GESCHICHTE
ARCHITEKTUR
PHYSIK
festgestellt DATEN UND FAKTEN Bestandsaufnahme
''..-■V-',-g
Mml Mm Um bavln
ZugmrdrwKf Fr^mum
Einbindung
eingeschätzt KONNOTATrON /AURA Kutturgeschichte
L KONNOTAT IONS-/ AURA INDEX
LI. ArchrtokVBQro/Gnippe 1.1.1. Brt*nr*m« LI J I LULl
bestimmt/festgelegt
INGENIUM Ästhetik, Originalität
II, INGENIUM ť ORIGINAUTÄTSINDEX
11,1, Bauwerk an steh
■ • ■ OmM
■.Ii SchicMervScrschiung D.U. FrontwVAnaKfitiflac^fln ■.1.4. Sphären ■.1.5. OetaJifonnet.il.
eingeschätzt LEISTUNGSFÄHIGKEIT Funktion, Technik
III. FU NKTIONAUT Ä TS-/ ADAPTABlUTÄTSlNDEX
111.1. Funktionalität
W.I.I.Rlun**«
gemessen DATEN UND FAKTEN Bestandsaufnahme
DauphyslfcalKhes Gutachten
Statik [nutrungaoem«*/ norrrysmäfla TragfBhlQhaltAn)
blj'l.    ::_L.- .; .'i'J 'l.l !
TaükonalnjkUon Stas* Decken Statik Betone Ml» Silagen (nuUungt-
■ Decrxen/BMen Sehafcagutatkvv
- Oacken/BMart UffWlcNiaoulalioo
V
Wert-/Profilanalyse I
Anlassfall I
Bewertungsprozess
Abwägung
Abwägung der (kurtur)geschicrrtJichen und architektonischen Bedeutung gegenüber dem ökonomischen Aufwand, um den aktuell erforderlichen Standard zu erreichen ■ unter den Aspekten des Anlassfalea.
HISTORIE
ARCHITEKTURA
FYZIKA
zjistitelné		předpokládané		určené/stanovené		predpokladané		mŕŕiíňlnfl
DATA A FAKTA		KONOTACE/AURA		INGENIUM		EFEKTIVITA		DATA A FAKTA
Inventarizace		Kutturné^htstorícký kontext		Estetika, originalita		Funkce, technika		Inventarizace
inventarizační Hal		S..-i.i.t'ii ir-.Llciú		Seznam indexů		Seznam indexů		Stavabna^lcAM
		L INDEX KONOTACE /		1. INGENIUM/		III. INDEX FUNKČNOSTI /		posouzení objektu
M M		AURY		INDEX ORIGINALITY		INDEX ADAPTABILITY		
Samcfllalný objekt		M. AfcnitaklAinealir/Bliuplna		1.1. Stavba »am« o eobe		111.1. Funkřnoet		- j (pot N ■ ů notrréšni statická únosnost]
Komplex budov		L1.1. Zrabrnst		II 1,1. Vzhled		HL U. Proetorova účelnost		• Hlavni stavební konatiukea
Autoři pUjÉH		l.l i Vymam		ILIi. V-aivy/wslveni		■LIJ Stivebrt lyzfta		■ Statika 1-,-r, ; ■ .,
Pttmámi		LI 5.1*		1H .3. PrůfietfrVove ptochy		■l. 1.3. Odolnost		■■ľni :iir- statická útTosnost]
Vyriairina pfaatavby				11.1.4. Siky				- (M konat, *ca
PreehVa. volne plochy		1.2. Stavba		11.1.5. OaWW formy		lll.a. PfhpŮiobnlvnt		- Statika stropů
U<b*rtsfc*é začlenení		L2.1. Hodnota atavby		■ i n- ■-1 - .1		11.2-1. Prostorové pRzpůaobrvoat		- Statika ba*ónů
Furfct*. využiti		I 2 2 PriUadrmt atavby				.'       ÍL ' J . . -I"-'             1 " 1		• Srailk schodů tputobni/
Kategorie ochrany		i 2 1 :'u ii.ckv-l.Lii;:.-* poMck)		11.2. Stavba ve vztahu k o k oh		pnzpúaofc-vos!		«Srmolnl statická únosnost]
Konslrukos. malinály		význam stavby		ll.i1.PotoheArbari*a				- Regulace teploty
Popbí otetfctu		L2.4. TachrkAo-hfctoncký		11.2i. Gestika				■ vnrlrrf stérr/
Stupán zachovalosti		význam atavby						- vnejsi Steny
Zdroje		12 S R»Dutac*řate«ptaoe/						- okna
Datový mal anal		íoViHlkaoa						• stropy / podlahy
OsteSnl		1.2.6 Ohrození						- Regular Naotiytauku - vnUfni stany
								* siThsJÜ steny - okna - stropy/podtehy - Ragubce denntw svdtld - ReflulBceWirriatu
								ÉMaMsstMa - Proiipoíirnl ochrana, - Ochrana zdraví [arbeit]
V
Hodnotová-/Profilová analýza Konkrétní případ Proces hodnocení
Posouzení
Posouzeni (kurtume) historického a architektonického významu na jedné strane a nezbytných ekonomických nákladů na přizpůsobení budovy současným standardům na strené druhé, a to s ohledem na konkrétni pfipad.
-4-3-2-10       1       2 3
x
4
G a uß'sehe Kurve Gaussova křivka
WERTANALYSE
Die Wertanalyse erfolgt in Indexlisten, wobei einzelne Indikatoren die jeweils relevanten Aspekte abdecken. Diese Indikatoren .zerlegen' das Objekt in .Komponenten', die in der Summe wieder ein Gesamtbild des Gebäudes (oder der Anlage) abgeben. Positive und negative Skalen der Indikatoren stehen in der Wertanalyse einander gegenüber. Die Begrifflichkeit von Index und Indikatoren ist sorgfältig so gewählt, dass sie der Komplexität der Architektur nach 1945 gerecht wird und nicht in die Falle schon etablierter, aber ungenau definierter bzw. konnotierter Begrifflichkeiten gerät (z.B. Sphäre anstelle von Raum und dgl.).
Skalierung der Indikatoren
Die Weite der Skalen reicht von -10 bis + 10, wobei dies für „gar nicht zutreffend" bzw. „höchst zutreffend" steht und als nonverbale Antwort auf die in den Definitionen der Indikatoren immanenten Fragestellungen zu verstehen ist.
Die Streuung auf der Skala wurde bewusst weit gewählt, um die Auswirkungen der notwendigerweise auftretenden Ungenauigkeiten bei der Festlegung der Analysewerte gering zu halten und Extremwerte deutlich ablesbar zu machen. Eine geringere Weite der Skala würde im Sinne der Gauß'schen Verteilungskurve eine unübersichtliche Häufung um den Mittelwert bewirken. Das „X" in der Mitte der Skala bedeutet „nicht vorhanden" bzw. „nicht bewertbar" und bleibt in allen übrigen Fällen unbelegt.
Spitzenwerte über +6 und unter -6 können/sollten zusätzlich zu den Zahlenwerten von den Erstellern der Analyse auch noch verbal begründet werden. Um die Erstellung des Analyseprofils entsprechend zu kalibrieren, kann ein Bezugsrahmen definiert werden: z.B. ein für sämtliche Wertanalysen einheitlich definierter geografischer Raum, das heißt: Wien, Brünn, Tschechische Republik, Österreich, und deren Nachbarländer, gesamte Welt, ebenso wie ein zugehöriger zeitlicher Rahmen (z.B. 1945 bis 1979).
HODNOTOVÁ ANALÝZA
Hodnotová analýza se provádí v indexových seznamech, přičemž jednotlivé indikátory pokrývají vždy relevantní aspekty. Tyto indikátory .rozkládají' objekt do .komponentů', které jako celek zase poskytují celkový obraz budovy (nebo komplexu). Pozitivní a negativní stupnice indikátorů stojí v hodnotové analýze proti sobě. Pojmy index a indikátory byly pečlivě zvoleny tak, aby dostály komplexnosti architektury po roce 1945 a neuvázly v pasti již etablovaných, ale nepřesně definovaných popř. konotovaných pojmů (např. sféra místo prostoru apod.).
Stupňování indikátorů
Rozsah stupnic sahá od -10 do +10, což se vztahuje na „vůbec neplatí", resp. „platí v maximální míře" a musí být chápáno jako nonverbální odpověď na otázky, imanentné skryté v definicích indikátorů.
Rozložení na stupnici bylo vědomě zvoleno daleko od sebe, aby se minimalizovaly dopady nutně se vyskytujících nepřesností při stanovení hodnot analýzy a aby se extrémní hodnoty daly dobře přečíst. Užší stupnice by ve smyslu Gaussovy křivky rozdělení vedla k nepřehlednému seskupení kolem střední hodnoty. „X" uprostřed stupnice znamená „není k dispozici", resp. „nelze hodnotit" a zůstává ve všech ostatních případech neobsazeno.
Vyšší hodnoty přes +6 a pod -6 by tvůrci analýzy mohli/měli navíc k číselným hodnotám ještě i verbálně zdůvodnit.
Aby bylo možno vytvoření profilu analýzy adekvátně vy-kalíbrovat, lze definovat vztahový rámec: např. jednotné definovaný zeměpisný prostor pro všechny hodnotové analýzy, tzn. Vídeň, Brno, Česká republika, Rakousko a jejich sousední státy, celý svět, stejně jako příslušný časový rámec (např. 1945-1979). V souhrnném přehledu budou zapsané hodnoty všech indexových seznamů shrnuty do jediného seznamu tak, aby bylo možné jednoduše vyčíst zanesené hraniční hodnoty a specifika stavebního díla se tak dala logicky odvodit.
In einem zusammenfassenden Überblick werden die eingetragenen Werte aller Indexlisten in einer einzigen Liste so zusammengefasst, dass die eingetragenen Spitzenwerte auf einen Blick ablesbar werden und sich so die Besonderheiten eines Bauwerks nachvollziehbar lokalisieren lassen.
Für die Erstellung der Indexliste zu Konnotation und Aura sind die Auswertung von Archivalien, Primär- und Sekundärliteratur sowie Rezeptionsschrifttum (Akten, Festschriften, Zeitungen und Zeitschriften, Architekturmagazine, Lexika, Ausstellungskataloge etc.) sowie Recherchen zu den Objektbeteiligten (Architekten, Künstler, Auftraggeber etc.) erforderlich. Für die Erstellung der Indexliste zu Ingenium ist insbesondere der Lokalaugenschein sowie ein intensives Studium der vorhandenen Pläne erforderlich. Für die Erstellung der Indexliste zu Funktionalität und Adaptibi-lität hat es sich als effektiv herausgestellt, eine Vorab-Evaluierung auf Basis des Plan- und Fotomaterials der Bestandsanalyse vorzunehmen und diese dann in einem zweiten Schritt gezielt im Zuge einer Besichtigung des Objekts zu präzisieren bzw. zu vervollständigen.
Definitionen der Indexlisten sowie der einzelnen Indikatoren
Die einzelnen Indices bestehen aus thematisch zugeordneten Indikatoren, die jeweils wesentliche Parameter der Einzelobjekte oder Anlagen erfassen.
