Dobřichov–Pičhora:
pohřebiště
z doby Marobudovy
Miroslav Patrik
5457@mail.muni.cz
ÚAM FF MU, Brno, 7. 3. 2016
Obsah
1. Územní a časové souvislosti
2. Historické souvislosti
3. Pohřební ritus v Čechách ve stupni B1
4. Žárové pohřebiště Dobřichov–Pičhora
5. Použitá literatura
1. Územní a časové souvislosti
Pohřebiště v Čechách ve stupni B1 starší/časné doby římské: Salač 2008
Doba římská:
1) starší DŘ (A – B2) = – 50/25 až 150/160
2) mladší DŘ (C1 – C2) = 150/160 až 380/400
Droberjar (1999) – 4 úseky s 9 horizonty:
I. Časná doba římská
A (Lt D2) = 45/40 až 10/5 př. n. l. – plaňanská skupina
grossromstedtské kultury (GRK)
B1a = 10/5 př. n. l. až 20/30 n. l. – dobřichovská
skupina grossromstedtské kultury (Marobud)
B1b = 20/30 až 50/70 – horizont klasických spon
s očky
II. Starší doba římská
B2a = 50/70 až 100/120 – časná fáze
B2b = 100/120 až 150/160 – pozdní fáze
B2/C1 = 150/160 až 180/200 – horizont
markomanských válek
III. Mladší doba římská
IV. Pozdní doba římská
* směs historických a archeologických údajů
* příchod Markomanů s Marobudem do Čech
nesouvisí přímo se změnou archeologické kultury
Droberjar – dobřichovská skupina:
- analýza 602 H: 566 H žárových + 36 H kostrových
- lokalizace: SZ Čechy, Pražsko a Polabí
- součást grossromstedtské kultury
- migrace Svébů ze středního Německa (Mohan) do
Čech
- splynutí staršího germánského osídlení (plaňanská
skupina Ř A)
- vliv římské říše v Čechách
- existence Marobudovy říše (do roku 19/20 n. l.):
první písemně doložený panovník a státní útvar
Droberjar 2006
2. Historické souvislosti
Marobud (?): Droberjar 2000
Droberjar 2000
Marobudova říše (9/6 př. n. l. až 19/20 n. l.)
- 35-30 př. n. l. = narození Marobuda, mládí v Římě
- 27 př. n. l. = Octavianus Augustus císařem
- 9-6 př. n. l. = Marobud s Markomany přesun ze
středního Labe do Čech, území smlouvy a výboje,
získal Lugie, Semnony, Hermundury, Langobardy
- 6 n. l. = výprava 12 legií (Saturninus z Porýní,
Tiberius z Carnunta), bez bitvy, přesun do Panonie
http://milasko.blog.cz/0904/germani-3-markomani
- 9 n. l. = bitva v Teutoburském lese (dnešní
Kalkriese?): vítězství Cherusků (Arminius) nad
3 legiemi (Varus), neúčast Marobuda
- 14 n. l. = Tiberius císařem (po Augustově smrti)
- 17 n. l. = válečné spory Marobuda s Arminiem,
Římané nezasahují
- 19 n. l. = Katvald s Góty dobývá sídlo MŘ, Marobud
utíká přes Dunaj v Noricu do Itálie
- 20 n. l. = rozpad říše Markomanů
- 37 n. l. = Marobud umírá v Ravenně (+ Tiberius)
- 50-70 n. l. (konec B1b) = úpadek Markomanů
v Čechách, přesun do horního Porýní a do
středního Podunají (J Morava, JZ Slovensko)
Marobud utíká do Itálie přes Dunaj (1888): Droberjar 2000
3. Pohřební ritus v Čechách ve stupni B1
1. žárový popelnicový
- popelnice = keramická (teriny), bronzové
- milodary = v popelnici, mimo, deformování
(velikost, rituál)
2. žárový jámový
- spálené kosti do země = organický obal
- milodary s kostmi
