Pražská škola / Pražský lingvistický kroužek

V polovině ____ let (přesněji 6. října 1926) se v Praze začala scházet skupina jazykovědců, kteří
založili tzv. Pražský lingvistický kroužek. U počátku Kroužku stáli významní jazykovědci čeští
_______________________________ _________________ i lingvisté zahraniční
________________________________________________________.

Klíčovou úlohu při vytváření Pražské školy měl _____________________ (1882 –1945), který už v r.
1911 přednesl v Královské společnosti nauk přednášku ____________________________________, která
obsahovala už některé základní myšlenky budoucího pražského funkcionalismu. V této přednášce
Mathesius přichází s čistě synchronním, tj. nehistorickým přístupem k jazyku oproti dobovému
_________________, užívá zde termínů statický a dynamický přístup k jazyku, což jsou termíny shodné
se Saussurovou dichotomií ____________/______________.

Tzv. klasické období pražské školy začíná založením Kroužku v r. ______ a končí vypuknutím druhé
světové války v r. 1939. Pro klasické období pražského strukturalismu je charakteristické především
rozpracování __________ _________________. V tomto období byly nejpřínosnější práce, které se
zabývaly fonologií, morfologií a syntaxí.

Fonologii, distinktivní funkcí hlásek, tzv. fonémy se zabýval zejména
_____________________________.

Typologickým rozborem jazyků na morfologickém základě se zabýval zejména
____________________________.

V oblasti morfonologie největší zájem vzbudil článek O struktuře českého slovesa od
______________________.

K propracování obecných otázek morfologie přispěl také ________________________.

Otázkám jazykové kultury a spisovnému jazyku se věnoval zejména _____________________________.

Představitelem syntaktické teorie o aktuálním členění větném byl ____________________________.

V roce 1935 byl založen časopis Pražského lingvistického kroužku  pod názvem
_______________________.

V poválečném období a v období socialismu se nepodařilo v plné míře obnovit činnost Kroužku, i
přesto naše lingvistika stále navazovala na tradice pražského strukturalismu. Po r. 1989 se
podařilo plně obnovit činnost Pražského lingvistického kroužku, mezi jeho současné představitele
patří např. Tomáš Hoskovec,  František Daneš, Petr Sgall.