I. KONNOTATIONS-/AURA-INDEX
Der KonnotationsVAura-lndex analysiert die Bedeutung des Werkes bzw. der Autoren) in kultur- bzw. kunsthistorischer Hinsicht. Konnotation bezeichnet eine zusätzliche gedankliche Struktur (beigefügter Wert), die mit der Ästhetik eines Werkes grundsätzlich nichts zu tun hat, bei einer Wertanalyse aber mitschwingen kann. Ziel ist es daher, die kultur- und kunsthistorische Wertanalyse strikt von der ästhetischen Wertanalyse (Architektur) getrennt zu halten. Die relevante Bezugsgröße für die Konnotation in der kultur- und kunsthistorischen
Pro vytvořeni indexového seznamu o konotaci a auře jsou nutná vyhodnocení archiválií, primární a sekundární literatury a recepčního písemnictví (akta, slavnostní spisy, noviny a časopisy, architektonické magazíny, slovníky, výstavní katalogy atd.) stejně jako rešerše o osobách, které se podílely na objektu (architekti, umělci, investoři atd.).
Pro vytvoření indexového seznamu o ingeniu je potřebná především prohlídka přímo na místě a intenzivní studium existujících plánů. Pro vytvoření indexového seznamu o funkčnosti a adaptabilitě se ukázalo být účinným provést předběžnou evaluaci, analýzu stavu na základě plánů a fotografického materiálu, a ve druhém kroku ji pak během prohlídky objektu cíleně upřesnit, popř. doplnit.
Definice indexových seznamů a jednotlivých indikátorů
Jednotlivé indexy se skládají z tematicky přiřazených indikátorů, které vždy zahrnují důležité parametry jednotlivých objektů nebo komplexů.
I. INDEX KONOTACE/AURY
Index konotace/aury analyzuje význam díla, popř. autora či autorů z kulturně-historického hlediska. Konotace označuje dodatečnou myšlenkovou strukturu (připojenou hodnotu), která v zásadě nemá nic společného s estetikou díla, ovšem může mít vliv při hodnotové analýze. Cílem je proto přísně oddělit kulturně- a umělecko-historickou hodnotovou analýzu od estetické hodnotové analýzy (architektura). Relevantní vztahová veličina pro konotace v kulturně-a umělecko-historické hodnotové analýze je (výlučně) kulturně-historický a umělecko-historický význam, např. ve smyslu známosti, slávy. U stavebních děl, která došla změny (přestavba, přístavba, sanace apod.), je v případě, že změna má význam, resp. účinek sama o sobě, nutno vytvořit index konotace/aury také pro přestavbu, resp. změnu a jako autora uvést příslušného architekta. Hodnocení díla a jeho autorů se tak provádí pro současný stav (status
Wertanalyse ist (ausschließlich) die kultur- und kunsthistorische Bedeutung, z.B. im Sinne von Bekanntheit, Berühmtheit. Bei Bauwerken, die verändert wurden (Umbau, Zubau, Sanierung und dgl.), ist im Falle, dass die Veränderung eigenständige Wirkung bzw. Bedeutung hat, der Konnotations-/Aura-lndex auch für den Umbau bzw. die Veränderung und den/die damit in Verbindung stehenden Architekten als Urheber zu erstellen. Die Einschätzung des Werkes und dessen Urheber erfolgt somit für den gegenwärtigen Zustand (Status quo) und den Zustand zur Entstehungszeit (Status ante quem).
1.1. Architektln/Büro/Gruppe
1.1.1. Bekanntheit
1.1.1.1. Bekanntheitsgrad
Einschätzung der Bekanntheit des/der Architektinnen/ der Gruppe unabhängig von dem jeweils gegenständlichen Werk und der Bedeutung des/der Architektinnen/ der Gruppe.
Der Bekanntheitsgrad kann sich im Lauf der Zeit verändern/verändert haben und ist auch von medialer Tätigkeit und Zeitgeist abhängig. Eingeschätzt wird der Bekanntheitsgrad zum Bewertungszeitpunkt.
1.1.2. Bedeutung
Einschätzung der Bedeutung der/des Architektin/ Architekten der Gruppe unabhängig von dem jeweils gegenständlichen Werk. Relevante Bezugsgrößen sind kultur- und kunsthistorische Bedeutung und Bekanntheit anderer Personen/Architektlnnen/Teams.
1.1.2.1. Die Bedeutung der Person(en) als Architektin/ Architekt
Einschätzung der Bedeutung der Person in kunsthistorischer Hinsicht in Bezug auf Architektur.
1.1.2.2. Die Bedeutung der Person(en) als Theoretikerin/ Theoretiker
Einschätzung der Bedeutung der Person in kulturhistorischer Hinsicht.
1.1.2.3. Die Bedeutung der Person(en) als Lehrerin/Lehrer oder Schülerin/Schüler
Einschätzung der Bedeutung der Person in kulturhistori-
quo) a pro stav v okamžiku vzniku díla (status ante quem).
1.1. Architekt/kancelář/skupina
1.1.1. Známost
1.1.1.1. Stupeň známosti
Ohodnocení známosti architekta/architektů/skupiny nezávisle na předmětném díle a významu architekta/ skupiny.
Stupeň známosti se může/mohl během času změnit a závisí také na mediální činnosti a duchu doby. Stupeň známosti se posuzuje v okamžiku hodnocení.
1.1.2. Význam
Hodnocení významu architekta/architektů/skupiny nezávisle na daném díle. Relevantní vztažné veličiny jsou kulturně- a umělecko-historický význam a známost jiných osob/architektů/týmů.
1.1.2.1. Význam osob(y) jako architekta Hodnocení významu osoby z umělecko-historického hlediska ve vztahu k architektuře.
1.1.2.2. Význam osob(y) jako teoretika Hodnocení významu osoby z kulturně-historického hlediska.
1.1.2.3. Význam osob(y) jako učitele nebo žáka Hodnocení významu osob z kulturně-historického hlediska ve vztahu k její příslušnosti do určité vzdělávací instituce (např. škola Otty Wagnera, Rainerova škola apod.).
1.1.2.4. Význam osob(y) jako odborníka Hodnocení významu osoby z odborného hlediska.
1.1.2.5. Jiný význam osob(y)
Hodnocení významu osoby ve specifické odborné oblasti, která nesouvisí s klasickou architekturou (např. umění, věda, výzkum atd.).
1.1.3. Vliv
Hodnocení vlivu osoby na architektonickou scénu. 1.1.3.1 Historický vliv
Vliv na současnou architektonickou scénu v době vzniku díla.
Wohnhausanlage Vorgartenstraße, Wien.
Architektur: Carl Auböck, Carl Rössler, Adolf Hoch, 1959-62
Bytový dům Vorgartenstraße, Vídeň.
Architektura: Carl Auböck, Carl Rössler, Adolf Hoch, 1959-62
Wohnpark Alt Erlaa, Wien. Architektur Harry Glück u.a., 1968-85 Bytový komplex Erlaa, Viděn. Architektura: Harry Glück aj., 1968-85
scher Hinsicht in Bezug auf seine/ihre Zugehörigkeit zu einer Ausbildungsinstitution (z.B. Otto-Wagner-Schule, Rainer-Schule und dgl.).
1.1.2.4. Die Bedeutung der Person(en) als Spezialistin/ Spezialist
Einschätzung der Bedeutung der Person in fachlicher Hinsicht.
1.1.2.5. Andere Bedeutungen der Person(en) Einschätzung der Bedeutung der Person auf einem Fachgebiet, das nichts mit klassischer Architektur zu tun hat (z.B. Kunst, Wissenschaft, Forschung etc.).
1.1.3. Einfluss
Einschätzung des Einflusses der Person auf die Architekturszene.
1.1.3.1 Einfluss historisch
Einfluss auf die zeitgenössische Architekturszene, das heißt in der Zeit der Entstehung des Werkes. 1.1.3.2. Einfluss gegenwärtig Einfluss auf die gegenwärtige Architekturszene.
I.2. Bauwerk
1.2.1. Stellenwert des Bauwerks
1.2.1.1. Bedeutung in Bezug auf das Gesamtwerk der/ des Architektin/Architekten
Einschätzung der kultur- bzw. kunsthistorischen Bedeutung des gegenständlichen Werkes im Verhältnis zum Gesamtwerk des/der Architekten/in/Teams, in statistischer Hinsicht (z.B. das erste Werk, das letzte Werk, das einzige erhaltene Werk ...) aus heutiger Sicht.
1.2.2. Vorbildlichkeitswirkung des Bauwerks
Rolle des gegenständlichen Bauwerks im bzw. Einfluss auf das Architekturgeschehen innerhalb eines für die gesamte Wertanalyse einheitlich definierten Zeitraumes und Umfeldes im Sinne einer kultur- bzw. kunsthistorischen Größenordnung. Das Bauwerk kann als Form, in seiner Funktion, als Typus, als Konstruktion und dgl. zum Vorbild für ähnliche Bauaufgaben werden - z.B. Prototyp einer Serie, Pilotprojekt. (Beispiel: Wohnhausanlage Vorgartenstraße/Auböck, Rössler, Hoch)
1.1.3.2. Současný vliv
Vliv na současnou architektonickou scénu. 1.2. Stavba
1.2.1. Hodnota stavby
1.2.1.1. Význam ve vztahu k celkovému dílu architekta Hodnocení kulturně-, popř. umělecko-historického významu předmětného díla ve vztahu k celkovému dílu architekta/týmu, ze statistického hlediska (např. první dílo, poslední dílo, jediné dochované dílo ...) z dnešního pohledu.
1.2.2. Příkladnost stavby
Role předmětné stavby v architektuře (resp. její vliv na ni) se provádí v časovém a prostorovém rámci jednotně definovaném pro celou analýzu hodnot, ve smyslu kulturně nebo umělecko-historické veličiny. Stavba jako forma se může svou funkci, jako typ, jako konstrukce apod. stát vzorem pro podobné stavební úkoly - např. prototyp série, pilotní projekt. (Příklad: Komplex bytových domů VorgartenstraBe/Aubóck, Rôssler, Hoch) 1.2.2.1. Příkladný typ, forma, funkce, konstrukce apod. blízkost, popř. vzdálenost stavby k roli vzoru z dnešního pohledu a zcela nezávisle na tom, zda byla v době vzniku díla příkladnost zamýšlena či nikoliv. Jako příklad mohou sloužit celá stavba nebo jednotlivé části - např. predzáhradky, bazény, komplexy teras. (Příklad: Bytový dům Alterlaa/Glůck a jiní.)
48
Ringturm, Wien.
Architektur: Erich Baitonstern. 1953-55 Ringturm, Vídeň.
Architektura: Erich Boltenstcrn, 1953-55
1.2.2.1.Vorbildlicher Typus, Form, Funktion, Konstruktion und dgl.
Nähe bzw. Entfernung des Bauwerks zu einer Rolle als Vorbild, aus heutiger Sicht und ganz gleich, ob diese Vorbildfunktion zur Entstehungszeit beabsichtigt oder nicht beabsichtigt war. Es können das gesamte Bauwerk oder Einzelteile als Vorbild dienen - z.B. Vorgärten, Schwimmbecken, Terrassenanlagen. (Beispiel: Wohnbau Alterlaa/Glück u.a.)
I.2.3. Politische/kulturpolitische Bedeutung des Bauwerks
Repräsentation übergeordneter Ideen, die durch das Bauwerk bewirkt wurden. Die Vorbildwirkung besteht in der Rolle des öffentlichen Identifikationsobjektes, unabhängig davon, ob Typus, Funktion und dergleichen auch tatsächliche Wiederholung in anderen Bauwerken fanden (z.B. pars pro toto, Wettstadtgedanke, aufgelockerte Großstadt, Dezentralisierung der Stadt, Hochhausidee). (Beispiele: Ringturm/Boltenstern; Donauturm/Lintl, Krapfenbauer)
1.2.3.1. Gesellschaftlicher Auftrag historisch/zur Entstehungszeit
Bedeutung des Bauwerks in Hinblick auf seine Gestik bzw. Symbolik in der Repräsentation gesellschaftlicher oder gesellschaftspolitischer Ideen zum Entstehungszeitpunkt. (Beispiel: Juridicum Wien/Hiesmayr)
1.2.3.2. Gesellschaftlicher Auftrag gegenwärtig Bedeutung des Bauwerks in Hinblick auf seine Gestik bzw. Symbolik in der Repräsentation gesellschaftlicher oder gesellschaftspolitischer Ideen zum Zeitpunkt der Erstellung der Wertanalyse.
