Kapitoly z dějin hudby II.

                                              USK_06

                                                                                    20. března 2015

Dějiny hudby: Hans Heinrich Eggebrecht (1919-1999) a jeho výklad pojmu


Schopnost diskursu o hudbě


Typ zkoušení (USK_06, zkouška):

Písemný test

(a) 8 otázek po dvou bodech = 16 bodů

(b) esej na určité téma ze života a díla jednoho ze tří vybraných skladatelů = 16 bodů

(c) poslechový test = 8 bodů

Repetenti pak mají ústní zkoušku.


Celkem = 40 bodů

 (viz IS – informace o předmětu)

příklad zkouškového testu viz další strana.

                 Kapitoly z dějin hudby – zkouškový test 12. září 2012, 15:00, N51

Hodnocení zkouškového testu:

8 otázek, každá za 2 body, celkem 16 bodů, doporučený čas: 35 minut

esej na vybrané téma, rozsah cca 2 strany, celkem 16 bodů, doporučený čas: 40 minut

Poslechový test za 8 bodů, doporučený čas: 15 minut

celkem: 40 bodů, 90 minut


Celkové hodnocení zkoušky podle bodových rozmezí:

40 – 37: A

36 – 33: B

32 – 29: C

28 – 25: D

24 – 21: E

20 – 0: F

Za mimořádně kvalitní odpověď lze u každé otázky přiznat jeden prémiový bod navíc (tedy celkem
tři), u eseje osm bodů navíc (celkem tedy 24), u poslechu čtyři. Hodnocení podle počtu bodů se tím
nemění (tedy A je vlastně za 37 až 60 bodů, atp.).


Pár praktických rad:

Nemějte prosím obavu z diskursivní povahy otázek. Vaše odpovědi nemusí být vyčerpávající, buďte
výběroví a tvůrčí. Neexistuje jen jedna správná odpověď a ostatní špatné. Pracujte rychle,
rozlišujte důležité (napsat) a okrajové (vynechat). Neodmítám ani případnou heslovitost či
útržkovitost, nepostrádá-li myšlenku. „Několik vět“ jsou (jen zhruba, pro orientaci) dvě až pět.
Naopak u eseje žádám důkladné, souvislé a obsáhlé pojednání. Otázky můžete řešit v libovolném
pořadí, jen je prosím správně očíslujte. Prosím Vás, abyste odpovědi neopisovali od sousedů ani
odjinud. Psát můžete na všechny strany všech použitých papírů, včetně zadání.


TEST – 16 bodů


1) Vysvětlete stručně: grafické partitury, čtvrttónová hudba… (6 položek)


2) Vysvětlete vlastními slovy: kvintsextakord, tuba… (6 položek)


3) Popište formu XY (sonátovou, variační, rondovou atp.) a její součásti. Ve kterých cyklických
hudebních formách ji nejčastěji najdeme?


4) Popište v několika větách tvůrčí východiska a dílo skladatele X nebo Y nebo Z.


5) Popište formu XY (symfonie, sonáty, koncertu, baletu…), její strukturu a vývoj od poloviny 18.
do 20. Století.


6) Kdo byl XY? Popište výběrově jeho východiska a problematiku


7) Uveďte po třech skladbách skladatelů X, Y a Z (nikoliv součásti jednoho cyklu), stručně o nich
pojednejte.


8) U uvedených třiceti děl uveďte autory (plně tolerováno osm omylů), pak z nich vyberte tři a
v několika větách pojednejte o jejich koncepci, významu, okolnostech vzniku, formě, výstavbě,
charakteristice… (nemusí být vyčerpávající):




ESEJ

Vybraný skladatel – 16 bodů: na zadané téma zpracujte srozumitelné pojednání cca na dvě
(normo)strany. Pište prosím výhradně k tématu, nic obecného. Celé znění tématu ihned po zadání
vepište sem:




POSLECHOVÝ TEST – 8 bodů

Uslyšíte celkem pět zhruba minutových hudebních ukázek. Určete dle možností skladatele a název
skladby, zařaďte do období, stylu, techniky, formy, instrumentace atp., stačí výběrově jednou či
dvěma větami. Jednu ukázku můžete ignorovat bez ztráty bodů. Účelem této části není nutně poznat, o
jakou skladbu se jedná, plný počet bodů lze získat i za bezchybný všestranný popis ukázky.


