Kosterní pozůstatky v oblasti římských táborů a jejich interpretace Denisa Hudčeková 438 592 Obsah • Úvod • Lokalita Mušov: Mušov Neurissen IV Mušov Neurissen II Nálezy z předpecních jam Interpretace nálezových situací • Lokalita Hulín-Pravčice: Pohřeb novorozeněte Ostatní osteologické materiály Interpretace nálezových situací • Použitá literatura Úvod • Nálezy kosterních pozůstatků z římských táborů jsou velmi ojedinělé. • Nálezy v příkopech krátkodobých táborů se objevují většinou jen při rozsáhlejších plošných výzkumech, jako jsou např. Hulín- Pravčice nebo Olomouc- Neředín. • V blízkosti příkopů římských táborů byly pravděpodobně často rozmístěny pomocné spojenecké jednotky Germánů, proto je těžké určit, zda jsou nálezy germánského původu, nebo patřili místní populaci žijící v táborech. Mušov- Neurissen IV • Archeologická situace, při které byla do otevřeného příkopu vojenského tábora naházena těla mrtvých koní a tažných zvířat římské vojenské jednotky spolu s ostatky lidí. • V příkopu ležely pozůstatky 33 osob (5 dětí, 20 žen, 7 mužů, 1 neurčena) a kosti zvířat. • Na skeletech byly rozpoznány stopy sečných, bodných a řezných ran. • Tato událost je datována do širšího časového úseku od konce 2. do 1. pol. 3. stol. n. l. • Tento nález je interpretován jako doklad mimořádné oběti, spíše než důsledek válčení. Mušov- Neurissen II • Objeveny četné zvířecí kosti- blíže neurčená zvířecí lebka (bovid?) se nalézala v relativně hluboké pozici asi 44 cm nad dnem příkopu. • Zvířecí lopatka, část páteře a žeber, zjevně v anatomickém uspořádání. • Menší zlomky kostí , téměř úplná kostra koně, který byl ale bez hlavy. Pece a výplně předpecních jam • Ve výplni předpecních jam pecí č. 801, 802 se podařilo při předběžné zoologické analýze doložit souvislé distální části končetin a dále fragmenty dlouhých kostí, ojediněle se vyskytly i kosti lebek. • Identifikován byl 1 kůň, nejméně 3 jedinci tura domácího a dvě přední končetiny náležící oslu. • Pec 931 téměř úplný skelet osla, 3 koně, tur domácí, ovce, kozy • Pec 831 kosti tura Možnosti interpretace • Pravděpodobným důvodem pro vkládání zvířecích těl do interiérů objektů byly dobové představy, podle nichž zvířata sloužila jako oběti přinášené při opouštění sídel nebo při ukončování výrobních činností. • Uvažuje se i o tom, že skupina lidí nedokázala včas spotřebovat poražené kusy, popřípadě se některá zvířata ukázala jako nevhodná ke konzumaci. • V případě lidských ostatků se domníváme, že po střetu dvou nepřátelských skupin barbarů byli příslušníci poražené skupiny obětováni, spolu se zvířaty, v rámci rituálu. Hulín-Pravčice • Hrob 838- pohřeb novorozeněte • Nekompletní kostra novorozeněte se nacházela v neanatomické poloze. • Lze usuzovat na orientaci JV– SZ (hlavou k JV) a polohu na zádech. • Kostra byla položena na větší množství lastur a v místě kostí lebky leželo několik uhlíků. • Věk jedince byl odhadnut podle rozměrů jednotlivých kostí na 38 – 40 týdnů. • Délka těla jedince byla 51,5 cm Hulín-Pravčice • Ostatní osteologické nálezy • Ze dna jižního příkopu (obj. 706) byla vyzvednuta početná kolekce osteologického materiálu, který prozatím neprošel příslušnou analýzou. • Na dně objektu č. 84 byla vypreparována kostra psa. Skelet ležel na dně příkopu v natažené poloze na levém boku s orientací SZ – JV), se skrčenými končetinami a lebkou obrácenou k severu. Možnosti interpretace • U pohřbu novorozence z Hulína–Pravčic nelze vyloučit možnost oběti. • Jinou možnosti může byt určitý projev infanticidy nebo rychle uloženi mrtvého dítěte, kdy nebyl čas na provedeni rituálního pohřbu. • Můžeme usuzovat, že v případě pohřebních praktik bylo se staršími dětmi zacházeno podobně jako s dospělými, ovšem nálezy novorozenců jsou z pohřebišť řídké. • Vedle možnosti oběti můžeme uvažovat také o záměrném zabiti jedince (o projevu infanticidy). Použitá literatura • Daňhel, M. - Kalábek, M. - Klanicová, S. - Pankowská, A. - Paulus, M. 2009: Krátkodobá římský tábor u Hulína a Pravčic. In: Bém, M. -Peška, J. (edd.), Ročenka 2008. Olomouc, 184-208. • Komoróczy, B. 2005: K otázce existence římského vojenského tábora na počátku 1.stol po Kr. u Mušova. In: Droberjar, E- Lutovský, M. (ed.), Archeologie barbarů 2005: Sborník příspěvků z I. protohistorické konference "Pozdně keltské, germánské a časně slovanské osídlení". Praha, 155-205. • Pankowská, A. - Kalábek, M. 2010: Pohřeb dítěte v zásypu příkopu krátkodobého římského tábora u Hulína a Pravčic. In: Droberjar, E. (ed.), Archeologie barbarů 2010: Hroby a pohřebiště Germánů mezi Labem a Dunajem. Hradec Králové, 117-120. • Šedo, O. 2001: Poznání krátkodobých táborů římské armády v barbariku na sever od středního Dunaje. Sborník prací filosofické fakulty brněnské univerzity, M 6, 93-106. • Šedo, O. 2012: Objekty s nálezy cihel zkoumané v průběhu výzkumu v trati Mušov-Neurissen. Zborník slovenského národného muzea CVI, 267-275.