Teorie architektury Její estetické a mimoestetické aspekty Essai_sur_l'Architecture_-_Frontispiece.jpg Možnosti interpretace architektury •Stylová východiska (gotika, baroko, neo/klasicismus, historicismus apod.) a jejich historické konotace •Interpretace prostoru a funkcí •Funkcionalismus: funkce, nebo „styling“ (Jan Michl) •Architektura jako znak (Charles Jencks: dvojité kódování, viz prez. VK07, 4. část) •Architektura a městská zkušenost (metropolis) •Fenomenologie architektury a urbanismu (např. Christian Norberg-Schulz, Génius loci) •Architektura jako nástroj reprezentace • •Srov. Richard Williams, Architektura ve vizuální kultuře, in: Možnost vizuálních studií. Brno 2007, s. 49-62. • Teorie architektury v antice Jediný dochovaný starověký spis na toto téma • Vitruvius (Pollio), De Architectura libri decem, 1. pol. • 1. stol. po Kr. (Deset knih o architektuře, česky 1953). •Stavba musí uspokojovat tři požadavky: 1) firmitas, • 2) utilitas, 3) venustas. •Krása (venustas) zahrnuje šest pojmů: 1) ordinatio, • 2) symmetria, 3) eurythmia, 4) dispositio, 5) decor, • 6) distributio. •Vitruviova estetika architektury vychází ze čtyř zdrojů: • 1) abstraktní kategorie (řecká teorie proporcí), 2) zákony stavby lidského těla, 3) zákony fyziologické optiky, 4) čistě konstruktivní zásady. vitarchitr.jpg porticusreconstr.jpg Teorie architektury v renesanční Itálii •Leone Battista Alberti, De re aedificatoria libri X, vyd. posmrtně 1485 (sepsáno 1443-1452, Deset knih o archi-tektuře) • „Italský Vitruvius“ L. B. Alberti (1404-1472): humanista, právník, sekretář římské kurie, architekt, považoval se za diletanta (milovníka umění), u něj poprvé odděleno pro-jektování staveb od jejich provádění. V jeho estetické teorii je klíčovým pojmem concinnitas (umělé článkování, souměrnost). Chtěl povýšit architekturu mezi svobodná umění, odlišit ji od stavitelského řemesla. Proto požaduje všestranné vzdělání architektů. •Dogmatické traktáty o architektuře: kodifikovaly pravidla vycházející z Vitruvia a sloužily jako vzorníky. Nejznámější z nich sepsali architekti: • Sebastiano Serlio, Tutte l´opere d´architettura et prospettiva, 8 knih, celek vyd. 1584 (Všechna díla o architektuře a perspektivě) • Andrea Palladio, I quattro libri dell´Architettura, 1570 (Čtyři knihy o architektuře) • • • Leone Battista Alberti Mantova, kostel S. Andrea Florencie, Palazzo Rucelai pol. 15. stol. alberti_big2 alberti_rucellai Church%20of%20Sant'Andrea Teorie architektury v renesanční Itálii •Palladio • Palladio obálka palladio portret Teorie architektury v renesanční Itálii •Serlio Serlio portal První obrazová srovnávací historie světové architektury • Johann Bernard Fischer von Erlach, Entwurff einer historischen Architektur, 1721 (Návrh historické architektury) • • Athos250 templo3 Fischer Klesheim Otázky stylu v německé teorii architektury 19. století •Heinrich Hübsch, In welchem Stil sollen wir bauen, 1828 (V jakém stylu máme stavět) •August Reichenspenger, Anzeige..., 1854 (Pokyny k církevnímu stavitelství) •Gottfried Semper, Die vier Elemente der Baukunst. Ein Beitrag zur vergleichenden Baukunde, 1851 (Čtyři elementy stavitelství. Příspěvek k srovnávací stavební vědě) •Týž, Der Stil in den technischen und tektonischen Künste oder Praktische