1.2.3.3. Bedeutung des Bauwerks als (politisches) Zeitzeugnis
Bedeutung als (politisches) Zeitzeugnis in Zusammenhang mit Ereignissen um das/mit dem Bauwerk, unabhängig von der rein kulturellen Einschätzung und des Bezuges zum Gesamtwerk des/derselben Architekten/in.
1.2.3. Politický/kulturně-politický význam stavby
Reprezentace nadřazených myšlenek, které dílo vyvolalo. Příkladnost spočívá v roli veřejného objektu identifikace, nezávisle na tom, zda typ, funkce a podobně našly skutečně opakování v jiných stavbách (např. pars pro toto, myšlenka světového města, uvolněné velkoměsto, decentralizace města, myšlenka výškových domů). (Příklad: Ringturm/Boltenstern; Donauturm/Lintl, Krapfenbauer)
1.2.3.1. Společenské poslání - historické/v době vzniku Význam stavby z hlediska jeho gestiky, resp. symboliky v reprezentaci společenských nebo společensko-politických myšlenek v době vzniku stavebního díla. (Příklad: Juridicum Vídeň/Hiesmayr)
1.2.3.2. Společenské poslání - současné
Význam stavby z hlediska jeho gestiky, resp. symboliky v reprezentaci společenských nebo společensko-politických myšlenek v době vzniku hodnotové analýzy.
1.2.3.3. Význam stavby jako (politického) svědectví doby Význam jako (politického) svědectví doby v souvislosti
s událostmi kolem stavby, nezávisle na čistě kulturním hodnocení a vztahu k celkovému dílu architekta.
1.2.4. Technicko-historický význam stavby/technologické inovace
Hodnocení stupně novosti stavby nebo jejích jednotlivých složek z technologického hlediska. Relevantní je blízkost k prvotnímu použití nějaké technologie, resp. stavebně-technického řešení, netradičnost konstrukce ve smyslu statické, stavební struktury ve srovnání s jinými stavbami. Pro hodnotovou analýzu představuje inovace pouze kulturně-, resp. umélecko-historickou veličinu, ve statickém smyslu a bez nutného vztahu ke kvalitě estetického, resp. architektonického řešení.
1.2.4. Technikgeschichtliche Bedeutung des Bauwerks/technologische Innovation
Neuigkeitswert des gegenständlichen Werkes bzw. einzelner Komponenten desselben in technologischer Hinsicht. Relevant ist dabei die Nähe zur Erstmaligkeit des Einsatzes einer Technologie bzw. bautechnischen Lösung, der Neuartigkeit der Konstruktion im Sinne der statischen, baulichen Struktur im Vergleich zu anderen Bauwerken. Für die Wertanalyse stellt die Innovation nur eine kultur- bzw. kunsthistorische Größe dar, im statistischen Sinne und ohne zwingenden Bezug zur Qualität der ästhetischen bzw. architektonischen Lösung. In den folgenden Untergruppen kann eine Lokalisierung bzw. Zuordnung des eingeschätzten Innovationsgrades zu einzelnen technologischen Bauteilen bzw. Komponenten erfolgen.
1.2.4.1. Konstruktion (Grundkonstruktion) Technologischer Innovationsgrad der Konstruktion (Grundkonstruktion) in statischer und materiattech-nischer Hinsicht.
1.2.4.2. Regelung
Technologischer Innovationsgrad der Regelung (Fassadenaufbau, Fenster, Sonnenschutz und dgl.) in konstruktiver und materialtechnischer Hinsicht.
1.2.4.3. Materialien
Technologischer Innovationsgrad, bezogen auf den Einsatz von (neuen) Materialien und deren Kombinationen untereinander. Dies gilt sowohl in Hinblick auf die Grundkonstruktion (vgl. 1.2.4.1.) als auch auf die Regelung (vgl. I.2.4.2.), insbesondere aber auch für Materialien, die nicht Bestandteil von Konstruktion und Regelung sind (z.B. Oberflächen Innenraum: Fußböden, Decken, Wände und dgl.).
1.2.4.4. Haustechnische Lösung Technologischer Innovationsgrad der haustechnischen Lösung (Klima-, Lüftungstechnik, Heizung, Kühlung, Infrastruktur, Sonderlösungen und dgl.).
1.2.4.5. Lichttechnische Lösung innen Technologischer Innovationsgrad hinsichtlich der beleuchtungstechnischen Lösung der Innenräume.
V následujících podskupinách může být provedena lokalizace, resp. přiřazení hodnoceného stupně inovace k jednotlivým technologickým částem stavby, resp. komponentům.
1.2.4.1. Konstrukce (základní konstrukce)
Stupeň technologické inovace konstrukce (základní konstrukce) ze statického a matertálně-technického hlediska.
1.2.4.2. Regulace
Stupeň technologické inovace úpravy (struktura fasády, okna, zastínění apod.) z konstruktivního a materiálně-technického hlediska.
1.2.4.3. Materiály
Stupeň technologické inovace při použití (nových) materiálů a jejich vzájemné kombinace. Platí to jak pro základní konstrukci (viz 1.2.4.1.) tak i pro regulaci (viz I.2.4.2.), a především pro materiály, které nejsou součástí konstrukce ani regulace (např. povrchy v interiéru: podlahy, stropy, stěny apod.).
1.2.4.4. Řešení technického vybaveni budovy Stupeň technologické inovace v technickém vybavení budovy (klimatizace, větrací technika, topení, infrastruktura, speciální řešení apod.)
1.2.4.5. Technické řešení osvětlení - interiér Stupen technologické inovace při technickém řešení osvětlení v interiéru.
1.2.4.6. Technické řešení osvětlení - exteriér/efektní osvětlení
Stupeň technologické inovace při technickém řešení osvětlení v exteriéru, resp. na rozhraní k veřejnému prostoru (osvětlení fasád, přímé okolí, mediální komponenty).
1.2.4.7. Akustické řešení
Stupen technologické inovace při akustickém řešení interiérových prostorů.
1.2.4.6. Lichttechnische Lösung außen/Effektlicht Technologischer Innovationsgrad hinsichtlich der beleuchtungstechnischen Lösung, soweit diese den Außenraum bzw. die Schnittstelle zum öffentlichen Raum betrifft (Fassadenbeleuchtung, direktes Umfeld, Effektlicht, mediale Komponenten).
1.2.4.7. Akustische Lösung
Technologischer Innovationsgrad hinsichtlich der akustischen Lösung der Innenräume.
1.2.5. Reputation/Akzeptanz/Identifikation
Einschätzung der Akzeptanz eines Bauwerks durch dessen Nutzerinnen, die Öffentlichkeit und Expertinnen bzw. Experten, insbesondere im Sinne einer Rezeptionsgeschichte. Die Akzeptanz und Rezeptionsgeschichte ist in erster Linie eine kultur- bzw. kunsthistorische Größenordnung und steht nicht zwingend in Zusammenhang mit der ästhetischen bzw. architektonischen Qualität eines Bauwerks, sondern ist vielmehr abhängig von einem Zusammenspiel sozialer, infrastruktureller, politischer, funktionaler und baulicher Faktoren.
1.2.5.1. Akzeptanz zeitgenössisch unter Expertinnen und Experten (Erbauungszeit)
Einschätzung der Akzeptanz des gegenständlichen Bauwerks durch Sachverständige zur Erbauungszeit, ablesbar z.B. an der medialen Aufmerksamkeit in Publikationen durch Fachmedien und Fachjournalisten oder Wettbewerbsgewinn.
1.2.5.2. Akzeptanz zeitgenössisch in der Öffentlichkeit (Erbauungszeit)
Einschätzung der Akzeptanz des gegenständlichen Bauwerks durch die Öffentlichkeit zur Erbauungszeit, ablesbar z.B. an der medialen Aufmerksamkeit in Publikationen und Präsenz abseits von Fachmedien.
1.2.5.3. Akzeptanz heute unter Expertinnen und Experten
Einschätzung der Bewertung des gegenständlichen Bauwerks durch Sachverständige zum Zeitpunkt der gegenständlichen Wertanalyse, ablesbar z.B. an der Präsenz und Bewertung in Fachmedien, Führern, Aus-
1.2.5. Reputace/akceptace/identifikace
Hodnocení akceptace stavby jejími uživateli, veřejností a odborníky, zvláště ve smyslu vývoje její recepce. Akceptace a vývoj recepce je v první řadě kulturně- nebo umělecko-historie kou veličinou a nemusí nutně souviset s estetickou, resp. architektonickou kvalitou stavby, nýbrž spíše se souhrnem sociálních, infrastrukturních, politických, funkčních a stavebních faktorů.
1.2.5.1. Akceptace dobovými experty (tj. v době výstavby) Hodnocení akceptace předmětné stavby odborníky
v době výstavby, např. podle pozornosti v publikacích, v odborných médiích a mezi novináři z oboru či podle výher v soutěžích.
1.2.5.2. Akceptace dobovou veřejností (tj. v době výstavby)
Hodnocení akceptace předmětné stavby veřejností v době výstavby, možno vyčíst např. podle mediální pozornosti a z toho, jak je dílo vnímáno mimo odborná média.
1.2.5.3. Akceptace současnými experty Hodnocení předmětné stavby odborníky v okamžiku předmětné hodnotové analýzy, např. podle prezentace a hodnoceni v odborných médiích, průvodcích, na výstavách a v přímých rozhovorech nebo podle míry památkové ochrany.
1.2.5.4. Akceptace současnou veřejností Hodnocení akceptace předmětné stavby veřejností v době vzniku předmětné hodnotové analýzy, např. podle hodnocení v průzkumech, občanských iniciativách, médiích atd., mimo odborná média, jak v národním, tak i v mezinárodním měřítku.
1.2.5.5. Akceptace uživateli/identifikace Hodnocení akceptace předmětné stavby uživateli od okamžiku vzniku díla do doby vzniku předmětné hodnotové analýzy, např. podle stupně provedených zásahů, identifikace, resp. přivlastněni, intenzity využití.
Stellungen und direkten Gesprächen oder infolge eines bestehenden Denkmalschutzes.
1.2.5.4. Akzeptanz heute in der Öffentlichkeit Einschätzung der Akzeptanz des gegenständlichen Bauwerks durch die Öffentlichkeit zum Zeitpunkt der gegenständlichen Wertanalyse, ablesbar z.B. an der Bewertung in Umfragen, Bürgerinitiativen, Medien etc. abseits von Fachmedien, sowohl national als auch international.
1.2.5.5. Akzeptanz durch Nutzerinnen und Nutzer/ Identifikation
Einschätzung der Akzeptanz des gegenständlichen Bauwerks durch die Nutzerinnen und Nutzer vom Entstehungszeitpunkt bis zum Zeitpunkt der gegenständlichen Wertanalyse, ablesbar z.B. am Grad der Veränderung, Identifikation bzw. Besitzergreifung, Nutzungsintensität.