                                             Aspekty:

dějiny hudby

dějiny forem: vznik (klasicismus, romantismus), jejich proměny;

hudební teorie v dějinách, tematické katalogy

duchovní hudba, liturgická hudba – římskokatolická, protestantská, pravoslavná, židovská

lidová hudba – jen okrajově, modely: česká (instrumentální) x moravská (vokální), romská, židovská

hudební interpretace - působení emocí

(viz také IS - osnova předmětu)


literatura:

www.dejiny.hudby.cz (Bohuslav Vítek: Přehled dějin hudby)

Encyklopedický atlas hudby

The New Grove Dictionary of Music and Musicians (www.grovemusic.com)

Taruskin: The Oxford History of Western Music (III. – V.)

Kouba: ABC hudebních slohů

Navrátil: Nástin vývoje dějin hudby 20. století

Zenkl: ABC hudebních forem

Zenkl: ABC hudební nauky

Pečman: Sloh a hudba

Jaroslav Smolka: Dějiny hudby

(Černušák: Dějepis hudby)

(více na IS – literatura k předmětu)


Vladimír Helfert: Periodisace dějin hudby

- hudba jako přechod od horizontality k vertikalitě

(nascanováno v IS – studijní materiály)


Johann Sebastian Bach (1685 – 1750)

(x Mannheimská škola)

basso continuo

číslovaný bas

Barbara Maria Willi – cembalo (Monteverdi - rozpis)

fuga: imitační práce, daný počet hlasů

fugeta, fugato


Dobře temperovaný klavír – tóniny, ladění

alikvotní tóny

Suity pro sólové violoncello BWV 1007 – 1012

Struktura Bachovy suity: Preludium – Allemande – Courante – Sarabande – Menuet/Bourrée/Gavotte
I.+II.(+I.) – Gigue

Pašije (Jan, Matouš), Vánoční oratorium, Mše h-moll

terasovitá dynamika

Braniborské koncerty BWV 1046-1051 – různé sólové nástroje, poslech:

- č. 2 (klarina / Bachova trubka)

- č. 3

- č. 5 (cembalový koncert se sólovou kadencí od 6:13 do 9:17)


Problematika historicky poučené interpretace (Richard Taruskin)

Variace, variační forma: Goldbergovy variace BWV 988

(Glenn Gould - klavír)

http://www.youtube.com/watch?v=N2YMSt3yfko

Hudební obětina + Umění fugy (BWV 1079 + BWV 1080)


Návaznosti na Bacha:

Mozart, Beethoven, Tomášek, Mendelssohn-Bartholdy, Hindemith, Šostakovič, Schönberg, Webern

Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič (1906 – 1975)

24 preludií a fug op. 87

Symfonie č. 4 c-moll - fugato (jen po 2:15, v partituře str. 69 až 81)

Lady Macbeth Mcenského újezdu – passacaglia


Pomůcka: http://www.josef-k.net/mim/ThePianoKeyboard.gif

Literatura k základům hudební teorie:

Zenkl: ABC hudební nauky

Kofroň: Učebnice harmonie


Hudební teorie

- tón (výška, hlasitost, trvání, barva)

- intervaly (oktávová identita)

- stupnice

- akordy


Intervaly:

1 prima, 2 sekunda, 3 tercie, 4 kvarta, 5 kvinta, 6 sexta, 7 septima, 8 oktáva atd.

- čisté: 1, 4, 5, 8 (zmenšené > čisté > zvětšené)

- velké: 2, 3, 6, 7 (zmenšené > malé > velké > zvětšené)

Obraty intervalů = doplnění do oktávy

Tritonus = zvětšená kvarta = zmenšená kvinta


Posuvky: křížky (-is) a béčka (-es), odrážky


Dodekafonická stupnice (po půltónech) od C:

C Cis D Dis E F Fis G Gis A Ais H C

Chromatika (x diatonika)


anglická terminologie: B místo H! (naše = německá)


Durová stupnice C-dur:

C [cis] D [dis] E F [fis] G [gis] A [ais] H C

Durová stupnice G-dur:

G [gis] A [ais] H C [cis] D [dis] E [f] Fis G

Durová stupnice Cis-dur

Cis [d] Dis [e] Eis=f Fis [g] Gis [a] Ais [h] His=C Cis


Mollová stupnice a-moll:

A [ais] H C [cis] D [dis] E F [fis] G [gis] A

(atd.)

