kritiků mimo  fanouškovské struktury vzbudí jen nemnohá díla z této  oblasti, naposledy Další den Valhaly Františka Novotného.  Jsem přesvědčen, že je to tak v pořádku.“ • KRMNÁ SF Předlistopadová fantastika jako  společenskokritická literatura Předlistopadová fantastika jako  společenskokritická literatura • „Témata psychologická, společenská a ekologická si velká část české  předlistopadové SF vybírala s naprosto jednoznačným úmyslem využít je ke kritice  stávající společnosti.“ • Alegorie • Dvojsmysl • Eva Hauserová – U nás v Agónii, Hostina mutagenů • Ivan Kmínek – Utopie, nejlepší verze, Ústřední kancelář vesmíru se neozývá • Jan Hlavička – Hurá, hřbitov jede! • Josef Pecinovský – Házím ti laso, kamaráde • „Tržní vztahy a komercionalizace literatury vrátily velkou část SF do tradičních kolejí  spotřební zábavné literatury.“ • „Témata psychologická, společenská a ekologická si velká část české  předlistopadové SF vybírala s naprosto jednoznačným úmyslem využít je ke kritice  stávající společnosti.“ • Alegorie • Dvojsmysl • Eva Hauserová – U nás v Agónii, Hostina mutagenů • Ivan Kmínek – Utopie, nejlepší verze, Ústřední kancelář vesmíru se neozývá • Jan Hlavička – Hurá, hřbitov jede! • Josef Pecinovský – Házím ti laso, kamaráde • „Tržní vztahy a komercionalizace literatury vrátily velkou část SF do tradičních kolejí  spotřební zábavné literatury.“ • Fantastika jako literatura  • Zábavná • Triviální  • Konzumní, na jedno použití • Oddechová, relaxační • Braková ‐ „zpravidla prozaické dílo, jehož účelem je poskytovat vzrušení širokým  čtenářským vrstvám a které nedbá na uměleckou a ideovou hodnotu. Vyznačuje se  nedostatkem původní invence, chudou a mechanickou kompozicí, potlačením  psychologických a vůbec složitějších prvků románové skladby, naivní motivací,  nevyplývající z charakteru postav, falešným morálním závěrem a neuměleckostí  jazykového projevu (např. kovbojky, dívčí románky).“ – Slovník literární teorie  (Vlašín) 1977 • Úniková – „Próza tohoto typu poskytuje tedy čtenáři spíše jen únik do „bdělého  snění“, v němž vládne či vítězí dobro nad zlem, pravda nad lží apod., než aby  vypovídala o reálné životní situaci člověka.“ • Fantastika jako literatura  • Zábavná • Triviální  • Konzumní, na jedno použití • Oddechová, relaxační • Braková ‐ „zpravidla prozaické dílo, jehož účelem je poskytovat vzrušení širokým  čtenářským vrstvám a které nedbá na uměleckou a ideovou hodnotu. Vyznačuje se  nedostatkem původní invence, chudou a mechanickou kompozicí, potlačením  psychologických a vůbec složitějších prvků románové skladby, naivní motivací,  nevyplývající z charakteru postav, falešným morálním závěrem a neuměleckostí  jazykového projevu (např. kovbojky, dívčí románky).“ – Slovník literární teorie  (Vlašín) 1977 • Úniková – „Próza tohoto typu poskytuje tedy čtenáři spíše jen únik do „bdělého  snění“, v němž vládne či vítězí dobro nad zlem, pravda nad lží apod., než aby  vypovídala o reálné životní situaci člověka.“