Rekonstrukce pohřební hranice s popelnicemi a s milodary: Droberjar 2000
Žárová pohřebiště:
 malá (do 20 hrobů) = Vrbice (15H)
 střední (desítky hrobů) = Tvršice (31H)
 velká (stovky hrobů) = Dobřichov–Pičhora (160 H),
Třebusice (cca 1100 H)
 kultovní okrsky s kremací (hrazené): Třebusice
 vyvýšeniny, ostrožny
 vztah k sídlišti (?): Dobřichov–Pičhora = cca 800 m,
Třebusice = cca 1 km (více sídlišť)
 různě bohaté sociální skupiny
Rozvrstvení společnosti ve stupni B1 (Droberjar):
566 žárových anal. hrobů: Dobřichov-Pičhora (142 H)
a Třebusice (282 H), podle zastoupení předmětů
skupina I = nejbohatší elita: 2 % pohřbených
skupina II = vyšší vrstva bojovníků a jejich žen: 32 %
skupina III = střední vrstva: 53 % pohřbených
skupina IV = nižší vrstva: 13 % pohřbených
3. kostrový
* Čechy v B1 = 36 H (24 lokalit) = 6,4 % všech hrobů
* střední Německo = 7 H
* Morava = 2 H (?) u Mušova
- milodary kolem těla
- dřevěná rakev (?), absence zbraní (1 kopí), římské
importy
- mimo žárové pohřebiště, osamoceně (4 hroby
v Praze–Bubenči)
- kdo: cizinci?, obchodníci?, řemeslníci?, jiné
náboženství?
4. Žárové pohřebiště Dobřichov–Pičhora
Droberjar 1999
- Kolínsko, objev 1896 = archeolog amatér Jan Waněk
- J. L. Píč = Archaeologický výzkum ve středních
Čechách (1897, PA 17)
- další výzkumy až do 1919, 1988 = V. Sakař (zjišťovací)
- Pičhora = vyvýšenina nad potokem Výrovka
- 160 žárových hrobů
Stáří hrobů:
od Ř B1a = dobřichovský horizont (61 H)
do Ř B2/C1 = horizont markomanských válek (poslední
hroby bojovníků)
- mladší pohřebiště = Dobřichov – Třebická (3.-4. století)
Dobřichov-Pičhora: Dobové zobrazení popelnic žárových hrobů: Droberjar 2002
Výzkum:
- bez plánu, 160 hrobů v řadách, cca 2 tisíce nálezů
- různě bohaté hroby + římské importy (45 % hrobů)
- velké předměty: lámání/ohýbání
- inventář hrobů: nádoby keramické (v ruce), bronzové
(kotle, vědra, konvice...) a stříbrné (poháry), kování
picích rohů, železné, bronzové a stříbrné spony, přezky,
kování opasků, zlaté prsteny (2) a závěsky (2), stříbrné
šperky, části koňského postroje, germánské i římské
meče, kopí, oštěpy, šipky do šípů, nůžky, břitvy, jehly,
šídla, přesleny, ocílky, hrací kameny, hřebeny, pinzety,
zrcadla, medvědí drápy (z kožešin?), římská schránka
k uchování pečetí na listiny (tzv. bulla)
Dobřichov-Pičhora: Obsah bohatého žárového hrobu germánského bojovníka (hrob II a V):
Droberjar 2002
KERAMIKA
a) klasické teriny = nejčastější (znak polabských
Germánů), výskyt: Čechy, střední Německo, střední
Polabí
b) vázovité teriny = hlavně nezdobené, výskyt: Čechy,
Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko,
c) nečleněné teriny
Keramické popelnice: Droberjar 2006
SPONY
indikátor datování
a) s očky
b) germánské
c) noricko-panonské
d) západořímské
dva nové typy spon:
* typ Kalkriese (Dobřichov-Pičhora = B1b)
* typ Třebusice
Spony: Droberjar 2006
Spony: Droberjar 2006
Stříbrné spony s očky (2 horní) a stříbrná se zlatým zdobením (vendická A24): Droberjar 2000
