Motivace I. Motivace Emoce Pud Potřeba Instinkt Reflex Homeostáza Hlad Žízeň Sex Přežití ... Emoce Pud Potřeba Instinkt Reflex H om eostázaHlad Žízeň Sex Přežití ... Motivace movere - hýbat Proč? - protože • Mc Dougall: Každé chování je neseno spolupůsobením vrozených pudů a schopností, které míří ke specifickému cíli. • Hull: Každé chování je motivováno několika málo primárními vrozenými pudy (determinování potřebami organizmu) a velkým počtem sekundárních, získaných pudů. • Tinbergen: Chování je reakcí potud, pokud je odpovědí na vnější podněty; spontánní akcí je tak dalece, pokud současně spočívá také na vnitřních kauzálních faktorech, totiž “souhlasících” faktorech, které vyvolávají tlak, pud. Instinkt je hierarchicky organizovaný nervový mechanizmus, který reaguje na určité, výstražné, spouštěcí a řídící impulsy jak vnitřní, tak vnější a odpovídá na ně dokonale zkoordinovanými pohyby. • McClelland: Veškeré chování je vzhledem ke své naléhavosti určováno primárními afektivními stavy nebo získanými motivy. Primární afektivní stavy se odvozují z diskrepance mezi stupněm přizpůsobení individua a mezi požadavky okamžité situace, jež je vnímána jako významná.
 Motiv představuje silnou afektivní asociaci, vyznačující se anticipatorní zaměřeností a spočívající na sepětí určitých minulých pochodů (uvnitř nebo vně subjektu) se subjektivními zážitky pozitivního nebo negativního zabarvení. • Atkinson: Motiv nebo potřeba je dispozice, která vede k zvláštnímu způsobu zvládnutí, a to zvládnutí ve smyslu výkonu, afiliance nebo moci.
 Směr motivu určuje způsob uspokojení, které individuum hledá. • Lewin: Chování je motivováno napětím potřeb, a to buď potřebami pravými (biologickými), a nebo kvazipotřebami (úmysl, záměr). • Murphy: “... motivy jsou ... abstrakce z proudu činnosti, ve kterém musí být popsány a interpretovány jak simultánní, tak sukcesivní dynamické vztahy mezi organizmem a prostředím” • základní pojmy • motivy • homeostáza • přežití organizmu a druhu (sex) • teorie motivace • výkonová motivace, aspirace Jaká témata “motivace” zahrnuje předivo p o j m ů • Kratina hovoří o “SNAŽENÍ” a “CHTĚNÍ” • Snažení lze označit z objektivního hlediska jako aktivitu směřující k cíli, ze subjektivního hlediska jako prožívání směřující k jednání. • Hlavním druhem snažení jsou reflexy a pudy. Reflexy • nepodmíněné (vrozené) • jsou zděděné a neúmyslné reakce na podnět • jsou dědičným aparátem fungujícím stejným způsobem za stejných podmínek • podmíněné (získané) • vznikají během života, vznikají dočasně, mohou se posilovat nebo naopak vyhasínají. Někdy hovoříme o automatismech Reflexní oblouk Reflexní oblouk se skládá z čidla (receptoru), dostředivé (aferentní) dráhy, ústředí (centra), odstředivé (eferentní) dráhy, výkonného orgánu (efektoru). receptor aferentní dráha centrum eferentní dráha efektor Pudy a Instinkty • V psychologii rozlišujeme pud a instinkt a instinkt se podřaďuje pudu. • Pud je vrozená psychofyzická dispozice, která vytváří aktivní tendenci (snahu), směřující k určitému cíli. • Pudy vládnou vždy vrozenými, instinktivními výkony smyslovými a pohybovými aby dosáhli cíle. • Pudy jsou dispozice intencionální, instinkty jsou dispozice funkční. • Pud je fylogeneticky nejstarší a ontogeneticky nejranější motivační funkce. Příklady pudů dle McDougalla • Pud útěkový - emoce strach • Pud odmítání - emoce ošklivost • Pud zvídavosti - emoce údiv • Pud bojový -emoce hněv • Pud sebeuplatňovací - emoce “vypínavosti” • Pud sebeponižování - emoce poddanosti • Pud rodičovský - emoce něžnosti Pudy: pohlavní, potravní, stádní, nabývací, konstruktivní William McDougall 1871 - 1938 Instinkt • Stereotypní, zkoordinované, nutkavé a přitom účelné chování, které není výsledkem učení ani zkušenosti. • Instinkty