Aesthetik, 1861-1863 (Styl v technických a tektonických uměních neboli Praktická estetika) Semper portrét 1871 Německý architekt a teoretik architektury a designu G. Semper. Otázky stylu v německé teorii architektury 19. století •Semper, opera v Drážďanech, od 1838 •Rundbogenstil (uměle vytvořený stal kruhových oblouků): Maximilianeum v Mnichově, od 1857 •Reichenspenger, Anzeige…, 1854, titulní list • Reichersperger 19 Semper opera Dresden od 1838 Urbanismus v 19. století •Důležitost teorie urbanismu (tj. stavby měst) vzrůstá s urbanizací 19. století, především překotným růstem průmyslových měst. Jeho negativní aspekty kritizoval již před polovinou 19. století anglický architekt A. W. N. Pugin, když srovnal podobu města r. 1440 a 1840 (obr. vlevo). •Nové podněty dal urbanismu vídeňský architekt a teoretik Camillo Sitte svým stále aktuálním spisem Stavba měst podle uměleckých zásad z r. 1889, online: http://www.uur.cz/images/5-publikacni-cinnost-a-knihovna/metodicke-prirucky-a-publikacni-materialy/ 2012/sitte-stavba-mest.pdf Pugin.jpg Koncept zahradních měst na přelomu 19. a 20. století •Ebenezer Howard, Tomorrow. A Paceful Path to Reform, 1898 (Zítřek. Pokojná cesta k reformě) •Týž, Garden Cities of Tomorrow, 1902 (Zahradní města zítřka) •Raymond Unwin, Town Planning in Practice, 1909 (Plánování měst v praxi) •Obr.: Tři magnety – Howardova argumentace ve prospěch zahradních měst. DSC_0010b howard1 Modernismus •Bauhaus •zal. ve Výmaru 1919, od 1926 v Desavě, 1932-1933 v Berlíně •ředitelé: Walter Gropius, od 1928 Hannes Mayer, od 1930 L. Mies van der Rohe •C.I.A.M. (Congres Internationaux d´Architecture Moderne), zal. 1928 v La Sarraz ve Švýcarsku, téhož roku vydán první manifest C.I.A.M., poslední, 11. kongres v Otterloo 1959 •Siegfried Giedion, Space, Time, Architecture, 1941 (Prostor, čas, architektura) • Nejznámější modernistické dějiny architektury založené na prostorovém pojetí. • • DSC_0005 Le Corbusier •Le Purisme, L´Esprit Nouveau 1921 •Vers une architecture, 1922-1923 •Pět bodů moderní architektury, 1926 •Le Modulor, 1948 • DSC_0010 DSC_0010a Le Corbusier foto 1934 Le Corbusier •Unité de habitation, Marseille •Modulor • DSC_0011b DSC_0012 Metropolis: vize moderního města ve filmu Fritze Langa z r. 1927 David Možný: Rahova, video, 2008 Kritika teorií funkcionalismu •Jan Michl, Tak nám prý forma sleduje funkci, 2003 •Jan Michl, Funkcionalismus, design, škola a trh, 2012 •„Form follows function.“ (Luis Henri Sullivan) •Michl, 2012, s. 115: „(…) podstatu funkcionalismu je třeba hledat ve všezastiňující starosti o formu, estetiku a vůbec výtvarnou stránku budov a objektů. Vidím tedy funkcionalismus jako formalistické hnutí. Funkcionalisté však, jak známo, chápali sami sebe přesně opačně. (…) Svou novou výtvar-nou řeč považovali za objektivní: tvrdili, že tato řeč je historicky nutným výsledkem forem sledujících ´funkce´, nikoliv výsledkem osobních, subjektiv-ních rozhodnutí designérů. Sami sebe považovali za zprostředkovatele výtvarné řeči, skryté v útrobách Nového strojového věku, Ducha doby či Moderní epochy.