Staré církevní stupnice:

- dórská (d až d bez předznamenání)

- frygická (e – e)

- lydická (f – f)

- mixolydická (g – g)

modalita


Harmonie (terciová harmonie)

Tónika – na 1. stupni, dominanta – na 5. stupni, subdominanta – na 4. stupni

akordy a jejich obraty:

- trojzvuky (kvintakord CEG, sextakord EGC, kvartsextakord GCE)

(durový, mollový, zmenšený, zvětšený)

- čtyřzvuky (septakord CEGH, kvintsextakord EGHC, terckvartakord GHCE, sekundakord HCEG)

(měkce/tvrdě malý/velký)

Kuriozita: zmenšeně zmenšený:

C-es-ges-heses =


Bitonalita (Stravinskij), polytonalita

kvartové akordy (Bartók)


Temperované ladění, alikvotní tóny, alikvotní řada

C – c – g – c1 – es1


Rytmus

Notace: modální, předfrankonská, frankonská, černá menzura, bílá menzura

perfektní a imperfektní menzura (stará hudba)

staré hodnoty: maxima, longa, brevis, semibrevis, minima, semiminima, fusa, semifusa

perfektní: imperfekce, alterace (pouze ilustrace)

základní hodnoty: nota celá, půlová, čtvrťová, osminová, šestnáctinová atd.

Metrum: takty 4/4 3/4 2/4; 3/8 6/8 9/8

triola, kvartola, kvintola, sextola atp.

akcent = přízvuk

synkopy, koruna

polyrytmika

volný rytmus, non mésuré, rubato


Složení symfonického orchestru:

Lidský hlas: soprán, alt, tenor, bas

sekce: smyčce, dřevěné, žesťové, bicí, každá se dělí do skupin podle lidských hlasů

Smyčce: housle I. II., viola, violoncello, kontrabas

(glosa: smyčcové kvarteto I. a II. housle, viola, violoncello)

Dřeva: flétna (pikola), hoboj (anglický roh), klarinet (basklarinet, Es-klarinet, saxofon), fagot
(kontrafagot)

Žestě: trubka, lesní roh, trombony, tuba

Bicí: tympány (laděné), malý a velký buben, triangl, xylofony, zvony, tam-tam

klavír, harmonium, celesta, harfa


ladění (nástroje transponující a netransponující)

partitura


Poslech:

Stravinskij: Svěcení jara (1913) – 1. část (Polibek zemi) – s partiturou


Lidová hudba Čech a Moravy

typ západní - východní / instrumentální – vokální

gregoriánský chorál - volný rytmus („non mesuré“), modalita

František Sušil – sběr lidových písní na Moravě


Poslech:

gregoriánský chorál - Spiritus Domini

http://www.christusrex.org/www2/cantgreg/partituras/in_spiritus_domini.gif

Franta Okénka

romská hudba z Rumunska (cikánské stupnice dur a moll)

Věra Gondolánová

Balkán (Ilja Lukov) – bicí, akordeony


                                                                                     24. dubna 2015

Příprava na zkoušku:

- tyto materiály v tomto souboru kompletně nastudovat, chápat, dohledat souvislosti a umět
vysvětlit

- okruhy z Encyklopedického atlasu hudby (viz níže)

- přečíst Helferta a Hanslicka (viz učební materiály)

- poslechy (viz učební materiály a odkazy v tomto souboru)

- příprava na esej (tři skladatelé dopodrobna, jména sdělit e-mailem nejpozději 24 hod. před
zkouškou)


Rozsah požadovaných znalostí z Encyklopedického atlasu hudby:

  Akustika:
str. 14, 15 (jen po odstavec „Kmity a vlnění“), 16, 17 (jen po „Tónovou výšku“), 23 (pouze „Hlasové
obory“)

  Organologie:
str. 24 až 25, 64 až 65

  Hudební teorie:
str. 66 až 69, 84 až 90, 93 (pouze prvních 13 řádků v levém sloupci), 101 (pouze po odstaveček „K
technice generálbasu“), 102 až 109

  Hudební formy:
str. 110 až 157 (u každé formy jen základní povědomí)

  Dějiny hudby:
str. 328 až 329, 332 až 525, 530 až 543
Poznámka: V žádném případě nebude v testu vyžadována prostá faktografie. Důraz bude kladen na
pochopení problematiky a schopnost ji jednoduše vysvětlit. Orientace v notovaných zápisech (sudé
stránky) rovněž není nezbytná.