1.2.6. Bedrohung
1.2.6.1. Erhaltungsprognose Einschätzung der Beständigkeit des gegenständlichen Bauwerks auf Basis des Augenscheins bzw. der sichtbaren Informationen über gegenwärtige Nutzung, Zustand und dgl. (Wird das Bauwerk erhalten, werden oder sind Abriss bzw. tiefgreifende Veränderungen wahrscheinlich).
I.2.6. Ohrožení
1.2.6.1. Prognóza zachování
Hodnocení trvalosti předmětné stavby na základě jejího vzezřeni, resp. informací o současném využití, stavu apod. (Bude stavba zachována nebo je pravděpodobná demolice či významné změny?).
ARCHITEKTUR/ARCHITEKTIZITÄT
Architektur ist die subtraktive Abgrenzung eines Raumes vom Universum (Zitat: „Die Uraufgabe des Bauens ist, Sphären zu bestimmen, zu produzieren" °Jan Tabor). Architektur umfasst all das, was bei einem Bauwerk über die reine Zweckerfüllung hinausgeht und die Gesamtheit seiner Erscheinung ausmacht. Die Wert-/Profilanalyse Architektur/Ästhetik umfasst die gestalterische Dimension sämtlicher Bestandteile eines Bauwerks, unabhängig von der kultur- bzw. kunsthistorischen Dimension (z.B. Marktwert des Architekten, Rezeptionsgeschichte ...) und unabhängig von der physikalischen bzw. bautechnischen Dimension (Nachhaltigkeit etc.). Für die architektonische/ästhetische Wertanalyse wird das Bauwerk in (immer wiederkehrende) Komponenten zerlegt (Dekonstruktion), die in der Folge für sich als Einzelteile und in ihrer Wechselwirkung analysiert werden. So kann ein im Vergleichsverfahren festgelegter Wert bzw. eine Besonderheit im Gebäude lokalisiert und nachvollziehbar zugeordnet werden. Über das Bauwerk selbst hinaus ist für die architektonische/ästhetische Wertanalyse auch der gestalterische Bezug bzw. die gestalterische Interaktion zur baulichen und topografischen Umgebung relevant. Ist ein Bauwerk Teil einer Anlage, die einem übergeordneten Konzept folgt, so wird die ästhetisch-architektonische Wertanalyse einmal sowohl für die Anlage als Gesamtheit als auch für jedes einzelne Bauwerk durchgeführt.
II. INGENIUM/ORIGINALITÄTSINDEX
In einem Bauwerk sind die Qualität der Vernetzung aller äußeren und inneren Rahmenbedingungen, Einflüsse und deren Verbindung mit einer spezifischen Gestalt von Bedeutung.
Ein Bauwerk ist ein Produkt der menschlichen Intelligenz. In diesem Sinne umfasst der Begriff Ingenium für die Einschätzung der gestalterischen Lösungsqualität eines Bauwerks sowohl die Einzigartigkeit der Lösung (Originalität/Divergenz) als auch die Folgerichtigkeit der Lösung (Intelligenz/Konvergenz). Anders als bei der
ARCHITEKTURA/ARCHITEKTICITA
Architektura je subtraktivní vymezení prostoru ve vesmíru (citát: „Prapůvodním úkolem stavění je určovat, produkovat sféry" °Jan Tabor).
Architektura zahrnuje vše, co u stavby přesahuje čistou účelovost a tvoři' její celkový vzhled. Hodnotová/profilová analýza architektury/estetiky zahrnuje výtvarnou dimenzi všech součástí stavby, nezávisle na kulturně-, popř. umělecko-historické dimenzi (např. tržní hodnota architekta, vývoj recepce...) a nezávisle na fyzikálni, popř. stavebně-technické dimenzi (dlouhodobá udržitelnost atd.).
Pro architektonickou/estetickou hodnotovou analýzu se stavba rozkládá na (neustále se opakující) složky, které jsou následně analyzovány samostatně jako jednotlivé části i ve své souhře. Tímto způsobem lze ve srovnávacím procesu lokalizovat a logicky přiřadit stanovenou hodnotu, resp. určité specifikum budovy. Kromě samostné stavby je pro architektonickou/estetickou hodnotovou analýzu relevantní také utvářecí vztah, resp. utvářecí interakce ke stavebnímu a topografickému prostředí.
Je-li stavba součástí souboru podléhajícího nějaké nadřazené koncepci, provádí se estéti c ko-architek-tonická hodnotová analýza jak pro soubor, tak i pro každou jednotlivou stavbu.
II. INGENIUM/INDEX ORIGINALITY
U stavby má význam kvalita propojeni všech vnějších a vnitřních rámcových podmínek a vlivů stejně jako jejich spojení se specifickým ztvárněním. Stavba je produktem lidské inteligence. V tomto smyslu zahrnuje pojem ingenia při hodnocení tvůrčí kvality stavby jak jedinečnost řešení (originalitu/divergenci), tak i důslednost řešení (inteligenci/konvergenci). Na rozdíl od hodnocení umění není stupeň inovace stavby relevantní pro posouzení jeho estetické kvality nebo významu. V hodnotové/profilové analýze se stanoví stupeň specifičnosti a zvláštnosti výtvarného řešení zvláště s ohledem na kvalitu vzájemných vztahů různých složek stavby a okolí stavby.
Universität tur Angewandte Kunst (Zubau), Wien. Z-Filiale Favorite
Architektur: Kari Schwanzer, 1962-65 Architektur: Gün
Univerzita užitého uměni (přistavená Část), Vídeň. Pobočka Z Favoi
Architektura: Karl Schwanzer, 1962-66 Architektura: Qüi.
Beurteilung von Kunst ist der Innovationsgrad eines Bauwerks nicht für die Beurteilung seiner ästhetischen Qualität oder Bedeutung relevant. In der Wert-/Profilanalyse erfolgt eine Festlegung des Grades der Eigenständigkeit und der Besonderheit einer gestalterischen Lösung, insbesondere im Hinblick auf die Qualität der Beziehung der unterschiedlichen Komponenten eines Bauwerks zueinander und zur Umgebung des Bauwerks.
11.1. Bauwerk an sich
Analysiert wird das Bauwerk selbst, seine Gestalt als Gesamtes, sein Aufbau, seine raumbildenden Funktionen und Qualitäten als auch die Qualität der Verbindung mit beigefügten Werken, z.B. Kunst.
11.1.1. Gestalt
Morphologie, (äußeres) Erscheinungsbild
Analyse der Gestalt eines Bauwerks mit dem Ziel, die
entscheidende Grundqualität (der bestehenden Gestalt)
festzulegen.
Die Gestalt eines Bauwerks bezieht sich auf dessen gesamte Erscheinung. Der Begriff Gestalt umfasst im Wesentlichen das äußere Erscheinungsbild und die damit in Verbindung stehenden Bezüge zum inneren Aufbau eines Bauwerks.
11.1.1.1. Komplexität
Analysiert die Gestalt eines Bauwerks im Hinblick auf
die Vernetzung, Verknüpfung und Wechselwirkung
seiner Einzelkomponenten untereinander.
Mit zunehmender Komplexität verringert sich die
(einfache) Beschreibbarkeit und Reproduzierbarkeit des
Bauwerks.
Komplexität bezeichnet die Vielfalt der einwirkenden Faktoren sowie ihre Abhängigkeiten untereinander und ist eine mögliche Form eines Gegenteils von Einfachheit, Determinierbarkeit und Reduktion/Lapidarität. (Beispiele: Centre Pompidou/Piano, Rogers)
11.1.1.2. Reduktion/Lapidarität Minimalismus, Einfachheit
Analysiert die Gestalt eines Bauwerks im Hinblick auf
11.1. Stavbe
Analyzuje se samotná stavpa, .
struktura, prostorová funkce a kvality stejně jako kvalita
propojení s doplňkovými díly, např. uměním.
11.1.1. Vzhled
Morfologie, (vnější) vzhled
Analýza vzhledu stavby s cílem definovat rozhodující základní kvalitu.
Vzhled stavby se vztahuje na její celkovou podobu. Pojem vzhled v podstatě zahrnuje vnější podobu a s ní související vazby k vnitřní struktuře stavby.
11.1.1.1. Komplexnost
Analyzuje vzhled stavby s ohledem na propojení, vazby a vzájemné působení jejích jednotlivých složek. S rostoucí komplexností se snižuje možnost stavbu jednoduše popsat a reprodukovat. Komplexnost označuje různorodost působících faktorů a jejich vzájemné závislosti a je možnou formou protikladu jednoduchostí, determinovatelnosti a redukce/lapidárnosti. (Příklady: Centre Pompidou/Piano, Rogers)
11.1.1.2. Redukce/lapidárnost Minimalismus, jednoduchost
Analyzuje vzhled stavby s ohledem na jednoduchost a determinovatelnost.
Je možnou protiformou komplexnosti. Redukce/lapidárnost jako vzhled je v ideálním případě výsledkem intenzivní konfrontace všech vlivů působících na stavbu, jde tedy o překonání komplexnosti a návrat k jednoduchosti. (Příklady: Univerzita užitého umění /Schwanzer; Administrativní budova Hofmann-Laroche/Lippert)
11.1.1.3. Skulpturalita Stavba jako umělecké dílo
Analyzuje se blízkost stavby ke trojdimenzionálnímu uměleckému dílu.
Vysoká míra skulpturality reaguje obzvláště citlivě na jakýkoli druh zásahů a změn podobně jako ucelené umělecké dílo.
Skupturalita může být jednoduchá, ale i komplexní. (Příklady: Kaple Ronchchamps/Le Corbusier; Kostel Maurer Berg/Wotruba; pobočka Z FavoritenstraBe/
Bürohaus Grothusen, Wien. Architektur: Hans Pucrthammer und Gunther Wawrik, 1970-72 Kancelářská budova Grothusen, Vídeň. Architektura: Hans Puchhammer 3 Gunther Wawrik, 1970-72
die Einfachheit und Determinierbarkeit. Ist eine mögliche Gegenform von Komplexität. Die Reduktion/ Lapidarität als Gestalt ist im Idealfall das Ergebnis einer intensiven Auseinandersetzung mit allen Wechselwirkungen, die auf ein Bauwerk einwirken; somit also die Überwindung von Komplexität und Rückführung auf eine Einfachheit. (Beispiele: Universität für angewandte Kunst/Schwanzer; Bürohaus Hofmann-Laroche/Lippert) 11.1.1.3. Skulpturalität Bauwerk als Kunstwerk
Analysiert die Nähe des Bauwerks zu einem dreidimensionalen Kunstwerk.