jsou sice vrozené, ale nejsou tak tuhé a neměnné jako reflexy. Jsou do určité míry přizpůsobivé. • Instinkty mají především dobu zrání. • Vrozené chování, vrozený vzorec chování. Homeostáza Homeostáze nebo také homeostáza (z řec. homoios, stejný, a stasis, trvání, stání) znamená samočinné udržování hodnoty nějaké veličiny na přibližně stejné hodnotě. U živých organismů je to schopnost udržovat stabilní vnitřní prostředí, které je nezbytnou podmínkou jejich fungování a existence, i když se vnější podmínky mění. Ideální hodnota Porovnávací část Senzor Regulační pochody Regulovaná proměnná Regulace tělesné teploty jako homeostatický systém • regulovanou proměnou je teplota krve • řídící oblast v mozku je hypothalamus, ten obsahuje i porovnávací část s “oblastí ideální teploty” • senzory jsou v ústech, v kůži, v míše, v mozku • automatické spuštění regulačních pochodů, ať již fyziologických (preoptická oblast hypothalamu) tak i behaviorálních (laterální oblast hypothalamu) • při horečce mají tepelná centra nastavený práh citlivosti na vyšší teplotu. Žízeň - homeostatický systém • Voda tvoří asi 2/3 hmotnosti člověka • regulace dvou proměnných (intracelulární tekutina) a (extracelulární tekutina) • Osmoreceptory - umístění v hypothalamu spolu s porovnávací částí • získání vody ledvinami • Celkový objem tekutiny v krvi - senzory jsou v ledvinách (změna tlaku) • vyloučení reninu - konstrukce krevních cév a při sloučení vznik hormonu angiotenzinu - pocit žízně a chuť na sůl • Kdy přestat pít? další osmoreceptory jsou umístěny v ústech a ve stěně tenkého střeva Motivace a Motivy • Motivace je intrapsychicky probíhající proces, vyúsťující ve vnitřní stav, motiv • Je nutno rozlišovat konečný cíl (opět nějaký vnitřní stav) obecně nazývaný uspokojení a prostředky, jimiž se toto uspokojení dosahuje. • Vnější objekty nejsou nikdy motivy, nýbrž jen prostředky jejich realizace. Motivace a Motivy • motivace - tendence být aktivní výběrovým a organizovaným způsobem (proces) • potřeba - vyjadřují výchozí motivační stav, který se vývojem (zkušeností) zpředmětňuje • motivy (incentivy, popudy)- relativně přetrvávající determinanty chování; hypotetické dispozice procesu motivace, dovršující reakce (uspokojení) R.B.Cattell Osobnost Motivační stav určité intenzity Situace Chování Cíl “Já” bych chtěl za těchto okolností prostřednictvím tohoto učinit toto a) “Já” bych měl chuť v restauraci dát si řízek abych se najedl b) “Já” bych se rád ujistil přímo u šéfa tím, že se ho zeptám na prémie že je se mnou spokojen Instrumentalita chování motivovaný subjekt dosažení cílechování kognitivní klíče uspokojení dovršující reakce vztah motivace a situace B = f(M, P, H, D) • B = chování • M = motiv • P = pravděpodobnost dosažení cíle • H = hodnota cílového objektu • D = morální reflexe důsledků chování motivované chování nemotivované chování ??? Pojmem chování se vyjadřuje vzorec motorických reakcí (pohybů), vytvářející smysluplný celek (strukturu účelných pohybů) a sestávající z řetězu jednotlivých na sebe navazujících úkonů (dílčích aktivit osoby jako celku). Specifiky lidské formy chování nazýváme jednáním. Nakonečný Motiv Snahy Instrumentální aktivity Objekt (zpředmětnění) Cíl Dovršující reakce potřeba lásky imponovat mluvit o tom co dokázal vyvolat u slečny Y projevy lásky pocit, že je milován projevovat sympatie živě souhlasit s názorem partnerky být něžný držet ji jemně za ruku být pozorný koupit dárek ... ... Chování člověka Anticipace předjímání, předvídání, předzvěst, očekávání Anticipace se projevuje také v reflexi důsledků jednání a to jak ve směru kognitivním tak morálním. Tedy: 1. anticipace výsledků jednání ve smyslu pravděpodobnosti dosažení cíle 2. anticipace důsledků jednání ve smyslu zisků a ztrát