Hudební klasicismus

Kult rozumu, osvícenství

Počátky: rokoko, galantní sloh, Mannheimská škola

Odlišnosti: dynamika, melodika (raketa – Mozart: Eine kleine Nachtmusik), Seufzer, rytmika, ozdoby,
klarinety

Motiv a téma – tematická práce

Malá písňová forma: A, AB, ABA

Velká písňová forma: XYX (X = ABA; Y= BAB)


Česká hudební emigrace:

Paříž: Krumpholz, Dusík (Rejcha +1836)

Mannheim: Stamic[/tz], Richter (+Štrasburk)

severní Německo: bratři Bendové (+Zelenka)

Itálie: Mysliveček, Pichl

Vídeň: Vaňhal, Koželuh, Vraničtí, Kramář, Míča, Voříšek

Rusko: Jan Antonín Mareš (1719-1794), Eduard Nápravník (1839-1916)

Ruská rohová hudba (роговая музыка) – viz např.

https://www.youtube.com/watch?v=bJRnwaM_Nqw

https://www.youtube.com/watch?v=nlCr4jwQgk0


První vídeňská škola


Joseph Haydn (1732 – 1809)

autorství

katalogové číslo / opusové číslo


poslech: Sedm slov Vykupitelových na kříži, Hob. III, 50-56


Wolfgang Amadeus Mozart (1756 – 1791)

Salieri

(Puškin 1830, Rimskij-Korsakov 1897, Shaffer 1979, Forman 1984)

návaznost na Bacha

Mozart a Praha

operní předehra

opera: italština, němčina (Entführung aus dem Serail, Zauberflöte)

poslech: Kouzelná flétna, Únos ze serailu, Figarova svatba (předehry)

video:

Margical History Tour / Toulky historií s Marge (poslední třetina)

epizoda 324-11 (série XV.) seriálu Simpsonovi

http://www.ceknito.cz/video/104967 (česká verze), případně

http://free.zoznam.sk/video/Simpsonovci-15x11-Toulky-historii-s-Marge

(od 12:30)

- katalogová čísla

- afekty

- vulgarismy

problém geniality (Lebrecht + Gould x Mozart; Nejedlý x Dvořák; Hanslick x Wagner; Igor Fjodorovič
Stravinskij x Richard Strauss)

http://www.scena.org/columns/lebrecht/051214-NL-250mozart.html


Hudební formy:

Principy opakování a kontrastu


Symfonie: čtyřvětá

I. rychlá: v sonátové formě

II. pomalá: variační forma

III. taneční: menuet, gavotte => scherzo (počínaje LvB Symfonií č. 2 D-dur) Struktura A – B – A
(Scherzo – Trio – Scherzo)

Velká písňová forma

IV. rychlá: rondo A – B – A – C – A – D – A


Sonáta x sonátová forma

sonátová forma:

(úvod - introdukce)

Expozice: hlavní (T) a vedlejší téma (D) (+3. téma - D) (opakuje)

Provedení: oblast hlavního tématu, oblast vedlejšího tématu, (+3. t.)

Repríza: hlavní (T) a vedlejší téma (T) (+3. téma - T)

(závěr - coda)


poslech:

Antonín Dvořák: Symfonie č. 9 e-moll op. 95 „Z nového světa“

- referenční symfonie

I. Adagio – Allegro molto

II. Largo

III. Scherzo: Molto vivace

IV. Allegro con fuoco


Ludwig van Beethoven (1770 – 1827)

učitelé

Bach (knihovník van Swieten)

hluchota

hrdinství, osvícenství, revoluce

symfonie

subjektivní chápání díla


Hudba 19. století x hudební romantismus:

raný: do r. 1830 (Weber, Schubert, Rossini, Mendelssohn-Bartholdy)

vrcholný: 1830 – 1850 (Liszt, Berlioz; národní školy |–––>>>)

pozdní: 1850 – 1890 (Wagner, Verdi, Bruckner; *Brahms+Dvořák)

krizový: 1890 – 1914 (Mahler, R. Strauss, Debussy, Puccini)