Ein hohes Maß an Skulpturalität reagiert besonders sensibel auf jede Art von Eingriffen und Veränderungen, vergleichbar einem in sich (ab)geschlossenen Kunstwerk. Die Skulpturalität eines Bauwerks kann einfach, aber auch komplex sein. (Beispiele: Kirche Ronchamp/ Le Corbusier; Kirche Maurer Berg/Wotruba; Z-Filiale Favoritenstraße/Domenig; ehem. AUA Zentrale Oberlaa/ Lippert)
11.1.2. Schichten/Schichtung
Volumenabgrenzung
Schichten bezeichnen den Aufbau der volumsabgrenzenden Teile eines Bauwerks. Sie umfassen also sowohl die Grund konstrukt ion als auch die eigentlich raumtrennenden Schichten (bzw. Hüllen, Regulative) zwischen Innen- und Außenraum, soweit diese für die Ästhetik bzw. Architektur/Architektizität relevant sind. Im Sinne von Sempers Bekleidungstheorie lässt sich die Architektur in ihrem Grundaufbau im Wesentlichen in eine Konstruktion bzw. tragende Funktion und eine bekleidende Schichte trennen. Die Analyse der Schichtung umfasst Bauteile in allen drei Dimensionen (also auch das Dach). 11.1.2.1. Konstruktion
Die Konstruktion definiert sich als die tragende Grundstruktur eines Bauwerks. Im Gegensatz zum sogenannten Regulativ (=nichttragende oder nur sich selbst tragende Abgrenzung von Außenraum und Innenraum) kann die Konstruktion sichtbar sein oder nicht sicht-
Domenig; bývalá centrála společnosti AUA Oberlaa/ Lippert)
11.1.2. Vrstvy/vrstvení
Vymezení objemu
Vrstvy označují strukturu částí stavby, které vymezují její objem. Zahrnují tedy jak základní konstrukci, tak i skutečné vrstvy (popř. pláště, regulativy) dělicí prostor mezi interiérem a exteriérem, jsou-li pro estetiku, popř. architekturu/architekticitu relevantní. Ve smyslu Semperovy teorie „odívání" lze architekturu v základní struktuře rozdělit na konstrukci, resp. nosnou funkci a vrstvu obkladovou. Analýza vrstveni zahrnuje stavební prvky ve všech třech dimenzích (tedy i střechu).
11.1.2.1. Konstrukce
Konstrukce se definuje jako základní nosná struktura-stavby. Na rozdíl od takzvaného regulativu (= nenosné nebo jen samonosné vymezení vnějšího a vnitřního prostoru) může být konstrukce viditelná nebo neviditelná, ukrytá ve vymezující vrstevnatosti stavby. V hodnotové analýze je definována kvalita a význam, resp. relevance konstrukce pro estetický vzhled architektury jako celkové kompozice (=architekticita). (Příklady: Centre Pompidou/Piano, Rogers; Administrativní budova Grothusen/Puchhammer, Wawrik; budova AUVAAdalbert-Stifter-Straí3e/Hlaweniczka)
11.1.2.2. Regulace Plášť, povlak, stěna
Úmyslně široce pojatý termín úpravy zahrnuje ty části stavby, které odděluji vnější prostor od vnitřního a řídí, popř. regulují vzájemné působeni těchto prostorů. Regulace je komplementární část konstrukce, v konkrétních případech s ní však může tvořit celek. Hodnotovou analýzou je definována kvalita této regulace a její význam/relevance pro estetický vzhled a architekturu jako celkovou kompozici (=architekticita). Regulace tedy zahrnuje jak řiditelně propustné stavební díly (okna, zastínění, dveře, otvory), tak i fixované.
Concordia-Hof, Wien. Architektur Max Feilerer und Eugen Warle, 1952-55
Obytná 3tavba Concordiaplatz („Concordia-Hof"), Vidcn. Architektura: Max Feilerer a Eugen Warle, 1952-55
Slowakische Sendeanstalt, Bratislava. Architektur Stefan Svetko, Stefan Durkovic und Barnabas Klssling, 1962-83 Slovensky rozhlas, Bratislava. Architektura: Stefan Svetko, Stefan Durkovic a Barnabas Kissling. 1962-83
bar in der abgrenzenden Schichtung eines Bauwerks verborgen sein.
In der Wertanalyse wird die Qualität sowie die Bedeutung bzw. Relevanz der Konstruktion in Bezug auf die ästhetische Erscheinung der Architektur als Gesamtkomposition (=Architektizität) festgelegt. (Beispiele: Centre Pompidou/Piano, Rogers; Bürohaus Grothusen/ Puchhammer, Wawrik; AUVA Gebäude Adalbert-Stifter-Straße/Hlaweniczka) 11.1.2.2. Regelung Hülle, Haut, Wand
Der bewusst weit gespannte Begriff der Regelung umfasst jene Teile eines Bauwerks, die den Außenraum vom Innenraum abgrenzen sowie die Wechselwirkung zwischen diesen Räumen steuern bzw. regulieren. Die Regelung ist der komplementäre Teil der Konstruktion, kann aber in Einzelfällen mit dieser eine Einheit bilden. Durch die Wertanalyse wird die Qualität der Regelung sowie deren Bedeutung/Relevanz in Bezug auf die ästhetische Erscheinung/der Architektur als Gesamtkomposition (=Architektizität) festgelegt. Die Regelung umfasst demnach sowohl steuerbar durchlässige Bauteile (Fenster, Sonnenschutz, Türen, Öffnungen) als auch fixiert undurchlässige Bauteile (Wände und dgl.). (Beispiele: Verwaltungsgebäude Hintere Zollamtsstraße/Domenig; Slowakische Sendeanstalt/ Durkovic, Kisling, Svetko; Clima City Hotel/Hiesmayr)
11.1.3. Fronten/Ansichtsflächen
Ansichten, Aufriss, Fassade Der Begriff der Fronten definiert die Ansichtsflächen eines Gebäudes im Sinne einer planimetrischen, zweidimensionalen Komposition und unterscheidet zwischen Haupt- und Nebenfronten.
Bei der Wertanalyse der Fronten werden Qualität und Relevanz der Fronten in Bezug auf die ästhetische Gesamtkomposition (=Architektizität) festgelegt, ebenso wie das Verhältnis der Bedeutungen von Hauptfront und Nebenfronten zueinander - dies im Gegensatz zur Schichtung, bei der der dreidimensionale Aufbau im Vordergrund steht.
nepropustné stavební díly (stěny apod.). (Příklady: administrativní budova Hintere ZollamtsstraBe/Domenig; Slovenský vysílač/Durkovic, Kísling, Svetko; Clima City Hotel/Hiesmayr)
11.1.3. Průčelí/lícové plochy
Pohledy, nárys, fasáda.
Pojem čelních stran definuje náhledové plochy budovy ve smyslu planimetrické/dvourozměrné kompozice a rozlišuje hlavní a vedlejší průčelí. V hodnotové analýze se definují kvalita a relevance průčelí ve vztahu k celkové estetické kompozici (=architekticitě) stejné jako vzájemný poměr významu hlavního průčelí a vedlejších čelních stran - na rozdíl od vrstvení, u kterého se v popředí nachází trojrozměrná struktura.
11.1.3.1. Kompozice hlavního průčelí Relevance a kvalita výtvarné kompozice hlavního průčelí. Téměř každá stavba má hlavní průčelí, hlavní pohledovou stranu, která také většinou bývá plánována jako vědomá pohledová strana a často se shoduje se vstupní čelní stranou. (Příklad: administrativní a bytová budova Concordiaplatz, FellererAfVorle)
11.1.3.2. Kompozice vedlejších průčelí
Relevance a kvalita výtvarné kompozice jednoho nebo více vedlejších průčelí.
11.1.3.3. Kompozice průběhu hlavních hran Relevance a kvalita výtvarné kompozice hlavních hran. Jako hlavni jsou označovány hrany definující kontury velkých objemů (silueta, okapové hrany, hrany
u odstupňovaných objemů).
Erweiterung Slowakisches Nationalmuseum, Bratislava. Lloyds Gebäude, London. Architektur Richard Rogers, 1978-86
Architektur Vladimir Dedecek, 1967-79 Budova pojišťovny Lloyds, Londýn. Architektura: Richard Rogers, 1978-86 Dostavba Slovenské národní galerie. Bratislava. Architektura: Vladimír Dedecek, 1967-79
11.1.3.1. Komposition der Hauptfront
Relevanz und Qualität der gestalterischen Komposition der Hauptfront. Beinahe jedes Bauwerk verfügt über eine Hauptfront, eine Hauptschauseite, die zumeist als bewusste Schauseite geplant ist und oft mit der Eingangsfront identisch ist. (Beispiel: Büro- und Wohnhaus Concordiaplatz, Fellerer/Wörle)
11.1.3.2. Komposition der Nebenfront(en)
Relevanz und Qualität der gestalterischen Komposition der Nebenfront(en).
11.1.3.3. Komposition der Hauptkanten-Verläufe Relevanz und Qualität der gestalterischen Komposition der Hauptkanten. Als Hauptkanten werden jene Kanten bezeichnet, die Konturen des Großvolumens definieren (Silhouette, Traufkanten, Kanten bei Volumsstaffelun-gen).
11.1.3.4. Komposition der Nebenkanten-Verläufe Relevanz und Qualität der gestalterischen Komposition der Nebenkanten. Als Nebenkanten werden jene Kanten bezeichnet, die sich den Konturen des Großvolumens unterordnen (Fassadendekor, kleinformatige Volumssprünge).
11.1.4. Sphären
Raum, dreidimensionaler Wirkungsbereich In erster Linie ist es Aufgabe der Architektur, Sphären zu schaffen. Der bewusst weit gespannte Begriff Sphäre umfasst einen dreidimensionalen immateriellen Raum bzw. immateriellen Wirkungsbereich eines Bauwerks, der nicht gebaute Architektur ist. Der Begriff Sphären umfasst neben dem herkömmlichen Begriff Innenraum (der baulich-konstruktiv vom Außenraum abgegrenzt wird) auch andere immaterielle/soziale Wirkungsbereiche.
11.1,4.1. Tektoni sc he/konstruierte Sphäre Die tektonischen Sphären definieren sich als jener Raum, der durch Konstruktion und Regelung vom Außenraum bzw. Universum abgegrenzt wird und so bewusst in die architektonische Komposition einbezogen wird. In der Wertanalyse wird die Qualität und Relevanz der tektonischen Sphäre in Bezug auf die
11.1.3.4. Kompozice průběhu vedlejších hran Relevance a kvalita výtvarné kompozice vedlejších hran. Jako vedlejší jsou označovány hrany podřízené konturám velkých objemů (výzdoba fasád, malofor-mátové výstupky z prostorového objemu).
11.1.4. Sféry
Prostor, trojrozměrný okruh působení. V první radě je úkolem architektury vytvářet sféry. Vědomě široce pojatý termín sféry zahrnuje trojrozměrný nehmotný prostor, resp. nehmotný okruh působení stavby, který je nepostavenou architekturou. Termín sféry zahrnuje kromě obvyklého pojetí interiéru stavebně a konstrukčně odděleného od exteriéru také jiné nehmotné/sociální oblasti působení.