“ Alternativy modernismu •Friedensreich Hundertwasser, Plesnivý manifest proti racionalismu v architektuře, 4. července 1958 •Robert Venturi, Complexity and Contradiction in Architecture, 1966 (Komplexnost a protiklad v architektuře) •Charles Jencks, The Language of Postmodern Architecture, 1977, rev. 1981 (Jazyk postmoderní architektury) Charles_Moore_Piazza_d%27Italia Komplex domů Pruitt–Igoe, St. Louis, Missouri První demolice nevyhovující modernistické architektury 16. března 1972: „den kdy zemřela“ (Charles Jencks, 1977) Postmoderní realizace: Charles Moore, Piazza d´Italia, New Orleans, 1976-79 Pozdní modernismus a postmodernismus •Rozlišení hnutí v architektuře dle Charlese Jenckse (Architecture Today, 2. vyd., N.Y. 1988, viz níže) 1)Modernismus, 1920-1960 2)Pozdní modernismus, od 1960 3)Postmodernismus, od 1960 • Jencks rozlišuje dvě tendence v současné architektuře – jednu, která stále vychází z modernistických zásad, druhou, která je výrazněji reviduje, ač v některých aspektech na ně navazuje (např. na organický funkcionalismus). Jencksův pojem modernismus je pro české prostředí ekvivalentem pojmů funkcionalismus a minimalis-mus (srov. Rostislav Švácha, Česká architektura a její přísnost). • 07 08 Existanciálně-fenomelogická teorie architektury •Martin Heidegger •Christian Norberg-Schulz Existanciálně-fenomelogická teorie architektury - Martin Heidegger •Bytí a čas / Sein und Zeit, 1927 •Stavět, bydlet, myslet / Bauen, wohnen, denken, 1951 •Básnicky bydlí člověk / Dichterisch wohnet der Mensch, 1954 Heideggerova chata v Todtnaubergu ve Schwarzwaldu Heideggerova teorie bydlení •Stavět, bydlet, myslet. V germánských jazycích etymologická příbuznost pojmů stavět, bydlet a být. Pro celou trojici významů je základním pojmem bydlení. Poukazuje ke způsobu bytí, v němž jde o obezřetný a ochraňu-jící postoj. Hlavním rysem bydlení je ochrana a péče, díky které mohou věci bytostně existovat. • „Pln zásluh, leč přece básnicky bydlí / člověk na této zemi.“ (Friedrich Hölderlin) • Básnicky bydlí člověk – zdánlivá nespojitost bydlení a básnění jakožto praktické činnosti a jejího opaku: „Básníci přece skutečnost přehlížejí, místo, aby jednali, sní.“ A přece nachází společný základ bydlení a básnění, jímž je měření: „Básnění je opatření míry, opatření v silném smyslu slova, takové, kterým člověk teprve přejímá míru pro samotnou rozlohu základů svého bytí. Člověk bytuje jakožto smrtelný.“ • „Pořád, má milá! Zde zem / a nebe nad námi stojí.“ (zlomek z Hölderlina) • „Neboť člověk bydlí tak, že prochází a proměňuje ono ,na zemi‘ a ,pod nebemˇ“ • Ideál „bydlet básnicky“ je pro moderního člověka asi nedosažitelný, přesto se mu chce přiblížit. •Součtveří (Geviert): protiklad odcizení a bezdomoví moderního člověka. Ten se staví do centra dění a vše poměřuje pragmatickou užitkovostí, a tím se uzavírá před smysluplnou vztahovostí světa. Součtveří je protikladem události, v prostoru spojuje čtyři dimenze: nebe a zemi, smrtelné a božské, a tím umožňuje bydlení. Nebe znamená kosmos, střídání ročních období a dne a noci; země je tu, aby sloužila, nesla, dávala život; božské představují žehnající poslové božství a lidé jsou nazýváni smrtelníky, protože mohou zemřít díky své schopnosti dosáhnout smrti jakožto smrti. Člověk, který bydlí, je člověk otevřený těmto základním dimenzím bytí. • Christian Norberg-Schulz Genius loci. K fenomenologii architektury •Krajina a architektura •romantická •kosmická •klasická •