                                                                                    15. května 2015


historismus

Felix Mendelssohn Bartholdy (1809 – 1847) – provedení Matoušových pašijí (1829)

bujení provozovacího aparátu

programní hudba, nové formy

Eduard Hanslick (1825-1904): Vom Musikalisch-Schönen (O hudebním krásnu, 1854)

*klasicko-romantická syntéza

národní školy

ruská škola

opera

železnice


(Beethoven – pokračování) poslechy:

Symfonie č. 3 Es-dur op. 55 (1804)

- Sinfonia eroica, composta per festeggiare il sovvenire d'un grand'uomo

I. Allegro con brio

II. Marcia funebre: Adagio assai


Symfonie č. 5 c-moll op. 67 „Osudová“ (1808)

- tematická sevřenost

I. Allegro con brio


neoklasicismus – poslech:

Sergej Sergejevič Prokofjev (1891 – 1953):

Symfonie č. 1 D-dur op. 25 „Klasická“ (1917)

Allegro – Larghetto – Gavotta: Non troppo allegro – Finale: Molto vivace


Darius Milhaud (1892 – 1974):

Le boeuf sur le toit (Vůl na střeše) op. 58 (1919)

Les Six

Rondo/Rondeau: A – B – A – C – A – D atd.

(Erik Satie)


zpět k Beethovenovi

poslechy:

č. 6 F-dur op. 68 „Pastorální“ (1808) – programní symfonie

I. Probuzení radostných pocitů při příjezdu na venkov: Allegro ma non troppo

IV. Bouře, hromy: Allegro


Hector Berlioz (1803 – 1869):

- Symphonie fantastique (1830): idée fixe, první romantická programní symfonie: IV. Pochod na
popraviště; V. Sen o noci sabatu


zpět k Beethovenovi

Symfonie č. 7 A-dur op. 92 (1812)

II. Allegretto

(téma na jednom tónu)

IV. Allegro con brio

(apoteóza tance)


Symfonie č. 9 d-moll op. 125 (1817-24) (s tzv. Ódou na radost, text Friedricha Schillera)

I. Allegro ma non troppo, un poco maestoso

IV.:

Recitative: (Presto – Allegro ma non troppo – Vivace – Adagio cantabile – Allegro assai – Presto: O
Freunde) – Allegro molto assai: Freude, schöner Götterfunken – Alla marcia – Allegro assai vivace:
Froh, wie seine Sonnen – Andante maestoso: Seid umschlungen, Millionen! – Adagio ma non troppo, ma
divoto: Ihr, stürzt nieder – Allegro energico, sempre ben marcato: (Freude, schöner Götterfunken –
Seid umschlungen, Millionen!) – Allegro ma non tanto: Freude, Tochter aus Elysium! – Prestissimo,
Maestoso, Molto Prestissimo: Seid umschlungen, Millionen!


Velká fuga B-dur pro smyčcové kvarteto, op. 133 (1825)

Mše = ordinarium + proprium

ordinarium: Kyrie, Gloria, Credo, Sanctus (vč. Benedictus), Agnus Dei

proprium: Introitus, Graduale, Alleluia, Offertorium, Communio

Mše: http://en.wikipedia.org/wiki/Mass_%28music%29

Requiem = mše za zemřelé (text http://cs.wikipedia.org/wiki/Requiem)

sekvence Dies irae (text http://cs.wikipedia.org/wiki/Dies_irae)

chybí Gloria, Credo

struktura:

Requiem – Kyrie – Sekvence – Offertorium – Sanctus – Agnus Dei


video:

Beethoven: Missa solemnis D-dur op. 123 (1819-1823 – video):

https://www.youtube.com/watch?v=uOxpMqq1iVA

II. Gloria: 9:08 až 25:25

III. Credo: 25:35 až 44:40


Hector Berlioz (1803 – 1869):

- Requiem – Grande messe des morts op. 5 (1837):

http://www.youtube.com/watch?v=x-Vxv_iDUW0

Dies irae + Tuba mirum: 0:25:00 – 0:38:10

(Tuba mirum - vymístěné žesťové skupiny – viz např. 0:30:48 – 0:33:08)