11.1.4.1. Tektonická/konstruovaná sféra Tektonické sféry se definují jako prostor oddělený konstrukcí a regulacemi od vnějšího prostoru/vesmíru a vědomě je tak zahrnován do architektonické kompozice. V hodnotové analýze se kvalita a relevance tektonické sféry definuje s ohledem na celkovou kompozici (architekticitu). Pro analýzu tektonických sfér je proto relevantní jak vzájemné působení regulace, konstrukce a prostorového objemu, tak i stupeň inscenace prostoru a jeho odlišnost od klasických, převzatých prostorových forem. Důležitá jsou vzájemná působení konstrukce a sféry stejně jako regulace
a sféry. (Příklady: pobočka Z FavoritenstraBe/Domenig; rozšíření slovenské Národní galerie/Dědeček; Městská hala Vídeň/Rainer, Juridicum Wien/Hiesmayr; Haas-Haus/Hollein)
11.1.4.2. Sféra materiality Souvislost materiálů a architektury.
Sféra materiality definuje oblast působení/vlivu povrchů/ materiálů na architektonickou kompozici jak s ohledem na vnější, tak i na vnitřní prostředí. V hodnotové analýze je definována kvalita a relevance sféry materiality ve vztahu k celkové kompozici/architekticitě. Relevantní pro analýzu sféry materiality je materialita povrchů, použitých stavebních látek a jejich zpracování včetně stop konstrukčních procesů. (Příklady: Unité
Wot r u ba k irc he, Wien. Architektur Fritz Wot runa. 1974-76
Kastel Maurer Berg (Wot m ba k irc he). Viděn. Architektura: Fritz Wotruba, 1974-76
Gesamtkomposition (Architektizität) festgelegt. Relevant für die Analyse der tektonischen Sphären ist somit sowohl die Wechselwirkung zwischen Regelung, Konstruktion und dem Raumvolumen als auch der Grad der Inszenierung des Raumes und dessen Abweichung von klassischen, übernommenen Raumformen. Wesentlich sind die Wechselwirkungen von Konstruktion und Sphäre sowie von Regelung und Sphäre (Beispiele: Z-Fi Male Favoritenstraße/Domenig; Erweiterung Slowakisches Nationalmuseum/Dedecek; Stadthalle Wien/Rainer; Juridicum Wien/Hiesmayr; Haas-Haus/Hollein)
11.1.4.2. Materialitäts-Sphäre Zusammenhang der Materialien mit der Architektur Die Materialitäts-Sphäre definiert den Wirkungsbereich/ Einfluss der Oberflächen/Materialitäten auf die architektonische Komposition, sowohl im Hinblick auf die äußere als auch die innere Umgebung. In der Wertanalyse wird die Qualität und Relevanz der Materialitäts-Sphäre in Bezug auf die Gesamtkomposition/Architektizität festgelegt. Relevant für die Analyse der Materialitäts-Sphäre ist somit die Materialität der Oberflächen, der verwendeten Baustoffe und ihrer Bearbeitung samt Spuren der Konstruktionsprozesse. (Beispiele: Unite d'Habitation/Le Corbusier; Lloyds-Gebäude London/Rogers)
11.1.4.3. Licht-Sphäre/Schatten-Licht-Sphäre Zusammenhang der geplanten Schatten-Licht-Wirkung mit der Architektur.
Die Schatten-Licht-Sphäre definiert den Wirkungsbereich bzw. Einfluss von geplanter Licht-/Sch arten regulation auf die architektonische Gesamtkomposition. Naturgemäß bezieht sich die Schatten-Licht-Sphäre in erster Linie auf die Lichtkomposition für Innenräume. In der Wertanalyse der Schatten-Licht-Sphäre wird die Qualität und Relevanz der geplanten Schatten-Licht-Führung in Bezug auf die Gesamtkomposition (Architektizität) festgelegt. (Beispiele: Erweiterung Slowakisches Nationalmuseum/Dedecek; Kirche Maurer Berg/Wotruba)
11.1.4.4. Sozio-Sphäre
Zusammenhang zwischen Architektur und gesellschaftlichen Auswirkungen.
d'Habitation/Le Corbusier; budova pojišťovny Lloyds Londýn/Rogers)
11.1.4.3. Sféra světla/sféra světla a stínu Souvislost plánovaného účinku světla/stínu ve spojení s architekturou.
Sféra světla a stínu definuje oblast působeni, resp. vliv plánované regulace světla/stínu na celkovou architektonickou konstrukci. Přirozeně se sféra světla a stínu v první řadě vztahuje na světelnou kompozici vnitřních prostorů. V hodnotové analýze sféry světla/stínu se kvalita a relevance plánovaného vedeni světla a stínu definuje ve vztahu k celkové kompozici (architekticité). (Příklady: rozšíření slovenské Národní galerie/Dědeček; kostel Maurer Berg/Wotruba)
11.1.4.4. Sociosféra
Souvislost mezi architekturou a společenskými dopady. Sociosféra definuje oblast působení/vliv architektury/ celkové architektonické kompozice na společenské procesy jak s ohledem na veřejný prostor, tak i na uživatele. U hodnotové analýzy sociosféry se určuje kvalita a relevance architektonických opatření/celkové architektonické koncepce s ohledem na sociální procesy. Zahrnuje zejména kvality pobytu a nabídky architektury pro sociální interakci, např. otevřené přízemní prostory, propustnost vnitřního/vnějšího prostoru apod., stejně jako vzájemné působení mezi stavbou, jejími vnitřními sférami a veřejností. (Příklady: škola Grund-steingasse/Lichtblau, Schlesinger; Juridicum/Hiesmayr; Heinz-Nittel-Hof/Glůck (plavecká hala); Město dětí/ Schwaighofer, EKAZENT HietzingA/Vindprechtinger)
Stadt des Kindes, Wien.
Architektur: Anton Schweighofen 1969-74
Mesto děti, Viděn.
Architektura: Anton Schweighofen 1969-74
BMW Gebäude und Museum, München. Architektur Karl Schwanzer, 1968-73 Budova BMW, Mnichov. Architektura: Karl Schwänzer, 1968-73
Die Sozio-Sphäre definiert den Wirkungsbereich bzw. Einfluss der Architektur bzw. architektonischen Gesamtkomposition auf gesellschaftliche Prozesse, sowohl im Hinblick auf den öffentlichen Bereich als auch auf Nutzer. In der Wertanalyse der Sozio-Sphäre wird die Qualität und Relevanz architektonischer Maßnahmen bzw. des architektonischen Gesamtkonzeptes in Bezug auf soziale Prozesse festgelegt. Davon umfasst sind insbesondere Aufenthaltsqualitäten und Angebote der Architektur für soziale Interaktion wie z.B. offene Erdgeschoßbereiche, Durchlässigkeiten Innen-Außen und dgl., ebenso wie die Wechselwirkung zwischen Bauwerk, dessen inneren Sphären und der Öffentlichkeit. (Beispiele: Schule Grundsteingasse/Lichtblau, Schlesinger; Juridicum/Hiesmayr; Heinz-Nittel-Hof/ Glück (Schwimmbad); Stadt des Kindes/Schwaighofer, EKAZENT Hietzing/Windbrechtinger)
11.1.4.5. Semio-Sphäre
Zeichensprache bzw. Assoziationswirkung der Architektur
Die Semio-Sphäre definiert die bildliche Assoziationswelt, die mehr oder weniger bewusst eingesetzt wird, um die Wahrnehmung eines Gebäudes (z.B. in Zusammenhang mit der Örtlichkeit) zu beeinflussen. In der Wertanalyse der Semio-Sphäre wird die Relevanz des verwendeten Zeichensystems bzw. der Sprachlichkeit oder der assoziativen Wirkung der Architektur in Bezug auf das architektonische Gesamtkonzept festgelegt. (Beispiele: Panoramaheim/Lippert; ehem. AUA Zentrale Oberiaa (Tower AssoziationVLippert; BMW Gebäude München/Schwanzer)
11.1.4.6. Sono-Sphäre
Zusammenhang der geplanten akustischen Wirkung für Innenräume mit der Architektur
11.1.4.7. Komposition der Sphären
Relevanz und Qualität der gestalterischen Komposition der telefonischen Sphären sowohl im Innen- als auch im Außenraum.
11.1.5. Detailformen und Kunstwerke - Architektur und Kunstwerk-Beziehung
11.1.4.5. Semiosféra
Znaková řeč, resp. asociativní působení architektury. Semiosféra definuje obrazový svět asociací, používaný víceméně vědomě k ovlivnění vnímání budovy (např. v souvislosti s lokalitou). V hodnotové analýze semio-sféry se určuje relevance použitého znakového systému/jazykovosti/asociativniho působení architektury ve vztahu k celkové architektonické koncepci. (Příklady: kolej Panoramatický domov (Panoramaheim)/ Lippert; bývalá centrála společnosti AUA Oberlaa (Tower Assoziation)/Lippert; budova BMW Mnichov/ Schwanzer)
11.1.4.6. Sonosféra
Vztah plánovaného akustického účinku vnitřních prostor ve spojení s architekturou.
11.1.4.7. Kompozice sfér
Relevance a kvalita výtvarné kompozice tektonických sfér v interiéru i exteriéru..
11.1.5. Detailní formy a umělecká díla - vztah architektury a uměleckého díla
11.1.5.1. Relevance detailních forem
V hodnotové analýze je definována relevance detailních forem, nezávisle na tom, jak dalece se detailní formy nacházejí ve spojení s celkovou architektonickou koncepcí.
11.1.5.2. Souvislost řešení detailů se stavbou/zapojení do architektury
Ve vztahu mezi detailními formami a architekturou se rozlišuje mezi těmito dvěma extrémy: detailní formy zcela nezávislé na architektuře a detailní formy integrálně zapojené do celkové architektonické koncepce, které již od architektury nelze oddělit. Hodnotová analýza definuje stupeň souvislosti mezi detailními formami a architekturou, a tedy jeho relevanci pro celkovou architektonickou koncepci.
11.1.5.3. Relevance uměleckých děl
V hodnotové analýze je definována relevance uměleckého díla, resp. uměni na stavbě ve srovnání s jinými díly umění na stavbě, nezávisle na tom, jak dalece se umělecké dílo nachází ve spojení s celkovou architektonickou koncepcí.
UNO-CIty, Wien. Architektur Johann Staber, 1973-79 Komplex OSN. Vielen. Architektura: Johann Staber, 1973-79
11.1.5.1. Detailformen-Relevanz
In der Wertanalyse wird die Relevanz der Detailformen festgelegt; unabhängig davon, wie sehr die Detailformen mit dem architektonischen Gesamtkonzept in Verbindung stehen.
11.1.5.2. Detailformen Zusammenhang mit Bauwerk/Einbeziehung in Architektur
Im Zusammenhang zwischen Detailformen und Architektur unterscheidet man zwischen den Extremwerten der von der Architektur vollkommen unabhängigen Detailformen und den integrativ in das architektonische Gesamtkonzept einbezogenen Detailformen, die von der Architektur nicht mehr trennbar sind. Die Wertanalyse legt den Grad des Zusammenhanges zwischen den Detailformen und der Architektur fest, und damit deren Relevanz für das architektonische Gesamtkonzept.
11.1.5.3. Kunstwerke-Relevanz
In der Wertanalyse wird die Relevanz des Kunstwerkes bzw. der Kunst am Bau für sich im Vergleich mit anderen Werken von Kunst am Bau festgelegt; unabhängig davon, wie sehr das Kunstwerk mit dem architektonischen Gesamtkonzept in Verbindung steht.
11.1.5.4. Kunstwerke Zusammenhang mit Bauwerk/ Einbeziehung in Architektur
Im Zusammenhang zwischen Kunst und Architektur unterscheidet man zwischen den Extremwerten des der Architektur vollkommen unabhängig beigestellten Kunstwerkes und dem integrativ in das architektonische Gesamtkonzept einbezogenen Kunstwerkes, das von der Architektur nicht mehr trennbar ist. Die Wertanalyse legt den Grad des Zusammenhanges zwischen dem Kunstwerk und der Architektur fest, und damit dessen Relevanz für das architektonische Gesamt konzept,
11.2. Bauwerk in Bezug auf die Umgebung 11.2.1. Position/Urbanität
Beziehung und Wechselwirkung zum städtischen Umfeld.
11.2.1.1. Veduteneffekt Prospekt Wirkung
Das Bauwerk ist Teil einer Vedute, die für das Stadtbild
11.1.5.4. Souvislost uměleckých děl se stavbou/zapojení do architektury
Souvislost umění a architektury se pohybuje mezi těmito dvěma extrémy: umělecké dílo umístěné v architektuře naprosto nezávisle na ní a umělecké dílo integrálně zapojené do celkové architektonické koncepce, neoddělitelné od architektury. Hodnotová analýza stanoví stupeň souvislosti mezi uměleckým dílem a architekturou, a tedy jeho relevanci pro celkovou architektonickou koncepci.
