Ukrajinské národní hnutí Ukrajina a impérium Romanovců Počátky ukrajinského národního hnutí v ruské říši •Na levobřežní a slobidské Ukrajině se i na počátku 19. stol. udržovala paměť pro někdejší kozáckou samosprávu, která byla zlikvidována teprve v 2. pol. 18. stol. •Maloruská elita začala této tradici dávat konkrétnější obrysy, aby doložila svůj šlechtický status a mohla být přijata do ruského dvorjanstva •„Patrioti rodného kraje“ začínají vytvářet první přehledy maloruských dějin •První historiografické práce: 1822 vyšla v Moskvě čtyřdílná Istorija maloj Rossiji Dmytra Bantyš-Kamenskoho a v roce 1842 vyšel první díl Istoriji Malorossiji Mykoly Markevyče • • Maloruské autonomní tendence •Mise Vasyla Kapnista v roce 1791 v Berlíně, kde měl vyjednat odtržení Levobřeží od Ruska a jeho připojení k Prusku. •Traktát Istorija Rusov. Hlavní myšlenkou bylo obnovení autonomních práv levobřežní Ukrajiny, jaká měla v době připojení k Rusku v roce 1654 Perejaslavskou dohodou. Malorusové a kariéra v ruských úřadech •Malorusové díky lepšímu vzdělání zastávali důležité funkce ve vládních a vzdělávacích a jiných institucích v Moskvě a Petrohradu a patřili k aktivním spolutvůrcům rodící se ruské národní identity a kultury. •Maloruská elita v Petrohradě nepociťovala žádný rozpor mezi „maloruským“ a „velkoruským“ patriotismem. Nové impulsy pro ukrajinské národní hnutí •Odkaz VFR – nová koncepce národa •J. G. Herder a jeho vliv na slovanská národní hnutí •Romantismus – zájem o lid, jeho minulost a sbírání etnografického materiálu. •1819 vydal Mykola Certelev první sbírku ukrajinských historických dum. V roce 1827 Mychajlo Maksymovyč vydal sbírku ukrajinských písní. •Charkovská škola romantiků Opoziční hnutí v ruské Ukrajině •V roce 1818 byly založeny zednářské lóže v Kyjevě a Poltavě •Děkabristická uskupení na Ukrajině měla všeruský charakter, nikoli lokálně patriotický (Sjednocení Slované a další spolky) Pravobřežní Ukrajina •Nebyla tak výrazně integrována do ruské říše. Carská vláda tolerovala její polský charakter a místní polské šlechtě ponechala její práva. •Až do zač. 30. let se zde silně projevovalo polské národní hnutí. •Ukrajinská škola v polské literatuře – mýtus o někdejší Rzeczpospolitě jako o svazu tří národů – polského, litevského a ukrajinského. •polští ukrajinofilové a Ukrajinci polského původu velmi přispěli k vytvoření nové Ukrajiny, mj. posílením antiruských postojů. Pravobřežní Ukrajina •Nereálné spoléhání Poláků na podporu ukrajinských rolníků se projevilo v polském povstání v letech 1830 – 1831. •Následkem neúspěšného polského povstání bylo mj. zrušení univerzity ve Vilně a založení r. 1834 kyjevské univerzity, coby centra rusifikace, dále zrušení církevní unie (řeckokatolické obyvatelstvo bylo násilně nuceno přijmout pravoslaví). Polská šlechta byla zbavena svého statusu a centrum polského národního hnutí se přesunulo do emigrace (Paříž). Literatura: •TOLOCHKO, Oleksiy. Fellows and Travelers: Thinking about Ukrainian History in the Early Nineteenth Century. In: Georgiy Kasianov (ed.) a Philipp Ther (ed.). A laboratory of transnational history: Ukraine and recent Ukrainian historiography. Budapest ; New York: CUE Press, 2009. ISBN 978-963-9776-43-2. •MILLER, A. I. The Ukrainian question: the Russian Empire and nationalism in the nineteenth century. Budapest; New York: Central European University Press, 2003. ISBN 9639241601 9789639241602. •HRYCAK, Jaroslav. Narys istoriï Ukraïny: formuvannja modernoï ukraïns’koï naciï XIX - XX stolittja. Kyïv: Vydavn. Heneza, 2000. ISBN 9665041509 9789665041504. •SZPORLUK, Roman. The Western Dimension of the Making of Modern Ukraine. In: Contemporary Ukraine on the cultural map of Europe [online]. Armonk, N.Y.: M.E. Sharpe, Inc. in cooperation with the Shevchenko Scientific Society, 2009 [vid. 12. prosinec 2013]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10373243 • • • •