JEHLICE
nejčastější:
- bronzové jehlice s bohatě profilovanou hlavicí
a s podélným otvorem skupiny Beckmann IIa
- bronzové jehlice s kruhovým otvorem v kruhovitém
mezičlánku skupiny Beckmann IIc
- jednoduché jehlice s kulovitou hlavicí a zduřelým
krčkem skupiny Beckmann IVb
OPASEK
- bojovníci = 2 opasky po vzoru Římanů (Praha-Bubeneč):
meč + oděv/věci/dýka
- přezky – dlouhé s osmičkovitými rámečky
- zápony – germánské (Čechy) a noricko-panonské
- nákončí: pozdnělaténská + časněřímská
Jehlice a pásové zápony s přezkami: Droberjar 2006
NÁKONČÍ PICÍCH ROHŮ
- téměř ve všech hrobech
- nejčastěji 1 picí roh
ZBRANĚ
Droberjar 2006
KOPÍ (hroty)
Dobřichov-Pičhora = 22 % hrobů se zbraněmi
- nejběžnější zbraň v hrobech
- nejčastější: hroty se zašpičatěle oválným listem a hroty
s dlouhým úzkým listem
OŠTĚPY (hroty)
- ojedinělá zbraň v hrobech
- hroty s křidélky
MEČE
Čechy v B1 = 22 mečů: 14 germánských + 8 římských
- ojedinělá zbraň v hrobech
- celá bojovnická výbava meč-kopí-štít = málo (10 H)
a) jednosečné germánské
b) dvousečné římské
typy: Bell-Zemplín, Mainz, skupina Biborski IV, Newstead
ŠTÍTY
nálezy bronzových a železných kování štítu
- puklice: kuželovité (typ Zieling G1 a typ Zieling I1)
a s hrotem na konci (typ Zieling B2a)
- držadla: typ Zieling B1 a typ Zieling B2
- okrajová kování
Hroty oštěpů a kopí a meče: Droberjar 2006
Kovové součásti štítů a různé bronzové nádoby a jejich části: Droberjar 2006
KOŇSKÝ POSTROJ
- 1 podkovovitá uzda = Dobřichov-Pičhora
- železné ostruhy typu Jahn 19 a bronzové typu Jahn 23
ŘÍMSKÉ IMPORTY
* nálezy v cca 38 % hrobů z 213 (nejvíce v Třebusicích)
* Dobřichov-Pičhora = cca 45 % hrobů má římské importy
- nejčastější kovové nádoby: kotle, vědra, mísy na nožce,
misky, konvice, pánve, patery, naběračky, cedníky
- vzácně: držadlo zrcátka, fragment schránky k uchování
pečetí na listiny (bulla)
Podkovovité uzdy a různé druhy nožů (sečné) a břitev: Droberjar 1999
Bronzové a keramické nádoby: Droberjar 1999
Galská bodlákovitá spona typu Feugére Zlaté kroužky (prsteny)
Rukojeti římských pater Část bronzové schránky na pečetě (bully): Droberjar 2000
5. Použitá literatura
Droberjar, E. 1999: Dobřichov-Pičhora. Ein Brandgräberfeld der
älteren römischen Kaiserzeit in Böhmen. (Ein Beitrag zur Kenntnis
des Marbod-Reichs). Fontes archaeologici Pragenses 23. Praha.
Droberjar, E. 2000: Příběh o Marobudovi a jeho říši. Praha.
Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie
v Čechách a na Moravě. Praha.
Droberjar, E. 2006: Hornolabští Svébové – Markomani.
K problematice dalšího vývoje grossromstedtské kultury ve stupni
Eggers B1 („Zeitgruppe 3“) v Čechách (dobřichovská skupina).
Archeologie ve středních Čechách 10, 599-712.
Píč, J. L. 1897: Archaeologický výzkum ve středních Čechách. PA 17,
479-538.
Salač, V. (ed.) 2008: Archeologie pravěkých Čech 8. Doba římská
a stěhování národů. Praha.
Děkuji za
pozornost.
Miroslav Patrik
5457@mail.muni.cz