II.2. Stavba ve vztahu k okolí 11.2.1. Poloha/urbanita
Vztah a vzájemné působení na městské prostředí.
11.2.1.1. Efekt veduty Účinek prospektu.
Stavba je součástí veduty, která má pro obraz města nebo jeho identitu lokálni nebo velkoplošný význam. Stavba může být jak součástí veduty, tak i pohledovou dominantou. (Příklad: komplex OSN, tzv. UNO-City/Staber)
11.2.1.2. Pohledová dominanta
Charakteristický znak, označovací funkce, vizuální osa, dominanta.
Předpokladem pohledové dominanty je adekvátní viditelnost i z větších vzdáleností. Pohledová dominanta je podmíněna mimořádnými proporcemi/rozměry. Stavba může být jak součástí veduty, tak i pohledovou dominantou. (Přiklady: Ringturm/Boltenstern; výškový dům Matzleinsdorfer Platz/Hruska, SchlauB; Philipshaus/ Schwanzer; bývalá centrála společnosti AUA Oberlaa/ Lippert)
11.2.1.3. Prostorotvorný efekt/efekt agory Stavba vymezuje ve veřejném volném prostoru poloveřejný volný prostor (agoru). (Příklady: EKAZENT Hietzing/Windprechtinger; škola Grundsteingasse/Licht-blau, Schlesinger)
11.2.1.4. Prostorotvorný efekt/efekt bulváru
Stavba reaguje na situaci v případe bulváru v souvislosti s uspořádáním ulic nebo naopak. (Příklad: bytový dům Hadikgasse 128 (s čerpací stanicí ShellJ/Gliick)
Wohnanlage Wohnen Morgen, Wien. Architektur: Wilhelm Holzhauer. 1973-80 Bydleni zítřka. Vídeň. Architektura: Wilhelm Holzbauer, 1973-80
Wohnhaus Fischerstiege, Wien. Architektur Otto Nredermoser, Hans Petermair, 1951-54 Bytový dům Fischerstiege, ViderY Architektura: Otto Niedermoser, Hans Petermair, 1951-54
oder die Identität der Stadt lokal oder großräumig von Bedeutung ist. Ein Bauwerk kann sowohl Teil einer Vedute als auch Landmark sein. (Beispiel: UNO-City/ Staber)
11.2.1.2. Landmark
Wahrzeichen, Markierungsfunktion, Sichtachse, Dominante
Landmark setzt eine entsprechende Sichtbarkeit auch aus größeren Distanzen voraus und ist mit außerordentlichen Proportionen bzw. Dimensionen verbunden. Ein Bauwerk kann sowohl Teil einer Vedute als auch Landmark sein. (Beispiele: Ringturm/Boltenstern; Hochhaus Matzleinsdorfer Platz/Hruska, Schlauß; Philipshaus/ Schwanzer; ehem. AUA Zentrale Oberlaa/Lippert)
11.2.1.3. Raumbildung/Agoraeffekt
Durch das Bauwerk wird ein halböffentlicher Freiraum (Agora) vom öffentlichen Freiraum abgegrenzt. (Beispiele: EKAZENT Hietzing/Windbrechtinger; Schule Grundsteingasse/Lichtblau, Schlesinger)
11.2.1.4. Raumbildung/Boulevardeffekt
Das Bauwerk reagiert auf eine straßenräumliche Boulevardsituation oder umgekehrt. (Beispiel: Wohnhaus Hadikgasse 128 (mit Shelltankstelle)/Glück)
11.2.1.5. Raumbildung/Passageneffekt
Das Bauwerk bildet eine Durchgangssituation mit oder ohne Geschäftseinbauten. Das Bauwerk nimmt einen Durchgang in sich auf. (Beispiele: Graben 31 - Cafe de l'Europe/Purr; Kennedy-Hof/Lippert)
11.2.1.6. Raumbildung/Außen-Innen-Effekt Herstellen des Bezuges zwischen öffentlichem Außenraum und Innenraum, Transparenz des Erdgeschoßes. (Beispiele: Juridicum Wien/Hiesmayr; Hallenbad Döb-ling bzw. Hallenbad Simmering/Grün berger)
11.2.1.7. Freiungseffekt
Herstellen einer inneren Autonomie, eines innenliegenden öffentlichen Raumes mit autonomer Komposition, ohne gestalterische Bezüge zur Umgebung (Rückseite zur Stadt). (Beispiele: EKAZENT Hietzing/Windbrechtinger; Wohnen Morgen Wien 15/Holzbauer)
11.2.1.8. Mannigfaltigkeitseffekt Heterogenität, Gegenteil von Zeichen haftig keit
11.2.1.5. Prostorotvorný efekt/efekt pasáže
Stavba vytváří průchozí situaci s vestavbami obchodů nebo bez nich. Stavba do sebe pojímá průchod. (Příklady: Graben 31 - Cafe de l'Europe/Purr; Kennedy-ho dvůr/Lippert)
11.2.1.6. Prostorotvorný efekt/efekt vnějšího - vnitřního prostoru
Vytváření vztahu mezi veřejným vnějším a vnitřním prostorem, transparence přízemí. (Příklady: Právnická fakulta Vídeň/Hiesmayr; plavecká hala Dobling, popř. kryté koupaliště Simmering/Grúnberger)
11.2.1.7. Efekt svobodného prostoru
Vytvoření vnitřní autonomie, uvnitř ležícího veřejného prostoru s autonomní kompozici, bez prostorového vztahu k okolí (zadní strana k městu). (Příklady: EKAZENT Hietzing/Windbrechtinger; bydleni Wohnen Morgen Wien 15/Holzbauer)
11.2.1.8. Efekt různorodosti Heterogenita, protiklad znakovosti.
Stavba reaguje na své (heterogenní) stavební okolí na různých místech různou formou a vytváří tak dojem souboru, ačkoliv se jedná pouze o jedinou budovu. (Příklady: budova Haas-Haus/Hollein; EKAZENT Hietzing/Windbrechtinger; budova Z WtpplingerstraBe 4-6/ Potyka)
11.2.1.9. Efekt doplnění
Stavba doplňuje, kompletuje své okolí. (Příklad: obytný komplex Fischerstiege/Niedermoser, Petermair)
II.2.2. Gestika
Základní (ikonicko-)gestický účinek stavby. Atmosféra, resp. charisma, které stavba vyzařuje. 11.2.2.1. Velkorysost
Velkorysost při utváření stavby nebo jejího dílčího aspektu, přesahující funkční nutnost s ohledem na dimenze nebo materiály. Vědomé upřednostnění tvůrčích kvalit před ekonomickými rámcovými podmínkami. (Příklady: bývalý dům Steyr (Steyr-Haus)/Appel; Západní nádraží/Hartinger, Wóhnhart, Schlarbaum)
Westbahnhof, Wien. Architektur: Robert Hartinger, Sepp Wöhnhart Hotel Capricomo, Wien.
und Franz Xaver Schlarbaum. 1949-54 Architektur: Josef Vytiska, 1961-63
Západní nádraží, Vídeň. Architektura: Robert Hartinger, Sepp Wöhnhart Hotel Capricorno, Viden.
a Franz Xaver Schlarbaum, 1949-54 Architektura: Josef Vytiska, 1961-63
Das Bauwerk reagiert auf seine (heterogene) bauliche Umgebung an unterschiedlichen Stellen in unterschiedlicher Form und erzeugt dadurch in sich den Eindruck eines Ensembles, auch wenn es sich nur um ein einziges Gebäude handelt. (Beispiele: Haas-Haus/Hollein; EKAZENT Hietzing/Windbrechtinger; Z-Gebäude Wipplingerstraße 4-6/Potyka) 11.2.1.9. Ergänzungseffekt
Bauwerk komplettiert, ergänzt die Umgebung. (Beispiel: Wohnanlage Fischerstiege/Niedermoser, Petermair)
M.2.2. Gestik
Grundlegende (ikonisch-)gestische Wirkung des Bauwerks. Atmosphäre bzw. Ausstrahlung, die das Bauwerk vermittelt.
11.2.2.1. Großzügigkeit
Großzügigkeit in der Gestaltung eines Bauwerkes oder eines Teilaspektes über funktionale Notwendigkeiten hinaus, im Hinblick auf z.B. Dimensionierung oder Materialität. Bewusste Bevorzugung von gestalterischen Qualitäten gegenüber wirtschaftlichen Rahmenbedingungen (Beispiele: ehemaliges Steyr-Haus/Appel; Westbahnhof/Hartinger, Wöhnhart, Schlarbaum)
11.2.2.2. Repräsentation
Repräsentative Wirkung eines Bauwerkes, bewusste Inszenierung des Bauwerkes oder eines Teilbereiches, um diesem eine besondere Bedeutung zu verleihen. (Beispiele: AUVA Gebäude Adalbert-Stifter-Straße/ Hlawenizcka; Bundeskammer Gewerbe/Appel; Arbeiterkammer/M erth)
11.2.2.3. Identifikation
Identifikationspotenzial eines Bauwerks. (Beispiele: Wohnpark Alt-Erlaa/Glück u.a.; Jedleseer Straße/Hufnagel u.a., Wohnen Morgen Wien 15/Holzbauer)
11.2.2.4. Symbolhaftigkeit
Das Bauwerk repräsentiert stellvertretend eine Idee, einen Inhalt. (Beispiele: Donauturm/Lintl, Krapfenbauer; Ringturm/Boltenstern, Wohnhausanlage Vorgartenstra-ße/Auböck, Rössler, Hoch; Kennedybrücke/Pfeffer)
11.2.2.2. Reprezentace
Reprezentativní účinek stavby, vědomá inscenace stavby nebo její dílčí části, aby ji byl propůjčen zvláštní význam.
(Příklady: budova AUVA Adalbert-Stifter-StraGe/Hlawe-nizcka; Spolková živnostenská komora (Bundeskammer Ge werbe)/Appel, Arbeiterkammer/M e rth)
11.2.2.3. Identifikace Identifikační potenciál stavby.
(Příklady: obytný komplex Wohnpark Alt-Erlaa/Glůck aj.; Jedleseerstrafie/Hufnagel aj.; bydlení Wohnen Morgen Wien 15/Holzbauer)
11.2.2.4. Symbolika
Stavba reprezentuje zástupně jistou myšlenku či obsah. (Příklady: rozhledna Donauturm/Lintl, Krapfenbauer; Ringturm/Boltenstern, komplex obytných domů Vor-gartenstraBe/Aubôck, Rossler, Hoch; Kennedyho most/ Pfeffer)
11.2.2.5. Znakovost
Stavba si vzhledem či rozměry nevšímá okolí a vztahuje se v první řadě k sobě samotné. Forma je jasně čitelná a nezávislá. (Příklady: hotel Intercontinental/Ap-pel, Jaksch; Důchodová pojišťovna/Schuster; bodové výškové domy Kaisermúhlen/Stiegholzer)
11.2.2.6. Efekt metropole Urbánní vyzařování stavby.
(Příklady: výškový dům Gartenbau/Boltenstern, hotel Intercontinental/Appel, Jaksch)
11.2.2.7. Efekt fluida
Elegance, šarm, duch doby, móda. (Příklady: pavilon Volksgarten/Haerdtl; hotel CapricornoA/ytiska)
PAVILON Z
Pavilon Z na brněnském výstavišti
Kategorie: muzea, výstavní pavilony
Pavilon je součástí menšího chráněného území
Původní název: pavilon Z
Adresa: Výstaviště 1, Brno-Pisárky
Architektura: Zdeněk Denk, Zdeněk Pospíšil,
Milan Steinhauser, Zdeněk Alexa
Odborné části projektu:
konstrukce, statika: Ferdinand Lederer. Jiří Špaček
Projekt: 1958, Realizace: 1959
Vlastník: Veletrhy Brno, a. s.,
Výstaviště 405/1, 647 00 Brno_____
Pavillon Z auf dem Briinner Messegelände
Kategorie: Museen, Ausstellungshallen
Der Pavillon ist Teil einer kleineren Denkmalschutzzone.
