Fylogeneze jazyka
Vznik a vývoj
PSB_307 Psychologie jazyka Jaro 2015
- oblíbené téma už od nepaměti (mytologie…)
- první psychologický „experiment“
- Umberto Eco: Hledání dokonalého jazyka v evropské kultuře
(2001)
- zkoumáno skrze o anatomické důkazy (analýza velikosti lidského mozku…)
o hypotetické modely
(na základě výzkumů principů jazykového vývoje)
o písmo (sanskrt)
Jak vznikl jazyk?
Základní otázky fylogeneze jazyka
Princip odvozování slov (o vztahu mezi slovem a pojmem):
 physei (forma slova vymezena pojmem)
 thesei (slovo má k pojmu arbitrární charakter)
Teorie vzniku jazyka (z pohledu lidí)
 interekční (na poč. byly zvuky → ustálení v urč. významu → rozšiřování)
 onomatopoická (slova vznikla napodobováním zvuků přírody)
 syntetická hypotéza vzniku jazyka
(shluky hlásek/slov se stávají stále organizovanějšími)
holistická h. vzniku jazyka
(jazyk vznikl teprve analýzou holistických sdělení)
(Pokorný, 2010, s. 102)
„Jazykový instinkt jedinečný pro moderní lidi nepředstavuje větší paradox než
chobot jedinečný pro moderní slony“ (Pinker, 2009, s. 389).
 monogeneze (od 1 člověka)
 polygeneze (na různých místech)
- argumenty pro monogenezi (Alfred Trombetti):
o společné jazykové jádro indoevrepských jazyků
o75 % dnešních mluvčí mluví jazyky pocházejícími z 1 jazyka
(badatel Svityč: Nostratická teorie – komparací jednotl. jazyk. rodin objevil
shodnost kořenů některých slov v jazyk. rodinách)
o stejný rytmus ontogeneze (učení jazyka)
o Noam Chomsky: univerzální gramatika všech jazyků světa
- i přesto většina jazykovědců stále podporuje polygenezi
Vývoj jazyka v čase
Diferenciace původního jazyka:
- dnes nejvlivnější vlnová teorie (Wellentheorie)
- tvůrce: Johanes Schmitt
- nové slovo musí říct někdo jako první (ohnisko změny), to se dále šíří
až k hranici, kam změna dojde (izoglosa)
- k zastavení může dojít v důsl. pevné překážky (např. správní hranice,
velká řeka, vysoké pohoří…)
- izoglosy se různě překrývají a vrství → nejvíce si rozumí ti vedle sebe
→ historicko-srovnávací jazykověda
Pidžiny a kreoly
-pidžin = zjednodušený dorozumívací prostředek pro obchod
(např. mezi aj a čínštinou se spojila anglická slova s čínským syntaxí)
-kreol = pidžin, který vytlačil původní jazyky a stal se z něj mateřský jazyk
- aby mohl být přirozeným jazykem, tak se ovšem musel dotvořit
Vývoj lidské řeči z řeči zvířat
kontinuální (postupným vývojem zvířecí řeči)
diskontinuální (skokový vývoj, např. v důsledku mutace)
Lidé vs. živočichové
https://www.youtube.com/watch?v=4Un61qv_QIc
https://www.youtube.com/watch?v=R3b0t9JfFhI
https://www.youtube.com/watch?v=TSMUGpTuXB0
Otázka: Je to jazyk?
(Denise Herzing(ová): Could we speak the language of dolphins?:
https://www.youtube.com/watch?v=CQ5dRyyHwfM
o výuce šimpanzů: např. Jan Pokorný (2010) s. 93-98)
Lidé vs. živočichové
(Čejka, 1993, s. 8)
lidský jazyk živočišný jazyk
je možná fantazie, fikce pouze o tady a teď, možná plánování
dvojí členění (zvukový plán vs. slova a
věty)
gramatické rozdělení na slova a věty
dvojčlenné výroky (subjekt+predikát)
má různé funkce (společenská…) výrazně dorozumívací funkce
velká územní diferencovanost
Co je jazyk?