Lacrymosa: 0:54:10 – 1:05:00

partitury – viz studijní materiály


Bedřich Smetana (1824 – 1884):

- politika

- problémy nacionalismu

- operní dílo: domov versus svět

- domov a cizina

- hluchota

- husitství


Triumfální (slavnostní) symfonie E-dur op. 6 (1853)

Braniboři v Čechách – Prodaná nevěsta – Dalibor – Libuše – Dvě vdovy – Hubička – Tajemství –
Čertova stěna (+Viola)

- Libuše: Předehra (prezidentská fanfára):

http://www.youtube.com/watch?v=jf46A0C3KZU

- Libušino proroctví (závěr opery, libreto str. 17, „Bohové mocní“):

http://www.youtube.com/watch?v=5iTQqu_Gg2s

Má vlast – cyklus symfonických básní (1874-…):

Vyšehrad – Vltava – Šárka – Z českých luhů a hájů – Tábor – Blaník

krátký nástin: http://www.asu.cas.cz/~bezdek/moje_stranky/smetana_ma_vlast.html

klavírní skladby


Antonín Dvořák (1841 – 1904):

- přímočarost osobnosti: politika, hudební teorie

- programní hudba

- regrese stylu

- Zdeněk Nejedlý

- Fritz Simrock (Hamburk), Británie, USA


Slovanské tance opp. 46 (1878) a 72 (1886)

Symfonie č. 9 e-moll op. 95 „Z nového světa“

Smyčcový kvartet č. 12 F-dur op. 96 „Americký“

Requiem op. 89

Jakobín op. 84 (1887-88)

Rusalka op. 114 (1900)

libreto Jaroslav Kvapil


Mocná hrstka: Musorgskij, Kjuj, Balakirev, Borodin, R. – K. (+Stasov)

Modest Petrovič Musorgskij (1839 – 1881): Kartinki (Obrázky z výstavy, 1874), orchestrace Maurice
Ravel 1922:

Promenáda, Baba Jaga, Velká brána kyjevská

Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov (1844 – 1908): Šeherezáda – symfonická suita (I. Moře a
Sindibádův koráb)

Pjotr Iljič Čajkovskij (1840 – 1893):

Koncert č. 1 b-moll pro klavír a orchestr op. 23

Symfonie č. 4 f-moll op. 36

http://www.youtube.com/watch?v=JFgnbKCJhlo&feature=fvwrel

balety: Labutí jezero, Louskáček, Šípková Růženka

spojil obě křídla – západniky i nacionalisty


Sergej Vasiljevič Rachmaninov (1873 – 1943):

Всенощное бдение (Nešpory) op. 37 (1915)

VI. Bogorodice Děvo, radujsa


opera 19. století

opéra comique, grand opéra, drame lyrique, opera buffa, opera seria, německá romantická opera,
Verdi, Wagnerovo hudební drama (Gesamtkunstwerk), verismus (Puccini, Janáček)


Richard Wagner (1813 – 1883): Tannhäuser (předehra k opeře)

- Gesamtkunstwerk

- Bayreuther Festspiele

Anton Bruckner (1824 – 1896): Symfonie č. 8 c-moll (1887/1890)

- dirigent Sergiu Celibidache

Alexandr Nikolajevič Skrjabin (1872 – 1915): Poème de l’extase (Poéma extáze) op. 54 (1905)


Gustav Mahler (1860 – 1911):

- české kořeny

- Vídeň

- Olomouc – Lublaň – Kassel – Praha – Lipsko – Budapešť – Hamburk – Vídeň (1897-1907) – New York

- Alma

- programnost, lidové texty, smrt, Rückert, čínští básníci

Symfonie č. 2 c-moll „Vzkříšení“ (1888-94)

http://www.youtube.com/watch?v=sHsFIv8VA7w

I. 0:00, II. 24:40, III. 35:30, IV. 47:12, V. 52:20 (sbor 1:13:20, závěr 1:23:55)

Symfonie č. 5 cis-moll (1901-02)

Symfonie č. 8 Es-dur „Symfonie tisíců“ (1906)


Claude Debussy (1862 – 1918): Prélude à l'après-midi d'un faune (Předehra k Faunovu odpoledni,
1894) – Ruský balet (1912)