Ursprüngliche Bezeichnung: Pavillon Z	
Adresse: Výstaviště 1, Brno-Pisárky	
Architektur Zdeněk Denk, Zdeněk Pospíšil,	
Milan Steinhauser, Zdeněk Alexa	
Fachliche Projektteile:	
Konstruktion, Statik: Ferdinand Lederer, Jiří Špaček	
Projekt: 1958, Umsetzung: 1959	
Eigentümer Veletrhy Brno, a. s.,	
Výstaviště 405/1, 647 00 Brno	
brno T
lUUAO'JÜUUZ á>[ U4DUUÓJ; «
I. Ina*« konotace/aury I. Konnota-tíons/Aure-Index
kultur nO-fiiíilcirir: ky konlexf'k.jllui né-hif.loricky vy/inim	-10*9  B   7  6 -í   4 -3	? -1	0	1	2	34567H9 1C	Kutturgeschlcrrtlcher Kontcxt/KuKurgŕKhichitHcIie Bedeutung
1.1. Arch>telnYkance4áŕ/skupina							1.1. ArchitektiBiiro/Gnipp«
L1.1.MMH| LI 1 1 StunaA 7nArri(i<.[i				1.1.1. Bekannthait			
1-13. Význam				113 Bedeutung			
1.12.1 VýzTiamowbW^intiiMkti							
1.122. Význam osob<y) jako teonjAa				■	m		11 2 2. Bedeutung der Person(en) ad» Theoretiker
1.1 Íl Význam osob(y) jako učitele nebo láka				■	m	■	1.1.2.3. Bedeutung dar Person(en} als Lehrer oder Schuti*
11.2.4. Význam otobryí jako odborníka							
Jiný význam C*ob(y)			x	1.13 5 Andere Bedeutungen der Pprsonlen)			
1.1.3. Vfc			z	1.1 3. Einfluss			
I " 3 '   H V.--íi ky . ■ , 1.1.3.2. Soufiaará vliv _	■ ■■■■■			1.1.33. Entlass gegenwärtig			
1.2. Stavba				1.2. Bauwerk			
12.1 Hodnota stavby 1.2.1.1. Význam v* vztahu k celkovému díu architekta	-------			13.1. Stellenwert des Bauwerks			
\22. Pflktadrtost stavby I 9 9 1   [■i.LI-Hriú K:T\  fftrmi   fi.t.L-r-o   itrMŘfi iki-at aiwi							1.2.2. Vorbildlicrikeŕtswirkung des Bauwerks 12.2-1. Vortxkílicher Typus. Form. Funktion, Konstruktion und dgl
12.3. PoIříK^rVultumé-poIlcky vyzram stavby							I 2 3. PoitrKTia/rajtlurpoüliscrte Bedeutung des Bauwerks
12 3 1. Spotecenské poslán. - hŕatoncké/v dobe V2n*u							
12 3 2 Společenská" posláni - současné 12 3 3 Výr nu m stavby j£k o (polil .c kán o} svědectví doby		■ ■		12 3.2. GesensohafUcher Auftrag gegenwärtig			
i 2 4. TechA»ckx>-h«toncky význam etetvby/lecnnotogická Inovace				1.2.4. Techn&gescíiichttche Bedeutung des Bauwerkes/technologische Innovation			
1.2.4.1. Konstrukce (základni konstrukce)							
t.2.4.2. Regulace				■ ■ ■ ■ ■			1.2.4.2. Regelung
1.2 4 3 Materiály	•	■ ■		1.2.4.3. Materialien			
1.2.4.4. Aeieni technického vybaveni budovy			X	13.4 4. Haustechniache Losung			
13.4.5. Technické řešeni osvéttenr; - nlenér			X	15.4.5. Lchttechnische Lösung innen			
i.2.4.6. Technická taseni ccvMení - exterier/elektni osvetlení			X	1.2.4.6. üchttachnische Losung euBerVEffelctticht			
13.4.7. rVxuabcká hájení			X	1.2.4.7. Akustische Lösung			
1.2.9. RepuWC6'akcepiaĽe/icíer.titikacfi							1.2.5. Rtputation/AJueplani/lden!jr*iatKXi
1.2.5.1. Akceptace bobovými experty ít|. v dobe výstavby) i 3 52. Akceptace dobovou verejnosti {ij. v dobá výstavby) 15.5 3. Akceptace současnými experty 1.2.5.4. Akceptace současnou veřejnosti				■	m	■ B ■	1.2.5-1. Akzeptanz zerlgenössrach unter Experten (Erbauungszerr) 1.2.5.2. Akzeptanz zeitgenössisch in der Orfeitlichkert (Erbeuungazert) 1.2 5 3. Akzeptanz heute unter Experten 12.5.4. Akzeptanz heule In der öflenlkchkeit
							
13.5 5 Akceptace uzn^ateii/idaniiffkace				■	u	■	1.2 5.5. Akzeptanz durch NutzerlmeMdanlrreratjrjn
1.2.6. Orvozanl				12.6. Beerohung			
I3.61. Prognóza zachováni							
brno t Pavilon Z
]|r Ingenlumrlndex otiq in ality Jtvarita irýtwarnůr» i eirni
11.1. St 3 v ba sama o sobí
10-9 -B -7 -6 -5 -4 -3 -2 -1
1   234557B9 1Q
II. Ingeni urn.'Orio in atirótsLndox gesialtBHSche Losunosqualital
11.1.
I11 1 Vzhled
II. 1.1.1. Komplexnost
III. 1.?. R«duhcar1apd*rnosl II.V1.3. SkuJpluraÉa_
1l.1.2.Vrstvy/«TSt«wl ii 1 2 1. Kon*lryVc« ii 1 í.2_ReguH jcí
lil 3 Pnjirt.lico**plochy _
1.1.3.1. Kompozice hlavního průCeli
1.1.3.2. Kompozice vedle|itcri prúee*
H. 1.3.3. Kompozice prúbénu hlavních hran U.1 3.J Kompo«s CAifíény y>dtetiicň hrm
IP.1.1.
■■■■■■■■■■ ÚLÍA1:J^i1flpll^UH^_
Lff ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ 11.1.1.2. RedurfllonrLapIdarttk ~
llllll li_IM.1.3.SJnjIpruraJrtat_
__11.1.2. Sch«*ten/SchWrtunj___
■■■■■■■■■ ll.l.iLl.KoíBtnjíílrOfi
HÉllilU_11,1.2.2, FHqriung_
».1.3. FronUfVAndchttniehMi________
■ ■■■■■■HP (1.1.3.1. KcrfnposibOT: o>r rlauptfront ■■■■■■II 11,1.3-?. Kompojjtiuin, o^r Meb^nfrofil 'juty ■■■■■■■■■ H.1.3-3. KoriposJtior.derHauptkamín-VcrlSu^
Ulil _1M.3.4. KcmpoaitiDri der tebenkenf^ArerlaufB_
II. 1 .4. Sphfiran___
■ ■■■■■■■■■ 11.1.4 1. Teríionische.Vcnalrj ere Sphůre
■ ■■■■■■ (L1~4,3, ^atfrďitdtsSphlfi "_____
■ ■ ■ ■ ■ li.i.4.3. Lcr-l-Sňhaffríchjíten-Lcřit-Sphar^
■ ■■■■■■ 111,4.4. Sozlo-SphBíů___
Ulil II. 1.4.5. SamNu-Spráre
__11,1.4.6. &rftc~Sprflrw_
IHIWIH l|J|-4^. Kompcritton dw Sphawfi_
II.1.5. CwaHlořmtfv. und K\jntbK*r*+mi»x - Arehrtekluf und Kur^^rk-B*/:i^r>q
■ ■ ■ ■ ■ II. i ,5.1. Detolrtonnen - Pelc^anz
■ ■■■■■ ll.l 5.2. [NtlalforTTwi - ZuaaTiTh?nhflTrg mít 6auwertr/EJnbeizieh\Jiaj InArchrtektut
11.1.5.3. KunsttvBffce - Ra lev ani
11.1.5.4. Kunslw«rke • Zuummenharig mil BAm«rVtltnbezi*yiurig in Afcnriektur
11.2. Bauwork In Bozug auf dle Umgebunfl ~    ÍÍ2.1. PQsitwxrTJ^barrittt____
■ ■■■■■■■■■       ii 211. vcdulmefWrt
■ ■■■■■■■■■ 13 1 3 Landrnarii
■ ■ ■ ■ ■ II 7 1 3 Raumbildtjnqi'A9DfMrrekt
ii ? 1 4 FtMmbi1rJ>ur>B.'Boulflvardeneh1
■ ■ ■ ■ ■ 112 1.5 FLaumbiloVir>j1'P4S.'SŮiJřnefltikl
H.7.1.6. FUuml>ldun^Aue«fvlnrttvi-En«W ■■■■■■ "3-1 7- Fnýungaefldct
112 1 8. MwnigfaltrghiitHfTekl
■ ■ ■ ■ ■__1.2.1 9_E^4nl^lpl!i■'
___ 1-2-10«*
■ ■■■■■■ 117.21 Gnjrjziirj^knrt ■■■■■■■■■ ii ř 2-2. ftcílfíkMiiiíiion
■ ■■■■■■■■■ 1.3.3 3. rdennftKBUori
■ ■■■■■■tl IJZJZA Syrnbrj-J^řTigtDMt
■ ■ ■ ■ ■ 1 ř.J 5 /niLiSnrhiflTokírr
■ ■■■■■■■ M.3.J.Ě. Uetfopůrejhvffrevt ■■■■■■■■
II 1 4 Shfirv II. 1.4.1. TeklonrCkA/koratruovana stera 1.1.4.3. Síéra malenalnv ■ 1.4.3. Sféra Svetla/lhV» Jv*tl» a stinu tli i A SCOOJUW* 0 145 !
1.1.44.!
■■1.47. Kompoak»aMf
II l JJ. D«t*ln{ eymy t um|i«cki db - vztah architektury a umřurckcho drtí
I. 1 JI, rWfvw« dtUiLnlcti hxem
■ 15 2 Souvmoat naftan* dvWů M tta^bOu/íapci*™ dc irchrtaktury
■ 1 5 3 TW*w<* um***c*ycí- d*
II. 1.5.4. Souvmoat umeteckýth dři h aUvtxxťzJpojen. do arCtut©Mu»7
■ 2.1
112 ■ ÚJ.1 (lil
riJř.i i': ■
StmtM V* wrt.hu k okolí
1. E'ekE veduly
_2. Pontodevi dO^naftU
3 ProAlorotvcrný tWď/afeW aQory .4. P^wtorotvoniý t*M0itjf«*i1 butváru A PTOloroTvwrňy iW;«f»>,1 p*u4>>
.7. EMl k.fjood*iano prDAtoriy li E W *ůznonjtJo«rti J. Bíd dopinénl _""
I12J. ( ii ř a.i
1.22J. rUfwertacai
13 34.9yn«ollul B3J5 i 112 2.5 ES
» Témata ke zvracování