Základní znaky lidského jazyka (a především syntaxi…):
 produktivita
 rekurzivita
př. ten muž, který potkal tu žena, která vedla toho psa, který snědl tu
šunku, která byla koupena v masně na rohu, která byla otevřena minulý
týden…
 nekonečnost
omezené množství fonémů , ale neomezené množství slov/výpovědí
„Řeč papoušků a počítačů není především kreativní“
(Fernandéz & Smith-Cairns, 2014, s. 17)
– neumějí tvořit neomezené množství vět/nová slova apod. ani jim rozumět
- tzn. evidentně chybí pojmová složka (viz sémantický trojúhelník z minulé
hodiny)
→Závěr: je to možná řeč, ale rozhodně ne jazyk
Mají tedy živočichové jazyk?
… což mu neubírá na kráse ani fascinaci
https://www.youtube.com/watch?v=6rG5FmblYkI
(Salzmann, 1997, s. 24)
Počítačové jazyky
-Loebnerova cena (Hugh Loebner, 1990)
- za počítačový program, který nejlépe obalamutí uživatele, aby si
mysleli, že mluví s lidskou bytostí
-http://www.loebner.net/Prizef/loebner-prize.html
2013 Stephen Worswick
„You need never feel lonely again! Mitsuku is your new virtual friend and is here
24 hours a day just to talk to you.“ http://www.mitsuku.com
2014: Bruce Wilcox: Rose
http://ec2-54-215-197-164.us-west-1.compute.amazonaws.com/index.php
Joseph Weizenbaum (1966): program ELIZA, verze Doctor
- umí napodobit rogeriánského terapeuta
- http://nlp-addiction.com/eliza/
Uživatel: Poslední dobou mám docela velkou depresi.
Počítač: Trpíte depresí často?
Uživatel: Ano, téměř pořád.
Počítač: Proč říkáte ano téměř pořád?
Uživatel: Teď cítím, že bych se mohl snadno rozplakat.
Počítač: Přišel jste ke mně proto, že teď cítíte, že byste se mohl snadno mohl
snadno rozplakat?
(Pinker, 2009, s. 220)
…nebo Anna z IKEy (mnohem zábavnější)
Jak to (zpravidla) funguje?
- programy vyhledávají slova ve výpovědi a na ně reagují naprogramovaným
způsobem
X
Lidé dovedou pochopit, co druhý říká/chce říct velmi rychle
Lidé chápou náznaky i nepřesně formulované/pronesené výpovědi
Projevují emoce, empatii, pochopení…
Umějí rozlišit důležité z vaší výpovědi
Proč je to pro počítače tak složité?
Počítačové analyzátory jsou příliš pečlivé
– nalézají víceznačnosti (a oprávněné), které by ale příčetnému člověku
nepřišly na mysl
 Programy analyzují promluvu – analyzování (parsing) je ale jen prvním
krokem v porozumění větě
 V lidské mysli se při procesu porozumění zapojují také další mechanismy,
které doposud neumíme popsat a tedy ani naprogramovat
(Pinker, 2009)
Závěr
Podstata a síla lidského jazyka spočívá v možnosti vytvořit
z omezeného množství hlásek neomezené množství
výpovědí a těmto výpovědím porozumět, i když je slyšíme
poprvé v životě.
Na příště
Marc D. Hauser, Noam Chomsky, & W. Tecumseh Fitch (2002):
The faculty of laguage: What is it, who has it, and how did it evolve?
Faculty of language = …
Reference
Čejka, M. (1993). Úvod do studia jazyka pro bohemisty. Brno: Masarykova
univerzita.
Eco, U. (2001). Hledání dokonalého jazyka v evropské kultuře. Praha: NLN.
Lamprecht, A. (1984). Vztah zvukové stránky a významu v jazyce. In Sborník
prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity, A 32. Brno: Masarykova
univerzita. Dostupné na diglib.phil.muni.cz.
Pinker, S. (2009). Jazykový instinkt. Praha: dybbuk.
Pokorný, J. (2010). Lingvistická antropologie: jazyk, mysl a kultura. Praha: Grada
Publishing, a. s.
Salzmann, Z. (1997). Jazyk, kultura a společnost: Úvod do lingvistické
antropologie. Praha: Ústav pro etnografii a folkloristiku AV ČR.
Salzmann, Z. (1993). Language, culture, & society: an introduction to linguistic
anthropology. Boulder: Westview Press.
Weizenbaum, J. (1966). ELIZA – a computer program for the study of natural
language communication between man and machine. Communications of the
ACM, 9(1), 36-45. Dostupné z http://dl.acm.org/citation.cfm?id=365168.