Erik Satie (1866 – 1925): klavírní skladby s žertovnými názvy

-      3 Gymnopédies

-      Parade (Paráda) – balet (prem. 1917)

-      Vexations (Urážky)


Hudba 20. století

- východiska hudebního romantismu

- impresionismus (Debussy)

- expresionismus

- 2. vídeňská škola: Schönberg, Webern, Berg

- atonalita, atematismus, dodekafonie, dodekafonická řada, seriální technika, inverze a račí pohyb
(Thomas Mann: Doktor Faustus)

- neoklasicismus (Prokofjev, Stravinskij, Pařížská šestka)

- Les Six (Pařížská šestka: Honegger, Poulenc, Milhaud…), Erik Satie, dadaismus

- folklorismus (Béla Bartók, Leoš Janáček)

- realismus (Janáček, Musorgskij), verismus (Puccini)

- avantgarda

- socialistický realismus (x formalismus)

- elektroakustická hudba (Karlheinz Stockhausen)

Ondes Martenot (Martenotovy vlny) - Messiaen

- aleatorika (John Cage)

- témbrová hudba

- konkrétní hudba (Steve Reich)

- multimédia, happening

- grafické partitury

- polystylovost, synkretismus (Alfred Schnittke: 1. symfonie)

- minimalismus, redukcionismus, repetitivní hudba (Glass, Reich)

- meditativní hudba

- syntézy, spojení s rockem, jazzem

- world music


Leoš Janáček (1854 – 1928)

1)   rusofilství

2)   lidová píseň + nápěvky mluvy

3)   ženy


Hukvaldy - Brno - Praha

veliké stáří

problém Její pastorkyňa

bizarní náměty

ženské hrdinky


poslech:

mužské sbory:

Vojna (1885), Rozloučení (1904), Maryčka Magdónova (1906-7)

Sinfonietta (1926)

Glagolská mše (1926)

III. Slava vo vysnich Bogu (Gloria in excelsis Deo):

http://www.youtube.com/watch?v=KqLkVexhi1Q

V. Svet (Sanctus)

http://www.youtube.com/watch?v=M_4dowHwXfw

VII. Varhany Sólo (Postludium), VIII. Intrada

http://www.youtube.com/watch?v=MXYrFx4uZfc&

Z mrtvého domu (1927-28)

klavírní skladby


Charles Ives (1874 – 1954): Klavírní sonáta č. 2 „Concord, Mass., 1840-1860“ (1911-1915); Tři
čtvrttónové kusy (1923-4)

Alois Hába (1893 – 1973): Matka op. 35 (1927-1929)


Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič (1906 – 1975):

- tři tvůrčí období (1936/1960)

- umělec v totalitním státě

- Chaos místo hudby

- útoky 1936, 1948, 1960; zlomová díla

Smyčcový kvartet č. 8 c-moll op. 110 (1960)


Igor Fjodorovič Stravinskij (1882 – 1971)

Arnold Schönberg (1874 – 1951)


T. W. Adorno: Filozofie Nové hudby

Igor Stravinskij:

- Rozhovory s Robertem Craftem, Praha 1967 (orig. ???)

- Kronika mého života

- Hudební poetika

- Deník ze společných cest


Olivier Messiaen (1908 – 1992):

Symfonie Turangalîla (1946 – 1948)

vahranní skladby (l’Ascension, 1933)

Et exspecto resurrectionem mortuorum

ondes Martenot – Martenovy vlny


Philip Glass (*1937)

operní trilogie: Einstein on the Beach, Satyagraha, Akhnaten (Achnaton)

filmová trilogie: Koyaanisqatsi, Powaqqatsi, Naqoyqatsi

Koyaanisqatsi: http://vimeo.com/21811390


Steve Reich (*1936)

Different Trains (1988)


Arvo Augustovič Pärt (*1935)

styl tintinnabuli

Magnificat (1989), De profundis (1980), Te Deum (1984-86), Passio (Pašije, 1982), Fratres (1977,
různé instrumentální verze)


Galina Ivanovna Ustvolskaja (1919-2006)

Šest klavírních sonát, krajní polohy


Alfred Garrijevič Schnittke (1934-1998)

Polystylovost, synkretismus

Osm dokončených symfonií, Concerto grosso č. 1 – 6